Josef Franc se první zářijový víkend vracel z francouzského Morizes s bronzovou medailí z mistrovství světa na dlouhé dráze. Nicméně spolu s ním se se štítem vraceli i čeští stopětadvacítkáři startující ve světovém poháru své kubatury. Filip Šifalda těsně nepostoupil do finálové jízdy, Milan Dobiáš skončil pátý, Daniel Klíma si odvážel bronz a Pavlu Kuchařovi unikla zlatá medaile až v poslední zatáčce.

 

Poučení do dalších let

Pražského závodníka v základní části porazil jen Daniel Klíma, který dojel první do cíle rozjížďky s číslem sedm. „Suprový,“ svěřuje se Pavel Kuchař se svými pocity. „Na dráze byly trošku díry. Závody bych řek‘, že dobrý, konkurence byla slušná. Ale nebylo co řešit, s finále se dalo počítat.“

A vskutku buldozer českých stopětadvacítek vyhrál rovněž v semifinále, aby posléze ve finále vedl až do poslední zatáčky, v níž mu triumf sebral Němec s anglickým jménem Johny Wynant. „Odstartoval jsem,“ vrací se Pavel kuchař k průběhu rozhodující rozjížďky. „Podařil se mi start, jel jsem venek a první zatáčku jsem byl první. Ale v poslední zatáčce mě předjel po vnitřku, nečekal jsem to.“

Pavel Kuchař musel prožívat rozporuplné pocity. Svou premiéru ve světovém poháru stopětadvacítek ozdobil stříbrnou medailí. Na druhou stranu, chyběl malý kousíček, aby se domů do Kostelce nad Labem vracel jako šampión.

„Je to dobrý,“ bilancuje. „Pro mě je to dobrý, ale trošku to štve, to je jasný. Je to ale poučení do budoucna. Ten vnitřek jsem si hrozně odkryl. On si to vyčíh‘ a hned to tam dal.“

 

Bronz místo desáté příčky

Daniel Klíma se na plochodrážním motocyklu svezl až letos zjara. Při svém debutu na malé Markétě před dubnovým Prague Open nedal nijak najevo, že brzy bude plnit titulky článků coby objev roku. Už v červnu však v polské Toruni skončil při evropském poháru druhý za Filipem Šifaldou. Stříbrná medaile dostala nyní v klenotnici jeho trofejí důstojnou bronzovou sestřičku z Morizes.

„Moc se mi tam líbilo,“ říká. „Nepočítal jsem s tím, čekal jsem tak desátý místo. Všechno ale fungovalo. Ale když jsem byl ve finále, říkal jsem si ‚budu nejhůř šestej‘.“

Nicméně výsledek byl ještě lepší. „Od startu jsem byl první,“ vrací se Daniel Klíma na startovní rošt v Morizes. „Viděl jsem kluky vedle sebe, jak mě předjížděj‘. V první zatáčce jsem byl třetí a doufal jsem, že to udržím. A dopadlo to!“

Foto: Blanka Kuchařová, ilustrační Karel Herman