AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 15. dubna
První kolo letošní extraligové soutěže, které před několika okamžiky skončilo na pražské Markétě, přineslo triumf domácímu celku. Pražský celek až na malé výjimky nezaváhal a vydal se do čela tabulky první části extraligy. Na své zlaté cestě mu činil překážky prakticky pouze úřadující mistr z Plzně, který svůj odstup nakonec ohraničil devíti body. Z bitvy o třetí místo nakonec vyšel lépe Slaný, když Mšeno po pětadvaceti rozjížďkách bylo o pouhé čtyři body vzadu.

Příliš velký kabát
Bude extraliga v hávu světového poháru družstev přínosem či krokem zpátky? Taková, případně podobně formulovaná otázka, zaznívala ze všech plochodrážních koutů po celou zimu. Padaly argumenty o větším počtu jízd, širším taktickým možnostem manažera, ale také o přepínání klubové personální šňůry až za únosnou mez.

Dnešní premiéra bez předchozí generálky svým způsobem naznačila, že si paní extraliga vzala ze šatníku přece jen příliš velký kabát. Individuální boje na promoklé dráze dokázaly diváky rozehřát, nicméně boj minimálně třech týmů až do poslední rozjížďky zůstal v nedávné minulosti.

Mezi extraligovou pěticí si s naplněním všech pravidel o jezdeckém složení svých týmů nemusely dělat sebemenší starosti pouze Praha a Plzeň. A právě duel obhájců loňského zlata s nejslavnějším týmem historie měl být jedním z magnetů úvodního kola.

Nicméně Plzeňanům nakonec nepřijel v kuloárech původně avizovaný Grzegorz Walasek, jehož druhý den čekalo vyvrcholení domácí kvalifikace o mistrovství světa a Evropy. Nicméně i bez něj vypadala západočeská sestava hrozivě. Jenže domácí se nedali zahanbit. „Náš tým neměl slabší článek,“ svěří se po závodech Luboš Tomíček.

A byl to právě on, kdo se stal premiérovým vítězem letošní extraligy. Svým rychlým startem zaskočil nejen Slawomira Drabika, Filipa Šiteru a Tomáše Topinku, ale i řadu diváků. Krátce po osmnácté měl probíhat slavnostní nástup, nicméně psí počasí přimělo organizátory startovat naostro.

Před rozjížďkou s číslem dvě byli všichni už na svých místech. A mohli dosvědčit, že Mathias Schultz nepřijel do českého hlavního města jen v roli pasivního náhradníka Grzegorze Walaska. Svůj debut v českých ligách ozdobil třemi body. Adrian Rymel uhlídal Norberta Kosciucha a Michala Dudka, aby vzápětí nechal své mechaniky přehodit motor.

Rozjížďku s číslem tři opanoval Matěj Kůs, který zvýšil pražský náskok na čele, jenž domácí neměli dnes vůbec opustit. Plzeňanům se do cesty postavila technická smůla. Zdeněk Simota musel odstavit svůj stroj se zapalováním plným oleje. Ještě horší pech prožil vzápětí Daniel Jeleniewski, když z vedoucí příčky odpadl až v posledním kole.

Za těchto okolností přišla chvíle Slaného. Po dvojici druhých míst Martina Málka a Adriana Plusky se dostal na druhé místo, by Jeleniewskeho triumf nakonec dědil mšenský Tomasz Bajerski. Takřka se zdálo, že legendární slánské spanilé jízdy jsou zpět. V rozjížďce s číslem pět se Martin Vaculík rychle dostal do čela. Josef Franc, první z obětí na jeho štítě, si stěžoval na pomalý motocykl.

Pražské vedení se smrsklo na pouhé dva body. Nakonec se však ukázalo, že šlo o jejich největší krizovku za celý mítink. Hned po přestávce hráli svá velká sóla postupně Luboš Tomíček, Adrian Rymel a Matěj Kůs. Pražský junior si ovšem svůj druhý triumf v řadě mohl zkomplikovat, protože projel vraty na dráhu s modrým povlakem. Naštěstí si chybu promptně uvědomil a Adam Vandírek rychle přiběhl se správným. Bohužel šlo o jeho jediné objevení se na dráze. A rázem se nabídla otázka, zda nekompromisní stop stav uvolňování pražských závodníků na hostování do jiných klubů nepřináší Olympu spíš víc škody než užitku.

Soupeřům nezbylo, než prát se o drobky. A v tom měl vrch Slaný. By Adrian Pluska nebodoval a Martin Vaculík po svém vítězství pokračoval jen třetím místem, Slawomir Drabik dokázal na protilehlé rovince prvého kola osmé jízdy odsunout Mathiase Schultze na třetí místo. Slaný se tak stále držel před Plzní, by prve Filip Šitera a před ním takticky nasazený Mathias Schultz projeli metou hned za pražskými suverény.

Žádná krize třetí série
Matěj Kůs svým triumfem zvýšil náskok Olympu před Slaným na osm bodů. Milan Mach neváhal ani vteřinu a stal se prvním manažerem, který v extralize použil žolíka. Jenže sotva se za jezdci v rozjížďce s číslem devět zavřela vrata, museli zpátky. Padl protest, že start Martina Vaculíka v roli jokera nebyl hlášen včas.

„V řádech je to, že o něm musí vědět jezdci, než vjedou na dráhu,“ hájil se slánský kouč. „Ale všude na světě maj‘ slovo joker namalovaný na ceduli.“ Protože litera řádů nebyla porušena, jela celá čtveřice závodníků zpátky. A Milana Macha čekal šok ještě větší.

Martin Vaculík se po špatném startu neposunul o jediné místečko dopředu. Zato Mšeno konečně zvedlo hlavu. Tomáš Topinka sice přišel o vedení, když jej Richard Wolff podjel v první zatáčce. Nicméně hned v následujícím oblouku mu to oplatil i s úroky. V soutěži bědných, v níž v úvodní půlce nejeli jen domácí, se Mšeno rázem dostalo o pouhé dva body za Plzeň a tři za Slaný.

Druhým mužem, který vynesl na stůl žolíka, se stal Bořivoj Hádek. „Zatím nejsem spokojenej‘ s Filipem a Zdeňkem,“ svěřil se magazínu speedwayA-Z po devíti jízdách. „Ale nic není ztracenýho, jdeme za titulem.“ A vzápětí vyhlásil, že Daniel Jeleniewski jede v rozjížďce s číslem deset jako joker.

Polský závodník v charakteristických zelených barvách ho v žádném směru nezklamal a za své vítězství ve stylu start – cíl inkasoval šest bodů. Plzeň záhy nechal Slaný Slaným a Mšeno Mšenem a zamířila na honičku za Prahou. Josef Franc opět láteřil na špatný start, ale v první zatáčce se lehce přenesl přes Martina Málka, nicméně Daniela Jeleniewského už nestihl.

Suverénní postavení v úvodních dvou pětinách zažili Pražané v uplynulých letech bezpočtukrát. Jenže pak přišla krize třetí, případně čtvrté série a vidina triumfu byla rázem fuč. Kdo čekal podobný scénář i dnes, spletl se. Vždy domácí byli jediným týmem, který ani jednou nevyšel bodově naprázdno. A plzeňská ofenzíva nakonec nepřinesla bitevní kontakt.

V rozjížďce s číslem jedenáct zbavil Mathias Schultz Luboše Tomíčka punce neporazitelnosti. Pražan sice skvěle odstartoval, avšak Němec byl zvenku rychlejší. Adrian Rymel ovšem vzápětí hladce uletěl Zdeňku Simotovi. Hned nato všem zahrál velké sólo Matěj Kůs, který jako jediný zůstával neporažený i po třech sériích.

Pražské věci samozřejmě prospěl i Tomáš Topinka, když za svými zády nechal Daniela Jeleniewského. V kombinaci s další nulou Martina Vaculíka bylo Mšeno jen dva body za Slaným. O to víc muselo Tomáše Topinku mrzet faux pas z dvanácté jízdy, když jeho nasazení coby jokera skončilo vyloučení za dvě minuty.

Slaný však mšenský nápor ustál. V rozjížďce s číslem čtrnáct nenašel Slawomir Drabik sobě rovného, by mu obživlý Norbert Kosciuch notně šlapal na paty. Richard Wolff si uhlídal Michaela Hádka, ale hned vzápětí vytryskla plzeňská touha po zlatě znovu s intenzitou islandského gejzíru. Filip Šitera dostal po bodové dietě chu na pěkně kulaoučkou trojku. Po vylétnutí pásky se dostal do čela, které mu už nikdo nedokázal vzít. Josef Franc byl za ním, avšak na protilehlé rovince se stal obětí Martina Málka.

Kdeže ty strhující závěry jsou
Praha 34, Plzeň 26, Slaný 19 a Mšeno 14. Takové bylo skóre po třech pětinách závodu. Na poměry extraligy předchozích let astronomické rozdíly mezi kluby nedávaly naději na strhující závěr, jimiž si předešlé ročníky soutěže získávaly srdce diváka. A vskutku, pakliže se někdo v dnešních zbývajících deseti jízdách vzepjal k trháku, peloton jeho čtyř kolegů nebyl natolik konzistentní, aby následoval jeho příkladu.

Jako kupříkladu Norbert Kosciuch v rozjížďce s číslem šestnáct. Rychle se v první zatáčce zbavil Zdeňka Simoty, aby posléze odrážel Luboše Tomíčka až do cíle. Protože Martin Vaculík skončil čtvrtý, Mšeno rázem dýchalo na slánská záda. Jenže o pár sekund později vyšel naprázdno Dariusz Lowicki, zatímco Slawomir Drabik zbavil Adriana Rymela vedení už v prvním výjezdu. „Zkoušel jsem to,“ popisoval Pražan své následné útoky. „Chtělo to spodem, ale už jsem neměl nohy na motorce.“

V obou případech dovezli Zdeněk Simota a Daniel Jeleniewski dohromady dva body. Pražsko – plzeňský duel se tak víc a víc posunoval do teoretické roviny. Nicméně Filip Šitera v roli taktické rezervy předvedl v rozjížďce s číslem osmnáct výkon, který by v chladném večeru rozpálil do běla i frigidní pannu.

Matěj Kůs totiž po startu nezaváhal a už počtvrté dnes večer vyjížděl na protilehlou rovinku jako vedoucí závodník. Filip Šitera však číhal za jeho zády a v nájezdu do druhého kola udeřil. V mžiku byl první on. S něčím podobným se ovšem pražský junior nechtěl smiřovat a tak mu nedopřál ani chvilku klidu. Nicméně tentokrát to byl Plzeňan, kdo slavil triumf.

Na žádné dlouhé debaty ovšem neměl ani pomyšlení, protože okamžitě spěchal na rošt rozjížďky s číslem devatenáct. Rychle vystřelil do čela, ale z vedení se těšil pouze do první zatáčky. V ní se okolo něj zprava přehnal Norbert Kosciuch a o slovo se hlásil také Richard Wolff. Kontakty se nešetřilo, nicméně pořadí zůstalo nezměněno. „Dvakrát jsem chyt‘ o manák,“ líčil Filip Šitera. „Jednou jsem se zahák‘. Asi čtyřikrát za tuhle jízdu jsem myslel, že jdu na držku.“

Triumf Norberta Kosciucha opět otevřel mšenskou otázku. Leč zadřený motor Tomáše Topinky ze druhého místa dvacáté jízdy stále ponechal středočeský tým na poslední příčce. A Tomasz Bajerski po poslední přestávce dovezl svou už čtvrtou nulu! Mšeno přesto bylo blíž Slanému než Plzeň Praze. V rozjížďce s číslem jednadvacet Daniel Jeleniewski odstartoval na Luboše Tomíčka, ale vzápětí se vzdálenost Prahy od Plzně ještě zvýšila.

Zpočátku ale všechno nasvědčovalo opaku. Zdeněk Simota se rychle dostal před Adriana Rymela. Vzdaloval se mu až do poslední zatáčky čtvrtého kola. V jejím výjezdu mu prasknul řetěz a plzeňský závodník se ocitnul na zemi. By v ten moment Plzeň definitivně prohrála závod, stále ukazovala zuby. V třiadvacáté jízdě si Filip Šitera vyřídil svůj účet s Norbertem Kosciuchem. A prokřehlí diváci u toho opět vstávali ze sedadel.

Lépe odstartoval Mšeňák, nicméně plzeňský junior se po něm sápal už v prvním oblouku. Spodní stranou se mu to nepovedlo, přesto zůstával ve střehu. A v nájezdu do druhého kola byl přece jenom rychlejší. Norbert Kosciuch pak dělal doslova psí kusy, aby na metě zaostal jen o pár centimetrů.

Mšeno se díky jeho výkonu dostalo na stejnou úroveň se Slaným. Byla to teprve první remíza mimo úvodní sérii. Vzpomínáte na extraligy, kdy se hned tři vedoucí celky dokázaly bodově srovnat během jednoho závodu hned dvakrát? Nicméně ani symbolická bitvička o poslední místo na pódiu nenabídla oku náročného extraligového diváka strhující finále.

Zatímco Richard Wolff spěchal za vítězství předposlední rozjížďky, za jeho záda se zavěsil Martin Vaculík. Dariusz Lowicki se ho držel jen krátce, aby se už ve druhé zatáčce podlehl Mathiasi Schultzovi. Slánský bronz nakonec pojistil Slawomir Drabik, když protnul metu mezi Zdeňkem Simotou a Josefem Francem. A Tomasz Bajerski dal čtvrtou nulou svému dnešnímu účinkování vskutku rozpačitou tečku. Nicméně rozpačitá bude asi celá letošní extraliga. I když, první vlaštovka jaro nedělá…

Hlasy z depa
„Mně se to líbilo,“ měl Adrian Rymel pádné důvody k optimismu. „Po první jízdě jsme vyměnili motor. Nefungovalo to, nebylo to ono. A nakonec to bylo dobré, fakt dobré. Mohlo to být lepší jet rovnou na té druhé motorce, ale se třinácti body jsem spokojenej‘. Děkuju panu Greplovi a firmě ALVE.“ Druhé kolo české extraligy v Pardubicích však u Adriana Rymela vzbuzuje přece jenom stín obav. „Z toho mám lufty,“ připustil. „Tenhle motor tam fungovat nebude.“

„Je dobrý, že jsme vyhráli doma,“ pochvaloval si Luboš Tomíček. „Byli jsme lepší a náš tým neměl slabší článek. Jsem spokojenej‘, je dobrý vyhrát.“ A co příští závod na pardubickém letišti? „Teď jsem měl v Anglii dva závody za sebou na velkých drahách,“ odpovídá mnohoznačně. Ale z Areny jsem zvyklej‘ na malou dráhu.“

„V Anglii mi to jde, ale tady mi nešly starty,“ připustil Josef Franc. „Devět vydřenejch bodů. Proti ostatním klukům jsem byl pomalej. Myslel jsem, že nová kombinéza překvapí, ale tady je to zrychlený.“ Josef Franc má tedy o námět k přemýšlení do dalších extraligových kol postaráno. „Budu se snažit zrychlit taky,“ slíbil. „Mám motor z Jawy a s dobrou vačičkou. Zaspolupracujeme a bude to dobrý.“

„První dvě jízdy stály za hovno,“ popisoval Filip Šitera. „Měl jsem na dotáhnutí, ale nejelo to. A tak jedna jízdy byla vyblázněná. Myslím si, že to bylo na hranici. A tak jsem si dal oddych a pak už to šlo. S Kůsákem to byla dobrá jízda. Soustředil jsem se na něj. Jede mu to dobře a máme dobrou přípravu na mistrovství světa juniorských družstev, abychom to třetí místo obhájili.“ Nicméně extraligový mistr začíná letošní kampaň ze druhého místa. „Aspoň, že jsme na tu hrůzu dopadli takhle,“ oddechl si Filip Šitera. „Uvidíme, jak to bude pokračovat. Minulej‘ rok jsme měli sérii 4-3-2-1, letos 2-1 (smích).“

„Na hovno,“ nezastíral zklamání Zdeněk Simota. „Jel jsem na motoru, co jsem s ním teď v Polsku vyhrál závod. Ale nejelo to. Zapalování bylo plný oleje. Skočil jsem na druhou motorku a to bylo něco jinýho. Akorát mi nakonec z prvního místa prask‘ řetěz.“ Plzeň na svou šňůru pěti vítězných závodů z loňského roku nedokázala navázat dalším primátem. „Je to na hovno,“ komentoval Zdeněk Simota výstižně. „Doufám, že se to snad otočí. Samý defekty. To už nebude, takhle by to nešlo!“

„První start byl dobrý,“ mračil se Martin Vaculík. „Pak jsem ale začal laborovat s motorkou. Nevím co říct. Posral jsem, co se dalo.“ V dalších kolech má tedy co napravovat jak Slaný, tak Martin Vaculík. „Musím bodovat,“ ztotožnil se s tímto názorem. „Dnes to bylo hrozné.“

„Dnes jsem nevěděl, co od toho závodu čekat,“ šokoval Martin Málek, aby vzápětí vysvětlil proč. „Protože týden před ním jsem se svezl na motorce jen jednou v Březolupech na tréninku. Jezdil jsem sám a neměl jsem možnost se s někým svést. Od podzimu jsem to moc nezapomněl a, i když moje výkonnost nebyla zrovna vyrovnaná, myslím, že se nemusím vůbec stydět, protože jsem nebyl sám kdo měl nevyrovnané výkony. Navíc to bylo dnes hlavně o startu a na dráze se dost podepsalo počasí. Ale jsem spokojený, rád bych, aby se nám dařilo v Pardubicích o něco víc, uděláme víc bodů a vylepšíme si minimálně o jedno místo skóre. Jinak nová podoba extraligy se mi moc nelíbí, v průběhu závodu je ve výsledcích hrozný zmatek. Ale to je jen můj dojem, byl to zatím jen jeden závod. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat dál…“

„Byla to zkušenost,“ komentoval Pavel Fuksa svůj první extraligový start se mšenskou vestou. „V první jízdě jsem se málem převrátil. Pak jsem měl strach, aby se to neopakovalo, tak jsem to promydlil. A nakonec se připravil na další rozjížďku, ale už se nesvez‘. Příště!“

1. PSK Olymp Praha		54
Luboš Tomíček	3 3 2 2 2	12
Adrian Rymel	2 3 3 2 3	13
Matěj Kůs	3 3 3 2 1	12
Richard Wolff	1 2 1 1 3	8
Josef Franc	2 2 1 3 1	9
Adam Vandírek		DNR
2. PK Plzeň		45
Filip Šitera	1 2 3 3 2 3	14
Mathias Schultz, D	3 2 1 3 2 1	12
Zdeněk Simota	E 1 2 1 F 3	7
Daniel Jeleniewski, PL	E 6* 1 1 3	11
Michael Hádek	1 – 0 – –	1
Jan Holub		DNR
3. AK Slaný		29
Slawomir Drabik, PL	2 2 3 3 1 2	13
Michal Dudek	0 – – 0 –	0
Martin Málek	2 0 1 2 0 1	6
Adrian Pluska, PL (ACCR)	2 0 1 1 0	4
Martin Vaculík, SK	3 1 0* 0 0 2	6
Petr Babička		DNR
4. Grepl PDK Mšeno		25
Tomáš Topinka	0 3 M* 2 E 2	7
Norbert Kosciuch, PL	1 1 2 3 3 2	12
Dariusz Lowicki, PL (ACCR)	1 1 0 0 0	2
Tomasz Bajerski, PL	3 0 0 1 0 0	4
Pavel Fuksa	0 0 – – –	0
Miroslav Horák		DNR

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	malé body	velké body
1. Praha	1	54	4
2. Plzeň	1	45	3
3. Slaný	1	29	2
4. Mšeno	1	25	1
5. Pardubice	0	0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)