Racková – 8. března
Na počátku loňského roku se obával, že s plochou dráhou bude muset skončit. S přechodem z juniorů mezi seniory ho čekal úbytek závodních příležitostí i dalších výhod, které se plochodrážníkům mladším jedenadvaceti let nabízejí. Nakonec však hovořil o životní formě. Měl více volného času a dohnal skluz ve zkouškách na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Plochou dráhu s vysokou školou bude kombinovat také letos. A že se mnohdy jedná o spojení doslova a do písmene, dokládá i název jeho bakalářské práce – Opotřebování směsí pneumatik pro plochou dráhu. O tom všem Martin Málek hovoří v exkluzivním rozhovoru, který poskytl magazínu speedwayA-Z.
speedwayA-Z: „Už třetím rokem studuješ vysokou školu. Jak se ti daří kombinovat plochou dráhu s univerzitními povinnostmi? Z toho zřejmě vycházejí i tvé cíle na letošní sezonu, že?“
Martin Málek: „S tou školou je to takové složité. Prvák bez problémů, ale co jsem nastoupil do druháku, šel jsem na operaci s ramenem. Semestr trvá asi tři měsíce a já měl asi měsíc pravou ruku ovázanou kolem těla. Dělat všechno levou, byla hrozná otrava. Nakonec to dopadlo tak, že se mi za tu dobu nakupilo hrozně moc učení, protokolů a všeho možného. Do dneška jsem měl problémy dodělat všechny zkoušky. Proto jsem zvažoval tu možnost, že to nestihnu a na jeden rok bych si studium rozložil do dvou. Spojil bych ho s brigádou nebo s prací. Měl bych víc času a vydělal si i nějaké peníze. Taky bych měl víc času na závodění. Teď se mi ale podařilo všechno dohnat, dokonce i teoretickou část k bakalářce mám napsanou. Doufám, že bych bakalářské studium mohl dokončit už letos. Makal jsem ve škole, aby se mi to podařilo stihnout. Jak jsem v říjnu zaparkoval motorky do garáže, byl jsem je jen třikrát přeparkovat (smích). Jsem rád, že jsem stihnul školu a do garáže si vlezl až po zkouškovém. Mám ještě hodně práce a doufám, že to do prvních závodů všechno stihnu. Plochou dráhu jsem zatím kvůli studiu neřešil a ambice jsou hlavně dodělat školu, a mám klid. Uvidím, jaká bude forma. Zapomenout se to nedá, ale záleží také na dalších okolnostech a štěstí. Hlavně nesmí chybět chu. Někdy ta plochá dráha dokáže i otrávit. Když se nedaří jak závodění, kazí se technika, člověk pak má chu toho nechat.“
speedwayA-Z: „Loňská sezona přinesla zásadní mezník v tvé kariéře. Skončil jsi s juniorským věkem a přešel do seniorů. Co se změnilo?“
Martin Málek: „Čekal jsem, že loňská sezona bude moje poslední. Měl jsem představu, že přejdu mezi seniory a ubudou mi minimálně dvě třetiny závodů. Jako junior jsem měl všude dveře otevřené, takže všechny tyhle výhody půjdou pryč. Myslel jsem si, že když budu mít míň závodů, budu míň sedět na motorce a forma půjde rapidně dolů. A nakonec se ukázalo, že to nebylo tak hrozné, jak jsem si myslel. Ani s formou, ani se závody. Myslím si, že moje loňská forma byla asi nejlepší za ty všechny sezony, co jsem kdy měl. I když na výsledcích to tak vidět nebylo. Měl jsem pár závodů, ale většinou ve Slaném, kdy jsem byl bezradný a vůbec mi to nešlo. Přechod ale nebyl tak hrozný a na druhou stranu jsem měl víc volného času. Přes prázdniny jsem pracoval u taky a ještě v jedné firmě na brigádě. Takovi se to nelíbilo, protože to byla konkurence, ale já byl spokojený.“
speedwayA-Z: „Možná se změnila ještě jedna věc. V juniorském šampionátu jsi byl zvyklý bojovat o titul mistra republiky, což v loňském finále jednotlivců ve Slaném nebylo…“
Martin Málek: „Asi největší problém byl, že se to jelo ve Slaném. Nevím proč, ale loni se mi tam povedl jen jeden jediný závod. Jinak pokaždé, co jsem tu jel, jsem nevěděl, jak zahnout. Štvou mě tam ty kopečky. Asi jsem se ve Slaném ještě nenaučil jezdit (smích) a loni se tam většinou trápil. Semifinále nedopadlo vůbec špatně. Myslím, že jednotlivci skončili jako normálně. Myslel jsem, že to bude lepší, ale citem jsem lepší výsledek nečekal. Na druhou stranu jsem amatérský jezdec a měřit síly s profesionály jako Drymlovi, Zdeněk Simota nebo Franc a Rymel, to už je pro mě jiná třída.“
speedwayA-Z: „Hovoříme-li už o mistrovství republiky jednotlivců, jak se ti zamlouvá jeho letošní podoba? Nebude rozhodovat jediné finále, nýbrž třídílný seriál.“
Martin Málek: „Fakt nevím, co se od toho dá čekat. Pro diváky to bude určitě zajímavé. Možná ve výsledku je to spravedlivější. Někdo se může perfektně nachystat na závod a pak se nezadařilo, když se rozhodovalo v jeden den. Seriál má svoje pro i proti. Pro jezdce je to určitě větší otrava, než aby se na to těšili a líp se připravovali, když se na to budeme dívat z finanční stránky.“
speedwayA-Z: „Navzdory upraveným pravidlům zvýhodňujícím české juniory začal Slaný loňskou extraligu výtečně. A po dvou úvodních triumfech vedl tabulku. Pak ovšem přišla smolná série, která vyvrcholila v posledním závodě ve Slaném. Jak vnímáš, že místo titulu je třetí místo?“
Martin Málek: „Největší problém byl hlavně ke konci sezony. Nepřijeli nám ti jezdci, co za nás startovali na začátku sezony. Extraliga často končila o jeden jediný bod, o který nám to nevyšlo. nebo byla plichta a nám se v rozjezdu nedařilo. Na extraligu jsem se chystal asi nejvíc. Záleželo mi hodně, abych dělal dobrý výsledek. Většinou když člověk moc chce, nedaří se mu. Extraliga byly pro mě asi nejvíc nervózní závody. Když jedeš jednotlivce a pokazíš si to sám, je to jenom tvůj výsledek. Když se nedaří v závodě družstev, odskáče to celý tým. Loni se mi podařilo udělat konečně nějaké body v extralize. Letos bych chtěl mít o trošku lepší average a bodovat pravidelně. Nevím, jestli se mi nový systém bude zamlouvat. Moc se mi nelíbí. Delší závody, víc jezdců, kteří nejsou. Když se nikdo nezraní, problém nebude, ale pokud někdo vypadne, nevím, jak se to bude s jezdci řešit. Podle mého názoru žádný klub moc jezdců nemá. A způsob, jak se bude soutěžit, že v první půlce půjde o to, aby vypadl jeden tým, se mi zdá jako blbost. Myslím, že jde jen o to, jak vyřadit nežádoucí klub, aby se s ním už nemuseli příští rok otravovat, protože se pravidla stejně zase změní.“
speedwayA-Z: „Na titul útočily rovněž Březolupy ve tříčlenných družstvech. Jak tuto novou soutěž hodnotíš a v čem byl Liberec lepší?“
Martin Málek: „Trojky se mi hrozně líbily. Myslím, že na Liberec jsme neměli. Dvakrát jsme ho porazili, ale to bylo z toho důvodu, že síly byly vyrovnané. Většinou to bylo tak, že Liberec měl nejvyrovnanější tým. Nám tam občas jeden scházel. Styl soutěže se mi docela zamlouval. Byly to hezké závody. Letos uvidíme, vůbec neznám soupisky, takže těžko můžu něco předvídat. Myslím si, že Liberec bude složitější porazit než loni. Bude těžším soupeřem.“
speedwayA-Z: „V šampionátu dvojic jsi vytvořil koalici se svým starým známým Martinem Gavendou. V Divišově se vám ovšem nepodařilo postoupit do finálové skupiny.“
Martin Málek: „Asi jsme měli tak trošku smůlu na skupinu. A taky to bylo, že jednou jsem zajel já a Martin ne. Pak se to obrátilo. A nakonec jsme měli málo bodů. Možná jsme měli smůlu na nasazení. Přišlo mi, že ta druhá skupina by pro nás byla lehčí. Ten den byla dráha docela těžká. Muselo se opatrně. Před závodem jsem ani nepomýšlel na nějaké vyšší ambice. Nakonec se ukázalo, že to chtělo víc se snažit. Letos vůbec nevím, za koho pojedu a s kým. Jaká bude sestava, se ukáže akorát před závodem.“
speedwayA-Z: „V Polsku jsi měl kontrakt s Lodží, jenže ses ani jednou nesvezl. Co za tím vězelo? A myslíš, že to bude letos v Krosně lepší?“
Martin Málek: „Třeba jo. Loni jsem dostal od nich jedinou nabídku na závod. Bylo to v týdnu a den před extraligou v Pardubicích. Milan Mach chtěl, a se radši pořádně nachystám na extraligu. Nestíhal jsem, tak jsem jí dal přednost a Lodži se omluvil. Pak už mi nevolali, i z mé strany byl malý zájem, nevím. Nějak jsme o sobě loni ani nevěděli. Jinak uvidím, co bude letos v Krosně. Jak se mi bude dařit na prvním závodě, protože ty většinou rozhodují. Mám pozvánku na sparingový závod 30. března. Ale to jsem se domluvil, že nepřijedu. Teď toho mám docela hodně a nejsem pořádně nachystaný na sezonu. Zase to dělám na poslední chvíli, ale na druhou stranu mám hotové všechny zkoušky, které jsem měl mít.“
speedwayA-Z: „Na podzim sis skvěle zazávodil v Memoriálu Antonína Vildeho a Slováckém oválu. Tyhle závody se ti musely líbit už jen s ohledem na výsledek, co?“
Martin Málek: „Docela se mi dařilo a bavilo mě to. Nebyly to jen tyhle dva, ale taky jsem zajel dobře v Rakousku a na Zlaté přilbě SNP. S gulášema jsem byl loni spokojen. Ve Slaném byla perfektně připravená dráha. Dobře mi jely motorky a v těch třech posledních startech se mi to povedlo, že byly hodně rychlé. O tom to bylo. Dělali jsme si srandičky. Byl tam minibike a před závodem za mnou někdo přišel, že je to první cena. A tak jsem si řekl ‚toho musíme mít‘. A obrovské zklamání bylo, když ho někdo vyhrál v divácké tombole. To byla rána pod pás (smích). Slovácký ovál mohl být lepší. Chtěl jsem, aby naposledy upravili dráhu. Ale spěchali kvůli dešti. Nakonec to bylo vyloženě o startu. Dráha se vyloženě tím deštěm změnila. Dobré bylo, že jsme dojeli do cíle a začalo svítit sluníčko. Aspoň jsem nemusel moknout na bedně (smích). Na slovenské Přilbě mě zase začala zlobit motorka. Opět zapalování, bylo to zrovna v tom období, kdy mi zůstala jedna jediná motorka, na kterou jsem se musel spolehnout. V Pardubicích při extralize jsem zadřel dva motory. Další dva závody mě čekaly a odjel jsem je díky tomu, že mi z Jawy půjčili motor. Tím mě zachránili a díky nim jsem mohl jet semifinále v Březolupech a ZP SNP. V Žarnovici se mi konečně podařilo dostat se do finále. I když to bylo trošku se štěstím, myslím, že jsem jel dobře. I když to mohlo být lepší než čtvrté místo.“
speedwayA-Z: „Závěr sezony ti přinesl rovněž debut ve Zlaté přilbě, v níž jsi začal nešastně zadřeným motorem. Jak na to vzpomínáš?“
Martin Málek: „Velice dobrá zkušenost. Za ty dva dny, co jsem strávil u třech rozjížděk, jsem se docela hodně naučil. Je to vyloženě o tom, že když se nezadaří v první jízdě v sobotu, druhý den se to hrozně špatně dohání. Ta dráha je úplně jiná než den předtím. Myslím si, že je tam zbytečné něco zkoušet, trénovat a něco nastavovat. Zlatá přilba je o tom, jak motorky sednou na dráhu. Atmosféra byla úplně perfektní. Před tolika lidmi jsem snad ještě nejel. Před přeplněným hledištěm jsem naposledy jel při první lize za Krosno. Hrozně se mi na Zlaté přilbě líbilo, ale byl jsem docela zklamaný, že se mi nepodařilo postoupit dál.“
Martin Málek děkuje:
„V první řadě patří velký dík rodičům, protože dělají pro mě hrozně moc! Děkuju, maminko a tatínku, že vás mám! Speciální poděkovaní taky pro super mechaniky Vladimíra (Láďu) Šímu a Mirka Hrdličku. Děkuji také vývoji JRM, že mi pomohli na konci sezony, kdy jsem byl v úzkých. Děkuji také mému fandovi a perfektnímu sponzorovi panu Němcovi za NC POWER. V neposlední řadě všem plochodrážním kamarádům a fanouškům za podporu a všem těm, co mi jakkoliv pomáhali a pomáhají!“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach