Zdeněk Simota: „Budu se snažit ve všech závodech!“

České Budějovice – 23. února
Má za sebou tři roky v britské lize, avšak přesto se stále vrací na kontinent. A jeho loňský závodnický diář byl pořádně nabitý. Kromě extraligy, šampionátu dvojic a jednotlivců a dalších závodů v Čechách stihnul ještě reprezentační starty. By mu všechno nevyšlo dle představ, zápisy v kolonce zisků byly přece jen delší. Stal se mistrem Evropy dvojic, stanul na pódiu stejného šampionátu na národní úrovni a byl jedním z úhelných kamenů na plzeňské cestě za extraligovým triumfem. Zdeněk Simota se v exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z svěřil, že by ve stejných intencích chtěl pokračovat i letos. Ale o tom se ostatně můžete přesvědčit sami.


speedwayA-Z: „Žhavou novinkou poslední doby bylo plzeňské soustředění na Kvildě. Jak sis ho užil? A šlo ruku v ruce s technickou přípravou?“
Zdeněk Simota: „Myslím, že jo. Bylo málo sněhu, ale na běžkování to stačilo. Ale i na sjezdovkách to bylo docela dobrý. Mrzlo, tak zasněžovali. Sice jeden den začalo tát, ale to jsme byli s Filipem v Německu pro nějaký věci. A přes noc zase napadlo, takže jsme mohli zase běžkovat. Na noční lyžování jsme nechodili, přes den to stačilo, a tak jsme zašli na bowling a kulečník. Dvě motorky už mám poskládaný. Teď v pondělí jedu do Divišova pro věci na další dvě. Dal jsem si tam něco leštit, tak si to vyzvednu a dám dohromady. Připravoval jsem si doma i motorky do Anglie. Dvě budou tam, dvě tady. Chtěl bych, aby byla ještě jedna. Peterborough je delší dráha, proto chci jednu motorku se speciálním motorem sem, abych to nemusel přehazovat. Uvidíme, budu to muset v klubu navrhnout. Do Anglie pojedu, abych tam byl tři dny předem. Budu muset dát motory do rámů a namontovat si blatníky a sedačky. A připravit se na press day. Je dvanáctýho. Od deseti je něco v hospodě a od dvanácti bychom měli začít jezdit. Třináctýho jedeme proti nějakýmu týmu z Premier League, tuším proti Mildenhallu. Snad by mělo všechno fungovat. Je to nová dráha, ale poslední závody se mi tam povedly. Na Reading jsem už byl zvyklej, takže tohle bude něco novýho.“

speedwayA-Z: „Máš za sebou tři sezony v barvách Readingu. Jak bys je hodnotil s časovým odstupem? Je lepší dobývat Anglii z vyšší Elite League?“
Zdeněk Simota: „První rok bylo dost dobrejch závodů, ale spíš byly pro mě nový dráhy všude, kam jsem přišel. Jezdí se bez tréninku a všechno jsem zkoušel v prvních jízdách. Když to bylo podobný evropským drahám, šlo to. Jsou tam ale atypický dráhy. A tam to bylo hodně zajímavý. Druhej rok jsem zůstal v Readingu, když šli do Elite League. Začalo to znova. Jediný, co jsem znal, byly Reading a Poole, kde jsem byl předtím na juniorskejch závodech druhej za Žagarem. Bylo zase zkoušení, ale myslím, že se docela dařilo. Loni začaly bejt problémy s penězma. Střídali se lidi v týmu, Greg Hancock odešel už někdy v květnu. Pořád byl někdo na hostování a bylo to takový blbý. Klub patřil BSI a nevím, co se dělo. Rok předtím to bylo o něčem jiným. Investovali dost peněz a asi se jim to nevyplatilo. Už před sezonou asi měli záměr to prodat, proč by jinak Hancock podepisoval jen do května. Koupil to nějakej chlap ze Swindonu a změnilo se celý vedení. Tým se měnil pořád a to nebylo ono. Myslím si, že se v Elite League dařilo. Hlavně v Premier League je hodně závodů a cestování. Jezdíš po celý zemi a musíš to pak dělat jako Jirka Štancl nebo Tomáš Suchánek, že tam zůstávaj‘. To byl taky jeden z důvodů zůstat v Elite League. Jedou tam jezdci z Grand Prix a jsi pořád v kontaktu se špičkou. Jet jeden rok v Premier League by byla blbost. Krok zpátky.“

speedwayA-Z: „Letos jsi podepsal kontrakt v Peterborough. Stojí za ním snaha zůstat v Elite League?“
Zdeněk Simota: „Určitě. Reading šel zpátky do Premier League. Kdyby zůstal v Elite League a chtěli mě, zůstal bych tam. Měl jsem to na závody kousek. A spoustu kamarádů. Teď bude všechno jiný. Budu mít pořád ladiče Barryho v Readingu. Nevím, jak to bude s bydlením. Měl bych zůstat tam, kde letos. Bydlel jsem na Heathrow, kousek od stadionu a patnáct minut od letiště. Určitě budu mít něco zařízenýho, ale nevím, jestli to bude zase tady. Dílnu jsem měl v domě a domácí jezdil motokros. Bylo dobrý, že taky závodí a zná to. Mohli jsme si povídat. V týmu Peterborough se znám se všema. Dráha je tam delší. Je to spíš kolečko a nemá pomalu žádný rovinky. Čtyři kola jseš v kontaktu. Jednou jsem projel cílem a říkal si, že jsem vyhrál. A byl jsem třetí. Projeli jsme cílem úplně stejně. Pořád se míchá pořadí. Něco jako Liberec, ale delší. Bude muset bejt ostřejší motor, kolikrát je to tam dost hluboký. Pauza už je dlouhá, mohlo by to už zase začít. Na konci sezóny jsem kolikrát rád, že to končí, ale přes zimu si člověk odpočne a dostane chu. Když je toho moc, je to takový, že spíš musím, ale vždycky je lepší se na závody těšit.“

speedwayA-Z: „Umístění na pódiu mistrovství republiky 2006 a druhé místo v národní kvalifikaci ti otevřely reprezentační dveře dokořán. Střídala se zklamání a dobré výsledky. Titul z evropského šampionátu dvojic patří do první kategorie, že?“
Zdeněk Simota: „Semifinále jsme jeli v Rakousku. Byl jsem v rozjezdu. Celý závody vypadalo, že začne pršet. Začalo až na konci, ale na dráze stála voda. Dvě kola jsem jel první, ale pak mě Hauzinger předjel. Ale cíl jsme splnili a postoupili. V Terenzanu začínali Lukáš s Alešem. Oboum se dařilo a já tam byl jako náhradník, kdyby se někdo zmáknul nebo mu to nešlo. Když jsme měli titul jistej, jel jsem jednu jízdu, kde nám stačil bod. Asi dvakrát nebo třikrát jsme se prohodili s Laukkanenem. Nakonec mě předjel, ale udělali jsme titul a to je hlavní. Určitě bych byl rád, kdybych to jel celý, ale bylo to takhle. Bejt mistr Evropy je dobrej pocit. Snad by se to mohlo opakovat…“

speedwayA-Z: „Naproti tomu vyřazení nároďáku z finálové části světového poháru družstev bylo v rozpáleném Lonigu asi hořkou pilulkou. Bude hodně těžké se letos vrátit zpátky?“
Zdeněk Simota: „Bude ten samej systém jako loňskej rok. Těžko soudit, kdo pojede a koho chytnem‘. Rusové měli v Itálii vyrovnanej tým, dařilo se jim. Rozhodčí nám taky moc nepomoh‘. Vem‘ si, kolikrát nás vyloučil a úplně neprávem. Body chyběly. Nejeli jsme špatně. Měli jsme všichni kolem osmi, deseti bodů, ale těm Rusákům to sedlo líp a porazili nás. Určitě to bylo zklamání. Myslel jsem, že postoupíme, když jsme rok předtím vypadli. Ale nebylo nám to souzený. Třeba to přijde.“

speedwayA-Z: „A jak bys okomentoval své účinkování v mistrovství světa a Evropy jednotlivců. Ve světovém šampionátu nejprve prohraný rozjezd s Lubošem Tomíčkem a post náhradníka v Lonigu, na evropské bázi postup ze Stralsundu a stop v Goričanu.“
Zdeněk Simota: „V Miskolci jsem měl osm bodů a v poslední jízdě stačilo udělat bod. I kdyby potom Luboš vyhrál, nemoh‘ by mě dohnat. Jenže on vyhrál, já udělal nulu a jeli jsme spolu rozjezd. Udělal jsem chybu. Odstartoval jsem, na tvrdý dráze se jela lajna, ale já to dal na prostředek. Luboš mě podjel a už to nešlo vrátit. Kdybych zůstal na lajně, nepředjel by mě, on nikdy nejezdí venek. V Lonigu jsem byl druhej náhradník. A v takovýmhle závodě jsem nepočítal, že bych se tam dostal. Přijel jsem tam jenom, že jsem musel. Byl jsem naštvanej z Miskolce a nejel ani trénink. Byla to taková moje chyba. Kdybych trénoval, připravil si motorku a vyzkoušel převody, mohlo to potom vypadat jinak. Ale netušil jsem, že by dva lidi mohli vypadnout. Zezačátku jsme se střídali a pak jsem měl čtyři jízdy. V jedný jsem ved‘, ale taky zadřel motor. To byly závody! Radši na to zapomenout! Ze Stralsundu postupovalo asi deset lidí. V Goričanu byl Lukáš s dvanácti bodama na bedně, Aleš byl s jedenácti poslední postupující a mně devět nestačilo.“

speedwayA-Z: „Na českých oválech se Plzeň postarala o obrovské překvapení. Po úvodním propadáku na domácích Borech jste se dokázali zvednout a po závěrečné sérii pěti triumfů v řadě usednout na titul. Ve třetí sezóně po plzeňském návratu do extraligy to bylo dost rychlé, co?“
Zdeněk Simota: „Ale zase až po třinácti letech, co za nás jezdil Simon Wigg. To jsem zrovna začínal s plochou dráhou a je to pro mě dlouhá doba. Na začátku to na titul vůbec nevypadalo. Moc jsem tomu nevěřil, že by to takhle mohlo dopadnout. Postupně jsme si začali věřit a všechno fungovalo. Dařilo se mně, Filipovi i Polákům, který byli pozvaný. Když jsme vyhráli poprvý, říkal jsem si, že teď už jen budeme vyhrávat. Ale měli jsme šňůru pěti vítěznejch závodů. Mohlo se stát cokoliv, ale když jsme byli v jednom závodě první, člověk si říkal, že ten další by moh‘ skončit stejně. Šli jsme si za svým cílem a dopadlo to. Určitě to byl dobrej pocit. A bylo by dobrý v tý šňůře pokračovat a nedělat to tak dramatický (smích).“

speedwayA-Z: „Titul nebyl daleko ani ve dvojicích v Divišově, kde jsi nastoupil za fanouškovský HBC & Rarach s Adamem Vandírkem. Na pódiu jsi byl už s jeho otcem Petrem, který tě tehdy ve mšenském závodě vedl. Otočily se nyní role učitel a žák?“
Zdeněk Simota: „Určitě jsme si spolu pomáhali a radili si. Myslím, že Adam dělal všechno, co moh‘. A špatně nejel. Když jsem odstartoval, jel jsem dopředu a od Vandi čekal, že pojede, jak nejlíp umí, a bude sbírat body. A ono to šlo, ale párkrát měl smůlu. Hned v první jízdě ho kopla díra a podjeli ho. Ten den jsem jen jednou dojel druhej a jinak všechno vyhrál. V semifinále jsme těsně vypadli. Pak jsme v jízdě o třetí a čtvrtý chytli mladýho Holoubka a Haďase. A tam to byla spíš taková povinnost. Byli jsme třetí, titul by byl lepší, ale bedna je taky dobrá. Letos jsem se domluvili s Filipem Šiterou, že bychom jeli spolu. Měli jsme jet už loni, ale Filip měl závody v Polsku. Doufám, že to letos vyjde.“

speedwayA-Z: „Po medailových umístěních ve finále mistrovství republiky 2005 a 2006 jsi loni osnoval útok na titul. Stačila jedna jízda a všechno bylo jinak. Patříš tedy k zastáncům seriálové podoby šampionátu?“
Zdeněk Simota: „Má to svý pro a proti v obou systémech. Kdyby se mi ve finále nestalo, co se stalo, říkal bych něco jinýho. Když budu mít defekt nebo budu vyloučenej, ve třech závodech se to dá dohnat. Ve finále stačí malá chyba a všechno je pryč. Nevýhody jsou, že je víc lítání. Je to udělaný dva dny za sebou, spíš bych ale rozložil. Loni mi přišlo takový přehnaný, jak mě vyloučil za dvě minuty. Na startu jsem se nehejbal jenom já. Je pravda, že jsem tam přijel poslední, ale připravenej nebyl nikdo. Byl jsem docela naštvanej, protože jsem zrovna měl nejlehčí jízdu. Nechápu, když byl v televizi záznam, proč tam tahle jízda nebyla. Ptal jsem se pana Moravce a on říkal, že nebyla zajímavá. A že jich vynechali víc. Ale když jsem se na to koukal, jenom tahle chyběla. Předtím jsem jel před úpravou a pak hned další rozjížďku po ní, mohli to taky trochu přibrzdit. Hnali to asi, že tam byla televize, aby to odsejpalo. U čáry jsem na čas byl, akorát jsem se hejbal, ale nebyl jsem sám. Jak mě vyloučil, otáčeli se všichni, protože nikdo nevěděl, kdo je vyloučenej. Předtím jsem se tři kola snažil předjet Pepíčka. Zkoušel jsem to venkem a Lukáš to celou dobu dával pod nás a nakonec mě předjel. Uvidíme tenhle rok, jestli se novej systém osvědčí. Myslím, že se najdou lidi, co budou pro a co budou proti. Někdo bude souhlasit, někdo ne.“

speedwayA-Z: „Vzhledem k britskému angažmá pro tebe začne sezona už za pár dnů. S jakými cíly a ambicemi do ní vstupuješ?“
Zdeněk Simota: „Určitě, aby se mi dařilo a zůstal zdravej. Budu se snažit ve všech závodech udělat vše pro to, aby to bylo dobrý. Podepsal jsem Anglii a Polsko. V Anglii je závodů nejvíc, v Polsku nemám garanci. Neměl jsem ji ani loni, ale pokaždý se mi dařilo a zase mě pozvali. Tady pojedu extraligu, tříčlenný družstva, když budu moct, dvojice, jednotlivce, svět a Evropu. Chtěl bych, aby se mi poved‘ konečně mistr republiky. A dostat se co nejdál v mistrovství světa a Evropy a udělat tam co nejlepší výsledek.“

Zdeněk Simota děkuje:
„Děkuji rodině a přítelkyni za podporu. Mechanikovi Petru Šimkovi. Sponzorům. V Čechách to je Honza Bártů – AA Beton, v Anglii Richard Bond – Making Impression, Barry Alloway – BAT, Paul Willis – Moto X Prep, esp, Godfrey Spargo, Bubblecubed, ICE incorporated, WHEELS Van Centres a nb consulting. Amy a Graemovi. A všem lidem, co mi fandí a motaj‘ se okolo mě.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Jiří Georgijev