Pardubice – 8. února
Nevinný pád při zářijové slánské extralize v roce 2006. Lehké sklouznutí skončilo přetrhanými kolenními vazy. Na finále v Březolupech se druhý den mohl akorát přijet podívat. Vzápětí zmizel na celou zimu do Anglie. A výsostné území královny Alžběty II. příliš často neopouštěl ani v loňské sezoně. V exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z komentuje svůj loňský přestup Somerset – Mildenhall. A netají, že se mu kontinentální závody v roce 2007 nevyvedly. Zároveň upřímně analyzuje příčiny a nešetří odhodláním udělat za touhle minulostí tlustou čáru.

speedwayA-Z: „Jako jeden z mála závodníků máš za sebou už ostrý start v letošní sezoně. Před měsícem jsi triumfoval v hale v rakouském Wiener Neustadtu. Jaké to bylo?“
Tomáš Suchánek: „Myslím, že dobrý. Pěkná show. Hlavně to bylo něco novýho. Na čistým asfaltu jsem ještě nejel. Mělo to rozměry zimního stadiónu, ale zimák to nebyl. Dráha docela malinká. Každýho to překvapilo. Mnoha jezdcům bylo řečeno, že to bude na škváře. A když každej viděl, že je to asfalt a že je to prounký, koukal. Jelo se na klasický gumě. Když jsi měl špalek, jelo to krásně. Ne rychle, protože jsi pořád mydlil. Čím víc byl pl᚝ holej, nedalo se to utrhnout. To je to samý jako na silnici, kde se jezdí s holejma gumama. Jinak se jezdilo dobře. Nebylo to ani o převodu, dva nebo tři zuby neměly vliv. Šlo o to nemít tak sjetou gumu a najít špalek. A pak pracovat s plynem, bylo to o technice. A nesměl jsi najet na olej, jinak jsi byl na zemi. Pořadatelé se o to dobře starali. Jak viděli kapku, naběhli s rozdrcenou gumou a uklízeli. Závodění bylo dobrý, akorát najíždění do první zatáčky obtížný. Čtyři jezdci byli docela dost. Z trojky byla možná pětiprocentní pravděpodobnost, že bys tam moh‘ bejt první. Z jedničky to bylo většinou stoprocentní. Potom šlo o to držet si lajničku a neudělat chybu. Je to hezkej pocit, první závod a hned vyhrát. Akorát mě štve ten druhej závod o tisíc euro. Díval jsem se doma na kazetu a vyloučili mě neprávem. Sice jsem to pod něj vsadil a uknul do něj, ale s tím se musí počítat. Nechal mi místo, jel jsem tam a dalo by se říct, že do prken vlít‘ sám. Ale ta rozhodčí pískala zvláštním způsobem. Kdyby mě v semifinále nevyloučila, byl bych tam, protože jsem startoval z jedničky. Potom bych si vybíral jako první a vzal bych si zase jedničku. Kdybych pak nespaď, že bych tam byl. Ty kačky mě mrzej‘.“

speedwayA-Z: „Kdybychom otočili tok našeho vyprávění zpátky, sezona 2006 pro tebe neskončila dobře. Ze slánské extraligy tě odvážela sanitka s poraněným kolenem. Přišel jsi o finále mistrovství republiky jednotlivců a další závody…“
Tomáš Suchánek: „Chytil jsem známý slánský vlnky. V nájezdu jsem chtěl lehčí díru, ale rozhodilo mě to a narovnalo. Byl to lehkej pád, jen jsem se sklouznul. Ale kolenem jsem šel na zem, vyvrátil si ho dozadu, až mi křuply vazy. Bylo po sezoně. Odpočinek přišel dřív. V Březolupech bylo jen podívání z kopečka. A zrovna si myslím, že to bylo nejslabší finále, co jsem zažil. Nebyli Drymlové, já, Brhel. Přišlo mi to chudší oproti normálu. Ale závody jinak pěkný, vyrovnaný. Šel jsem na operaci. Sešili mi křížovej a ještě jeden vaz, ani nedělali plastiku. Říkali, že nebude potřeba, ale nakonec na ni budu muset jít. To koleno je docela volný, takže asi příští rok. Uvidíme, jestli se tam odhodlám. Nehorší je, že to všechno trvá čtyři až pět měsíců. To abych tam šel hned po sezoně a vyjde to akorát na novou. Kvůli tomu se mi tam ani moc nechce. Pak jsem před Vánocema odjel do Anglie. Sehnal jsem si práci, přítelkyně taky. Spojili jsme to dohromady a hlavně, abych si zdokonalil angličtinu. A zůstaly tam motorky, neměl je kdo přivýzt, tak taky kvůli nim.“

speedwayA-Z: „Loňskou sezonu jsi strávil opět v Premier League, tentokrát v barvách Somersetu a Mildenhallu. Jak se ti na britských ostrovech dařilo?“
Tomáš Suchánek: „Začátek sezony byl vlastně hodně špatnej. Pořád jsem zkoušel jeden motor. Koupil jsem nový věci, ale pořád to nejelo. Až mě po měsíci ze Somersetu vylili. Tak jsem si našel Mildenhall. Ještě v Somersetu jsem za ně hostoval a vyškrtnul tam devět plus jedna. Pak se zranil Jamie Smith a místo Mária jel Paul Fry. Ihned mě informovali. Měl jsem ještě nabídku z Berwicku, ale tam se mi nelíbí dráha a hlavně promotér. Stačí, co o něm slyším. Během měsíce dokáže vykopat deset jezdců. Tak jsem přistoupil na Mildenhall. Měsíc jsem měl pauzu, a tak jsem se doma válel a připravoval si motorky. První závod v Mildenhallu jsem udělal třináct. Zlepšila se mi nálada. Je pravda, že jsem skočil na druhej motor. Ten původní stál v garáži a vytáh´ jsem ho jednou v půlce sezony, kdy jsem hostoval ve Workingtonu. Pak jsem ho zase zastrčil a zase na něj jenom padal prach v garáži. V Mildenhallu jsem byl spokojenej. Co jsem nastoupil, měl jsem average 6,50, možná nejlepší, co jsem v Anglii vůbec měl. Dělal jsem tam hned traovej rekord, po třech letech se překonal. Hlavně tam byli úplně jiný lidi. Když jsem měl problém, všechno se řešilo. Až čtyři závody ke konci byly zase takový dolů. Rozletěl se mi motor, co jel na každý dráze. A velká nebo malá, všude letěl a já dělal nad deset bodů. Nedával jsem ho dělat, blížil se konec a chtěl jsem ho vzít domů, že se podíváme, čím to bylo. Jezdil jsem s jedním motorem, druhej si vzal Jawu, na který jsem jel Přilbu. Zjistil jsem, že i když mám super starty, stejně tam nejsem. Bylo to trošku línější. Pět posledních závodů bylo horších, ale snížil se mi average a akorát jsem se krásně vešel do Readingu. Akorát mě mrzelo, že jsem neudělal plňáska. Jednou jsem moh‘ mít osmnáct bodů. Na tejden mě zrovna přijela navštívit rodina. V první jízdě mi z prvního prasknul řetízek a bylo o tři body míň.“

speedwayA-Z: „Po King‘s Lynn, Isle of Wight, Poole, Redcaru, Somersetu a Mildenhallu bude letos Reading už tvým sedmým britským působištěm. Proč tak často střídáš angažmá?“
Tomáš Suchánek: „Nevím, vždycky se někdo nabídne. Důležitý je, že rok od roku jsou lepší podmínky, takže jsem spokojenej. Teď si to s tím Readingem nemůžu vynachválit. Co jsem si nadiktoval, na všechno přistoupili. Ještě jsi zapomněl na Wolverhampton. Byl jsem tam osmička na dva závody. Akorát se mi tam nezadařilo, a tak mě zase šoupli do Premier League. Když jsem byl v Isle of Wight, cestovat jsem nemusel. Bydlel jsem v karavanu na stadionu, měl jsem tam i dílnu, bareček a posilovnu. Jezdil jsem do města jen pro nákup. Kromě výjezdů na závody jsem se nemusel ze stadionu ani hnout. Jak jsem šel do Poole, se zázemím jsem si nemoh‘ stěžovat. To bylo nejlepší, co jsem kdy měl včetně Čech. Bydlel jsem s Mattem Fordem u něho doma. Dílnu jsem měl ve velký firmě, co je sponzoruje. Byla to zámečnická dílna. Když jsem cokoliv potřeboval opravit, šoupnul jsem to tam. Akorát to dojíždění, bylo to deset minut (smích). Pak přišel Redcar. Bydlel jsem u týmovýho manažera z Clevelandu v Conference League. Nebylo to špatný, akorát to byl trošku vyčuranej týpek. Staďák za rohem, pět minut cesty. Tam jsem se nejvíc skamarádil s lidma. Předtím jsem byl o samotě. Kluci odjeli závod a jeli pryč, tady jsem byl pořád s někým. Byl tam i Matys Hlaváček, než šel do mrazáku. Na loňskou sezonu jsem tam zůstal a bydlel kousek od Redcaru. Do konce dubna jsem při závodění chodil do práce. Měl jsem pronajatej barák a smlouva byla na šest měsíců. Jinam se mi nechtělo ani kvůli kámošům. Jezdit do Somersetu ale byla prekérka. V pátek jsou v Anglii největší kolony. Normálně to jedeš čtyři, pět hodin, teď v koloně klidně až sedm. Měl jsem ale řidiče. Jak mě vykopli a přišel Mildenhall, zůstal jsem na stejným fleku, akorát se mi o hodinu a půl zmenšila trasa. Na týhle dálnici nebyly ani žádný kolony. Letos budu bydlet ve Swindonu, vůbec nevím kde. To se dozvím až tam. Akorát mi bylo hlášeno, že budu bydlet s Australanama Adamsem a Johnstonem a dalšíma závodníkama ze Swindonu. Na staďák to bude hodinka cesty. Snad mě ty dobrý jezdci půjčej nějakej skvělej motůrek, jestli se se mnou skámoší.“

speedwayA-Z: „A co Polsko? Tvá loňská příhoda s Lodží skončila už po dvou rozjížďkách. Špatné zkušenosti jsi měl už v minulosti.“
Tomáš Suchánek: „V té Lodži jsem měl dobře nazbrojíno. Nedařily se mi ale starty, měl jsem silný pružiny a nedalo se na tom odstartovat. Zkurvil jsem dvě jízdy, nebodoval a bylo jasný, že končím. Asi v půlce sezony mě volali, že mi daj‘ ještě jednu šanci. Jenže to už jsem byl v Mildenhallu. Ten jezdí v neděli, polská liga je v neděli a tak jsem skončil. Letos jsem měl nabídku z Krosna. Když ale poslali smlouvu, s Petrem Makuševem jsme se málem pochcali smíchy. Tak jsem to odmít‘ a zatím nikde nejsem.“

speedwayA-Z: „Neuvěřitelné zvraty provázely tvé účinkování v mistrovství Evropy jednotlivců. Původně ses z národní kvalifikace dostal do Togliatti, ale po zranění Adriana Rymela zaujal jeho místo ve Lvově. Tam jsi prohrál rozjezd s místním borcem, aby ses v semifinále v Blijhamu řízením šastného osudu posunul z místa druhého náhradníka do hlavní šestnáctky. Byl z toho postup, ovšem v oblíbeném Wiener Neustadtu se ti nedařilo. Jak jsi tohle všechno prožíval?“
Tomáš Suchánek: „Ve Lvově se mi vůbec nedařilo. Ani ta dráha mně nesedla. Motory nefachaly, ale spíš to bylo ve mně. Byl to pech. Včetně toho rozjezdu. Špatnej start a Ukrajinec se moc rozjel. Pro mě blbej výsledek. Díval jsem se na soupisku, postupovalo osm nebo devět a správně jsem tam měl bejt. Dopadlo to, jak to dopadlo. Ale štěstíčko potom přišlo. Do Holandska jsem přijel z Anglie, spojil jsem to s dovolenou. Byl jsem druhej náhradník. Vzal jsem přítelkyni a řek jsem: ‚Nikdy jsem tam nebyl, ty taky ne a třeba ještě pojedu závody‘. Jak jsem přišel na stadion, už mi hlásili, že jsem první náhradník. Za hodinu přišel Grodzki, že mám pětku, protože se včera v ruský lize zmák‘ Darkin. Pětka je dobrý číslo, jedeš dvakrát z jedničky. To je dobrý, kór pro mě, to jsem tam stoprocentně. Všechno klapalo, starty, mašiny jely, dráha sice trochu děravá, byly tam takový duny, ale vypořádal jsem se s tím docela dobře. Šel jsem tam jako druhej náhradník a nakonec se rozjížděl o první až třetí místo! To bylo pro každýho hodně překvapivý. I pro mě, soupiska zas tak slabá nebyla. Ve Wiener Neustadtu mě to vypeklo na motorech. Dráha nebyla hrozná. Sice to byl beton a nadělaly se koleje, ale byla dobrá. Při tréninku jely oba motory dobře. Zkoušel jsem odstartovat za Alešem a neujížděl mně. Měl jsem to stejně rychlý. Už v tréninku ale v jednom motoru začalo cvakat a zvonit. Objel jsem dvě kola a něco prasklo v hlavě. Dal jsem druhej motor, jezdil dobře, ale když jsem přišel na první jízdu, zničehonic ztratil výkon. Od startu jak, když je potkám. Jezdil jsem s tím, nic nezvonilo, ale nemělo to výkon. Olda Řezníček se pak do toho podíval a zjistil, že něco odešlo v hlavě a jelo to jen na tři ventily. Vzal jsem třetí motor, co byl v rezervě. Sice s ním nic nebylo, ale vůbec nic to nedělalo. Druhej den jsem jel italskou ligu a dali jsme do rámu čtvrtej motor. Teprve ten jel a nakonec jsem vyfrk‘ šestnáct z osmnácti bodů. Říkal jsem si ‚já vůl, proč jsem si tenhle nevzal na mistrovství Evropy‘! Finále smůla, vyhořeno na motoru.“

speedwayA-Z: „V extralize jsme tě nevídali tak často jako v minulosti. Čím to?“
Tomáš Suchánek: „Moc se mi tady nedařilo. Poslední dva roky byly propadáky. Pardubice mě nezvaly. Abych přijel a dělal rezervistu, jsem byl drahej. Museli by platit letenku a ani bych nepřijel. Honit se z Anglie a dělat náhradníka?! Chtěl jsem do konce sezony přestoupit na hostování do Mšena. Ptal jsem se v Pardubicích, jestli mě budou zvát. Řekli, že mě nepustěj‘, protože mě určitě budou potřebovat. Chtěl jsem jet závod v Pardubicích a oni slíbili, že určitě pojedu. A samozřejmě přišla první extraliga v Pardubicích a já nejel. Nedali mi ani vědět. Ozvali se až ke konci sezony. Letos ještě není smlouva hotová, ale určitě to budou Pardubice. Nemaj‘ jezdce, takže mě nepustěj‘.“

speedwayA-Z: „V mistrovství republiky ses bez větších problémů kvalifikoval do finále. Ale na první zářijový pátek ve Slaném se ti nevzpomíná dobře, že?“
Tomáš Suchánek: „Hmm. Hodně smolnej den. V první jízdě mi hned odešel motor. Zase něco prdlo v hlavě. Vzal jsem si druhej, rezervní. Odjel jsem jim vždycky. Kolo a půl, zaprskalo to a přestalo jet. A zase se to rozjelo. Jednu jízdu jsme měnili zapalování, pak svíčku a nakonec cívku. A pořád to samý. Nepřišli jsme na závadu. Nakonec táta jde druhej den mejt motorky a chce si vypustit metyl. A kouká, že tam je víčko s nenavrtanou dírkou! Nic tam neteklo! Finále pryč kvůli nenavrtaný zátce. Stane se, ale akorát mně se to stávalo vždycky v rozhodujících závodech. Akorát Holandsko bylo bez problémů. Letos se podívám do Kopřivnice. Tam jsem měl největší úspěch v mistráku (4. místo v roce 2004 – pozn. redakce). Seriál je asi spravedlivější. V jednom závodě máš štěstí nebo nemáš. Nebo tě může něco vypíct jako mě ta zátka. Je to ale zas hodně prodělečný. Pro někoho. Letenky ti nikdo nezaplatí, a jestli dostaneš tři tisíce za první místo, nedá ti to na ně. Plus další amortizace a je to těžkej prodělek.“

speedwayA-Z: „A jak bys okomentoval své vystoupení ve Zlaté přilbě? Z vylučovací skupiny jsi postoupil, ze čtvrtfinále už ne.“
Tomáš Suchánek: „Tam to dopadlo jako každej rok. Vždycky jsem vypad‘ ve čtvrtfinále. Kdybych postoupil do semifinále, bylo by to štěstí. Sám jsem věděl, že motor na to nemá. Mezi tou špičkou to už nestíhalo. Nemělo to na čtvrtfinále, natož na semifinále. Ale Přilba jednou přijde. Nasadím si ji jako toho škopka slovenskýho!“

speedwayA-Z: „Mnoho českých plochodrážníků se soustředí zejména na závodění za kanálem La Manche. Zdá se, že tvoje kariéra se začíná orientovat stejným směrem. Nebo máš nějaké další kontinentální ambice v letošní sezoně?“
Tomáš Suchánek: „Zatím to vypadá jen na Anglii. Ale určitě tady budu častějc než Vánoce. Asi víckrát v extralize, dopadne mě opět i Itálie. Nemám ji podepsanou, ale určitě bude. Většinou odjedu dva závody, buď na začátku nebo na konci. Vypadá to, že v reprezentaci pojedu jen Evropu. Tak chci bejt mistr Evropy, to je jasný. A dostat se po dlouhý době do nároďáku. Dva roky je dlouhá doba. A hlavně se vrátit zpátky, kde jsem byl. Za poslední dvě sezóny jsem měl výkyvy a spadnul. Letos to vypadá dobře. Mám novou výbavu a v Anglii nový motorky. Český se neojezdily a po pěti závodech jsou skoro nový taky. Po svý stránce se cejtím nabuzenej. Rakouská hala byl teprve začátek. První malinká jahůdka.“

Tomáš Suchánek děkuje:
„Určitě tátovi. Všechno mi na letošek připravuje. A Řezňovi. Všem sponzorům. A všem lidem, co mi pomohli.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II), Antonín Škach a archív Tomáše Suchánka