Březolupy – 22. července
Dopravní šílenost prázdninové soboty se podepsala i na podobě dnešního pátého dílu českého přeboru. Ačkoliv se Radek Podhadský vypravil z Plzně už okolo deváté, do Březolup dorazil až okolo tři čtvrtě na pět, kdy už byl závod v plném proudu. Stačil včas varovat Zdeňka Simotu, který se tříhodinovému čekání na dálnici D1 před Brnem stačil vyhnout včasným sjezdem na silnice okresních formátů. Pořadatelé přitom nemohli čekat, protože bouřkové mraky na obzoru neslibovaly nic dobrého. A před rozjížďkou s číslem jedna nikdo nemohl tušit, že se deště s padesáti mililitry napadané vody během pár minut vyřádí kdesi okolo Luhačovic, a že v Březolupech takřka ani nekápne. Mítink se nakonec stal kořistí Ondřeje Smetany, který se v základní části trápil s nastavením repasovaného motoru. Ve finále A však všechno klaplo a po startu stylem dělové koule jej nikdo ze soupeřů nedokázal zastavit. Na stupně vítězů se společně s ním postavili ještě Zdeněk Simota a Zdeněk Holub, jenž třemi vítěznými jízdami napravil vyřazení z páté jízdy vinou technických problémů s motocyklem. Filip Hájek sice vyhrál základní část a získal skalp Zdeňka Simoty, jenže ve finále A dojel až poslední. Ve skvělém závodním odpoledni se kromobyčejně dařilo Petru Chlupáčovi, který nastoupil do svého čtvrtého závodu v sedle pětistovky. Rozjížďku s číslem osm vyhrál před Filipem Hájkem, Jaroslavem Petrákem a Davidem Pacalajem, áčko mu uniklo o vlásek a v béčku musel Martin Gavenda hrát vabank, aby mu sebral vedoucí pozici.
Patent na vítězství nemá nikdo
Přímo nad stadión se posadil olověně šedivý mrak. Foukal vítr a bouřka se dala předpokládat i bez meteorologických varování, dle nichž měl úderem sedmnácté hodiny dorazit déšť nevídané intenzity. Pořadatelé předpokládali vedra, proto stanovili zahájení závodu až na čtvrtou odpolední, což jim ovšem svazovalo ruce s dalším operativním měněním časového programu, pakliže by z černého mračna vskutku zapršelo. Zrušit nástup proto za dané situace bylo optimálním řešením.
Martin Gavenda se tudíž vracel do depa jako vítěz rozjížďky s číslem jedna už ve chvíli, kdy se vlastně měl v zástupu ostatních závodníků osobně představovat divákům, jichž se nakonec v moravské vísce opět sešla slušná řádka. Jeho úvodní triumf byl naprosto suverénní, když hned s letem pásky změřil Ondřeje Smetanu a Davida Pacalaje. Čtvrtým soupeřem na startovním roštu měl být Radek Podhadský, nicméně plzeňský závodník byl stále ještě na cestě.
Vzápětí Filip Hájek v první zatáčce objel Zdeňka Simotu, jemuž se až do cíle neustále vzdaloval, zatímco Jaroslav Petrák a Josef Novák zaostali vzadu. Do třetice se z triumfu mohl radovat Martin Mejtský, jenž suverénně opanoval rozjížďku s číslem tři. Vzhledem ke čtrnácti přihlášeným závodníkům musel být použit rozpis, který účastníky neposílal na ovál proporcionálně. A tak se po skončení první série na ovál ještě nedostali Andrei Popa a Zdeněk Holub. Oni dva však seznam vítězů rozšířit neměli.
Rumun jezdil ve čtvrté jízdě poslední, dokud na počátku druhého okruhu nespadl. Dopředu zamířil Filip Hájek, nicméně Ondřej Smetana mu vnějškem úvodního oblouku sebral naději přidat úvodní trojce další sestřičku. Zdeněk Holub vedl suverénně pátou jízdu.
Jenže ve druhé zatáčce mu přestal jet motocykl, takže jej postupně předjeli Martin Gavenda a Josef Novák. Pražský borec pokračoval i chrchlajícím motocyklem ve snaze získat poslední bod při absenci Radka Podhadského. Nicméně nemohl zabránit, aby jej ve třetím okruhu Martin Gavenda nepředjel o kolo.
„Nejede to,“ rozhodil Zdeněk Holub bezmocně rukama, sotva se dostal do depa. „Chtěl jsem dojet aspoň pro bod!“ Nyní mu bylo jasné, že spolu s Adamem Fenclem musí rychle připravit druhý motocykl. Do práce se pustili už ve chvíli, kdy Jaroslav Petrák ve třetím kole šesté jízdy připravil o vedení Davida Pacalaje, přes něhož se posléze přesypali i Pavel Čermák a Sindy Weber.
Radek Podhadský v 16:45 komentuje svůj příjezd ve chvíli, kdy se chystala devátá jízda:
„Od devíti jsem na cestě. Před Brnem jsme na dálnici D1 stáli tři hodiny! Simoťák jel za náma, ten to objížděl, ale my už nemohli.“
Dnešní mítink nabídl opět dramatickou podívanou, v níž své druhé vítězství nedokázal potřetí obhájit ani Martin Gavenda. Po špatném startu sedmé jízdy trčel vzadu, aby nakonec po problémech s karburátorem zůstal ve druhém kole stát. Zdeněk Holub si byl plně vědomý, že kvůli postupu do finále A už nesmí ztratit ani bod.
A proto v rozjížďce s číslem sedm upaloval v čele již po vylétnutí pásky. Zdeněk Simota za jeho zády objel Ondřeje Smetanu, který se navzdory veškeré snaze neprobil nazpět. Ob jednu jízdu později Zdeněk Holub triumfoval stylem start – cíl před zraky Josefa Nováka a Sindy Weber. Se šesti body na svém kontě však v otázce, zda se představí v jízdě o stupně vítězů, neměl jasno.
Po postupu do finále s odřenýma ušima suverénní vítězství
Na šestibodovou hranici se v rozjížďce s číslem osm dokázali dostat nejen Martin Gavenda a Ondřej Smetana, ale také Petr Chlupáč. K tomu učinil klíčový krok v osmé jízdě. „Je to pro mě nezvyk jet s půllitrem první, chvílema jsem nevěděl, co na tý dráze dělat,“ komentoval své vítězné sólo, když se Filip Hájek stačil v první zatáčce posunout pouze před Davida Pacalaje a Jaroslava Petráka. Větší porci bodů si dokázal nabrat jen Filip Hájek, jehož sedmibodovou porci svým velkým sólem vyrovnal Zdeněk Simota.
V otázce finalistů se lámal chleba až v závěrečné sérii základní části. V jedenácté jízdě se nejlepším startem blýsknul Martin Mejtský. Avšak než by řekl švec, jezdil třetí. V první zatáčce šel přes něho nejprve Martin Gavenda. Prakticky současně se však před oba do vedení prosadil Filip Hájek, jenž se jako první mohl plným právem označovat za účastníka finále A.
Hned vzápětí jej následoval Zdeněk Simota. Ani on neměl cestu k deseti bodům snadnou, protože v úvodním oblouku musel objíždět Davida Pacalaje, jehož poté už ve výjezdu předčil také Josef Novák. Šestibodoví museli pro potvrzení své účasti v áčku zvítězit. Druhé místo z rozjížďky s číslem jedenáct Martinu Gavendovi nestačilo. Stejně tak Petru Chlupáčovi, před nímž do cíle třinácté jízdy dorazil Ondřej Smetana.
Také on měl postupovou jistotu, aby se posledním finalistou stal Zdeněk Holub stylem start – cíl. Na východním obzoru se mračilo stále víc, když Jaroslav Petrák v prvním nájezdu podjel Martina Mejtského. Pořadatelský chvat proto nezvolnil a příprava oválu před trojicí finálových jízd se stala dílem okamžiku.
Jaroslav Petrák není v optimálním rozpoložení:
„Je mi zle. Chce se mi zvracet, piju, chladím se, nemám sílu. Štve mě to, Březolupy mě bavěj‘, líbí se mi tady, ale nejde to. Na finále jsem si vybral venek, zkusím je všechny objet.“
Hodiny se ještě nedostaly k půl šesté, když Josef Novák opanoval finále C. Na béčko mu scházel jediný bod, takže si částečně spravil chuť velkým sólem před Davidem Pacalajem, Pavlem Čermákem a Sindy Weber.
Jaroslav Petrák si ve finále B vybral vnější dráhu v naději, že své soupeře objede zvenčí. Stihnul však pouze Martina Mejtského. Dopředu zamířil Petr Chlupáč, jemuž druhý dnešní triumf překazil Martin Gavenda. Příliš dlouho neotálel a spodní stranou první zatáčky si to namířil rovnou do vedení.
„Neodstartoval jsem, ale zaťal jsem zuby, sedl si na blatník, protáhnul jsem to tam a hotovo!,“ líčil Martin Gavenda v depu, z něhož se už spouštěla čtveřice účastníků finále A. Jeho start byl tak rychlý, že vznikly konspirační teorie o letmácích, jež však neměly reálný podklad ani dle vyjádření samotných aktérů, ani v případném zákroku sudího Pavla Váni.
Vpředu úřadoval Ondřej Smetana, který ve správný moment vychytal nastavení repasovaného motoru, s nímž se dnes dlouho sžíval, takže se do prestižního áčka dostal s odřenýma ušima. Zdeněk Simota nedal ani náznak šance svému jmenovci Holubovi a Filip Hájek se po triumfu v základní části nakonec na stupně vítězů nedostal.
Hlasy z depa
„Zezačátku jsem se trápil,“ otevřel Ondřej Smetana stavidla své výmluvnosti. „Nevěděl jsem, co s tou motorkou, jel jsem motor po repasi a nemoh‘ se s tím srovnat. Až to finále mi sedlo. Měl jsem super start. A žádnej‘ letmák tam nebyl, byli jsme i za panem Váňou. A on nám taky říkal, že ne. Dostal jsem se do čela a sebral jsem to Zdendovi. Jsem v přeboru první, snad to letos zase vyhraju.“
„Pořád se trápím,“ posteskl si Zdeněk Simota. „A zkouším, není to úplně ono. Poslední jízdy byly lepší, měnili jsme trysky a převody. A bylo to lepší. Mohlo by to bejt‘ ještě lepší než druhý místo. Zkoušel jsem Holubína chytit, ale ve výjezdu jsem dostal takovou cejchu, až mě to zastavilo.“
„Až na ten první defekt a finále to bylo dobrý,“ konstatoval Zdeněk Holub. „Něco jsem ladil a podělal to. Ve finále jsem si vybral žlutou, předtím se z ní vyhrávalo. Ale mně se to nevyvedlo, už to z ní nešlo.“
„Bylo to pěkný,“ konstatoval Filip Hájek. „Jelo mi to pěkně, dráha byla pěkná a rozpis mi vyšel. Až to finále… Byl jsem moc pomalej‘. Bylo to o startu, a kdo kudy pojede.“
„Myslel jsem, že mi to vyjde na áčko,“ povzdechl si Martin Gavenda. „Ale přetaktizoval jsem to. Měl jsem blbý starty, Fíla mi tam vjel. A taky ten karburátor. Béčko bylo fajn. Neodstartoval jsem, ale zaťal jsem zuby, sedl si na blatník, protáhnul jsem to tam a hotovo!“
„Pěkný, nečekal jsem to od těch závodů,“ radoval se Petr Chlupáč ze svého šestého místa. „Jsem tady podruhý, ale loni jsem jel na dvěstěpadesátce. Je to pro mě nezvyk jet první, chvílema jsem nevěděl, co na tý dráze dělat. V béčku jsem to pokazil, že jsem si ve výjezdu vyjel na venek, jinak by to bylo moc hezký.“
„Nevím, co to na mě padlo,“ vracel se Jaroslav Petrák ještě ke své zdravotní indispozici. „Tohle se mi za celou moji kariéru nestalo. Nevím, jestli jsem byl přehřátej‘. Špatně se mi dejchalo, spad‘ mi i tlak. Není to ono. Abnormálně jsem se potil, pak nemáš sílu, zalíhaj‘ ti uši a všechno je na hovno. První jízda jakžtakž, ale druhou jsem si myslel, že se složím. Štve mi to, chtěl jsem si tady spravit chuť, ale nevyšlo to.“
„Dneska nejhorší den, všechno úplně špatný,“ mračil se Martin Mejtský. „Pral jsem se s tím, ale snad jsem si to už vyžral. Nepovedlo se vůbec nic!“
| TOT | C | B | A | ||
| 1. Ondřej Smetana, Praha | 2 3 1 3 | 9 | 1. | ||
| 2. Zdeněk Simota, Plzeň | 2 2 3 3 | 10 | 2. | ||
| 3. Zdeněk Holub, Praha | ex 3 3 3 | 9 | 3. | ||
| 4. Filip Hájek, Praha | 3 2 2 3 | 10 | 4. | ||
| 5. Martin Gavenda, Březolupy | 3 3 E 2 | 8 | 1. | ||
| 6. Petr Chlupáč, Praha | 2 1 3 2 | 8 | 2. | ||
| 7. Jaroslav Petrák, Pardubice | 1 3 1 2 | 7 | 3. | ||
| 8. Martin Mejtský, Pardubice | 3 2 1 1 | 7 | 4. | ||
| 9. Josef Novák, Pardubice | 0 2 2 2 | 6 | 1. | ||
| 10. David Pacalaj, SK – Žarnovica | 1 0 0 1 | 2 | 2. | ||
| 11. Pavel Čermák, Praha | 1 2 1 1 | 5 | 3. | ||
| 12. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) | 0 1 1 0 | 2 | 4. | ||
| 13. Andrei Popa, RUM | F 0 0 E | 0 |
Poznámka: Zdeněk Holub byl po defektu v rozjížďce s čískem pět předjet o kolo; Radek Podhadský dorazil vinou dopravní zácpy na dálnici pozdě
Průběžné pořadí seriálu:
| PCE | CHA | KOP | PLZ | LIB | BŘE | TOT | |
| 5.4. | 11.6. | 25.6. | 8.7. | 15.7. | 22.7. | ||
| 1. Ondřej Smetana | * | 25 | 22 | – | 22 | 25 | 94 |
| 2. Zdeněk Holub | – | 22 | – | 25 | 25 | 20 | 92 |
| 3. Zdeněk Simota | – | – | 18 | 22 | 18 | 22 | 80 |
| 4. Filip Hájek | * | 16 | (8) | 16 | 14 | 18 | 64(72) |
| 5. Josef Novák | – | 18 | – | 7 | 12 | 8 | 45 |
| 6. Martin Málek | * | – | 20 | 20 | – | – | 40 |
| 7. Martin Mejtský | – | – | – | 12 | 16 | 10 | 38 |
| 8. Jaroslav Petrák | * | – | – | 18 | 6 | 12 | 36 |
| 9. Jan Kvěch | * | 10 | 12 | 4 | 10 | – | 36 |
| 10. Petr Chlupáč | – | 12 | – | 2 | 7 | 14 | 35 |
| 11. Martin Gavenda | * | – | 14 | – | 3 | 16 | 33 |
| 12. Václav Kvěch | – | 4 | 6 | 10 | 8 | – | 28 |
| 13. Josef Franc | – | – | 25 | – | – | – | 25 |
| 14. Sindy Weber | * | 7 | 5 | 0 | 5 | 5 | 22 |
| 15. Patrik Mikel | * | – | – | – | 20 | – | 20 |
| 16. Hynek Štichauer | * | 20 | – | – | – | – | 20 |
| 17. Pavel Čermák | * | 6 | 4 | 3 | – | 6 | 19 |
| 18. David Pacalaj | * | – | 10 | 1 | 0 | 7 | 18 |
| 19. Radek Podhadský | – | – | – | 14 | 4 | NC | 18 |
| 20. Michal Dudek | * | – | 16 | – | – | – | 16 |
| 21. Jakub Valkovič | * | – | 7 | 8 | – | – | 15 |
| 22. Anne Spaan | – | 14 | – | – | – | – | 14 |
| 23. František Klier | – | 5 | – | 6 | 1 | – | 12 |
| 24. Filip Šifalda | – | 8 | – | – | – | – | 8 |
| 25. Daniel Šilhán | – | – | – | 5 | 2 | – | 7 |
| 26. Krzyzstof Nowacki | – | – | 3 | – | – | – | 3 |
| NC Piotr Dziatkowiak | * | – | – | – | – | – | – |
| NC Michal Tomka | * | – | – | – | – | – | – |
| NC Karel Kadlec | * | – | – | – | – | – | – |
| NC Václav Milík | * | – | – | – | – | – | – |
| mimo soutěž: | |||||||
| Alessandro Borgia, B | – | NC | – | – | – | – | |
| Norbert Magosi, H | – | – | NC | – | – | – | |
| Milen Manev, BG | – | – | NC | – | – | – | |
| Denis Fazekas, H | – | – | NC | – | – | – | |
| Andrei Popa, RUM | – | – | NC | – | – | NC |
Poznámka: * účastník závodu v Pardubicích zrušeného bez náhrady; Radek Podhadský dorazil na závod do Březolup až po jeho začátku; dle řádů se počínaje čtvrtým závodem do průběžného pořadí každému jezdci počítá 75 procent závodů zaokrouhlených nahoru
Foto: Karel Herman a Antonín Škach
