Praha – 5. ledna
Loni zjara se vytratil ze světa plochých drah. Není zrovna extrovertní osobností, a tak se všichni mohli jen dohadovat proč. Navíc se vyrojily zvěsti o jeho angažmá v motokrosových týmech, nebo dokonce o diabetickém onemocnění. Přišlo však léto a Jan Jaroš byl rázem zpátky. Ještě na divišovských dvojicích byl s manželkou jen jako divák, aby o pouhých šest dnů později v úvodních dvou extraligových skóroval ve svých dvou úvodních rozjížďkách pěti body. Magazín speedwayA-Z získal exkluzivní rozhovor, v němž pražský borec otevřeně hovoří o svých osudech v předcházejících dvou letech.

speedwayA-Z: „Na začátku sezony 2006 vypadalo všechno skvěle. Odjel jsi do Anglie s kontraktem na Elite League v Ipswichi. Nakonec ses však vrátil domů předčasně. Proč?“
Jan Jaroš: „Došlo k tomu tak, že jsem si při pádu se Scottem Nichollsem zlomil ruku. Závod jsem dojel. Ten den jsme jeli ještě v Areně Essex. Dělal jsem body, což je na Arenu slušný. A se zlomenou rukou! Jenže jsem se ráno vzbudil a ruka byla úplně oteklá. Zavolal jsem oběma Louisům, že ji mám zlomenou. A že pojedu Čech na vyšetření a dám vědět. Tady doktor zjistil zlomený kůstky v zápěstí a musím na dva měsíce přestat závodit. To ale bylo nepřípustný. Plochou dráhou jsem se živil a potřeboval peníze. Tak jsem telefonoval do Anglie, že je to OK. A že si to nechám oledovat a za čtrnáct dnů přijedu. Vrátil jsem se tam a začal kolotoč neúspěšnejch závodů. Nebylo to ono. Ruka bolela, nestartoval jsem. Psychika šla dolů. Jednoho dne mi promotéři volali, a jedu domů, dokud to nebude v pohodě. Prý se ozvou, když budou potřebovat. Blížil se ale konec sezony, cíl byl dostat se do play off. Zbejvalo jen pár závodů a já se s tou rukou mordoval dlouho. Takhle skončila sezona 2006 v Anglii.“

speedwayA-Z: „Bez britského angažmá jsi začal uvažovat o konci kariéry. Nakonec jsi zůstal a závodil v Čechách. Patřil jsi k favoritům finále v Březolupech, pomáhal Mšenu vyhrát baráž. To jsi bez ploché dráhy nemohl žít?“
Jan Jaroš: „Kolem motorek jsem se motal odmalička. Táta mě bral s sebou na závody a snažil se ze mě vychovat závodníka. Prostě to máš v krvi a máš to v sobě. Ale přijdou takový chvilkový zkraty. Vyhodili mě z Anglie, vše se seběhlo rychle a člověk ztratil chu. Začal jsem s plochou dráhou, abych byl v Anglii a dostal se tam do Elite League. A najednou jsem o to všechno přišel. Zřícenej svět. Asi jsem se zapšknul. Chyběla taková ta chu. Takový to jít znovu a závodit. Bavit se tím a mít z toho osobní přínos. Tohle bylo najednou pryč. Ale i v Čechách byly skvělý zážitky. Třeba baráž byla prima. Perfektní atmosféra. Jenže v závodění nestačí jen to příjemný. Potřebuješ složit skládačku, všechny kousíčky do puzzle. A tohle tam nebylo. Nenaplnilo by tě to. Proč se plácat o zabitou vránu? Pralo se to ve mně. A ještě finance a tak. Dnes už dávám za pravdu panu Špinkovi, že jsem do Anglie šel brzo.“

speedwayA-Z: „Právě před rokem se o tobě začaly rojit různé zvěsti. Prý pojedeš motokros místo ploché dráhy, spekulovalo se o zdravotních potížích. Mohl bys to uvést na pravou míru?“
Jan Jaroš: „Při banální prohlídce (ve Stromovce jsem šlapal na kole) jsem se zmínil, že vypiju hrozně moc vody. Začali mít podezření na cukrovku a tím, že jsem prodělal hodně otřesů mozku, jsem musel podstupovat spoustu vyšetření. Najednou žiješ v nejistotě, doktoři mlžej‘ a tebe napadaj‘ různý věci. Snažil jsem se vyřešit problém zdraví. To máš jen jedno. A pokud chceš podávat stoprocentní výsledky, musíš bejt připravenej. S tím motokrosem to vzniklo, když jsem nastoupil do práce v Uhříněvsi. Můj zaměstnavatel začal podporovat Jirku Bitnera. Slovo dalo slovo, řek‘ jsem, že jsem motokros taky jezdil. Jejich plány byly velkorysý, že bude tým. Začal jsem se připravovat. Jenže do toho přišla ta kontrola a všechno jsem utnul. Říkal jsem si, že musím dát nejdřív všechno do pořádku. Tímhle způsobem z toho sešlo. Byla by otázka rozhodnout se dělat motokros, nebo plochou dráhu. Dohromady to nejde. Chtěl bych se věnovat jednomu nebo druhýmu. Co by vyhrálo, nevím. A jsem rád, že to teď nemusím řešit.“

speedwayA-Z: „Loňská sezona však nakonec začala bez tebe. Co za tím vězelo? A jaké páky tě v létě pohnuly k návratu?“
Jan Jaroš: „Bylo to kvůli tomu všemu, co jsem ti už řek‘. Zdravotní problémy. Celkově se to vyvrbilo, že když jsem stoprocentně věděl, že jsem fit, byla půlka sezony pryč. Přestal jsem chodit na závody. Člověku to vadí, tak se snaží zapomenout a žít normální život. Manželka se ale ptala, jestli se nepůjdeme podívat na Grand Prix v Praze. Nakonec jsem se koukali v televizi. Druhej den se jely v Divišově dvojice a tam jsme jeli. Bylo to skvělý potkat zase všechny ty lidi. Chyt‘ mě tam pan Kasper. A že nemaj‘ závodníky a počítaj‘ se mnou. Ve Mšeně cejtíš, že je to takový rodinný a příjemný prostředí. Slíbil jsem, že o tom budu přemejšlet. Udělal jsem si plán s tím, že jestli všechny jeho body splním, pojedu. První věc byla, jestli vůbec zahnu. To určitě, ale spíš si to zase osahat a na všechno se připravit. Body jsem nakonec splnil. Byla miliarda překážek, ale tak je to i v životě. Nicméně jsem v sobotu odjel extraligu za Mšeno. Bylo to jak ruská ruleta. Teď ukaž, co umíš. Jsem rád, že to dopadlo takhle a nezranil jsem se. Ve svým věku si uvědomuju, že zranění je krok zpátky. A že tě to zastaví. Nebyl to špatnej závod na to, že jsem skoro rok nezávodil. Udělal jsem, co jsem v danou chvíli měl. A kolotoč se rozjel úplně nanovo. Zase jsem začal závodit.“

speedwayA-Z: „Bylo těžké začít zase závodit? Nebo je to jako s jízdou na kole, která se také nedá zapomenout? Soudě dle pěti bodů z úvodních dvou jízd první extraligy po devítiměsíční pauze či hladkém postupu do českého finále to byla hračka…“
Jan Jaroš: „Hele, nevím, jak to má kdo jinej. Když jsem já přišel do plochý dráhy, neuměl jsem ani zatočit, ale čelil jsem soupeřům, by papírově lepším. Jseš závodník, jseš dravec, jdeš na pásku s tím, že vyhraješ. Mám to odmalička, táta mě k tomu ved‘ a hodně mi dala i Anglie. Bylo to prostě o obrovský chuti závodit. A ta byla. Ale úplně jinak než předtím. Když jsem to rozebíral se Zdenčou, i ona tvrdila, že tam vedle chuti byla i snaha víc přemejšlet. Tohle si hrozně cením. Pauza ti k tomu přemejšlení pomůže. Nejde o to se zmrzačit, ale musíš myslet, že druhej den ráno vstaneš a jdeš do práce.“

speedwayA-Z: „O finále mistrovství republiky ve Slaném se však asi ani bavit nebudeme, že? Tři defekty v řadě…“
Jan Jaroš: „To finále osobně považuju za nejhorší závod v kariéře. Nechtěl bych ho ani komentovat. Byl to jedním slovem propadák. Špatná příprava na závody. Ve všech směrech. Jako když se atlet připravuje na olympiádu, nedostane se na ni a sám dobře ví proč. Není co okecávat. Tečka.“

speedwayA-Z: „Tvůj comeback se stal spásou pro Mšeno, jemuž se tak do proděravělé sestavy dostal další muž. Jak bys své účinkování vystihl? A bude vaše spolupráce pokračovat také letos?“
Jan Jaroš: „Hlavně jsem moc závodů neodjel. Všehovšudy tři. Jeden byl povedenej, zbytek už ne tak úplně. Je to znovu o tom, že líp se ti závodí z pozice, kdy ti o nic nejde. Snažil jsem se fakt připravit, abych nebyl za nějakýho blba. Člověk závodí s hroznou chutí a ten první závod jsem si fakt užil. Mohlo to bejt lepší, ale i horší. V dalších extraligách zklamala technika. Letos jsem domluvenej jak s panem Greplem, tak panem Ondrašíkem s tím, že je to ještě o doladění další spolupráce. Ale věřím, že extraligu za Mšeno pojedu. Aspoň takhle mi to pan Ondrašík přislíbil a jsme na hubu domluvený. Lidi ve Mšeně jsou parádní. Počínaje panem Greplem přes všechny, co se tam pohybujou. Měli jsme moc fajn rozlučku a bylo to příjemný.“

speedwayA-Z: „Milan Špinka po tobě také dychtivě sáhl pro pražský tým ve druhé polské lize. Jak se ti tam závodilo?“
Jan Jaroš: „Moc jsem toho neodjel, asi jen čtyři závody a nejvíc doma. Měl jsem půjčenej motor od klubu. Řek‘ jsem, když za ně pojedu druhou polskou ligu, chtěl bych motor. Ne vždycky to bylo to pravý ořechový, ale na poslední chvíli jsme aspoň jednou vyhráli. Já to pojal jako trénink. Potřeboval jsem se rozjezdit. A každou sekundu na motorce, abych najezdil metry a ovály a dostal ji do ruky. Takhle jsem to celý pojal. Závody byly dobrý, ale dobrý to je vlastně za tři. Možná někdy i za čtyři. Ale říkám, věděl jsem, že potřebuju jezdit, a s tím jsem do toho šel. Nedělal jsem si ani těžkou hlavu, kolik přivezu bodů. Cílem bylo svýzt se. A jakejkoliv závod je lepší než trénink.“

speedwayA-Z: „Pro letošní sezonu jsi podepsal v Krosnu. Jak se to seběhlo a jaké máš další záměry pro sezonu 2008?“
Jan Jaroš: „S Krosnem jsem vyjednával už dřív. Předloni a loni byly náznaky. Věděli o mně a letos to dopadlo. Chci jezdit tady. Přišly nabídky z Anglie, ale letos tam nechci. Třeba se tam svezu jen na hostování. Chtěl bych se tam ukázat, odjet si pár závodů a to není nemožný. Extraligu budu jezdit za Mšeno, ale záleží, jak se výše postavení domluví a bude to fungovat v sezoně. Trojky nevím, volal jsem panu Špinkovi, abych se s ním sešel a doladil to, ale jsou na horách. Cíle si nechám sám pro sebe. Hlavně se chci vrátit zpátky k plochý dráze. Otázka je, jak to půjde. Aby se tím člověk živil a nechodil do práce. K tomu se snažím vytvořit si nejlepší podmínky.“

speedwayA-Z: „Předloni jsi byl přihlášen do mistrovství republiky na dlouhé dráze. Proč z tvého startu tehdy sešlo? Už tě to neláká? Ani ledy, kde ses chtěl také kdysi svézt?“
Jan Jaroš: „Nedopadlo to, protože se kryly závody v Anglii. Nestih‘ jsem se na to připravit a neměl natrénováno. Na ledech jsem se svez‘ nedávno se známým s panem Havlíkem na jeho motorce a klukama z Kunratic. Ale spíš to byla sranda. Jezdí už tři roky svůj seriál. Udělali si ze stopětadvacítky čezety pololeďáky a dělaj‘ takový velkolepý závody. Svez‘ jsem se, bylo to super. Dlouho jsem se tak nezasmál. Dlouhá dráha mě už delší dobu láká. A letos jsem se rozhod‘, že začnu. Mám nasmlouvaný nějaký závody hlavně přes Káču Kadlece. Chci se připravit na českej mistrák nejen na krátký, ale i na dlouhý. Nebo takhle, v Mariánkách uvidíme, jak jsem natrénoval (smích)!“

Jan Jaroš děkuje:
„Chtěl bych poděkovat své manželce Zdeňce a rodině.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II), Antonín Škach a archív závodníka