Slaný – 22. prosince
Nastavený systém, který za současné personální krize české ploché dráhy posílá do extraligy 2008 prakticky všechno, co má českou licenci, nohy, ruce a ochotu jezdit doleva, nenašel pozitivní odezvu ve Slaném. Klub šampionů z let 2005 a 2006 je zastáncem osvědčeného modelu, s nímž česká ligová soutěž prožila nejlepší ročníky své historie. Magazín speedwayA-Z o tom hovořil s Petrem Křikavou, předsedou klubu, a Milanem Machem, koučem slánského celku.
speedwayA-Z: „Slaný je zastáncem osvědčeného modelu extraligy v podobě čtyřutkání. Jaké důvody vás k tomu vedou?“
Petr Křikava: „Myslíme si, že extraliga je vrcholem všech soutěží. Pro diváky by to měl být vrcholný závod. A po dobu několika předchozích let se podařilo, že extraliga vrcholem je. Přitáhli jsme i televizi. To je důvod, proč prosazujeme stávající systém. Nechceme, aby v ní jezdili jezdci, kteří se to teprve učí. Léta máme zkušenosti, že extraliga se začátečníky není to nejzajímavější. Lidé ti řeknou, že na závody, kde dopředu vědí, jak dopadnou, chodit nebudou. To, že se prosazuje, aby junioři dostali v extralize příležitost porovnat se se špičkou, je nesmysl. Za tím účelem je přihlašujeme do jiných soutěží. Letos jsme obsadili všechny šampionáty a tam jsme dávali mladým šanci. Jsme proti, aby extraliga sloužila výchově začínajících jezdců. Když vezmu, jak minimální je jezdecká základna, žádný klub nemůže v extralize podle světového poháru garantovat výkonnost závodníků na patřičné úrovni. Jsme zastánci způsobu, který se osvědčil. A nevidím důvod, abychom to měnili. To, že FIM takovou soutěž vydala, přece neznamená, že po jejím vzoru musíme udělat extraligu. Myslím, že některé kluby podcenily otázku kvality jezdců a financí. Z toho musíme vycházet. S pěti jízdami navíc vyjde soutěž o zhruba padesát až sedmdesát tisíc víc pro každý klub. Navíc se může stát cokoliv. Neumím si představit, že Plzeň pojede bez Filipa Šitery nebo Zdeňka Simoty, Pardubice bez Drymlů a Slaný s Michalem Dudkem, Radimem Chodem a Petrem Babičkou. Tím odradíme diváky a televizi. Považuji za zmanipulované, že se honem honem přešlo na tenhle systém.“
Milan Mach: „Posledních několik let měla extraliga dobrou úroveň po divácké i jezdecké stránce. Po několika letech byla opět v televizi. Závody byly opravdu vyrovnané. Nevidím tedy důvod, proč něco měnit. Navíc za stavu jezdecké krize v Čechách. Změny vidím jako špatný krok. Myslím, že se provádí z toho důvodu, že teď vyhráli dvakrát Slaný a jednou Plzeň. Proto se hledá důvod, aby se to změnilo. Proč se systém neměnil, když bylo dost jezdců, program extraligy sis mohl dopředu vyplnit, protože závody byly všechny stejné, protože pořád vyhrávala RH Praha nebo SVS Pardubice a řada závodníků jen seděla a neměla místo?“
speedwayA-Z: „Na posledním zasedání VV SPD před kalendářní poradou zůstalo slánské stanovisko stejné. Vyjádřili jste dokonce myšlenku, že v případě změn ve stylu světového poháru zvážíte i své odstoupení ze soutěže. Proč k němu nakonec nedošlo?“
Petr Křikava: „Celou věc jsme zvážili ve výboru. Extraligu považujeme za vrchol. Už jen z důvodu diváků a zejména sponzorů by se to od nás mohlo negativně odvrátit. Z tohoto důvodu jsme nemohli odstoupit. Dost bychom na tom finačně tratili. To byla hlavní příčina.“
Milan Mach: Milan Mach: „Proč odstupovat ze soutěže, kterou jsme si vybojovali a nehrajeme v ní druhé housle? Ale na druhé straně, jet to za každejch podmínek, které nadiktuje někdo silnější, se mi taky nelíbí. Překvapilo mě, že o tom rozhodli lidé, co řídí naši plochou dráhu. Jsem opravdu přesvědčen, že je to za současné situace s plochou dráhou v Čechách nekompetentní rozhodnutí. Říká, že se extraliga pojede dle modelu světového poháru družstev. Ale to není pravda, tam junioři kašpárky nedělají. Nechápu, proč by se junioři měli učit jezdit v extralize.“
speedwayA-Z: „Nicméně pakliže by Slaný vytvořil koalici se Mšenem a skutečně opustil extraligu, ostatní tři týmy by byly přinuceny jednat. Už jen z toho důvodu, že by samy nedokázaly extraligu vytvořit. Potom by vašim východiskem mohla být tříčlenná družstva, která mají status mistrovství republiky. A v takovém případě by mohla dokonce extraligu převýšit.“
Petr Křikava: „Zajímavé by to bylo, kdyby týmy byly vyrovnané. To je diskutabilní. Liberec má jezdce z extraligových týmů. My bychom si stáhli Martina Vaculíka a kde by byla zajištěná kvalita? A brát si cizince nevidím ku prospěchu situace ploché dráhy v Čechách. Z malého počtu závodníků pramení klubismus. A není z čeho vybírat. Před pár lety hájily Pardubice a Praha osmičky a jednoho hosta. Dnes si to nelze představit a uznávají to i oni.“
Milan Mach: „Předně nechápu, proč se z tříčlenných družstev udělalo mistrovství republiky. A proč se to nebere jako přípravný závod pro juniory a závodníky, kteří nemají výkonnost. Tím se mistrovství republiky družstev dubluje. Kluby, kteří nemají závodníky, si je vypůjčí a jedou o titul mistra. Odstoupení z extraligy a start v trojkách by pro Slaný možná byla cesta. Já bych se tomu nebránil. Nemám ani kousku chuti se takovéhle extraligy účastnit.“
speedwayA-Z: „Šikovní slánští junioři dokázali letos v přeboru tříčlenných družstev uhájit bronz, by se v závěrečných kolech museli obejít bez Richarda Wolffa a Martina Vaculíka. Proč Slaný neobsadí tuto soutěž také v sezoně 2008?“
Petr Křikava: „Z jednoho důvodu. Malý počet závodníků. S Martinem Vaculíkem nemůžu počítat jako se stálým jezdcem. Jestli mám zodpovědně přihlásit tým a mám jen tři závodníky, je to málo. Nemůžu si dovolit přihlásit se a pak se nezúčastnit. Budu se snažit naše kluky pustit do jiných klubů nebo pro ně udělat test matche s Poláky. Ale přihlásit se do trojek a neúčastnit se, by bylo nezodpovědné. Ani Praha by nám nepustila Richarda Wolffa. Nikoho. Kdybychom měli pět jezdců, vezmu to. Ale já je nemám. Kdybych měl ještě jednoho a stáhnul Martina Vaculíka, Věrouš Kollert by byl na kolenou. Nabourali bychom i Březolupy, kdybychom jim vzali Martina Málka. Prostě k tomu máme zodpovědnější přístup než jiní.“
Milan Mach: „Tříčlenná družstva ještě nevylučujeme. Na zvážení je dodatečná přihláška. Ne abychom bojovali o pofidérní titul, ale aby mladí měli závody. Opravdu nevím, proč se to povýšilo na mistrovství republiky.“
speedwayA-Z: „By si to málokdo chce připustit, obecným problémem české ploché dráhy se stává nedostatek závodníků. A nové modely soutěží mohou krizi ještě víc prohloubit. Tříčlenná družstva mají tendenci stát se jakousi redukovanou extraligou, seriál mistrovství republiky jednotlivců nedává prostor pro pravidelné závodění plochodrážníků středu, navíc kvalifikace je problematická. Citelně chybí první liga nebo nižší soutěž, chybí seriál pro seniory, protože se neustále preferují junioři. Jak z toho ven?“
Petr Křikava: „Kolikrát nad tím přemýšlím. Každý má plnou pusu juniorů. Jsem rád za to, co se docílilo letos v juniorských soutěžích, i když v roce 2008 bude problém zajistit šestnáct jezdců. Jsem rád za stopětadvacítky. Ale když kluk přejde do seniorů, co mu nabídnout? Uděláme mu závody a chceme, aby je jezdili zadarmo. Tenhle rébus nevím, jak řešit. Juniorům půjčujeme motorky, pak jim je až na výjimky stáhneme a oni mají problém s další činností. Je také obecný nezájem mladých o motoristický sport. Chystám se navštívit motokrosové středisko, protože získat začátečníka pro plochou dráhu je nad lidské síly. A to mu půjčujeme motorky. Pokud to nevyřešíme společnými silami všech klubů, bude pokračovat letošní a loňský trend úbytků. Končí víc jezdců než začíná. A já fakt nevím, co s tím.“
Milan Mach: „Určitě tady měla být klasická extraliga a první liga. Tam by startovali všichni s postupem a sestupem nebo baráží. Jsem zastáncem dvoustupňové soutěže a ne nahrazování první ligy tříčlennými družstvy. U nás je obecně nedostatek závodů. A málo jezdců. Těžko přinutíš pořadatele dělat víc závodů, které jsou prodělečné. Určitým krokem by možná byly bodované tréninky, kterých by se účastnil, kdo by chtěl. Každý závod, kdy má jezdec na sobě vestu, jede úplně jinak než trénink. Klukům by to něco dalo a obešly by se finanční nároky na zápis do kalendáře a funkcionáře. Byl by tam akorát doktor.“
speedwayA-Z: „V letošním roce získal Slaný tréninkové centrum mládeže AČR. Nemůže snad právě ono být řešením rébusu personální krize?
Petr Křikava: „Bylo u nás letos prvně. Dvakrát jsme byli v Jizerkách a na dráze jsme měli soustředění v Plzni, Chabařovicích, dvakrát v Liberci a dvakrát ve Slaném. Těmto klubům bych chtěl poděkovat, vždy to bylo bezvadně připravené. Některých soustředění se zúčastnili i Poláci a ti zase udělali bodovací závody u nich. Peníze jsou ovšem daný státní směrnicí a je třeba je dodržet. Kluci dostanou diety, pneumatiky a rozdělil jsem mezi ně sto tisíc na náhradní díly. Jsou tam i stopětadvacítky, ale závod nebo seriál pro seniory z toho financovat nemůžeme. Škoda, že s námi odmítla spolupracovat Praha, když tam AČR tréninkové středisko zrušil a dal ho sem. I když jsme jim chtěli uhradit malou dráhu pro stopětadvacítky, nepovolili nám to a museli jsme do Polska. To je spíš ke škodě než dalšímu přínosu ploché dráze u nás. Pražští jezdci se nesměli zúčastňovat našich akcí.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)