Praha – 10. června
Historie Speedway Grand Prix České republiky se začala psát v půli května roku 1997. Za oněch dlouhých dvacet let nikdo z českých závodníků nestál na stupních vítězů. Až včera večer ukončil dlouholeté čekání Václav Milík. Pardubický kapitán rozjásal vyprodanou Markétu svými triumfy v rozjížďkách s čísly sedm a deset, aby si ji položil k nohám druhým místem v semifinále a třetím místem ve finále si rozšířil své místo v síni slávy české ploché dráhy. Spokojeni byli také ostatní finalisté. Vítězný Jason Doyle si ve stověžaté matičce připomněl svůj loňský premiérový triumf. Druhý Greg Hancock dal pádnou odpověď všem, kdo jej posílali do starého železa. A čtvrtý Patryk Dudek si uchoval jednobodovou převahu na čele seriálu právě před Jasonem Doylem. Hodně si na stranu svých aktiv zapsal rovněž Martin Vaculík. Slovák sice skončil v semifinále, ale za čtrnáct dnů do dánského Horsensu dorazí jako muž číslo tři průběžné klasifikace.

Statistika neznamená vůbec nic

Jason Doyle se na tiskové konferenci nikterak netajil, že si po obtížném začátku sezóny připadá, jakoby se právě dostal ven z vězení. Přitom svůj návrat na stadión na území pražské šestky nezačal vůbec optimálně. Dotekem pásky v rozjížďce s číslem tři postavil místo sebe na startovní rošt Josefa France. První náhradník české velké ceny pak absolvoval ještě jednu jízdu a do akce se dostal i Matěj Kůs s osmnáctkou na své vestě. Ani jeden z nich však nebodoval.

„Je potřeba sbírat body,“ komentoval Jason Doyle skutečnost, že nebýt pouhopouhých třech bodů z úvodních třech sérií, odjížděl by z Prahy nejen jako vítěz, ale i leader aktuálního pořadí. „Udělal jsem jich třináct. Kdyby mi je někdo nabízel, když jsem jel na svou třetí jízdu, bral bych to. Ale naštěstí jsem už venku z vězení.“

Jason Doyle se do křížku s pravidly o startu dostal ještě jednou. Finálová jízda byla zastavena kvůli jeho letmému startu. Rozhodčí Craig Ackroyd mu dal žlutou startu. A Australan věděl, že pokud se při repete dopustí stejného přestupku, stihne jej vyloučen jako prve Piotra Pawlickeho.

„Věděl jsem, že ze čtyřky musím odpálit,“ líčil. „Zapáčkoval jsem, abych vytáhnul motorku do zatáčky. Poprvé jsem ale udělal příliš dobrý start. Povedlo se mi odjet i v repete a pak to byla velmi těžká čtyři kola.“

Říká se, že vítěz z Prahy na konci sezóny bývá korunován mistrem světa. Pravda, osm z posledních třinácti vítězů, kteří se posléze stali světovými šampióny, je dostatečným argumentem. Nicméně Jason Doyle má zkušenost zcela jiného zrna.

„Já tady loni vyhrál a skončil jsem na skoro šest týdnů v nemocnici,“ připomněl svůj loňský pád v Toruni. „Takže to je jen statistika a ta pro mě nic neznamená.“

 

Byl to vskutku krásný večer

Greg Hancock měl pádný důvod usmívat se ještě více než obvykle. Bodejť by také ne, z jednadvaceti možných bodů jich dokázal nasbírat osmnáct. A nejenže se stal bodově nejproduktivnějším mužem večera, ale navíc se z dvanácté příčky aktuální klasifikace po Daugavpilsu přenesl na sedmou.

„Byl to dobrý večer,“ nešetřil spokojenosti. „Je to bod obratu a já jsem zpátky ve hře, která pokračuje. Je skvělé být zpátky v ní. Mám rychlost, cítím se dobře. Je hezké, když se tvrdá práce zase začíná vyplácet.“

A pokud přišla řeč na nádherný večer, kdo by si jej mohl užít lépe, než čeští fanoušci? Václav Milík jel svou šestou velkou cenu, z toho čtvrtou na divokou kartu. V předchozích případech vždy cílil na semifinále, ale končil u dna výsledkové listiny. Letos byl po žarnovickém pádu opatrnější, před comebackem dokonce hovořil o možnosti dát svou divokou kartu Josefu Francovi. A bác! Čtrnáct let po Lukáši Drymlovi stanul český závodník opět na stupních vítězů a navíc poprvé na Markétě, kde byla nouze o místa stejná jako na záchranných člunech potápějícího se Titanicu.

„Je to pro mě skvělý výsledek,“ nechal se slyšet pardubický závodník. „Je to můj čtvrtý start v české Speedway Grand Prix a já jsem dnes se svým týmem udělal dobrou práci. Dostal jsem se na třetí místo. To je opravdu, opravdu dobré. Úžasný výsledek!“

 

1. Jason Doyle, AUS	T 1 2 3 2 2 3	13
2. Greg Hancock, USA	3 2 3 2 3 3 2	18
3. Václav Milík, CZ	1 3 3 2 1 2 1	13
4. Patryk Dudek, PL	3 1 3 2 1 3 0	13
5. Chris Holder, AUS	1 X 3 3 3 1	11
6. Martin Vaculík, SK	2 2 1 1 3 1	10
7. Antonio Lindbäck, S	3 3 1 2 0 0	9
8. Peter Kildemand, DK	3 0 2 3 0 0	8
9. Bartosz Zmarzlik, PL	1 3 2 1 1	8
10. Tai Woffinden, GB	2 3 T 0 2	7
11. Piotr Pawlicki, PL	1 2 1 3 ex	7
12. Fredrik Lindgren, S	2 1 0 0 3	6
13. Maciej Janowski, PL	2 0 2 0 2	6
14. Matej Žagar, SLO	0 0 1 1 2	4
15. Niels Kristian Iversen, DK	0 2 0 0 1	3
16. Emil Sajfutdinov, RUS	0 1 E 1 0	2
17. Josef Franc, CZ (res)	0 0	0
18. Matěj Kůs, CZ (res)	0	0

Poznámka: Piotr Pawlicki dostal v osmnácté jízdě červenou kartu za opakovaný letmý start

Průběžné pořadí seriálu:

1. Patryk Dudek 51, 2. Jason Doyle 50, 3. Martin Vaculík 44, 4. Fredrik Lindgren 43, 5. Maciej Janowski 41, 6. Piotr Pawlicki 39, 7. Greg Hancock 38, 8. Tai Woffinden 37, 9. Emil Sajfutdinov 33, 10. Bartosz Zmarzlik 32, 11. Niels-Kristian Iversen 28, 12. Chris Holder 27, 13. Matej Žagar 25, 14. Antonio Lindbäck 21, 15. Václav Milík 13, 16. Peter Kildemand 9, 17. Nicki Pedersen 8, 18. Maksims Bogdanovs 8, 19. Przemyslaw Pawlicki 3, 20. Nick Škorja 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Karel Herman