Pardubice – 19. května
Stejně jako před rokem triumfoval v pardubické kvalifikaci finálového seriálu juniorského mistrovství světa Maksym Drabik, aniž by opět ztratil jediný bod. Hladký postup si pojistil rovněž Brady Kurtz, když prohrál pouze v rozjížďce s číslem dvě s vítězným Polákem. Zato boj o zbývající dvě postupová místa se změnil v úžasné drama, které vyvrcholilo rozjezdem. Dominik Kubera v něm pojistil pódium, Lukas Fienhage svůj nečekaný postup mezi finalisty, zatímco Jonasi Jeppesenovi zbyly oči pro pláč. A telefon v depu, přes něhož vášnivě líčil na věž svůj názor na výsledek dodatkové jízdy, na nějž měl evidentně jiný názor než sudí Giuseppe Grandi. Z českého trojlístku byl nejlepší Patrik Mikel na deváté příčce. Zdeněk Holub skončil jedenáctý a Josef Novák čtrnáctý. Z postů náhradníků zasáhl do vývoje závodu Filip Hájek jednou, Pavel Čermák vůbec.
Proroctví Františka Mikela
Hodiny se na své cestě ciferníkem dostaly do stadia, že bychom už stěží mohli hovořit o odpoledni. Závodníci se vrátili z nástupu, otěže vlády převzal večer, ale horko neustávalo. Chystala se rozjížďka s číslem čtyři. Exotický Argentinec Cristian Zubillaga připracoval svůj motocykl, jemuž dominovali dečky po Nicki Pedersenovi a sedlo od Daveyho Watta.
Na evropském kontinentě se už prezentoval při ukrajinském pouťáku, ale vstup do mistrovství světa mu nevyšel. Kvůli problémům s motocyklem nestihnul dvouminutový limit, což byl signál pro Filipa Hájka, jenž dnes působil v úloze prvního náhradníka.
Pražanovy spanilé jízdy po svítkovském ovále, díky nimž se již párkrát hroutily ambice favoritů v prestižních závodech, se během let staly všeobecně známé. Dnes se však nedočkaly repete, jelikož třetí jízdě vévodil Dominik Möser. Filip Hájek byl zprvu druhý, než jej objel Patrik Mikel.
Dva body Moravana, jenž se letos vrátil do náručí pardubického klubu již coby kmenový závodník, se staly nejlepším výsledkem českého závodníka v první sérii. On sám si vytknul cíl být nejlepším českým reprezentantem dnešního závodu. Dokonce si vypůjčil motor od Václava Milíka včetně mechaniků. A nutno podotknout, že mu jeho plán začal perfektně vycházet již v první sérii.
Josef Novák, který si své místo vyjel při druhém klání české juniorky v Praze na úkor Filipa Hájka, měl před startem takové patálie se svým GM, že musel rychle přesedlat na svou stařičkou Jawu. Do depa se vrátil bez bodů. A Zdeněk Holub, jenž po zranění oka vlastně letošní sezónu teprve začíná, mohl jen ve čtvrté jízdě sledovat, kterak před ním Patrick Hansen ve druhé zatáčce třetího kola sebral vedení Dominiku Kuberovi.
Nicméně českého fanouška by potěšil postup. Protože však pro něho bylo nezbytné umístit se mezi nejlepšími čtyřmi, i tomu nejméně bystrému divákovi brzo svitlo, že by se musel nazítří vypravit směr Badia Calavena. Ve startovní listině tamní kvalifikace byl totiž Eduard Krčmář. Při současném rozložení české juniorské scény, bylo vlastně v Pardubicích o osudu české reprezentace rozhodnuto již ve druhé sérii.
Josef Novák přidal na své konto bod v sedmé jízdě, když objel Cristiana Zubillagu hned v prvním zatáčce. Stejným dílem obohatil své konto i Zdeněk Holub v rozjížďce s číslem osm. Pražan se v úvodním oblouku cpal dopředu tak vehementně, až po kontaktu s Jonasem Jeppesenem upadl. Naštěstí nebyl vyloučen a tak v repete ukázal výfuk slovenskému teenagerovi Jánu Mihálikovi.
Třetí místo bylo výsledkem druhé pětiny závodu i pro Patrika Mikela. Nicméně po vylétnutí pásky páté jízdy byl první. A za sebou neměl nikoho mešního než Dominika Kuberu a Bradyho Kurtze, pro něž by bylo vyřazení z pardubické kvalifikace těžkým zklamáním.
Bradu Kurtz na úvod prohrál s Maksymem Drabikem. Ve druhé zatáčce se nacpal pod Poláka, který na úvod ztratil bod s Patrickem Hansenem. Úvodní oblouk druhého kola pak pro oba přestavoval příležitost poslat za svá záda českého reprezentanta. Ten zůstával v kontaktu se svými přemožiteli, na něž se snažil útočit.
Zůstal však třetí. Stejnou příčku si udržoval také v rozjížďce s číslem jedenáct. Patrick Hansen jel druhý za svým krajanem Jonasem Jeppesenem, když mu vypověděl službu motocykl. Patrik Mikel poskočil na druhou příčku. V té chvíli věděl, že je sice na nejlepší cestě stát se nejlepším Čechem v závodě, ovšem postup je utopií. „Příští rok postoupí,“ zahrál si ale jeho otec František na proroka.
Dánova brilantní angličtina
Po dvou sériích měl závod dva neporažené. Zatímco Maksym Drabik svou vítěznou sérii prodloužil rovněž ve dvanácté jízdě, o osudu Patricka Hansena jsme si již přečetli. Jeho smůla byla správnou vodou na mlýn dalších závodníků. Vždyť před rozjížďkou s číslem devět ztráceli po bodu nejen Brady Kurtz, ale i dvě překvapení dnešního klání Dmytro Mostovyk a Lukas Fienhage.
Ukrajince v rozjížďce s číslem deset odvedl Brady Kurtz, Němce zase o další dvě jízdy později porazil Maksym Drabik, jenž i nadále zůstával jediným neporaženým mužem závodu. Na cestu zlepšení se vydal také Jonas Jeppesen, který vodil Patricka Hansena v okamžiku jeho osudné poruchy. Naproti tomu Dominik Kubera, jehož počínání doslova krok za krokem monitorovalo rádio Elka, si zavařil v rozjížďce s číslem dvanáct.
Ta se opakovala vinou pádu Dominika Mösera ve druhé zatáčce. Polák prve vystřihl dobrý start. V repete jej však v tomto ohledu předčil Maksym Drabik. A ke vší smůle se v nájezdu do třetího okruhu okolo Dominika Kubery jen mihnul Lukas Fienhage.
Ve čtrnácté jízdě však Dominik Kubera zatáhnul a zkomplikoval cestu k postupu Jonasi Jeppesenovi s Dmytro Mostovykem. O rozjížďku předtím Maksym Drabik přistřihnul křidélka i Patricku Hansenovi, ale další favorité neuhnuli z cesty do finále ani o píď. Brady Kurtz vyhrál stylem start – cíl rozjížďku s číslem patnáct. Hned vzápětí ho dokonale napodobil Lukas Fienhage, který přidal další kapku hořkosti do kalichu Nicka Škorjy, divoké karty slovinské velké ceny, jehož ambice byly dny nesporně výše než konečné desáté místo.
Postupové drama provázelo závěrečnou pětinu. Jonas Jeppesen nemohl udělat víc než vyhrát rozjížďku s číslem sedmnáct. Záměr se povedl a upřímně řečeno, Dominik Möser na čele pronásledovatelů mu život příliš nekomplikoval.
Za vyrovnání jeho jedenácti bodů nakročil vzápětí Dmytro Mostovyk. Ještě ve druhém okruhu se ale z jezdce proměnil v pěšáka. Jeho vítězství dědil Maksym Drabik, díky čemuž vyhrál celý závod. Patrik Mikel, který ve druhém výjezdu objel Zdeňka Holuba, bral dva body, aby nakonec skončil na začátku druhé poloviny výsledkové listiny.
Dominik Kubera vyhrál stylem start – cíl devatenáctou jízdu. Až do cíle odvracel útoky Nicka Škorjy. Dobře totiž věděl, že povolit Slovincovi, dostane se přesně tam, kde byl Baťa s dřeváky v lidovém českém rčení. Nakonec projel cílem jako vítěz, srovnal krok s Jonasem Jeppesenem a tušil, že pojede na startovní rošt ještě jednou v rozjezdu.
Otázku jejich soupeřů vyřešil v rozjížďce s číslem dvacet Brady Kurtz. Vedl od začátku do cíle, a když jej Jaroslav Kocek odmával šachovnicovou vlajkou, věděl, že vyrazí na pódium pro pohár za druhou příčku. Patrick Hansen statečně odolával celá čtyři kola tlaku Lukase Fienhageho. Přestože uspěl, bylo mu jasné, že se na rozdíl od loňska na stupně vítězů nepodívá a navíc jej minou všechna postupová místa.
Skončil totiž s deseti body, zatímco Lukas Fienhage, byť se nedostal dopředu, s jedenácti. Němec se místo jistoty dostal do tříčlenného rozjezdu, v němž prvního čekal pohár za třetí místo, zatímco do finále posupoval ještě druhý v cíli. Obojí bral Dominik Kubera.
Po startu zvládl nápor obou svých soupeřů. A když se v nájezdu do druhého kola Lukas Fienhage posunul do čela, hned na prahu následující zatáčky mu opět ukázal výfuk. Černý Petr zbyl na Jonase Jeppesena. Ten si po rozjezdu telefonoval s rozhodčím.
„Fuck, fuck,“ létalo vzduchem z jeho úst, jako by dánský závodník chtěl dát všem najevo, že při komunikace se hodí i taková anglická slovíčka, který bývají jen v těch nejtlustších slovnících. Nakonec mu stejně nezbylo než vztekle prásknout se sluchátkem do vidlice a smířit se se svým osudem.
Hlasy z depa
„Bylo to super,“ pochvaloval si Patrik Mikel spolupráci s týmem Václava Milíka. „Kluci od Vaška věděli, co s tím, hodně mi pomohli, jejich motor fungoval. Některé starty se podařily, některé ně, tyk jsem chyboval. Bavil jsem se tím a jsem spokojený. Přineslo mi to hlavně zkušenosti. A osm bodíků není zase tak špatné. Měl jsem za cíl, že chci být nejlepší z Čechů, což se mi povedlo, takže spokojenost.“
1. Maksym Drabik, PL | 3 3 3 3 3 | 15 |
2. Brady Kurtz, AUS | 2 3 3 3 3 | 14 |
3. Dominik Kubera, PL | 2 2 1 3 3 | 11+3 |
4. Lukas Fienhage, D | 2 3 2 3 1 | 11+2 |
5. Jonas Jeppesen, DK | 1 2 3 2 3 | 11+1 |
6. Patrick Hansen, DK | 3 3 E 2 2 | 10 |
7. Dmytro Mostovik, UA | 3 2 2 1 E | 8 |
8. Dominik Möser, D | 3 1 X 1 1 | 8 |
9. Patrik Mikel, CZ | 2 1 2 1 2 | 8 |
10. Nick Škorja, SLO | 0 0 3 2 2 | 7 |
11. Zdeněk Holub, CZ | 1 1 1 1 1 | 5 |
12. Kenny Wennerstam, S | 1 0 2 1 0 | 4 |
13. Jake Turner, NZ | 0 2 0 0 1 | 3 |
14. Josef Novák, CZ | 0 1 1 0 1 | 3 |
15. Ján Mihálik, SK | 0 0 1 0 0 | 1 |
16. Filip Hájek, CZ (res) | 1 | 1 |
17. Cristian Zubillaga, RA | M 0 0 0 0 | 0 |
18. Pavel Čermák, CZ (res) | DNR |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Karel Herman