Praha – 30. října
Tradiční rozlučka s plochodrážní sezonou se konala i na Markétě. V úterním ježdění nešlo o body do žádného šampionátu, nýbrž o skvělou náladu. A tu měli všichni účastníci. Přitom byli svědky některých premiér. Magazín speedwayA-Z se akce zúčastnil také a přináší vám několik veselých fotografií.

Mechanik Martin Chalaš zvaný Kaspík poprvé zvednul motorku, Radomír Semela zase poprvé sloužil závodníkům u vrat. Jeden sponzor upadl a Milan Špinka zařídil dobré světlo pro fotografování. A kromě toho mi věnoval zatím poslední čepičku do mé sbírky, která v tomto stadiu čítá 375 kusů.

Richard Wolff nemohl jezdit, a tak si aspoň užil vína. Zúčastnil se také Bohumil Brhel. Ale ani on neseděl na motocyklu, nýbrž v teple stanu MPM, který zařídil Michal Stárek. Kromě ostřílených borců přišli i benjamínci ze stopětadvacítek.

Jejich trenér Zdeněk Schneiderwind jim musel vysvětlit, co to taková rozlučka vůbec je. A že se sice loučí se sezonou, ale nikoliv se svými motocykly. Milan Špinka už totiž žádné další v garážích nemá, takže tyto stávající jim musí vydržet i na příští rok.

Všichni jezdci si museli povinně odebrat buď jedno pivo, nebo limonádu, párek, steak, kuře nebo vepřové. K mání byla i káva nebo svařák a hojně ovoce. Ananas si však brali pouze ti, co nedostali přídavky na děti.

Svezli se i ti, kteří letos ukončili kariéru, jako třeba Matěj Veselý. Všichni přemlouvali Zdeňka Schneiderwinda, aby dovolil závodit svému synovi. Soudě podle výkonů, byl by to přínos pro plochou dráhu jako hrom.

Vlastní jízdy byly rozděleny do dvou skupin. Na pětistovce bylo jedno, kdo na nich sedí, se stopětadvacítkou jezdili jen ti rychlí. Když jsem se rozhodl, že to je právě můj šálek čaje, rozlučka bohužel skončila. Pokud ovšem budou příští rok moje kosti v pořádku, sednu na to také.