Plzeň – 22. dubna
Dešťové kapky, které zprvu jen nesměle oťukávaly borský stadión, rychle ztratily nejen stud, ale nakonec i veškeré zábrany. I největší optimisté klesali na duchu a připojovali se k táboru malověrných, kteří se jakýmkoliv větším shlukem funkcionářů spatřovali brífink, z něhož vzejde zpráva o přeložení prvního podniku české juniorky na nějaký náhradní termín. Úprava oválu dala sice pořadatelům zabrat, avšak nakonec se s asi hodinovým zpožděním přece jen šlo na věc. Sluníčku se však modrými dírami v šedivých mracích nenaskytl zrovna krásný pohled. Hned v rozjížďce s číslem jedna upadl Michal Tomka, jemuž se už Václav Kvěch nestačil vyhnout. Pražan skončil s otřesem mozku, ovšem slovenský závodník byl zraněn hůře. Při absenci Michala Škurly a Zdeňka Holuba by se mohlo zdát, že Eduard Krčmář má ulehčenou pozici. Úřadující šampión ale neřešil plané filozofické úvahy a vyhrával jako na drátku. Až ve finálové jízdě na něho odstartoval Patrik Mikel, nicméně Eduard Krčmář promyšleným manévrem už na začátku druhého okruhu poslal novou pardubickou akvizici za svá záda.  Překvapení však naservíroval Ján Mihálik. Slovenský mladík se náramně rychle sžil s dráhou, o níž z vyprávění svých klubových kolegů neslyšel mnoho pozitivního. Nakonec ve finále změřil Richarda Geyera a přišel si stoupnout na nejnižší stupínek pódia.

Smůla může mít i čísla jízdy i jedničku

Sobotní poledne jakoby si chtělo vynahradit páteční dešťovou absenci. I kropicí vůz, jenž ještě v průběhu dopoledne skrápěl ovál v předtuše suchého dne, zbledl nad intenzitou závistí a promptně vyklidil pole. Boxy se šířily zvěsti, že závod bude ukončen, k čemuž se ostatně přiklánělo více a více účastníků.

Upřímně řečeno, argumentů pro ručník v ringu nebylo málo. Dráha dostávala zabrat, při absenci zraněných Zdeňka Holuba a Michala Škurly převládali ve startovním poli spíše méně zkušení borci. Vstupní branou do areálu procházeli spíše jednotlivci než houfy diváků a vysvětlit jim, že lepší konstelaci okolností bude ruku v ruce následovat kvalitnější podívaná, by rozhodně pro spíkra Jaroslava Hrubého byla hračka.

Nicméně nakonec přestalo pršet a rozběhl se trénink. Upadl v něm Jan Kvěch, aby vzápětí Josef Novák zůstal stát s porouchaným motocyklem. Naštěstí však jeho kovové srdce nesklátil další infarkt, ale šlo o důsledek Pardubičanovy chybičky. Seznam pohrom nebyl dlouhý a přibyl na něho již jen pád Pavla Čermáka.

Josef Novák mírní obavy svých mechaniků při poruše v tréninku:

„Jen jsem si vykop‘ fajfku…“

Krátce před patnáctou se už šedivé mraky začaly dokonce trhat. Na ovál vyběhli muži v oranžových vestách a vyjely traktory, jejichž hmotnost se však ukázala jako problém. Jury dospěla k rozhodnutí posečkat slabou hodinku, kterou pořadatelé vyplnili pilnou prací. Zasvitlo jim sluníčko, nicméně obloha se záhy oděla do šedivého hávu. Sotva malá rafička olízla čtyřku ciferníku, závod odstartoval. Vzhledem k podmínkám mohli závodníci před každou jízdou první série obkroužit čtyři tréninková kolečka.

Petr Chlupáč ještě u vrat kutil na synově dvěstěpadesátce, zatímco Jozef Mihálík svým vzezřením připomínal sochu řeckého boha hněvu. Samozřejmě pakliže by antičtí sochaři vytesávali tváře s dvoudenním strništěm a používali kulichy. Otec slovenského juniora nebyl sám, komu se myšlenka přece jen podnik uskutečnit nepozdávala. Tradiční vtípky létaly depem jako obvykle, avšak obavy se mnohdy skrývaly jen stěží.

Konečně letěla páska nahoru. Na čele se dostal Ján Mihálik, který si již během úvodního okruhu vypracoval slušný náskok na Michala Tomku. Jenže ten ve druhém kole upadl v první zatáčce a Václav Kvěch neměl šanci se vyhnout. Na závodiště dorazily hned tři sanitky a člověk by musel být naprostý idiot, aby nevěděl, že je zle.

Oba závodníci skončili v nemocnici, hodiny ukazovaly 16:39 a nějakých dvacet lidí v diváckých prostorách se stalo svědky pokračování závodu, o němž rozhodně nebudou vyprávět ještě svým vnukům. Závodníky dělily většinou velké odstupy a předjetí bylo jako šafránu. I když jsme viděli i další pády, žádný z nich už zaplaťpánbůh neměl takové následky jako ten z první jízdy.

A to se stalo nakonec nejlepší zprávou dne vedle skutečnosti, že se podnik nakonec podařilo uskutečnit celý. Když se už se přece jen konal, předčasný konec neznehodnotil celkovou tabulku obou juniorských šampionátů.

 

Eduard Krčmář se o vítězství nedělí vůbec s nikým

Repete smůlovaté rozjížďky s číslem jedna ovládl Ján Mihálik, který dovedl do cíle Petra Chlupáče, který se se svým čtvrtlitrem měl stát stejně velikánským překvapením jako jeho slovenský přemožitel. Ten se rychle zařadil mezi aspiranty na postup do finálové jízdy, jelikož v rozjížďce s číslem pět podlehl jen Patriku Mikelovi.

Moravan v pardubické vestě s bílým koníkem předtím triumfoval ve třetí jízdě, v jejíž první zatáčce se Josef Novák dokázal dostat pouze před druhého Mario Niedermaiera, a stal se prvním z trojice šestibodových suverénů.

Hned vzápětí se na šestku bodů dostal Richard Geyer, přičemž jeho triumfy ve čtvrté a šesté jízdě provázelo blikání červených světel. V prvním případě se na startu převrátil Milan Dobiáš, poté se zase v první zatáčce přetočil Mario Niedermaier, jenž u nás debutoval. Repete Richard Geyer pokaždé zvládnul vyhrát stylem start – cíl, což se podařilo také Eduardu Krčmářovi v rozjížďkách s čísly dvě a osm.

Slánský suverén pokaždé triumfoval s náskokem, který by za svůj chleba mohli pokládat astronomové. Se stejnou rutinou si počínal také v rozjížďce s číslem jedenáct, kde z boje čtyř nejlepších loňské klasifikace vypadl nešťastný Michal Tomka. Patrik Mikel za sebou nechal Richarda Geyera a vyrovnal osmibodové skóre Jána Mihálika.

Žarnovický mladík totiž kraloval také v deváté jízdě, která musela být přerušena vinou pádu Davida Pacalaje. Při repete měl nejrychlejší start Filip Hájek, jenž si ovšem stále naříkal na pochroumané rameno z pardubického přeboru. Ján Mihálik se před něho přenesl vnějškem první zatáčky.

„Musíš pracovat s plynem,“ sdílel svůj recept na zdolání náročné borské dráhy. Ve třinácté jízdě mu sice ujel Richard Geyer a v sedmnácté i Eduard Krčmář, nicméně s dvanácti body měl Ján Mihálik jistotu finálové účasti. Eduard Krčmář, jenž prve hravě ovládl i rozjížďku s číslem čtrnáct, pochopitelně také.

Také Richard Geyer a Patrik Mikel už do konce dnešního závodu nezaváhali. Poněkud snazší cestu měl Němec, jenž jezdil na čele sám samotinký jak ve třinácté, tak dvacáté jízdě. Pardubický závodník naproti tomu musel bojovat.

„Dva poslední starty z jedničky mi nevyšly,“ povzdechl. V rozjížďce s číslem šestnáct se ujal vedení Filip Hájek. Patrik Mikel jej předstihnul až na konci prvního kola a Pražanovi tak postup do finále nepřinesl ani triumf v devatenácté jízdě, v níž odvedl Josefa Nováka. Avšak byť by nakrásně získal skalp Patrika Mikela, díky prohře s Jánem Mihálikem by nepostoupil na pomocná kritéria.

V osmnácté jízdě se Patrik Mikel od Jana Kvěcha tolik zlobit nenechal. Pokud by však někdo uvažoval vytáhnout ze starých letopisů zkazky o špatných startech, dal mu ve finále setsakramentsky pádnou odpověď. Při vylétnutí pásky totiž vystřelil jako blesk.

Eduard Krčmář vypráví o svém účinkování ve finále:

„Všichni měli novou hranu, já jel jednu celej‘, popral jsem se s Patrikem a v první zatáčce ho ve druhým kole předjel.“

Nicméně Eduard Krčmář dnes nepřijel do Plzně prohrát. Svůj útok plánoval celé kolo, aby se v úvodní zatáčce toho druhého přenesl dopředu. Získal své šesté vítězství s maximálním bodovým ziskem své kariéry v české juniorce. O jedno víc mají Miroslav Fencl, Tomáš Suchánek a Josef Franc, přičemž na špici tabulky je Václav Milík s osmi maximy. Každopádně Eduard Krčmář vykročil nejlépe za svým čtvrtým titulem, což je metou, jíž nedosáhl ještě vůbec nikdo.

Spokojen byl také Patrik Mikel. A o Jánu Mihálikovi, který ve finále oplatil Richardu Geyerovi předchozí porážku ani nemluvě. Jeho otec Jozef také odložil svou zachmuřenou masku a smál se jako neoholené sluníčko. První pódium kariéry je holt první pódium.

 

Hlasy z depa

„Dráha byla těžší, spoustu kluků měla boj poprat se s tím v klidu,“ konstatoval Eduard Krčmář, který ovšem jedním dechem odmítl spekulace o svém rekordním čtvrtém titulu juniorského mistra republiky. „Ještě máme dva závody, tak uvidíme.“

„Moc dobře jsem to nejdřív neviděl, ale pak jsem se s tím popasoval jakžtakž,“ vyprávěl Patrik Mikel. „Jel jsem spíš zvolna, starty v pohodě, jen ty dva poslední z jedničky nevyšly. Poslední start byl bombovej‘, ale Eda mě támhle vzadu předjel. Jel jsem spíš na jistotu. Body se počítaj‘ a pro mě je to jeden z nejdůležitějších závodů.“

„Nejprve jsem měl obavy, co tady bude za dráhu,“ svěřoval se Ján Mihálik, že o borském ovále neměl zrovna pozitivní reference. „Říkali, že každá zatáčka je jiná. Přijeli jsme sem a já viděl, že je to jako Slaný. Technická dráha, musíš pracovat s plynem. A jak odstartuješ, jedeš. Ta první jízda byla fraška, málem jsem ani nezahnul. Změnili jsme převod a pak už to šlo.“

„Mohlo to bejt‘ lepší, ale zápasil jsem s ramenem,“ nechal se slyšet Filip Hájek. „Dráha byla náročná, ale startovalo to. Výjimečně dobře to startovalo. Finále mi uteklo o bod, nevadí, třeba příště…“

„Zezačátku všelijaký, pak dobrý,“ hodnotil Josef Novák. „Finále mi uteklo o kousek, příště se polepším a zaboduju víc. Byly to závody s nejistým začátkem, ale ukázalo se, že to bude dobrý.“

„Dobrý,“ vystihl Petr Chlupáč své pocity jedním slůvkem. „Na týhle rozmlácený trati jsem měl s dvěstěpadesátkou šance. Od startu je pomalá, ale když se zasedne, jede ti to líp. Těším se už na příští víkend do Slanýho a do Divišova.“

		FIN	TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3 3	3	18
2. Patrik Mikel, Pardubice	3 3 2 3 3	2	16
3. Ján Mihálik, SK – Žarnovica	3 2 3 2 2	1	13
4. Richard Geyer, D	3 3 1 3 3	0	13
5. Filip Hájek, Praha	2 2 2 2 3		11
6. Josef Novák, Pardubice	2 2 3 1 2		10
7. Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)	2 1 3 1 2		9
8. Jan Kvěch, Praha	1 3 2 0 2		8
9. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	0 1 2 3 1		7
10. Pavel Čermák, Praha	2 0 U 2 1		5
11. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)	1 1 1 0 1		4
12. Milan Dobiáš, Chabařovice (250 ccm)	X 0 0 2 1		3
13. David Pacalaj, SK – Žarnovica	0 2 1 F R		3
14. Mario Niedermaier, D	1 X 1 X E		2
15. Václav Kvěch, Praha	F/R – – – –		0
16. Michal Tomka, SK – Žarnovica	X – – – –		0

Průběžné pořadí šampionátů:

U21	U19		PLZ	TOT
			22.4.
1.		Eduard Krčmář, Slaný	18	18
2.	1.	Patrik Mikel, Pardubice	16	16
3.	2.	Ján Mihálik, SK – Žarnovica	13	13
4.	3.	Richard Geyer, D	13	13
5.		Filip Hájek, Praha	11	11
6.	4.	Josef Novák, Pardubice	10	10
7.	5.	Petr Chlupáč, Praha	9	9
8.	6.	Jan Kvěch, Praha	8	8
9.	7.	Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	7	7
10.	8.	Pavel Čermák, Praha	5	5
11.	9.	Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)	4	4
12.	10.	Milan Dobiáš, Chabařovice	3	3
13.	11.	David Pacalaj, SK – Žarnovica	3	3
14.	12.	Mario Niedermaier, D	2	2
15.	13.	Václav Kvěch, Praha	0	0
16.	14.	Michal Tomka, SK – Žarnovica	0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček