Slaný – 22. září
V minulosti už dvakrát pověsil závodnickou kombinézu na hřebík. Pokaždé se však vrátil k aktivnímu závodění. Letos v roli jezdícího kouče dokonce dobyl pro Liberec přebornický titul ve tříčlenných družstev. Koncem srpna se aktivně zapojil do bitvy o postup do českého finále. Klíčovou roli v ní naneštěstí sehrál přetržený řetěz. Všechno však má svůj konec a tak se František Liebezeit při sobotním Memoriálu Antonína Vildeho rozloučil se závodnickou kariérou potřetí. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že definitivně.

V pracovní verzi startovní listiny figuroval původně se startovním číslem šestnáct. Jenže o jeho GM po Věroslavu Kollertovi projevil zájem Petr Babička. A tak se František Liebezeit, který do Slaného přijel v doprovodu dcery a přítelkyně, rozhodl zakončit svou dlouhou kariéru ve zvláštní jízdě.

Na startovní rošt si po rozjížďce s číslem dvanáct pozval Patrika Linharta, od něhož si na poslední start svého života vypůjčil motocykl, Pavla Pučka a Michala Dudka. Pral se s nimi až do druhé zatáčky, kde upadl. Bleskurychle se vyhoupl zpátky do sedla, ovšem vylepšit své čtvrté místo už nedokázal. Mladíkům alespoň vyřešil dilema, zda starší nemají ve svých rozlučkových rozjížďkách přece jenom přednost.

„Byla to rozlučka se vším všudy,“ řekl František Liebezeit, který do divácké tomboly věnoval minibike, magazínu speedwayA-Z. „Dobrej start a potom pěknej pád. Dá se v tom najít symbolika. Je to jako moje celá kariéra. Nahoru a dolů.“

A jaké liberecký donedávna ještě jezdící kouč zažíval ve Slaném pocity? „Byl jsem nervózní,“ přiznal se. „Když se loučíš máš takový prázdno. Letěl jsem do zatáčky a najednou nevěděl, co dělat. Vždycky, když upadnu, se ale naseru a jedu.“

František Liebezeit dal oválům adieu už dvakrát, ale vždy se vrátil. „Mám už to za sebou,“ odmítl myšlenku, že by třeba po dvou letech znovu začal závodit. „Dcera a přítelkyně by mě to nedovolily. A navíc si za dva roky budu už žádat o důchod, budu mít problém udržet moč a prostatiky na plochou dráhu neberou (smích).“

Z plochodrážního prostředí ovšem závodník, který prošel kluby v Praze, Slaném, Mšeně a Liberci, nechce odejít. „Jsou lidi, kterým bych chtěl pomoct,“ řekl magazínu speedwayA-Z. „Jsem rozhodnutej s nima spolupracovat. A když o to budou v Liberci stát, rád tam zůstanu.“

Foto: Pavol Pučko www.speedway-foto.ic.cz a Jiří Berenda