Slaný – 11. března
Je prvním a zatím jediným produktem projektu závodění patnáctiletých mladíků z devětadevadesátého, jenž překročil limit juniorského věku. Svou poslední sezónu v kategorii do jednadvaceti let pojal vskutku velkolepě. Sice se opět nedostal do vysněného světového finále, nicméně na domácí scéně dobyl juniorské tituly v jednotlivcích a družstvech. S Miroslavem Fenclem v exkluzivním rozhovoru magazínu speedwayA-Z zavzpomínáme na uplynulou sezónu, ohlédneme se za jeho juniorskou kariérou a třeba si zahrajeme na prognostiky ve vztahu ke slánskému titulu v extralize či odhalíme tajemství jeho rychlé stopy jen vlásek od mšenských mantinelů. Na své si přijdou i naši čtenáři, kteří vložili své vlastní dotazy.


speedwayA-Z: „Loňská sezóna pro tebe skončila poměrně rozporuplně. V Praze jsi po nervy drásající bitvě dokázal vybojoval juniorský titul. leč pár dnů předtím sis ve Mšeně zlomil pánev. Proběhla rekonvalescence bez problémů?“
Miroslav Fencl: „Už nejsou vůbec žádný problémy. Zdraví je super a jsem v nejlepší kondici. V tom posledním závodě juniorů ještě nebylo. Už se zdálo, že je to srostlý, ale nebyl jsem rozjetej. Ale dneska už je ta zlomenina v pořádku. Díky bohu už necítím nic. Kdyby s tím byly problémy, byly by problémy i v ploché dráze. Už jsem zahájil přípravu na sezónu. Na poslední chvíli jsem sehnal nějaký peníze. A tak dolaďuju, co jsem nestíhal. Co jsem mohl udělat, jsem už udělal nebo to stihnu do začátku sezóny. Pak se uvidí, jak to pojede. Budu v seniorech, takže zase od začátku. Sice od úplnýho začátku to není, zkušenosti mám, ale závodů nebude tolik. Bude to míň o juniorský jednotlivce, družstva a volný závody. A taky o mistrovství světa. Teď je navíc i mistrovství světa juniorskejch družstev. A já na tom asi prodělám. Musím se tak snažit dostat do mistrovství Evropy. V Pradubicích musím zatáhnout, abych měl o tyhle závody víc. Jinak to bude asi bída.“

speedwayA-Z: „Ani loni jsi neprolomil smůlu v juniorském mistrovství světa. Z Rawicze jsi vypadl už v kvalifikačním kole. Jaké byly příčiny? A už třetí rok za sebou?“
Miroslav Fencl: „V Rawiczi hlavně zklamala technika. Měl jsem to rozjetý velice dobře. Ale pak jsem z prvního místa zadřel motor. A to mi scházelo na postup. Ty body chyběly, jinak bych tam byl úplně v pohodě. A to samý se mi stalo i předloni. Jak jsem zadřel, spadnul jsem
taky z prvního místa. Určitě to nebylo kondicí, ale takovouhle smůlou. Kdyby se to takhle špatně nevyvíjelo, ve finále bych byl. Když jsem to jel druhej rok, do finále v Peterborough jsem se dostal. Od tý doby jsem však měl smůlu. Většinou se to podělalo technikou. V nedůležitejch závodech nic, ale když jsem jel ty důležitý, přišel pech. Nebylo to ani v tom, že by tam byli silní jezdci. I když v takovejhle závodech mají ze sebe všichni respekt a musíš se soustředit na každou rozjížďku. Když se pak dostaneš do finále, je to jedno, kdo tam je. Každej jede dobře. Se svou kariérou v juniorech určitě spokojen nejsem. V posledním roce jsem se snažil, protože junioři už nikdy nebudou. S odřenejma ušima jsem sice udělal domácí titul, ale ze světa jsem zklamanej. Budu se snažit zatáhnout i v seniorech. Teď v Pardubicích budu chtít ukázat to nejlepší, co umím. Na to ale mám dost času, protože ze seniorů se už nikam nevypadává a můžu to zkoušet každej rok.“

speedwayA-Z: „V reprezentaci jsi jel také mistrovství Evropy jednotlivců. Ve Mšeně jsi se dostal prakticky přes noc z pozice náhradníka do hlavní šestnáctky. Poté jsi udivoval brilantní jízdou milimetry od mantinelu a do Stralsundu postupoval ze skvělého druhého místa. Jenže o něm se pak i díky tobě psalo jako o černém dni české ploché dráhy…“
Miroslav Fencl: „Ze začátku jsem to vůbec nečekal! Byl jsem třetí náhradník a neměl vůbec jet. Nakonec jsem byl druhej a první, ale vůbec jsem nepočítal, že se svezu. Ani jsem po
Březolupech neměl umytý motorky. Nedělal jsem lamely, nic. Až večer mi dali vědět, že jsem ve startovce. Ve Mšeně to mám rád. Vždycky se mi tam dařilo a s klubem jsem začínal v první lize. Obecenstvo je skvělý a fandí mi. Dráha je vždycky dobrá nebo se o tom aspoň pokaždý snažej. A to se pak v rozjížďce vyžívám a baví mě to. To je pak pěkný jak pro mě, tak i pro diváky. Já jsem venkař, když je materiál, dávám to co nejvíc do něho. A ve Mšeně mi to vždycky vychází. Když tam vlítnu, jsem vždycky hnedka v půlce zatáčky a to mi pomůže. Nikde jinde jsem to tak zatím nejezdil. Je to pěkná, malá dráha. Pravidelná, ven za roh, takže tam tyhle věci jdou dělat. Na Evropě se mi tam dařily starty a vše vycházelo, jak mělo. Až na jednu blbost, jak jsem pustil Ríšu Wolffa. Postup byl, bedna byla a tak jsem mu rád pomohl. V semifinále se to ale obrátilo. Dvakrát mi to z prvního místa zastavili. A pak už se mi ty starty tolik nepovedly. A v poslední jízdě se mi podělala motorka. Rychle jsem přesedlal na druhou, co nebyla naladěná a vyzkoušená a honem spěchal na start. Kdyby mě Ríša pustil, rozjížděl jsem se o postup. Po startu se mi povedl start, ale Ríša mě vyvezl ven do těch sraček. Než jsem se vyhrabal, všichni mě předjeli. To asi bylo jeho poděkování za to Mšeno. Už to nikdy neudělám a nikoho nebudu pouštět. A vyřazením jsem přišel i o dotace. Za reprezentaci jsem letos nedostal nic. Jiní ano a o některých si myslím, že to nebylo spravedlivý a já na to doplatil.“

speedwayA-Z: „Opět se ti však dařilo v mistrovství republiky jednotlivců. Dalo by se říci, že už tradičně. Navzdory defektu, by v nejtěžší jízdě, jsi skončil na šesté příčce. Na Kopřivnici se ti tedy asi vzpomíná dobře, že?“
Miroslav Fencl: „Určitě. V Kopřivnici se mi však každopádně dráha nelíbí jako většině lidí. Je velká, dlouhá a špatně tvarovaná. Snad nejhorší vůbec. Mně se tam ale vždycky dařilo, proto mám ty hezký vzpomínky. Je to tím, že mi jdou starty a umím si s tím poradit. Někdo má z toho strach a přijede tam úplně vystresovanej. Já se toho nebojím, vím, že to dopadne. Snažím se najít ideální stopu, kde to jede a to mi tam zatím vycházelo. Ale dráha se mi nelíbí. Atmosféra je však perfektní. Mají závody vždycky jednou za čas a tak těch lidí přijdou mraky. Fanděj a jsou slyšet, když člověk přijede na start. V tý jízdě se mi nepovedl start a pak už to bylo v čudu. Jinak by to dopadlo jinak. A tak třeba letos. Nebo nepiš žádný třeba, doufám, že to letos dopadne. Každej rok postupuju vejš. Předloni jsem byl osmej, loni šestej, letos bych snad mohl bejt ve finálový jízdě. A ve Mšeně se mi daří, když bude dobrá dráha a forma, třeba to vyjde.“

speedwayA-Z: „Forma z Kopřivnice ti vydržela také druhý den do Mšena na mistrovství republiky dvojic. Vyhrál jsi všechny jízdy, ovšem po zranění Patrika Linharta jste do finálové části stejně nepostoupili…“
Miroslav Fencl: „Tady ten závod byl pěknej. Až na to, že tam Patrik udělal to rošambo. Jel jsem třetí závod za tři dny a byl rozjetej. To už je pak znát. Se vším jsem si byl jistej. Dobře
jsem startoval a všechno šlo, jak mělo. Kdyby Patrik sbíral body, minimálně bychom stáli na bedně. Byl to závod o štěstí, takový nevypočitatelný. Letos nevím, s kým pojedu, jak to vymyslej nebo nevymyslej. Určitě nastoupím, ale fakt nevím, koho ke mně vyberou. Divišov je dobrá dráha. Taková víkendová. Je to malý a když zaprší nebo je vedro, je to pokaždý jiný a každej na to není zvyklej. Mně to v Divišově jde, ale pro dvojice je horší, že se bude hůř komunikovat se společníkem. Když nejezdíte pořád spolu, je těžký se dohodnout, zvl᚝ na malý dráze. Myslím, že to bude tak, jak kdo odstartuje. Kdo umí jezdit dvojice, bude to tam moct zužitkovat. Když odfrknou a pojedou, jak se má, nikdo nemá šanci se přes ně dostat.“

speedwayA-Z: „Zpočátku sezóny jsi se ani ve Slaném, ani v Březolupech nedostal na stupně vítězů juniorského šampionátu. Pak však přišly triumfy v Pardubicích a Kopřivnici a ty jsi se usadil na čele průběžné klasifikace. V Plzni jsi lehce zaváhal, navíc o dva dny později jsi se při lize ve Mšeně zranil. V Praze pak byl titul přesto tvůj. To jsi ho tolik chtěl?“
Miroslav Fencl: „Určitě jsem ho chtěl strašně moc. Za každou cenu jsem toužil dokázat, že na to mám. A že ten můj odchod nebudou mít tak jednoduchej. Slaný jako dráhu nemám v poslední době rád. Je to hrozně děravý a zvláštní. Ani jsem tam moc netrénoval. Vždycky
když tam jedu, nejsem rád a jsem z toho znechucenej. Z tý dráhy mám prostě respekt a to je asi vidět i na těch výsledcích. A Březolupy – to bylo to samý. Prostě se nezadařilo. Nebyl den a když není ten den, tak do nejde. To ví každej. A to lámeš, jak to lámeš, nejde to. Je to v tobě a jseš z toho hotovej. Zkoušíš a všechno měníš a i tím si to třeba posereš. Snažíš se víc a víc a tím je to vlastně ještě horší. V Pardubicích to ale šlo. To ten den byl! Motorka jela, startovala a to je to nejdůležitější. A tak nebyl problém proměňovat jízdy ve vítězství. Když je bahno, člověk musí jet jako na suchu. Úplně stejně a nemyslet na to. Když se ladí s plynem a přemejšlí proč a jak, to je nesmysl. A hlavně nespadnout. Bejt rozvážnej a nejít do toho po hlavě. Jinak ti to uklouzne a je to v pytli. Kopřivnice pak byla jako vždycky. Nebál jsem se toho a vyšlo to. Pokaždý se mi to tam povedlo a tak z toho nemám depku. V Plzni jsem si to ale zkomplikoval. Den předtím se mi v Pardubicích na extralize zadřel motor a měl taky problémy s dvouma minutama. A Plzeň mi nesedí. Kdybych tam nemusel jezdit, nejezdil bych tam. I když ta dráha špatná není, nemám to tam rád. V Praze to pak vyšlo. Přemejšlel jsem, že vůbec nepojedu, ale nakonec jel. A udělal jsem dobře. Seděl jsem na tom po dlouhý době. Nezávodil jsem, ani netrénoval. Trochu to bolelo, ani jsem na tom pořádně nemohl sedět. Ale snažil jsem se, a to stojí, co to stojí. A o bodík se mi to povedlo.“

speedwayA-Z: „A teď přijde už pořádně otřepaná otázka. Kdy Slaný vyhraje extraligu? A proč vás letos Pardubice o tolik převálcovaly?“
Miroslav Fencl: „To nevím. Už třikrát jsme tomu byli hodně blízko. Scházel k tomu kousek. V tom nejlepším, kdybychom měli zatáhnout, vždycky něco kiksne. Nesedí nám Slaný. Je to o tý dráze. Myslím, že ani ty Poláci tady nejezděj rádi. Dráha je rozbitá a to je asi ten důvod. Pardubice byly lepší, co se dá jinýho k tomu říct. Je to tak! I těm našim Polákům se nedařilo tolik jako předloni. A tak to šlo se vším. Letos nevím. Bude to ve stejný sestavě, tak to asi bude to samý. Půjde o štěstí a jak se komu bude dařit. Nejde říct, kdo vyhraje. Ve všech klubech jsou dobrý jezdci. Může vyhrát Olymp, Slaný i Pardubice. Nevím, jak Plzeň, koho bude mít. Výsledek ale dopředu říct nejde.“

speedwayA-Z: „Triumf Slaného se očekával také v první lize. Po závodech ve Slaném v červnu a srpnu jste v pohodě vedli. Pak však přišel pořádný sešup a celkové třetí místo. Co se s vámi dělo?“
Miroslav Fencl: „Kolegové se blbě snažili. Spíš to bylo tady o tom. Nedělali výsledky jako v jinejch klubech. My jsem jednou vylítli, ale podruhý spadli. Jeden závod jsme vyhráli, ale pak byli čtvrtý. Tým prostě nemůže táhnout jeden člověk. Někdo se k němu musí přidat. Nedařilo se nám dle očekávání. Hlavní asi bylo, že se Robert na to vykašlal a já se zmáknul. Po tom Mšeně jsem jel normálně domů. Nemohl jsem se ani svlíknout, bolelo to, ale říkal
jsem si, že je to jen naražený. Pro jistotu jsem ale zašel na pohotovost a už si mě tam nechali. Řekli mi, že všechno, co mě bolí, mám zlomený. Palec na levý ruce a pánev. A bylo vymalováno. Stalo se to v poslední jízdě. Dvakrát se opakovala. Pokaždý jsem odstartoval a byl tam. Potřetí se mi to nepovedlo. Chtěl jsem předjíždět Tondu Gallianiho. Jenže on si do nájezdu ubral a já musel klapnout. A tím jsem vletěl do toho hrachu, kde s tím nešlo už nic dělat. Přetočil jsem se a šel. Normálně bych ho předjel, kdyby se tam tak nezavlnil. Když člověk jede do nájezdu, má mít plyn a ne ubrat. Když za ním jedeš, nemáš kam uhnout a ubrat nemůžeš.“

speedwayA-Z: „Zato juniorská družstva byla velkým sólem pro tebe a Patrika Linharta, jehož ve dvou případech zastupovali Martin Málek, resp. Antonín Galliani. Jen dva závody jste nevyhráli. Bylo to tedy snadné vítězství?“
Miroslav Fencl: „Vypadalo to jednoduše. S Patrikem jsme byli dva silný a zkušenější oproti těm dvojicím kolem. Tak, když někdo jel, měl druhýho slabšího. Já z nich jezdím nejdýl. Když bylo potřeba, Patrikovi jsem pomáhal. I když brzdit někoho nezkušenýho je tak o držku. Ale snažil jsem se. A vyšlo to. Určitě bylo pěkný zajet double. Krizovka snad ani žádná nebyla. Měli jsme to natolik rozjetý, že bylo nepravděpodobný, že by nás mohl někdo ohrozit. Pro mě to byl poslední juniorskej rok. A tak jsem udělal maximum, abych odešel jako nejlepší. Povedlo se a já odešel na vrcholu.“

speedwayA-Z: „Dařilo se ti rovněž v českých volných závodech. Vyhrál jsi Memoriál Jiřího Marxe a Divišov, v Memoriálech Emila Sovy a Josefa Leifra skončil druhý. Jak na to vzpomínáš?“
Miroslav Fencl: „Pouáky jsou určitě dobrý. Za prvé si člověk pomůže, protože si přivydělá k závodům, který jsou prodělečný. A je to taky pěkná vzpomínka. Pohár z toho Marxe mám doma. Těší mě, že je z vůbec prvního ročníku. A já jsem první v tý tabulce vítězů, co bude dál. Asi jsem to vyhrál naposled, protože je to jen pro juniory. To je blbý, že to nebudu moct obhajovat. Divišov byl taky pěknej. Jel jsem tam jen se svou holkou bez mechanika. Všechno jsem si dělal sám a vyhrál jsem. To taky potěší. Člověk přijede sólo, vyhraje a jede domů. Samozřejmě, že by pouáků mohlo bejt víc. Když člověk vystoupí z juniorů do seniorů, záleží mu na nich, protože má o závody víc.“

speedwayA-Z: „Druhý jsi byl také při Super Prix Mšeno. Jak se ti jelo ve dvojici s Alešem Drymlem? Slaný s ním dokonce vyjednával o extraligovém angažmá. Bylo by dobré mít jej v týmu, by by tě třeba mohl připravit o místo v sestavě?“
Miroslav Fencl: „V takovýhle dvojici jsem ještě nikdy nejel. Vždycky jsem to táhnul já a teď on. Byla to změna, že jsem se mohl na někoho spolehnout. Akorát jsem to jednou prokoučovali s Vladem. Předjel nás, Ála mu to vrátil, ale já už ne. A to nám pak v součtu scházelo. Hostování Aleše by pro klub bylo zajímavý. Je dobrej jezdec a pro tým udělá maximum. Ostatní by záleželo na mý formě nebo formě ostatních. Od toho by pak odvíjela nominace. Bylo by to dobrý, ale stejně to neproběhlo, takže je zbytečný o tom přemýšlet.“

speedwayA-Z: „Zato při Zlaté stuze jsi musel spolknout hořkou pilulku. Po zranění jsi zkusil jen trénink a raději odstoupil. Bylo těžké vyrovnat se s myšlenkou, že už se mezi vítěze tohoto slavného klání nikdy nezapíšeš?“
Miroslav Fencl: „Určitě, to je samozřejmý. Hlavně tím, že jsem to jel poslední rok, nechtěl jsem se jen zúčastnit, ale vyhrát. Co mě pustili z nemocnice, sednul jsem na motorku, ale nešlo to. Nebylo to srostlý. Kosti se hejbaly, bolelo to a píchalo. Navíc dráha byla hluboká a državá, tak pro mě závod nepřicházel v úvahu. Mrzelo mě to, ale jiný východisko nebylo. Byl to pech, ale co se dá dělat?! To je plochá dráha. Když se člověk zraní, tak se zraní a je to hotový.“

speedwayA-Z: „Vstupuješ do své sedmé sezóny, která bude pro tebe první seniorská. S jakými ambicemi, cíly a plány?“
Miroslav Fencl: „Cíle? Každopádně chci udělat mistra republiky! To je první a jedinej cíl, co tady můžu dosáhnout. Ještě titul ve dvojicích, i když ten už jsem měl na dosah. A pak se probojovat do světa a udělat nějaký výsledky tam. Vše se letos bude odvíjet od národní kvalifikace. Hlavně se v ní dostat do tý stupnice, kde se to rozděluje a pak zatáhnout v závodech, kam budu dosazenej.“

Otázky čtenářů magazínu speedwayA-Z:

Petr Horáček: „Mirdo, jak je možné, že se Slaňákům nedaří na vlastní dráze? To je nejhorší a jinde jsou lepší? Kde se ti závodí nejlíp a kde nejhůř? Už s tím Slaným něco dělejte, a konečně dopadne titul v extralize!“
Miroslav Fencl: „To už jsem říkali, že ta dráha není natolik dobrá, abychom uspěli. Neprospívá to ani nám, ani cizincům, co nám pomáhaj. A proto tady nezáříme. Nejlíp se mi závodí ve Mšeně, nejhůř asi v Plzni. Horší dráhy nevím, pak už je to takový průměrný.“

Bohuš: „Ahoj Míro, chtěl bych se zeptat, jak to vypadá s tvojí budoucností s plochou dráhou. Jak vidíš naděje Slaného na titul, moc vám ho přeju.“
Miroslav Fencl: „Naděje na titul vidím, že to je v nás. Jak se budeme snažit a pojedeme, tak bude. Jak funkcionáři, tak manažer i my si ho přejeme. A jak letos, tak v dalších sezónách se budeme snažit, abychom ho získali. Já chci zůstat v plochý dráze co nejdýl. A snažit se co nejvíc podle toho, jak budou peníze a jak bude plochá dráha v Čechách pokračovat.“

Vašek: „Mirdo, vyhrál jsi dva tituly mistra republiky juniorů. Zlatá stuha ti ale ve sbírce chybí. Nestálo za to to loni přece jenom zkusit?“
Miroslav Fencl: „Nestálo. Určitě mě to hrozně mrzí. Je pravda, že to byl poslední rok a chtěl jsem to jet a vyhrát. Zdraví to ale nedovolilo. Zkusil jsem si zatrénovat, ale nešlo to.“

Miroslav Fencl děkuje:
„Samozřejmě bych chtěl poděkovat tátovi. Ten stojí za tím vším, že jsem začal a dostal se tak, kde jsem. A pak sponzorům, který mě podporujou: Autobazar Šrámek Pataki, Auto PP, Milan Mach, Láďa Hradecký, Vobo speed, Protec, Auto Tatra, Stavební chemie a Automyčka Eda. A taky mechanikovi Láďovi Šímovi.“

Foto: Pavel Fišer, Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz) a Karel Herman.