Březolupy – 22. prosince
Ať už se bavíte o extralize čtyřčlenných družstev, dle nichž se česká vyšší liga pořádala druhou sezónu, se závodníky, manažery, funkcionáři i diváky, řada z nich se s klidným svědomím podepíše pod tvrzení, že na letošní svátek svatého Václava viděli v Březolupech excelentní podívanou. Extraliga se na náves jihomoravské vesnice vrátila po patnácti letech. A nyní je již jasné, že další ročník je ve hvězdách. Nicméně klub, jehož vedení se po rezignaci dlouholetého šéfa Miloše Plzáka ujal Jaroslav Gavenda, nebude ani napřesrok ochuzen o jeden z vrcholů českého kalendáře. Josef Mizera, tajemník AK Březolupy, se magazínu speedwayA-Z svěřil s podrobnostmi, proč si zdejší stadión ještě upevní své výsostné postavení mezi čtyřiadvacítkou lokalit, kde od roku 1949 vyhlašovali individuálního šampióna.
„Tož nebylo s kým,“ odpovídá Josef Mizera na otázku, proč Březolupy nepokračují ani v extralize, ani v její nižší sestřičce. „Plzeň nechtěla, Mšeno taky ne a Žarnovica taky ne. Proto nemáme ani tu první ligu, nenašel se sparingpartner.“
Rozpad koaličního týmu je o to trpčí, že před rokem koaliční uskupení Březolup a Plzně stálo na prahu letošní extraligy s o poznání vyššími ambicemi, než věčně čekat alespoň na třetí příčku pódia. „Letos to nesplnilo naše očekávání,“ nezastírá Josef Mizera. „Chtěli jsme do toho jít jiným stylem, kdyby byli cizinci, bylo by to lepší. Ale v Plzni došlo k nějaké revoluci ve výboru a už to nešlo dát dohromady.“
Klub v západočeské metropoli rozdělovala otázka, zda pokračovat v plochodrážní činnosti nebo se borského areálu zbavit. V říjnu nakonec členská základna poměrem pouhých šesti hlasů rozhodla, že se o prodeji stadiónu vůbec hlasovat nebude. V prosincových volbách Leopold Klíma rezignoval po mnoha letech na post předsedy, za nějž byl zvolen Jiří Štrobl.
Bez spolupráce s jiným klubem by Březolupy nemohly dát ligový tým dohromady. „Martin Málek avizoval, že se bude věnovat hlavně dlouhé dráze,“ konstatuje Josef Mizera. „Zůstal by nám jen Patrik Mikel, Martin Gavenda a Honza Kraus. Ten to brousí, má licenci, ale ještě nezávodí.“
Poslední jiskřička naděje na extraligový závod v Březolupech přinesla pražská idea kombinovaného extraligového družstva. „Pavel Ondrašík přišel s návrhem českého společného mančaftu,“ přibližuje Josef Mizera. „Ale to se nepovedlo, takže zaplaťpánbůh, že nám zůstal mistrák!“
Po červencovém přeboru přijde vrchol březolupské sezóny v sobotu 7. října. Po dubnovém podniku v Praze a zářijovém Mšenu tady třetím finálovým mítinkem vyvrcholí mistrovství republiky jednotlivců.
Nejčastěji se mistr vracel z Březolup:
Během své existence vrcholil nejstarší motoristický šampionát naší země na čtyřiadvaceti různých stadiónech. Dvanáct z nich již zaniklo nebo ploché dráze neslouží a Kopřivnice balancuje mezi oběma skupinami. Boj mezi městskými úředníky a nadšenci sportu levých zatáček totiž prozatím nedospěl do svého rozuzlení.
Přitom Letní stadión v Kopřivnici zaujímá mezi stadióny, kde šampionát republiky končil, výrazné místo. Novému mistru zde aplaudovali čtyřikrát, což město tatrovek staví na roveň s Polepy a Slaným. A svým způsobem i s Plzní, na jejímž borském stadiónu vrcholil prestižní šampionát již pětkrát. Jenže předloni letěl ručník do ringu již po rozpravě.
Ze statistického hlediska je problematická také Žarnovica. Sem bylo v září 1990 naplánováno vůbec první jednodenní finále v historii mistrovství republiky. Ovšem vzhledem k řádění živlů se závod konal až o tři týdny později na pražské Markétě.
První ročníky šampionátu se konaly stylem seriálu závodů. Pořadatel závěrečného mítinku se střídal, takže až do roku 1965 byl mistr republiky korunován dvakrát pouze na žatecké Flóře a zmiňovaném Městském stadiónu v Žarnovici.
Hned vzápětí však rekord vytvořil asfaltový ovál v severočeských Polepech, kde se končilo nepřetržitě čtyřikrát za sebou v letech 1966 – 1969. Nicméně záhy je překonaly Březolupy. V sedmdesátých letech odsud mistr republiky odjížděl osmkrát, z toho v letech 1970 – 1976 v řadě.
Březolupy držely pořadatelství závěrečného podniku seriálu ještě pětkrát a v jednadevadesátém se zde jelo jediné finále. V devadesátých letech nastala éra mšenských finále, která roku 1997 překonala Polepy. Naproti tomu se Březolupy na patnáct let v otázce korunovace mistra odmlčely. Další pauza trvala osm let. Avšak na druhou stranu se chlubí primátem jediného stadiónu, kde byl za mistra korunován otec i syn, byť tady měl předloni Václav Milík dost namále.
Každopádně sedmý říjnový den příštího roku skončí mistrovství republiky v Březolupech již posedmnácté. Ojedinělost rekordu potrhuje nejen náskok sedmi závodů před Mšenem a dvanácti před plzeňskými Bory. Ale také skutečnost, že na patnácti stadiónech se mistr vyhlašoval pouze jednou.
Přehled stadiónů dle počtu uspořádaných závěrečných závodů MR jednotlivců:
počet: |
stadión: |
rok a šampión: |
| 16 | Březolupy | 1970 Jiří Štancl |
| 1971 Václav Verner | ||
| 1972 Jiří Štancl | ||
| 1973 Jiří Štancl | ||
| 1974 Jiří Štancl | ||
| 1975 Jiří Štancl | ||
| 1976 Jiří Štancl | ||
| 1979 Jiří Štancl | ||
| 1982 Aleš Dryml | ||
| 1984 Aleš Dryml | ||
| 1985 Antonín Kasper | ||
| 1988 Roman Matoušek | ||
| 1989 Petr Vandírek | ||
| 1991 Václav Milík | ||
| 2006 Adrian Rymel | ||
| 2014 Václav Milík ml. | ||
| 10 | Mšeno | 1960 Jaroslav Machač |
| 1994 Antonín Kasper | ||
| 1995 Zdeněk Tesař | ||
| 1996 Tomáš Topinka | ||
| 1997 Antonín Kasper | ||
| 2002 Antonín Kasper | ||
| 2003 Tomáš Topinka | ||
| 2005 Lukáš Dryml | ||
| 2011 Aleš Dryml ml. | ||
| 2012 Václav Milík ml. | ||
| 5 | Plzeň | 1981 Jiří Štancl |
| 1983 Jiří Štancl | ||
| 2013 Aleš Dryml ml. | ||
| 2015 Václav Milík ml. ** | ||
| 2016 Václav Milík ml. | ||
| 4 | Kopřivnice | 1957 Rudolf Havelka |
| 1987 Antonín Kasper | ||
| 2000 Bohumil Brhel | ||
| 2004 Bohumil Brhel | ||
| Polepy | 1966 Antonín Šváb | |
| 1967 Antonín Šváb | ||
| 1968 Jan Holub | ||
| 1969 Jan Holub | ||
| Slaný | 1978 Jiří Štancl | |
| 1986 Antonín Kasper | ||
| 1998 Bohumil Brhel | ||
| 2007 Martin Vaculík | ||
| 3 | Praha – Markéta | 1980 Jiří Štancl |
| 1990 Antonín Kasper* | ||
| 2010 Matěj Kůs | ||
| 2 | Žatec | 1954 Hugo Rosák |
| 1956 Hugo Rosák | ||
| Žarnovica* | 1963 Luboš Tomíček | |
| 1965 Luboš Tomíček | ||
| 1 | Bratislava | 1949 Hugo Rosák |
| Plzeň – Pod Výstavištěm | 1950 Rudolf Havelka | |
| Chrudim | 1955 Hugo Rosák | |
| Kyjov | 1958 Richard Janíček | |
| Banská Bystrica | 1959 František Richter | |
| Krupka | 1961 Luboš Tomíček | |
| Partizánske | 1962 Luboš Tomíček | |
| Olomouc | 1964 Luboš Tomíček | |
| Zohor | 1977 Jiří Štancl | |
| Čakovice | 1992 Bohumil Brhel | |
| Chabařovice | 1993 Bohumil Brhel | |
| Divišov | 1999 Michal Makovský | |
| Pardubice | 2001 Bohumil Brhel | |
| Liberec | 2008 Lukáš Dryml | |
| Svitavy | 2009 Lukáš Dryml |
Poznámka: * pořadatelem finále roku 1990 byla Žarnovica, avšak kvůli počasí byl závod přeložen na pražskou Markétu; **roku 2015 mělo finále vrcholit v Plzni, jenže mítink byl zrušen vinou deště
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Lubomír Hrstka
