V uplynulých dvou týdnech žil český fanoušek zejména extraligou, která vyvrcholila svými posledními koly. Kromě české soutěže se ovšem naši závodníci představili v řadě pouťáků a plzeňský nezmar Karel Kadlec se po dlouhé rekonvalescenci vrátil díky ELVS i na dlouhé ovály. S výjimkou britské jsou všechny ligy u konce, nicméně rozběhl se kolotoč podpisů nových smluv a Martin Vaculík ohlásil senzační přestup ve Švédsku. Tradiční kompilace magazínu speedwayA-Z vám opět bude spolehlivým průvodcem veškerého dění.
Pardubice nadále na čele mezinárodních dvojic
Nejprve se ovšem musíme vrátit k předminulému víkendu, protože během uzávěrky předchozího dílu seriálu Češi v akci nebyly ještě dostupné výsledky dvou kol mezinárodního šampionátu dvojic. Sobotní podnik v Kršku vyhrála domácí sestava, v níž se po boku Jurici Pavlice objevil Daniel Gappmaier. Na stupně vítězů se postavili i Pardubičané s Pražany, zatímco Žarnovica skončila poslední.
Výsledky: 1. Donji Kraljevec 24 (Jurica Pavlic 15+3 – Daniel Gappmaier 8), 2. ZP Pardubice 24 (Tomáš Suchánek 11 – Hynek Štichauer 15+2), 3. Markéta Praha 21 (Ondřej Smetana 11 – Michal Škurla 10), 4. Lublaň – Krško 20 (Matic Ivačič 5 – Nick Škorja 15), 5. Gyula 17 (Norbert Magosi 13 – Roland Kovacs 4), 6. Trebče – Lendava 12 (Denis Štojs 8 – Jaroslav Petrák, CZ 4), 7. SC Žarnovica 8 (Ján Mihálik 4 – Jakub Valkovič 4)
V neděli se mělo pokračovat v Lendavě, ale kvůli deštivému počasí a pokročilému datu na kalendáři byl podnik zrušen bez náhrady.
Deštěm brutálně narušený tradiční pouťák
V pondělí se v Míšni konal tradiční pouťák O stříbrnou plochodrážní botu, jenž má pokaždé tradiční datum 3. října bez ohledu na den v kalendáři. Nicméně ani jemu nebylo počasí nakloněno, protože vzhledem k dešti se stačily odjet pouhé dvě série.
V té chvíli byla na čele trojice neporažených závodníků, takže se jejich pořadí muselo vylosovat. První skončil Dán Emil Enström, za ním Rakušan Daniel Gappmaier a domácí Richard Geyer. Zdeněk Holub (2 2) se dělil o šestou příčku s Hannesem Gastem, Adam Fencl (2 E) byl devátý, Martin Mejtský (0 1) spolu s Bulharem Christo Christovem dvanáctý, zatímco Josef Novák (1 E) obsadil půlenou čtrnáctou příčku s Piotrem Dziatkowiakem.
Martin Vaculík zpět ve Vetlandě
Po dvou letech opustí Martin Vaculík celek Rospiggarna Hallstavik, v jehož řadách letos vybojoval titul ve švédské Elitserien. Ve středu bylo oficiálně oznámeno, že se Slovák vrací do Vetlandy. V sestavě družstva, jehož vestu vozil nepřetržitě v letech 2009 – 2013 stojí před úkolem zastoupit odcházející Tai Woffindena a Emila Sajfutdinova.
Dlouhodrážní comeback Karla Kadlece
Sobotní vyvrcholení dlouhodrážní série veteránů v nizozemském Rodenu postrádalo ve startovní listině Jana Boháče. „Asi se už chystá na ledy, který chce jezdit,“ komentuje Karel Kadlec absenci pražského závodníka, který ji sám vysvětlil ztrátou sponzorů cesty a prázdnou kapsou. Nicméně plzeňský nezmar cestoval do Holandska nejen se šampaňským pro vítěze a kombinézou na prodej. Postavil se na startovní čáru a kromě motoru po repasi si dokonce odvezl cenu.
„Jel jsem se svýzt jen pro prdel,“ vypráví o svých ambicích. „Dlouhou dráhu jsem letos vůbec nejel. Byl jsem tam jen s Haničkou a všichni tam závodili jako kráva. V první jízdě jsem odstartoval první, druhej‘, ale Arne Andersen mě srazil v první zatáčce. Letěl jsem dvacet metrů i s motorkou. Na ELVS se moc nevylučuje, ale tady za to Arneho diskvalifikovali. On tam ale pořád stál a nechtěl odjet a ještě byl na mě nasranej‘!“
Dlouhodrážní comeback tedy nezačal optimálně. „Sedřenej‘ loket, napuchlý koleno,“ popisuje Karel Kadlec. „Jezdilo se v sedmi, v opakovačce jsem dojel druhej‘, pak třetí a třetí. Měl jsem třináct bodů stejně jako Graeme Brown. Bohužel je starší, takže do áčka postoupil on.“
Karla Kadlece tím pádem čekalo finále B. „Nechtěl jsem jet, dráha byla děravá, prášilo se, ztuhlo mi koleno, jak jsme čekali na rozlosování, nemoh‘ jsem ho ohnout,“ pokračuje ve svém vyprávění. „Nechtěl jsem to ale zabalit, tak jsem jel. Od startu jsem byl druhej‘, v cíli čtvrtej‘.“
V kategorii čtyřventilů zvítězil Bob Dolman, mezi dvouventily se prosadil Wolfgang Barth. „Večer bylo vyhlášení,“ pokračuje Karel Kadlec. „Ceny se dávaly každýmu, kdo se zúčastnil, pak ocenili ty, co dělají něco pro plochou dráhu. Andrease Blacheho za sponzoring, Gerda Mauera za promo a mě za pomoc s organizací třetiny závodů, a že jsem se po zranění vrátil do toho kolotoče. Ani jsem to nečekal, mám plochou dráhu rád, tady v Čechách veterány nikdo nechce kromě Věrouše.“
Po pardubické extralize na závody
Matěj Kůs se v páteční extralize v Pardubicích dočkal jediné prohry až v rozjezdu. Zatímco pro většinu soupeřů byla sobota volným dnem před vyvrcholením soutěže v Praze, on zamířil do Velké Británie. První semifinále KO Cupu Premier League skončil domácím triumfem Rye House 47:43.
Pražský závodník na úvod podlehl Cameronu Heepsovi, aby rozjížďku s číslem sedm vyhrál. Pak však přišla porucha a závěrečná nula, takže se vracel do Prahy s pěti body (2 3 E 0). Nicméně nedělní mítink v Newcastle dopadl 56:34, takže do finále proti Glasgow díky celkovému skóre 99:81 postoupil celek Diamantů.
Matěj Kůs však nebyl jediný z českých závodníků, kdo prožil sobotu v závodním tempu. Race of Night ve Wittstocku měla mezi třiceti účastníky nejen kupříkladu Sama Ermolenka, ale také Václava Milíka. Rozpis byl lehce inspirován Zlatou přilbou. Borci byli rozděleni do pěti skupin, kde jeli čtyřikrát. První dva postoupili do semifinále, třetí do baráže, která se stala konečnou stanicí pro Martina Vaculíka.
Václav Milík vyhrál všechny své základní jízdy a nakonec i semifinále, aby ve finále skončil druhý za Leonem Madsenem a před Matejem Žagarem. „Dráha byla daná jako na Zlatý přilbě a na mě vyšla modrá,“ říkal pardubický závodník. „Jednička byla nejlepší a Madsen z toho odjel. Já se maximálně dostal vedle něj, ale neměl jsem už rychlost, abych ho předjel.“
Zdeněk Simota nebyl včera v Praze, ale na Zlaté stuze v Olchingu. Nasbíral sedm bodů a skončil osmý. Triumfoval Martin Smolinski a na stupně vítězů se dostali ještě Kai Huckenbeck a Michael Härtel.
Foto: Radim Lamberský, Karel Kadlec a Vaculík Racing Team