AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 17. dubna
Úvodní kolo extraligy na pražské Markétě vyhrál včera Slaný. Úřadující mistři tak dosáhli zajímavého hattricku, protože se v české metropoli radovali třikrát za sebou. Loni na podzim sice byli těsně druzí, ale vyhráli titul. Zdatnými soupeři jim dnes byli zpočátku domácí. Petr Babička při svém debutu nebodoval, Slawomir Drabik se nechal nachytat na dvě minuty a na body při svém druhém nasazení nedosáhl ani Martin Vaculík. Olymp tak ve třetí pětině vedl průběžnou klasifikaci. Jenže pak přišla slánská smrš vítězství a druhých míst. Pražanům ke všemu nevyšel závěr, takže se museli smiřovat s exportem čtyř bodů za své brány. Po katastrofálním úvodu se na třetí Pardubice začalo lepit Mšeno. Po šestnácti rozjížďkách byla jejich vzájemná bodová bilance vyrovnaná. Jenže pak rozhodčí Pavel Váňa nechal nepochopitelně vrátit od startovní pásky Tomáše Topinku a povolat Jakuba Hejrala, který měl být českým exmistrem takticky nahrazen. Arbitrův kiks poslal extraligového nováčka definitivně na čtvrté místo.

Mšeno dohání nulový úvod
Byl to pořádný šok. Tomáš Topinka, který se po dvouleté pauze poprvé objevil v české extralize, nepředvedl v rozjížďce s číslem jedna zrovna povedený start. Snažil se sice překonat třetího Mariána Jirouta, leč marně. V předposledním oblouku měl dokonce, co dělat, aby nevrazil do mantinelu.

Když Tomáš Topinka projížděl cílem se ztrátou půl roviny, nálada v mšenských boxech poklesla pod bod mrazu. V úvodní sérii neměla stoupnout. Ve druhé rozjížďce jezdil Norbert Kosciuch poslední od startu do cíle. A stejně tak ve čtvrté Jakub Hejral. Z nulového stavu pozvedl extraligové nováčky jedině Adam Vandírek.

V juniorské třetí jízdě odstartoval těsně za Lubošem Tomíčkem. Dokázal se ho držet i po průjezdu prvním obloukem. Ovšem hned vzápětí ho podjel Pavel Fuksa. Mšenský borec však neváhal a záhy se na druhé místo vrátil.

Zatímco Mšeno jen paběrkovalo, ostatní trojka se mohla chlubit obvyklou extraligovou vyrovnaností. Slánský manažer Milan Mach staví své Poláky, aby jezdili jízdy po sobě. Psychologická rána dopadla na soupeře i nyní. V první jízdě předvedl nejlepší start Marián Jirout. Ovšem z první zatáčky před ním vyjeli Slawomir Drabik a Adrian Rymel. Hned nato si Adrian Miedzinski připsal tři body ve stylu start – cíl.

Se Slaným však záhy srovnal krok pražský Olymp. Luboš Tomíček opanoval juniorskou jízdu. Zato Petr Babička neproměnil svůj extraligový debut v bodované umístění. Další premiéra dostala mezi vedoucí týmy Pardubice. Slovinec Jernej Kolenko se po vylétnutí pásky držel Josefa France jako klíště. A na protilehlé rovině od něho převzal vedení.

Jenže na začátku druhé pětiny začaly Pardubicím hubené časy. Během třech jízd dokázali jejich závodníci inkasovat jen hubené dva body. Mšeno, polité gejzírem živé body, se tak rázem pasovalo na východočeského soupeře.

Norbert Kosciuch vypálil po pátém startu dopředu jako raketa. Adrianu Rymelovi trvalo takřka celá dvě kola, než se před polského závodníka dostal. Richardu Wolffovi, který se potýkal se špatně fungujícím karburátorem, se to nepovedlo vůbec. Olymp tím pádem uskočil Slanému už o dva body.

Milan Mach však na nic nečekal. A jakmile si Petr Babička odbyl svůj povinný start českého juniora, poslal do boje Martina Vaculíka. Slovenský závodník se k překvapení všech nekompromisně usadil v čele. Za jeho záda se dostal Tomáš Topinka. V sedle svého motocyklu dělal maximum, aby se dostal ke třem bodům. Nakonec se mu to povedlo ve druhém kole. Ve výjezdu ze zatáčky u depa byl z pravé strany rychlejší než Martin Vaculík.

„Bylo to celkem fajn,“ komentoval Žarnovičan své první extraligové vystoupení. „Byl to super start. Škoda, že jsem se nechal předjet. Věděl jsem o něm, ale jel jsem v tý hrance.“

Slaný se nemůže dostat před Prahu
Čtyři starty slánských Poláků v řadě za sebou měly dle plánů Milana Macha přinést úřadujícím mistrům dvanáctibodovou záplavu. V rozjížďce s číslem sedm to na podobný scénář vypadalo. Adrian Miedzinski neváhal po vylétnutí pásky ani okamžik. A o minutu později mohl slavit vítězný konec svého velikánského sóla.

Průběh osmé jízdy však poznamenal předstartovní incident. Všeobecné hrabání na roštu ukončil rozhodčí Pavel Váňa ve svém charakteristickém stylu. Dvojitá diskvalifikace za překročení dvou minut postihla Adama Vandírka a Slawomira Drabika. „Okolo mě všichni kopali,“ nevěřícně kroutil hlavou polský Slaňák. „A tak jsem se ještě připravoval taky.“

Ani Adam Vandírek nemohl verdiktu sudího porozumět. „Vjel jsem na dráhu jako první,“ poukázal na skutečnost, která mu nebyla nic platná proti sudímu byrokraticky uplatňujícímu ustanovení o časovém limitu. „Z Pardubic tam nebyl nikdo. Stihnul to jen tak tak. A já měl zrovna motorku na háku. Ale čemu se tady divit?“

Duel dvojice pozůstalých vyšel Stanislawu Burzowi. Odvedl Josefa France a vzdálil svůj tým od Mšena. Ale také Pražané se po předchozím druhém místě Luboše Tomíčka vzdálili slanému. Jenže polská artilerie si během druhé přestávky pořádně nabrousila zuby.

Před Adriana Miedzinského se nikdo nedostal ani v rozjížďce s číslem devět. Zato jeho český jmenovec Rymel klesl v první zatáčce na třetí místo za Jerneje Kolenka. Urputná snaha českého mistra zvedla diváky ze sedadel, ale k předjetí Slovince nepomohla. Také Rymelův nájezd zničujícím velkým obloukem byl v poslední zatáčce marný.

„Peru se,“ souhlasil Adrian Rymel v depu, aby vzápětí prostořece dodal: „Ale hovno z toho. Zkusil jsem všechno, ale nešlo to. Souboj jsem si užíval. Chtěl jsem sežrat řidítka, ale jsou hodně tvrdé (smích)!“ Slaný vyrovnal pražské skóre a chystal se na další úder. Ten Pražanům zasadil Slawomir Drabik, který tentokrát vodil soupeře od startu až do cíle.

Pavel Ondrašík, zaskakující za Matěje Kůse, však zmenšil slánský náskok. Jakub Hejral v první zatáčce jeho útok na druhé místo odrazil. Ale v dalším oblouku musel před pražským rezervistou přece jen kapitulovat. Vzápětí Luboš Tomíček společně s Richardem Wolffem předčili v první zatáčce Stanislawa Burzu. Pražský junior brzy získal vrch a opět vyrovnal skóre se Slaným.

Martin Vaculík se rázně vydal zvrátit vývoj událostí opět ve slánský prospěch. Rychle odstartoval, ale záhy se stal obětí Norberta Kosciucha a Mariána Jirouta. Na Slovákův skalp si brousil zuby i Josef Franc. Malý velký muž nezapřel srdce bojovníka a pral se za pražský bod až do konce. V posledním oblouku se pro něho skutečně vnější stranou protáhl. Přesně o něj byla Praha po třech sériích v čele.

Rozhodčí režíruje opičárnu
„Je to vyrovnaný a rozhodne se až na konci,“ uvědomoval si Radomír Semela, pražský kouč, křehkost své vedoucí pozice. Matěj Kůs ji v rozjížďce s číslem třináct trošku upevnil. Dotíral na vedoucího Adama Vandírka, až se mu ho ve druhé zatáčce podařilo předjet. Podobný kousek se hned v dalším oblouku povedl i Richardu Wolffovi.

V další jízdě odstartoval zatroubil Martin Vaculík k rozhodující ofenzívě. A postavil se na začátek série čtyř vítězství, které nakonec Slanému garantovaly zlatý věnec. Zatímco Slovák po startu upaloval vpřed, Adrian Rymel se musel proplétat mezi vnitřní čárou a Stanislawu Burzowi s Jakubem Hejralem. Na útok na vedoucí příčku nebylo ani pomyšlení. Nicméně ani Martin Vaculík nebyl v pohodě, protože metu protínal se zadřeným motorem.

Definitivní konec pražského vedení přinesla rozjížďka s číslem patnáct. Luboš Tomíček reagoval rychle na pohyb pásky. Než však stačil složit motocykl do nájezdu, byl před ním Slawomir Drabik. A ve výjezdu ho předčil i Norbert Kosciuch. Ten svého krajana proháněl až do cíle. Jenže slánský závodník každý jeho nájezd zmařil už v zárodku, aniž by se ohlédl. Inu, kdo umí, umí.

Adrian Miedzinski ukončil čtvrtou pětinu svým dalším sólem. Pražanům ke konci podniku začínal opět docházet dech. Josef Franc protínal metu až jako třetí, když mu po startu ujel i Tomáš Topinka. Za těchto okolností se magnetem závěrečné části mohl stát duel Mšena s Pardubicemi.

Pardubáci prožívali černou sérii, protože mezi rozjížďkami s čísly třináct a patnáct nezískali ani bod. Ke všemu se museli obejít bez Mariána Jirouta, jenž si ve dvanácté jízdě pochroumal rameno. „Vyhodil jsem si ho,“ říkal pardubický borec. „Byla tam duna a já do ní vlít‘. Nic to nebylo, ale pak mě to vykoplo.“

Náhradník Tomáš Suchánek naskakoval do rozjetého vlaku ve třinácté jízdě. Nevyšel mu start a bylo vymalováno. Hned nato zakázal technik Stanislawu Burzowi startovat na motocyklu, z jehož zadního kola se smazala barevná značka. Polák si půjčil stroj od Pavla Fuksy. Že nemá puštěný metyl, zjistil ještě během úvodního kola. Jernej Kolenko poprvé nebodoval v patnácté jízdě. A vzápětí Pavel Fuksa spadl.

Naproti tomu Mšeno pravidelně hromadilo bodík k bodíku. A ejhle, náhle jich mělo úplně stejně jako Pardubice. Antonín Kasper zvážil možnosti a na poslední chvíli se rozhodl nasadit Tomáše Topinku jako taktika v sedmnácté jízdě. Všechno naplánoval tak rychle, že se už u pásky rovnal Jakub Hejral.

Tomáš Topinka otočil k depu, ale mšenský kouč jeho start potvrdil. A tak se Jakub Hejral vrátil do svého boxu. Nicméně Pavel Váňa nenechal Tomáše Topinku startovat a vyžádal si z depa opět Jakuba Hejrala. Jeho argumentem pochybné kvality se stalo, že Antonín Kasper při nominaci nahlásil původně Jakuba Hejrala. A tak prostě z titulu své moci zakázal Mšenu použít taktickou rezervu, aniž by ovšem pro to měl adekvátní oporu v řádech. Existuje úzus, že změny se hlásí řediteli závodu, avšak tato povinnost není v pravidlech zakotvena. Rozhodčí byl zřejmě tak vyveden z míry, že zapomněl na dvě minuty, za něž prve tak přísně trestal.

Opičárna se sudím v režisérském křesle, kterou si v přímém přenosu vychutnali také diváci ČT4, měla své pokračování. Jakub Hejral si v rychlosti, s jakou pendloval mezi roštem a depem, zavřel palivové kohoutky. Naštěstí pro svůj klub to nezabalil, když na chybu přišel. Na začátku třetího kola totiž z druhého místa upadl Matěj Kůs.

Na čele mezitím vládl Martin Vaculík. A když vzápětí Richard Wolff dojel druhý před Josefem Francem, obhájci dvou předchozích titulů mohli slavit vítězství. František Kalina odvrátil bezprostřední mšenskou hrozbu nasazením Jerneje Kolenka jako taktické rezervy v rozjížďce s číslem osmnáct. A Slovinec se mu odvděčil triumfem, zatímco Adam Vandírek skončil poslední.

V předposlední jízdě pak Tomáš Topinka krátce po startu vrazil do mantinelu. Krizový moment ustál, avšak na body mohl zapomenout. Stanislaw Burza sice nestačil létajícímu Slawomiru Drabikovi, avšak ve třetím kole sebral v zatáčce u depa druhé místo Adrianu Rymelovi.

Pardubice tak byly definitivně třetí, i když Jernej Kolenko do dvacáté jízdy prakticky vůbec nepromluvil. Mšenu už nepomohlo ani, že Norbert Kosciuch nakonec uspěl v duelu o druhé místo s Adrianem Miedzinskim. A stejně tak Praze nebylo nic platné oslnivé vítězství Luboše Tomíčka ve stylu start – cíl.

Hlasy z depa
„Začlo to nic moc, ale pak to bylo dobrý,“ hodnotil závod Richard Wolff. „Stávkoval mi karbec. Půjčil jsem si ho od Bogase. A pak to jelo a zrychlovalo to. Brzdili mě a já měnil dost převodů. Vychytal jsem to pozdě.“ Richard Wolff měl svými osmi body klíčový podíl na slánském triumfu. „Hlavně, že jsme vyhráli,“ netajil se. „Na další závod se individuálně zlepším. Mrzí mě, že jsem neprohnal víc pražský kluky. Ale ten set up motocyklu na dráhu byl špatnej. Při tréninkách to bylo lepší.“

„Jelo se mi suprově,“ zářil Martin Vaculík. „Dráha byla dobrá. Po třetí jízdě jsem zadřel motor. Jel jsem na druhý motorce a vypadala dobře. Škoda tý nuly. Ale osm bodů ze čtyř jízd je dobrý výsledek.“ Vzhledem k novým pravidlům má slovenský junior dost velký prostor pro extraligové uplatnění. „Určitě bych chtěl takovýhle výsledky zopakovat,“ reagoval Martin Vaculík. „A dělat i lepší. Budu se v každým závodě snažit.“

„Dobrý závod, dobrá dráha, líbí se mi jezdit tady,“ liboval si Stanislaw Burza. „Škoda tý jedný jízdy. Smazala se mi značka na gumě. A technik řekl, že na ní nemůžu jet. Startoval jsem na Partyzánově motorce. Všechno bylo rychle, rychle. Myslel jsem si, že je vše OK, že sednu a pojedu. Ale palivo bylo zavřené.“ Polákovo angažmá bylo pardubickým dobrým tahem. „Jezdím v anglické lize,“ komentoval Stanislaw Burza možnosti dalších startů v české extralize. „Jak budu mít volno a zavolají, přijedu. Možná budu mít volno na Plzeň. A pozdravuju všechny fanoušky ve všech klubech.“

„Nemoh‘ jsem nastavit motorku,“ postěžoval si Pavel Fuksa, který poprvé odjel celou zátěž extraligového závodu. „Nevěděl jsem jak. A dvakrát jsem zachrápal na startu. Musel jsem se jít uklidnit k autu, protože jsem se málem rozbrečel.“ V sobotu ovšem vyprší trest Hynku Štichauerovi. Jak se Pavel Fuksa vypořádá z konkurencí z jeho strany? „Určitě bude v extralize on,“ uznává. „Je starší a zkušenější. Ale já jsem jezdec do týmu. Chtěl bych jezdit extraligu, ale asi bude jezdit spíš Hynek. Ale třeba mě nasaděj‘. Uvidíme, jak pojede. Já se budu snažit. A myslím, že pomalej nebudu.“

„Docela jsem si to užil,“ prohlásil Adrian Rymel cestou ze stupňů vítězů. „Určitě to mohlo bejt lepší. Potřebuju závodit, abych to dal tam, kam chci já, ne moje nečisté svědomí.“ Pražský Olymp měl svým způsobem pech, protože vítězství zase nebylo tak daleko. „Nebylo to špatný,“ neviděl Adrian Rymel výsledek tak pesimisticky. „Kluci se snažili. Nesešli jsme se jako loni ve Slaným. Potřebujeme jednoho leadera.“

„První dvě jízdy se mi líbily,“ hodnotil svůj výkon Josef Franc. „Jel jsem na vyzkoušený Jawě. Chtěl jsem vyzkoušet i tu druhou, co jsme čerstvě udělali. Byla rychlá, jenže nestartovala.“ Pražané se nakonec na své domácí dráze museli smiřovat se slánským triumfem. „Byl to můj průměr v extralize,“ řekl pražský závodník sebekriticky. „Chtěl bych deset bodů. Takže zklamání. Byl to první závod na nový dráze. Ještě jsem tady ani nejezdil. Co se dá čekat ode mě, když mi to v Evropě nejde jako v Anglii.“

„Nevím,“ krčil Jakub Hejral rameny nad výsledkem svým i svého klubu. „Asi špatný počasí (smích). Bylo hezky a to asi bylo špatně. Musíš mít nějakou výmluvu.“ Nicméně komentář serióznějšího charakteru by se nenašel? „Jako hobík to není špatný,“ připomněl Jakub Hejral své postavení. „Na poslední jízdu jsem si v tom zmatku nezap‘ metyl. Jel jsem tam a poslali mě zpátky. Pak jsem se musel vrátit a přijel jsem už s vyplým. Ale ten bod by stejně nic neznamenal.“

„Bodů nic moc,“ hodnotil svůj první extraligový závod v životě Adam Vandírek. „Ale z první extraligy to není tak špatný. Škoda těch dvou minut. To už jsem ti říkal, jak to bylo.“ A jaká je další extraligová budoucnost Adama Vandírka? „Asi pokračuju,“ odpověděl. „Nikdo jinej tam není. Co se týče zkušeností, je super závodit s velkejma. I když jezdíš vzadu, což by nemělo bejt, snažíš se s nima závodit.“

1. AK Slaný		41
Adrian Miedzinski, PL	3 3 3 3 1	13
Slawomir Drabik, PL	3 M 3 3 3	12
Petr Babička	0 – – – –	0
Richard Wolff	1 1 2 2 2	8
Martin Vaculík, SK	2 0 3 3	8
Michal Dudek		DNR
2. PSK Olymp Praha		34
Josef Franc	2 2 1 1 1	7
Luboš Tomíček	3 2 3 1 3	12
Matěj Kůs	1 0 – 3 F	4
Adrian Rymel	2 3 1 2 1	9
Pavel Ondrašík	2	2
Martin Gavenda		DNR
3. ZP Pardubice		24
Pavel Fuksa	1 0 0 F 2	3
Jernej Kolenko, SLO	3 1 2 0 3 R	9
Stanislaw Burza, PL	2 3 1 E 2	8
Marián Jirout	1 1 2	4
Tomáš Suchánek	0	0
Luboš Velinský		DNR
4. Grepl PDK Mšeno		20
Tomáš Topinka	0 3 0 2 0	5
Norbert Kosciuch, PL	0 2 3 2 2	9
Jakub Hejral	0 0 1 1 1	3
Adam Vandírek	2 M 0 1 0	3
Jaromír Otruba		DNR
Dominik Jech		DNR

Aktuální extraligová tabulka:

	závody	malé body	velké body
1. Slaný	1	41	4
2. Praha	1	34	3
3. Pardubice	1	24	2
4. Mšeno	1	20	1
5. Plzeň	0	0	0

Vložené jízdy 125 ccm:

I	Jakub Fencl, Miroslav Machek, Jaroslav Hladký, Ondřej Veverka
II	Jakub Fencl, Miroslav Machek, Jaroslav Hladký, Ondřej Veverka

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)