Kouzlo plochodrážních závodů je také v tom, že nevíte, co se stane. Byl obyčejný červencový pátek na počátku prázdnin roku 1998. Pardubický Radek Smolík přijel do Slaného s nejlepší výchozí pozicí pro útok na zlato juniorského mistra republiky. Nicméně nakonec stál na nejvyšším stupni Josef Franc, který ani sám tehdy netušil, že začal přepisovat historii. Svůj titul ještě dvakrát zopakoval, čímž vybudoval na dlouhá léta nepřekonatelný mezník. Až minulý měsíc jeho rekord třech vítězství v české juniorce vyrovnal Eduard Krčmář. Jejich tři primáty se v mnohém liší. Pražan triumfoval ve třech ročnících po sobě, Eduard Krčmář v sudých letech. Slaňák naproti tomu získal první titul ve věku, kdy Josef Franc začal teprve naplno závodit. A byť vyhrát podnik domácího juniorského šampionátu s maximálním bodovým ziskem dokázalo za čtyřicet let více než pět desítek borců, pouze Eduard Krčmář a Antonín Kasper stanuli na piedestalu bez ztráty jediného bodu. Nicméně v lecčems je cesta ke třem vítězstvím v podání obou borců, jenž se navzdory sedmnáctiletému věkovému rozdílu stále potkávají ve vrcholných závodech, podobná.
Slaný 1998 – Pardubice 2012: Štěstěna jede v rozjezdu na tandemu
Bráno současnou optikou, triumf Josefa France v juniorském mistrovství republiky juniorů anno domini 1998 se musel očekávat. Ale chyba lávky, současné eso pražského Olympu nebylo zpočátku své kariéry takovým suverénem jako jeho následovníci.
V posledním roce své juniorské kariéry vykročil za titulem nejlépe Radek Smolík. Obrýlený závodník pardubického klubu, který byl spolu s Tomášem Hejtíkem jako jediný nasazen přímo bez kvalifikace, kraloval prvnímu dílu v Pardubicích. Josef Franc ztratil dva body, avšak o dva měsíce později kraloval pražské Markétě.
Třetím do party byl další pardubický závodník Pavel Navrátil, jehož paradoxně dnes skoro nikdo nezná. Od útlého mládí však dokazoval, že má tolik talentu stejně tolik jako jeho tatínek Vlastimil, bývalý praporčík československé armády, který se s vervou vrhnul do podnikání, peněz. Pro zajímavost, v závodě březolupského semifinále o dva roky dříve se s těžkou dráhou dokázali vypořádat pouze tři borci. Zkušení matadoři Robert Král a Pavel Ondrašík a pak už jen Pavel Navrátil. Josef Franc začínal a raději si za ním zašel osobně pojistit, aby jej nepředjel o kolo.
A právě ve třetím díle juniorky ve Slaném kraloval Pavel Navrátil, který neprohrál ani v jediné jízdě. Radka Smolíka zradil jednou motocykl. A vedle svého klubového kolegy prohrál také s Tomášem Hejtíkem, který v osmnácté jízdě před sebe pustil Josefa France. Tím pádem měli oba po dvaačtyřiceti bodech.
V rozjezdu měl zpočátku navrch Pavel Navrátil, který se ujal vedení. Jenže Josef Franc se od jejich prvního setkání v Březolupech o dva roky dříve vyzrál. Na poslední chvíli se před svého pardubického soka dostal a poprvé usedl na trůn.
O čtrnáct let později byl favoritem českého juniorského zejména Václav Milík. Vyhrál ve Slaném, a byť mu triumf v Plzni sebral Eduard Krčmář, skončili oba na třinácti bodech. V Liberci Pardubičan nestartoval kvůli reprezentačním povinnostem. Eduard Krčmář však ztratil bod s Janem Holubem a další mu uzmul Václav Milík ve Mšeně.
Před vyvrcholením v Pardubicích bylo saldo jejich bodové bilance vyrovnané. Oba dokončili podnik se čtrnácti body a o titulu musel rozhodovat rozjezd. V něm vedl Václav Milík, dokud mu neexplodoval motor. Pod cílovou metou projel k titulu Eduard Krčmář, jenž se ve svých šestnácti stal nejmladším juniorským mistrem vůbec.
Březolupy 1999 a Pardubice 2014: regulérní duel s důstojným protivníkem
Obhajoba bývá mnohdy těžší první triumfu. Možná něco takového si Josef Franc říkal v Pardubicích v dubnu roku 1999, když až v rozjezdu odvrátil hrozbu Tomáše Suchánka. Pardubický závodník vstoupil do historie české juniorky neslavně, když v rozjížďce s číslem dvě najel do pásky. A tak se z vítězství radoval Roman Andrusiv, svým způsobem papírový outsider, který kroutil teprve svou druhou kompletní sezónu.
Táhlo mu už na jednadvacet, avšak juniorka anno domini byla průlomová, že do ní poprvé mohli zasáhnout patnáctiletí mladíci. Tomáš Suchánek, který načerno jezdil s pětistovkou už v osmi letech, se vezl na vrcholu vlny. Ve Slaném už mával z nejvyššího stupně vítězů, když Josef Franc musel v rozjížďce s ním vzdát vinou technických patálií, když jezdil první.
Ovšem v Praze na sklonku června už Tomáš Suchánek porazil Josefa France regulérně a připsal si dalších patnáct bodů. Pražan vrátil úder v červenci v Chabařovicích a v srpnu ve Svitavách. Počátkem září vrcholila juniorka v Březolupech a Tomáš Suchánek vedl o pouhý bod před Josefem Francem. Avšak pardubický blonďák, který měl tehdy vlasy ještě až na ramena, upadl po souboji se svým sokem v poslední zatáčce rozjížďky s číslem čtyři. Naproti tomu Josef Franc zkompletoval patnáctibodové maximum a byl šampiónem již podruhé.
Sezónu 2014 provázely deště. Díky nim padla divišovská juniorka úplně, zatímco mšenská se konala až v říjnu v Pardubicích v jeden den s místním podnikem, který sem byl přesunut ze svých původních termínů v červenci, res. srpnu.
Václav Milík vyhrál v dubnu ve Slaném a v Praze, ale v Liberci nestartoval. Přesto měl v Pardubicích lepší výchozí pozici, jelikož při zohlednění pravidla o škrtání nejhoršího výsledku vedl o bod. Jenže dopoledne jej přibrzdil defekt. A protože po obědě kraloval Eduard Krčmář, stal se podruhé mistrem právě slánský závodník.
Březolupy 2000 a Divišov 2016: suverénní výkon s razancí tornáda
Zájezd do Anglie zabránil Josefu Francovi vstoupit do prvního podniku české juniorky v Pardubicích v dubnu 2000. V rámci fair play se tehdy VV SPD vrátil ke škrtání jednoho nejhoršího výsledku. Tomáš Suchánek využil Pražanovy absence a triumfoval ve Svítkově, aniž by ztratil jediný bod.
V květnu v Praze byl Josef Franc zpátky. Oba pretendenti mistrovského trůnu se sešli v rozjezdu, který pro sebe rozhodl Pražan. Ten poté rozehrál triumfální sérii lemovanou patnáctibodovými maximy ve Slaném, Svitavách a Mšeně.
Vypracoval si klíčový náskok, z něhož posléze profitoval na sklonku září v Březolupech. K třetímu titulu s dvoubodovou převahou na Tomáše Suchánka mu stačilo jedenáct bodů, jelikož Pardubičan ještě v rozjížďce s číslem dvacet.
Letošek máme ještě v živé paměti. Eduard Krčmář si vybudoval pevnou pozici leadera už v květnu v Praze. Navíc nepřišel o žádný bod ani minulý měsíc v Divišově. Stal se tak teprve druhým borce, který bez ztráty bodu vyhrál i celý šampionát. Prvním byl Antonín Kasper roku 1980, kdy se i po zrušeném Liberci finálová část šampionátu skládala ze tří podniků v Chabařovicích, Plzni a Slaném.
Právě nerovné podmínky jsou brzdou objektivního porovnávání napříč čtyřmi desetiletími. V první řadě jde o rozdílný počet závodů. Jejich počet kolísal, přičemž póly představují léta 1974, 1975 a 2015 s osmi a letošek se dvěma podniky. V úvahu musíme vzít i trend z devadesátých let, kdy juniorští šampióni mizeli v britské lize, byť mohli ještě své zlato obhajovat, což byl konec konců také případ Antonína Kaspera v sezóně 1982. Rovněž bratři Aleš a Lukáš Drymlovi, kteří mají ve svých sbírkách medaile ze světového a evropského mistrovství, v české juniorce nikdy nestartovali.
Své sehrál i věkový limit, který se z původních sedmnácti let snížil až na patnáct. Eduard Krčmář si zvyknul vítězi už se stopětadvacítkou a dvěstěpadesátkou. Svůj první juniorský titul vybojoval v šestnácti, což byl věk, kdy Josef Franc před dvaceti lety svou kariéru prakticky startoval. I díky tomu si slánský borec může příští rok připsat ještě další titul a tím pádem zvednout laťku rekordu ještě o jeden zářez.
Triumfy s maximálním bodovým ziskem ve finálových závodech šampionátu republiky juniorů:
počet triumfů: | závodník, klub: | konkrétní závody: |
8 | Václav Milík, ZP Pardubice | Liberec 2010, Plzeň 2011, Mšeno 2012, Slaný 2013, Divišov 2013, Pardubice 2013, Praha 2013, Praha 2014 |
7 | Josef Franc, Olymp Praha | Praha 1998, Chabařovice 1999, Svitavy 1999, Březolupy 1999, Slaný 2000, Svitavy 2000, Mšeno 2000 |
Tomáš Suchánek, ZP Pardubice | Praha 1999, Pardubice 2000, Pardubice 2001, Mšeno 2001, Slaný 2003, Kopřivnice 2003, Praha 2003 | |
Miroslav Fencl, Slaný | Březolupy 2000, Slaný 2001, Mšeno 2001, Kopřivnice 2001, Praha 2002, Kopřivnice 2002, Kopřivnice 2004 | |
5 | Antonín Kasper II., RH Praha | Chabařovice 1980, Plzeň 1980, Slaný 1980, Žarnovica 1981, Mšeno 1981 |
Richard Wolff, Olymp Praha | Pardubice 1997, Plzeň 1997, Praha 1997, Chabařovice 1997, Slaný 1997 | |
Martin Málek, Březolupy | Praha 2005, Březolupy 2005, Chabařovice 2005, Chabařovice 2006, Mšeno 2006 | |
Filip Šitera, Plzeň | Mšeno 2005, Slaný 2006, Praha 2006, Pardubice 2007, Praha 2008 | |
Eduard Krčmář, Slaný | Liberec 2014, Pardubice 2014, Plzeň 2015, Praha 2016, Divišov 2016 | |
4 | Martin Vaculík, Slaný (SK) | Plzeň 2007, Slaný 2009, Divišov 2009, Pardubice 2009 |
Matěj Kůs, Olymp Praha | Pardubice 2008, Kopřivnice 2008, Mšeno 2008, Liberec 2009 | |
3 | Bořivoj Hádek, SVS | Praha 1989, Chabařovice 1989, Pardubice 1989 |
Tomáš Topinka, Markéta Praha | Pardubice 1992, Praha 1992, Slaný 1992 | |
2 | Luboš Tomíček II., RH Praha | Zohor 1976, Ostrava 1976 |
Josef Jůza, RH Praha | Praha 1978, Plzeň 1978 | |
Ivan Pacák, RH Praha | Mšeno 1984, Čakovice 1984 | |
Jiří Hurych, RH Praha | Kopřivnice 1990, Svitavy 1990 | |
Jiří Štancl III., Plzeň | Praha 1993, Divišov 1993 | |
Hynek Štichauer, Pardubice | Pardubice 2005, Plzeň 2008 | |
Michael Hádek, Plzeň | Plzeň 2010, Pardubice 2011 | |
Zdeněk Holub, Markéta Praha | Svitavy 2015, Březolupy 2015 | |
1 | Emil Ondrašík, Březolupy | Čakovice 1974 |
Jiří Jirout, RH Praha | Březolupy 1974 | |
Oldřich Kachyňa, Slaný | Liberec 1975 | |
Lubomír Volín, Kopřivnice | Ostrava 1975 | |
Zdeno Vaculík, ZP Pardubice | Kopřivnice 1975 | |
Jiří Svoboda, RH Praha | Kopřivnice 1976 | |
Ladislav Hradecký, RH Praha | Pardubice 1977 | |
Jaroslav Drahoš, Zohor | Březolupy 1979 | |
Zbyšek Holý, RH Praha | Plzeň 1979 | |
Petr Kubíček, RH Praha | Mšeno 1982 | |
Roman Matoušek, Slaný | Zohor 1982 | |
Jiří Brož, RH Praha | Mšeno 1984 | |
Bohumil Brhel, RH Praha | Praha 1985 | |
Miroslav Práger, RH Praha | Praha 1985 | |
Vlastimil Červenka, Březolupy | Březolupy 1986 | |
Gašpar Forgáč, VTJ Pardubice | Slaný 1988 | |
Miroslav Forgáč, SVS Pardubice | Praha 1988 | |
Jan Holub II., RH Praha | Svitavy 1989 | |
Martin Rybenský, VTJ Pardubice | Pardubice 1990 | |
Jan Fejfar, Markéta Praha | Svitavy 1991 | |
Antonín Šváb II, Markéta Praha | Svitavy 1993 | |
Marián Jirout, ZP Pardubice | Praha 1994 | |
Robert Král, Březolupy | Březolupy 1996 | |
Pavel Ondrašík, Olymp Praha | Slaný 1996 | |
Radek Smolík, ZP Pardubice | Pardubice 1998 | |
Pavel Navrátil, ZP Pardubice | Slaný 1998 | |
Zdeněk Simota, Plzeň | Pardubice 2006 | |
Luboš Tomíček III., Olymp Praha | Slaný 2007 | |
Jan Holub III., Plzeň | Liberec 2012 | |
Roman Čejka, Slaný | Slaný 2014 | |
Michael Härtel, D | Slaný 2015 |
Poznámka: klubová příslušnost je uváděna dle situace při dosažení triumfu, což s ohledem na vojenskou povinnost v minulosti může být proto pro čtenáře matoucí; v přehledu figurují pouze závody, které nebyly předčasně ukončeny; v případě podniků s nadstavbovou částí v letech 2008 a 2016 jsou brány v potaz úplně všechny jízdy; protože není známé, jestli se v roce 1975 konal závod v Čakovicích, nemusí být přehled kompletní
Foto: Josef Štěpánek, Karel Herman a Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)