Slaný – 6. května
Z prvního finále šampionátu republiky jednotlivců v Praze se vrátil s pohárem za druhé místo. V depu se však neohřál, musel na dopingovou kontrolu. A ta se pořádně protáhla. Než poskytl vzorek požadované kvality a projel bránou stadiónu, odbíjela u břevnovských Benediktýnů půlnoc. Druhý den pokračoval nejstarší motoristický šampionát republiky druhým finálovým dějstvím v Pardubicích. Pódium mu uniklo o vlásek, místo v evropském šampionátů nikoliv. Již druhý den nabral směr Debrecen, kde si v sobotu na svou počest vyslechl Kde domov můj.

 

„Dozvěděl jsem se to na poslední chvíli,“ komentuje Eduard Krčmář skutečnost, že nová filozofie stavby reprezentace může mít i svá úskalí. „Ve čtvrtek večer jsme jeli. V pátek jsem netrénoval. Pršelo, dráhu jsem znal.“

Loni se tady objevil v semifinále juniorského mistrovství Evropy a také v párovém šampionátu starého kontinentu, odkud si spolu s Václavem Milíkem a Zdeňkem Holubem odváželi bronzové medaile. „Loni byla dráha tvrdá,“ konstatuje. „Teď to bylo docela rozbitý, ale nechalo se na tom jet. Mám ale jinak postavený motory, jezdím jiný převody.“

V sobotu vstoupil Eduard Krčmář do závodu triumfem v rozjížďce s číslem dvě, aby jej posléze porazili postupně Martin Smolinski, Patryk Dudek a Peter Ljung. V sedmnácté jízdě však opět vyhrál a skončil s dvanácti body.

„Dudek mě podjel, otevřel jsem to trošku na lajně, ale bodoval jsem pravidelně,“ vypráví slánský závodník. Polský favorit nakonec po rozjezdu s Leonem Madsenem, Linusem Sundströmem a Timo Lahtim vypadl. Naproti tomu Eduard Krčmář vyhrál, ačkoliv měl jen o jeden bod navíc. Musel však ještě v další dodatkové jízdě porazit Martina Smolinskeho a Petera Ljunga.

„Tři kola jsem jezdil druhej‘,“ líčí svou poslední akci z minulé soboty. „A pak jsem Smolinskeho předjel. Samozřejmě jsem měl radost, zahráli mi hymnu. Chtěl jsem postoupit, nečekal jsem, že vyhraju. Z challenge postupuje sedm, chtěl bych bejt‘ mezi nima.“

Foto: FIM Europe a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)