Praha – 3. prosince
Velký rozruch a mnoho otázek vyvolala zpráva o pozitivních antidopingových testech na pozadí barážových bitev ve Mšeně. Ačkoli ještě zdaleka není o ničem rozhodnuto a na oficiální vyjádření si budeme muset nějakou chvíli počkat, zazněla na diskusním fóru magazínu speedwayA-Z řada zajímavých názorů zabývajících se například tím, zda je marihuana doping či ne nebo jestli naši jezdci jezdí takříkajíc zhulení. Mnohé již bylo vysloveno, ale upřesněme si to.
V otázce dopingu není plochá dráha žádnou výjimkou a stejně jako v ostatních sportech k ní neodmyslitelně patří i antidopingové kontroly, které zde probíhají celkem standardně. Největším skandálem byl bezesporu případ Shawna Morana z roku 1990. Tehdy musel populární Američan vrátit stříbrnou medaili z mistrovství světa jednotlivců a jeho jméno bylo vymazáno z výsledkové listiny. Příčinou byl pozitivní dopingový nález z interkontinentálního finále. V případě dopingových kontrol, kterým se nejednou podrobili i naši jezdci, se nejedná jen o vrcholové podniky a je nezbytné a správné s nimi počítat i na nižších úrovních. To je plně v kompetenci antidopingového výboru ČR.
Pokud se jedná konkrétně o marihuanu, je velmi diskutabilní, zda se jedná o doping v tom pravém slova smyslu. Přesto byla zařazena na seznam zakázaných látek a toto je nutno respektovat. Nedá se jednoznačně říci, zda může mít užívání marihuany pozitivní vliv na výkon závodníka, provedené studie však ukazují, že je tomu spíše naopak. Canabinoidy obsažené v marihuaně a hašiši (přibližně 6x silnější) mohou sice zbavit jezdce stresu, pocitu nejistoty a strachu (např. po dříve prodělaném pádu), na druhou stranu však s sebou přinášejí celou řadu negativních aspektů, jako jsou zhoršení koncentrace, koordinace, špatný odhad vzdálenosti, zpomalené reakce nebo zhoršené vidění (když pomineme psychotické příznaky po dávce vyšší než 15 mg THC). Takový jezdec by nedokázal dobře odhadnout riziko a stal by se nebezpečným nejen pro sebe sama, ale především pro ostatní závodníky.
Nelichotivé výsledky průzkumů v zemích západní Evropy, kdy byla zjištěna přítomnost drog v krvi téměř dvaceti procent řidičů zraněných při dopravních nehodách, vedly k prosazení tvrdých postihů v případě pozitivního nálezu takové látky v těle. Nejinak je tomu i ve sportu, kde důvodem zařazení canabinoidů na seznam zakázaných látek bylo pár případů nejen v motoristických disciplínách, ale například i ve sjezdovém lyžování.
A ještě pár slov k diskutované farmakokinetice těchto látek. Účinnou látkou v marihuaně je delta-9-tetrahydrocannabinol (THC). Tato sloučenina je lipofilní povahy (rozpustná v tucích), což má za následek poměrně rychlý pokles plazmatických hladin způsobený ukládáním metabolitů THC v tukové tkáni. Zhruba 70 % THC se vyloučí z těla do 72 hodin (z toho 40 % stolicí a 30 % močí), zbylých 30 % je uloženo právě v tuku, ze kterého se pak může uvolňovat i týdny. Po jedné cigaretě (jointu) jsou prokazatelné metabolity THC v moči ještě týden až dva (v krvi max. dva dny). Jiný případ nastává, je-li dotyčný pravidelným konzumentem marihuany. Pak je nález v krvi pozitivní i dva týdny a v moči i po třech měsících abstinence. Argumenty o pasivní inhalaci kouře se většinou neberou v úvahu a nemá smysl se jimi ohánět. Tady nepochodil ani Tomáš Enge. Laboratoře na tuto možnost myslí a za pozitivní berou až vzorky s obsahem karboxy-THC (stanovovaný metabolit THC) nad 15 mg/ml, což by podle výzkumů mělo pasivní kuřáky eliminovat.
