Štramberk – 11. listopadu
Vždy si přál být aspoň jednou mistrem republiky jednotlivců a zúčastnit se minimálně jedné velké ceny. Letos se mu tohle splnilo během jediného měsíce. V Březolupech doslova deklasoval konkurenci a po zranění Bohumila Brhela získal divokou kartu pro Grand Prix České republiky. Navíc přidal další zlatou medaili z šampionátu republiky dvojic. V exkluzivním rozhovoru pro magazín speedwayA-Z však Adrian Rymel hovoří nejen o svých úspěších, ale zmiňuje i druhou stranu lesklé mince. Na své si přijdou i naši čtenáři, kterým zodpověděl jejich otázky a naším prostřednictvím poslal své autogramkarty.

speedwayA-Z: „Léta jsi patřil k oporám britského Berwicku. Možná právě proto byl o to větším překvapením váš jarní rozchod. Co za tím vězelo?“
Adrian Rymel: „Za prvé jsme se dohadovali o penězích. Peter je na prachy nejhůř platící promotér. Na rozchodu mám trošku svou vinu i já. Na začátku sezóny se šlo připravit líp. Je to půl na půl. Tak bych to viděl. Během krátký doby jsem zadřel tři motory. V posledním závodě ve Workingtonu jsem v první jízdě z prvního místa zadřel ten nejlepší a dojížděl jsem na náhradním. Peter řekl, že je třeba změna. Letěl jsem na národní kvalifikaci a nevěděl, jestli se vůbec budu ještě vracet. Noc předtím jsem kvůli tomu nespal. Bylo to blbý a Peter nakonec zavolal, že mě nechce. Pak měl kvůli tomu problémy, protože mu odstoupili někteří sponzoři. Slíbili, že mu dají peníze, když tam budu jezdit. Potom měl o mě znovu zájem, ale nadsadil jsem svoje požadavky. Chtěl jsem si už od Anglie odpočinout. Už to bylo hrozně moc stereotyp. Byl jsi někde pět roků v kuse a chtělo to opravdu změnu. Sere mi to kvůli kamarádům. Mám jich tam asi pět nebo šest. Stojí za mnou a dávají do toho prachy. To mě štve, ale co?!“

speedwayA-Z: „Minulý měsíc jsi dostal pozvánku do skotského Glasgow. Ashfield Classic se sice neuskutečnilo ani napodruhé, ale je tady snad šance, že bys právě za skotský klub mohl jezdit Premier League 2007?“
Adrian Rymel: „Chtěli mě rovnou podepsat. Je tam Danny Bird. Je hrozně drahej a nechce za ně už jezdit. Jenže Glasgow jezdí v neděli a to mně nevyhovuje kvůli Polsku a mistrovství světa, kde jsem už nominovanej. Chci se připravit na sto procent a ne lítat tam a zpátky jako pako. A tak v Anglii nehledám nic a oni mě taky nehledají. Chtěl bych Švédsko, kdyby to šlo, a Polsko. Se Švédskem to taky nevypadá dobře. Nějak se neozývají. Do Anglie se mi nechce kvůli všemu. Nevím, jestli se to vůbec vyplatí, když pozoruju ty kluby. Možná kdybych měl dobrý den, nechal bych se ukecat. Ale mám zaměstnání v Olympu a ve smlouvě, že Anglie ne, tak to neřeším. V Anglii mi připadá, že je toho na jednoho člověka moc. Potřeboval bych kolem sebe dva, tři lidi. A nevěřím, že si můžu říct tolik, abych na to vydělal. Je lepší dělat jednu věc pořádně, než lámat všechno přes koleno. Proto Anglie asi ne. Ani na to nestavím motorky.“

speedwayA-Z: „Když jsi nebyl v Anglii, mohl jsi závodit v polském Krosně. Po neblahých zkušenostech se solventností Swietochlowic jsi kdysi prohlásil, že v Polsku už jezdit nebudeš. A najednou změna?“
Adrian Rymel: „Po těch Swietochlowicích jsem jezdil ještě v Krosně a to bylo bez problémů. Měli skluzy, ale doplatili všechno do koruny. Potom jsem šel za svým snem, což vždy byla Anglie. A teď jsem se vrátil. Letos to bylo zajímavé. Všechno trošku plácnuté přes palici. V Polsku brali všechno vážně. A já jsem člověk, co si z toho nedělá hlavu. Tohle se mi možná vrátilo při poslední výplatě a já jim za to v Krosně vyklidil kancl. Šéf mi řek‘, že musím přijet. A tak jsem tam dorazil a říkám, že chci ty prachy. A on, že mi místo pěti a půl dá jenom litr. A hned řekl jednomu jezdci, co stál vedle, že pojede on a já ne. Tak jsem tam udělal čóro móro a kluci museli jít vyjednávat za mě. Já bych ho zabil. Už to mají právníci, i když původně jsem přemýšlel o cikánech. Ale to nestojí za to. Jsou to jenom peníze. Teď mě volá Grudziadz. Je to trošku lepší nabídka. Dohodu s nimi bych viděl asi na devadesát procent. Ozvali se včas a dráha je tam v poho. Je to ale tvrdé, a tak brečím, aby torek byl pryčepny dla pana Adriana. Ale tým je to dobrý, ještě tak dva cizince a mohli bychom fungovat. V Grudziadzi jsem jel dvakrát a dvakrát dělal dvanáct bodů. A jednou zboural dvě plata pletiva, takže mi to tam možná i sedí (smích).“

speedwayA-Z: „Původní nominace na divokou kartu pražské Grand Prix tě minula. Nicméně po světovém poháru družstev v Malille a mistrovství Evropy dvojic v Lendavě by tě další opomenutí po zranění Bohumila Brhela asi mrzelo, že?“
Adrian Rymel: „Ani by mě to nepřekvapilo. Zvyk je železná košile. Pořád to tak bylo. V Malille to bylo dobré, líbilo se mi to. Dráha dobrá a motorka jela. Čtyři body není nic moc, ale tam měl každý bod cenu zlata. Užíval jsem si to, až mě určití jedinci vytýkali, že jsem to měl na salámu. A v Lendavě to nemám rád. Jednou mě tam chtěli na volnej závod, tak jsem jim radši řek‘ vysokou cenu. Tam to nešlo. První dvě jízdy jsem měl problém s motorkou. Byla zadřená páčka na spojce. Mělo to zpoždění nula nula nic, ale jak jsem si sedal do motorky, zvedla se. Chvilku trvalo, než na to kluci přišli. Opravili to a bylo to mnohem lepší. Potřebuješ ten skok, abys tam dal loket. A taky už tam z konkurence nikdo nebyl. Ale ani tyhle kluky porazit není jen tak.“

speedwayA-Z: „A jak jsi vlastně celý víkend okolo české velké ceny prožíval? Na přípravu muselo být hrozně málo času a možná ses nestačil ani nervovat…“
Adrian Rymel: „Z těhle akcí nemívám nervy. Jestli je někdo chce mít, já ne. Ale týden je hrozně málo. A já udělal jeden největší omyl svýho života plochodrážníka. V domnění, že posílám do Anglie ladičovi svůj nejlepší motor, jsem poslal jiný. Ten jsem předtím předělal a už do něho nechtěl investovat. A nejlepší motor zůstal v dílně. Nakonec jsem ho poslal aspoň k Weisovi. Tohle bylo hodně hektický. Hlavně pro kluky. Pupek jezdil s motorem do Polska, Kaspík do Anglie. A já si jen něco plácal. Startem v Grand Prix se mi splnil sen. Letos se mi jich splnilo dost. Vždycky jsem chtěl bejt jednou mistr a jednou jet Grand Prix. Je splněno, teď budu už jen sjíždět kola (smích). Závody byly fajne a příjemné. Člověk si připadal, že něco znamená. Ale jenom chvilku. Do první jízdy. Nakonec jsem byl moc zklamaný. Vím, že bylo na víc a nepodařilo se to díky všemu. Příležitost pro reparát bych dostal rád. Bylo by příjemňoučké to zkurvit podruhé (smích). Ale vím, že horší by to nebylo. Teď je šance i v kvalifikaci, ale naděje si nedělám. Budu dělat maximum, je třeba to rafnout za pačesy. Divoká karta asi neklapne. Tu spíš dostane asi Richard Wolff (smích). Teď je tam však ten titul. Bylo nepsané pravidlo, že mistr dostával divokou kartu, ale dřív byly tři a teď jenom jedna.“

speedwayA-Z: „Po zisku titulů ve Slaném a Březolupech jsi pro magazín speedwayA-Z oceňoval podíl Bohumila Brhela na svých triumfech. Při dvojicích byl tvým kolegou, v jednotlivcích ti pomohl technicky. Jak výrazná byla jeho pomoc?“
Adrian Rymel: „Má na tom velkou zásluhu. Udělal motor, co vyhrál. Je to tak i jeho titul. Jsem rád, že to byl můj motor, protože vyhrát na vypůjčeným od něho by mě netěšilo. Ladič dělá hodně. Lidi říkaj‘ šedesát procent, já tvrdím devadesát. Jak nemáš motor, můžeš se jít klouzat. Jak ho máš, můžeš závodit s Adamsem, Crumpem a tak. Slaný byl jeden ze závodů, co jsem si užil. I když jsem dojížděl za Bobem, dělal jsem body. Ani jednou jsem po startu nebyl vepředu a musel se tam prodírat. Nakonec to s titulem klaplo, hurá. Před závodem byl jeden problém. Ladil jsem motorku a dal tam špatně elektriku. Rozebral jsem tu druhou, abych se podíval, jak to přijde, a dal ji špatně i na ni. A pak jsem zjebal mechaniky, že to nedokážou ani nastartovat. Jenže pravda byla někde jinde. V Březolupech jsem nemusel tak předjíždět. A když jsi vepředu, můžeš si dělat, co chceš. Dráha mi sedla a jelo to perfektně. Raketa. Až ve finále jsem si myslel, že to nevyjde. Ale řek‘ jsem si, že buď spadnu, nebo vyhraju. Pepe už je na předjetí zvyklej po loňský sezóně (smích). Byl jsem rychlejší. Na ten typ dráhy mi to jelo nejrychlejc ze všech. Byl to jeden z dnů na sto procent a já jsem to přijel do Březolup vyhrát. Jsem rád, že Pepe skončil druhej. Bylo to už takový přáníčko z dílny, abychom byli spolu na bedně. Navíc i za Pepou stál Bohouš. Má tak zlato a stříbro a to je dobrá reklama. Teď už titul mám, ale cesta k němu byla strašná a dlouhá. Nechtěl bych si ji zopakovat. Je to i odměna za lidi, co stojej za mnou. Já, šulin z Bařin, bych to bez nich nedokázal!“

speedwayA-Z: „Extraligu jste rozehráli druhým místem na domácí dráze a vítězstvím v Pardubicích. Řada lidí pak začala předvídat vaše dominantní tažení. Nakonec jste však museli odvracet hrozbu baráže až v posledním kole. Taková soutěž se divákům musela líbit, avšak co na to závodník? A navíc z celku výrazně orientovaného na úspěch?“
Adrian Rymel: „Byl průser, že za osm extralig jsme se sešli jen jednou. A to ve Slaným. Extraliga byla suprově vyrovnaná. To tady dlouho nebylo. Slabí jsme nebyli. Myslím, že jsme jeli výborně. Akorát jsme se všichni sešli skutečně jen jednou. Vždy se bodíky štosovaly až na konec. Bylo to fajne, ale měli jsme z prdele kliku. Už jsem myslel, že jedeme baráž. Naštěstí kluci prosadili Gapinského. Ve Slaným by nakonec nebyl ani třeba, ale na druhou stranu z tebe něco spadne, když tam je střelec. Navíc je to dobrej týpek. Pohodář. Rád bych, aby ho ukecali i na příští rok. Musím udělat něco na Plzeň. Je to o motoru. Letos jsem nějak přestal startovat a v Plzni a v Praze nejde moc předjíždět. Příští rok bychom mohli jít po titulu. Kdyby byl Gapinski, vyhrajem‘. Ideální by bylo, kdyby se vrátil Bohouš. A když ne, aby nám dělal motory. Takže tam bude tak nebo tak. Neptal jsem se, ale myslím, že na hostování do Mšena mě asi nepustí. A já se v životě nechci s Prahou rozkmotřit. Lepší klub není, tady se to dá dělat na úrovni. Ovšem ideální by bylo jet za Prahu i za Mšeno. Tam bych jezdil taky rád.“

speedwayA-Z: „V první lize jsi prožíval triumfální mšenské tažení. Nejhorším výsledkem klubu byly Svitavy na závěr, kdy jsi vítězství potvrdil až v rozjezdu s Matějem Kůsem. Čím si takovou převahu vysvětluješ? Soupeři také nebyli žádná ořezávátka.“
Adrian Rymel: „Člověče, první liga byla letos nejslabší za historii. Neříkám, že tam jsou čočkaři. Matěj, Martin Málek, Mirda, Wolfík… Musel jsi tam závodit. Ale možná se mi to zdá, protože všichni dobří byli v našem týmu. Byli jsme asi o třídu lepší než ostatní týmy. Závodilo se mi tam dobře. Hlavně pro ty lidi ze Mšena. Je radost jezdit pro pana Grepla a pana Kaspera. První liga byla příjemná. Ale rozdíl mezi ní a extraligou je obrovský. Extraliga je na hodně, hodně velký úrovni.“

speedwayA-Z: „Vítězná šňůra Mšena pokračovala také v baráži. Tady šlo o všechno nejen vám, nýbrž i Pardubicím. Jak náročné bylo vypořádat se s atmosférou tohoto klání?“
Adrian Rymel: „Tyhle věci jdou mimo mě. Chtěl jsem ze sebe vydat víc než normálně a jet na doraz. Ale stresovat se? Malinko jsem byl nasraný s tím číslem náhradníka. Ale nakonec se to ukázalo jako dobrý. Zazávodil jsem si skvěle s Adamsem a Mariánem. Před baráží jsem tipoval, že nevyhrajem‘. A pak jsem byl mile překvapenej. Před tou poslední jízdou jsem už věděl, že to tam s Honzou Jarošem dáme. Jel dobře. Hodně nám ale pomohl i Ferjanův defekt. My neměli problém, oni ano. A na takovým závodě musíš jet na sto procent. Škoda Topase a Makovky. Kdyby byli, byla by to krásná práce. Ale je o to hezčí, že to šlo i bez nich. Možná pojedu baráž i příští rok. Třeba za Pardubice (smích). Bude-li manažer pan Vozár, jel bych i zadarmo. Ale to tam radši napiš v uvozovkách.“

speedwayA-Z: „V květnu jsi ovládl pouák v Kopřivnici. Jak prožíváš skutečnost, že by mohlo jít o poslední podnik na oválu, kde jsi kdysi viděl plochodrážníky poprvé?“
Adrian Rymel: „Měl bych díru v srdci. To by se nezahojilo. Prožil jsem v Kopřivnici hezké chvilky. I když tu dráhu nesnáším, chyběla by mi. Kde jinde ti přijde dva tisíce lidí? A ještě tvejch kámošů? Zprávy žádný nejsou, nevím nic. Jsou různé varianty, ale nemůžu ti o tom nic říkat. Každopádně by to byla škoda. Každá dráha je dobrá. A plochá dráha patří ke kopřivnickýmu sportu.“

Otázky čtenářů magazínu speedwayA-Z:

Jiří Bayer: „Dobrý den, nejprve bych chtěl upřímně pogratulovat k letošní sezoně. To byla paráda. Otázek by bylo dost. Já se zeptám na dvě věci. Za prvé, hodně se tu debatovalo nad budoucí podobou naší ligové soutěže. Kolik celků pojede extraligu, co potom zbude z první ligy, jestli se bude jezdit stávájícím systémem nebo třeba klub proti klubu a tak podobně. Zajímal by mě váš názor.“
Adrian Rymel: „Čím víc týmů v extralize, bude to lepší. Ale nechtěl bych, aby to bylo na úkor první ligy. Tam mají prostor junioři nebo ti, co je baví závodit. Ale čím víc klubů, tím líp.“

Jiří Bayer „Moje druhá otázka se týká dlouhé ploché dráhy. Dá se říct, že se tahle disciplína u nás pomalu probouzí. Mariánské Lázně po dlouhé době pořádají závod MS a půjde-li to takhle dál, mohou se diváci těšit možná i na finále. Vy jste dlouhou jezdil bohužel v době, kdy se tady nejela ani republika, není škoda, že teď, když mohou naši jezdci využít výhodu domácí dráhy, je jich jak do mariáše? Já vím, že to stojí majlant, ale když to zvládnou druhý… Může to stát za to. Neláká vás představa startovat ve finále MS? Vaše fanoušky určitě ano. Děkuji za odpověď a přeji do příští sezony spoustu vavřínů a hlavně zdraví.“
Adrian Rymel: „Je dobře, že dlouhá funguje. Je to super. Je to atraktivní. Tráva mě bavila. Kdyby se jezdila v Mariánkách, budu tam. Ale na dlouhou nemám prostředky a čas. Aby ses dostal na špici potřebuješ hodně rychlou motorku. Myslím si, že je lepší dělat jednu věc pořádně. Buď krátkou nebo dlouhou, ale ne dohromady. To už by nebyl čas ani na pivo (smích).“

Roman Beneš: „My Severomoraváci jsme na Vás už několik let hrozně pyšní a jsme Vám hrozně vděční za to, že se stále k našemu regionu hlásíte a bereme Vás za svého. Když v Kopřivnici jedete závod, tak jsou ochozy plný Vašich fanoušků a Vy jedete naplno a davy ve stoje řvou nadšením a je hrozně pěkná atmosféra a to je vždy velký zážitek. Alespoň já to tak vnímám. Vnímáte to taky tak?“
Adrian Rymel: „Určitě, vnímám to kladně. Tolik fanoušků má málokdo. Co mně tady vybudovali, je nádherná práce Štramberáků. Je to nádhera.“

Roman Beneš: „Bohužel vy jste v současnosti takový náš poslední severomoravský kopřivnický mohykán a pak to vypadá, že v oblasti jezdců už nikdo další nebude. Myslíte, že existuje nějaká cesta, jak plošinu v Kopřivnici trochu vzkřísit, tím mám na mysli, aby byli v regionu další nadějní jezdci a aby se pořádalo více závodů?“
Adrian Rymel: „Podle mě je to mediální záležitost. Půjde to, když bude plochá dráha v televizi a budou se o to zajímat média. Mladí nevědí, co to plochá dráha je. Jak by ji měli jezdit? U nás je to sport číslo dvacet. Tím se to odvíjí. Ale je to dobře. Kdyby to tak nebylo, nebudu mistr (smích).“

Roman Beneš: „A teď tu nejjednodušší otázku, jaký máte plány a cíle na příští rok, tím myslím co všechno a za koho budete jezdit? Mnoho dalších sportovních úspěchů i úspěchů v osobním životě.“
Adrian Rymel: „Chtěl bych do Švédska. Klidně do Elit. A do první polské ligy, popřípadě si to zpříjemnit nějakou ruskou ligou a vydělat tam nějaké dolary.“

Miloslav Čeleda: „Je aspoň nějaká šance, že budeš příští rok jezdit extraligu za Mšeno? Když ne, tak koho myslíš, že na soupisce Mšena uvidíme. Dík a hodně štěstí a úspěchů v nové sezóně.“
Adrian Rymel: „Z mojí strany je šance určitě. Jak se dohodnu šéfové, je jejich věc. Co já s tím zmůžu? Zájem je, ale jsem jenom loutka. A soupisku zatím neznám.“

Radim Mach: „Adriane, naši jezdci se nemohou prosadit v GP. Vy jste v baráži předváděl neskutečné souboje s Leigh Adamsem, ale i když jste mel po startu náskok, tak Vás dojel a předjel. Kde je hlavni příčina, v motorce nebo v technice jízdy? Jaké kroky by podle Vás vedly ke zkvalitnění jezdců u nás a jejich návrat mezi elitu?
Diky a přeji minimálně stejně úspěšnou sezonu jako letos!“
Adrian Rymel: „Ta jízda s Adamsem mě samého překvapila. Nečekal jsem, že s ním budu tak v kontaktu. Jeho motorka byla rychlejší, musel jsem ho vohlídat. Udělal jsem chybičku, jsem si toho vědom, ale bylo to pod tlakem. Jsem jenom člověk. Oni mají dobré věci, ale já už to doháním. Příští rok jim budu na prdeli. Věřím tomu. Doufám, že nevymyslí něco lepšího a neuskočí mně.“

Miroslav Kuchař: „Moc Tě zdravím, blahopřeji k veleúspěšné sezóně, do následující Ti přeju nejen obhajobu titulu, ale i první místa v jiných závodech. Po získání titulu mistra republiky jsi uveřejnil, že na něm má podíl Bohouš Brhel. Je opravdu takový rozdíl v Tvé a jeho motorce?“
Adrian Rymel: „Nejel jsem na jeho motorce, ale na své. Bobo dělal tuning. A bylo to znát.“

Miroslav Kuchař: „Na letošní velice vydařené Zlaté přilbě jsi nestartoval, ohledně povinností v Polsku, šlo o peníze, které Ti klub dlužil. Byl jsi v tomto směru úspěšný?“
Adrian Rymel: „Zlatou přilbu jsem chtěl jet, i když mi ta dráha nesedí. Byla to má povinnost pro fanoušky. Polsko však bylo důležitější. Nešlo jen o peníze, ale i o baráž, protože se celý rok o něco pokoušíš. Peníze už maj‘ právníci. A neznáš nějakého rusky mluvícího cigoše (smích)?“

Miroslav Kuchař: „Nastiň nám trochu průběh budoucí sezony, o anglické lize není nikdy dost informací.“
Adrian Rymel: „Anglickou ligu ne. Prozatím ne. Chci se připravit na šanci, co mi dal VV SPD nominací na mistrovství světa. Byla by chyba tohle nevzít za pačesy.“

Miroslav Kuchař: „V jakém týmu nastoupíš v extralize? Díky moc za odpovědi. A se Ti daří, jsem Tvým velkým fandou.“
Adrian Rymel: „Pardubice (smích). Nevím, fakt nevím. Ale asi Praha.“

Mirek Horáček: „Zdravím, Áďo, chtěl bych Ti ještě pogratulovat k úspěšné sezoně. V té další Ti přeju nejen úspěšnou obhajobu těch met, které jsi doposud získal, ale abys přidal i úspěchy další. Chci se zeptat. Co příprava na novou sezonu, jedeš někam za teplem?“
Adrian Rymel: „Jedu za zimou. Chcu lyžovat, sáňkovat, bobovat, stavět sněhuláky. A koulovat. Chci si orazit, odpočinout a načerpat sílu na pořádnou sezónu.“

Mirek Horáček: „Ledová dráha Tě neláká? S Tvým přístupem (v tom nejlepším slova smyslu) by tam určitě byly možnosti…“
Adrian Rymel: „Neláká. Nic mi to neříká. To už spíš lyžování, squash nebo horská kola. Ale ledy nemuší bejt.“

Mirek Horáček: „Někdy v roce 1999 jsi byl na plakátech zvoucích na extraligové závody. Jak náročné bylo se na ten plakát dostat?“
Adrian Rymel: „Byl jsem asi v té chvíli vyvolenej. MPM dělalo extraligu a já byl od nich sponzorovanej. To rozhodlo asi nejvíc. Má v tom prsty Michal Stárek a taky Marek Friedmann. Focení byla sranda. Udělali to hezky. Jenom jsem stál a asi mě i někdo držel za zadeček.“

Mirek Horáček: „Když už jsi na Přilbě nemohl být, jak se Ti závody líbily?“
Adrian Rymel: „Líbila se mi Zlatá stuha. Tak už jsem si dlouho závody neužil.“

Mirek Horáček: „Kolik lidí má Tvůj tým? Díky, a se Ti daří v nadcházející sezoně.“
Adrian Rymel: „Mechanici Kaspík (Martin Chalaš) a Pupi (Richard Dufek). Plus ladiči. Teď je to Bohouš Brhel, Sean Wilson a Láďa Dvořák. A Láďa Kovář jako manažer.“

Michal Jirka: „Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli si nemyslíte, že naše jezdecká špička je hodně malá? Protože když nejezdili čtyři nejlepší jezdci ČR, tak jste byl jediný, kdo měl pořád vynikající výsledky. U ostatních se mi zdálo, že docela zaostávají. Jaký na to máte názor?“
Adrian Rymel: „Měl jsem dobrou sezónu. Naopak Bohouš se vrátil z brutálního zranění páteře. Nebyl Švabach, taky Drymlové. Každý rok je jinačí. Mně to třeba nepůjde příští rok. Když se něco sere, nezměníš to.“

Jiří Benda: „Mám dotaz, který obvykle novináři dávají funkcionářům, ale od těch se často nic nového nedozvíme, proto se zeptám špičkového jezdce: Měl byste nějaký námět, jak přitáhnout mládež na plochodrážní stadiony, a to nejen jako diváky, ale i jako jezdce? Jak to dělají například v Polsku? Přeji hodně zdaru, držím palce do sezony 2007!“
Adrian Rymel: „V Polsku je to sport číslo jedna, maximálně dva. Je tam zájem médií a každý, kdo je žužlowiec, je in. Zlepšit to jde určitě, ale ta cesta vede přes média. Kdo přijde třeba na extraligu, musí odcházet spokojený. Kdyby se do toho opřela ČT, zlepšilo by se to. Jak je to pro ně atraktivní, nevím. Mohlo by to bejt lepší, i kdyby se do toho jako v devětadevadesátým opřel Michal Stárek. Jenže to asi zkazilo vedení a od té doby se to jen plácá.“

Richard: „Co říkáte na budoucnost ploché dráhy v Kopřivnici? Má nějakou šanci, když je ve vedení sportoviš fotbalový trenér, který hájí převážně svoje zájmy? Co bude s letním stadionem, až se tam nebude jezdit plochá dráha?“
Adrian Rymel: „Myslím si, že plochá dráha tady bude. Nevím, na jaké úrovni. Ale nechce se mi věřit, že by to zrušili. A když jo, aspoň třeba na stadióně udělají pořádný rockový festival a pochčijeme jim trávník (smích).“

Kiril Janačkov: „Dobry den, gratuluji k titulu. Jak to bylo začátkem sezóny s britskou ligou? Jak jste se nakonec domluvili a jaké máte v Anglii plány? Uvidíme Vás v sérii SGP? Doufám, že se tam letos probojujete a držím palce.“
Adrian Rymel: „Dostal jsem padáka. Byla to jak jejich, tak moje vina. Prostě půl na půl. S Anglií na rok 2007 plán nemám. V SGP těžko, maximálně na divokou kartu v Praze, když plochodrážní bůh dá. Třeba se zase všichni rozlámou a budu muset zase jet já. Také doufám, že se tam probojuju. A děkuju. Nejen vám, ale všem za vaše dotazy.“

Lukáš Jirka: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli plánujete v příštích sezónách jezdit zahraniční ligy.“
Adrian Rymel: „Chtěl bych švédskou extra, polskou první a třeba to Rusko. Kdyby, kdyby, kdyby…“

Wojta: „Čau Áďo, nejprve Ti chci říct, že letošní sezonu jsi jel úplně dokonale. Jinak se chci zeptat, jaký závod z letošní sezony byl pro tebe nejlepší, jako že jsi ho zajel skvěle. Diky. Škoda, ze jsi nejel Přilbu… Páčko.“
Adrian Rymel: „Co jsem si dobře zajezdil, byla Malilla, Slaný a Březolupy.“

Martin: „Gratuluji k titulu a chci se zeptat, čeho bys ještě rád dosáhl ve své kariéře? Nebo se chceš hlavně závoděním teď bavit?“
Adrian Rymel: „Mám splněno. Splnil jsem si svůj dětský sen, protože jsem aspoň jednou chtěl být mistr a jet Grand Prix. Fakt jsem za to šastný. A bavit se budu určitě.“

Michal Stárek: „Moc gratuluji já i všichni kluci a holky z firem MPM Trading a Ultralab a syn k získání mistra ČR, možná si to neuvědomuješ, ale je to určitý mezník v tvém vývoji jako plochodrážního jezdce. Chci konstatovat, že jsi obrovským příkladem pro ty, kteří chtějí dělat tento sport a nemají přitom žádné finanční rodinné zdroje a technické zázemí. Aďa je velice skromný a téměř vše musel financovat z vlastních zdrojů nebo za přispění kamarádů, možná proto jeho cesta na český vrchol trvala trochu déle, ale o to více si toho já osobně u něho cením a je to velice zasloužené.
A otázka, kdyby vedení ploché dráhy nějak lépe podpořilo rozvoj a trénink na dlouhé a ledech, zda by byl i u tebe zájem o tyto plochodrážní disciplíny? Jinak držím palce do nové sezóny a buď stále stejně skromný kluk, jak tě známe.“
Adrian Rymel: „Děkuju. Kdyby se jela samostatně tráva, uvažoval bych o tom. Ale ani ledy, ani dlouhá mě neberou. Nikdy však nevíš, kde skončíš. Třeba to bude hudba budoucnosti.“

Adrian Rymel děkuje:
„Nechci na někoho zapomenout. Chci poděkovat všem, co mně pomohli. Nejen letos, ale za celou sračkovou kariéru, co se to snažím plácat. Přeju všechno nejlepší Kaspíkovi (přezdívka mechanika Martina Chalaše – pozn. redakce) k narozeninám. Mrzí mě, že Richard Dufek zůstává v Kopřivnici a příští rok se mnou nebude. Díky také všem sponzorům a všem šéfům klubů, všem kamarádům a fyzioterapeutům.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)