AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Pardubice – 14. října
Znamenitým výsledkem pro české barvy skončila dnešní Zlatá stuha. Do finálové jízdy tradičního předzávodu Zlaté přilby se probojovalo hned trio našich borců. Po startu jim sice uletěl Christian Hefenbrock, ale další místa na stupních vítězů nám už neunikla. Z velikánské bitvy o stříbro nakonec vyšel nejlépe Luboš Tomíček. Ten v závěru stahoval i vedoucího Němce, ovšem k jeho přestižení mu dle jeho slov chyběla ještě dvě kola. Matěj Kůs sebral Hynku Štichauerovi třetí místo před domácím publikem. Za nimi protnuli metu Jurica Pavlic a Martin Vaculík.
Češi vesměs v pohodě
Nový háv Zlaté stuhy s pěti závodníky na startu každé jízdy změnil mnohé. Avšak základní charakter závodu, kdy vítězství bere první ve finálové jízdě, zůstal zachován. Základním předpokladem úspěchu bylo především udržet se po šestnácti základních rozjížďkách mezi prvními deseti. A v semifinále a finále děj se vůle boží.
Sedmička českých závodníků a jeden Slovák rozehráli závod různě. Po dvou sériích na tom byl nejlépe Luboš Tomíček. V úplně první rozjížďce dne svedl důraznou bitvu o druhé místo s Matějem Kůsem. Ten se od svého staršího klubového kolegy nenechal podjet ani ve druhé zatáčce druhého kola, ani vzápětí při vjezdu do třetího okruhu. Jenže ve druhém oblouku předposledního kola přece jen musel kapitulovat.
Vzhledem k duelu obou Pražanů měl Jurica Pavlic na čele volné pole působnosti, aby zvítězil ve stylu start – cíl. Své velké sólo zopakoval i v rozjížďce s číslem pět a s osmi body osaměl v čele průběžné klasifikace. Luboš Tomíček se však zařadil hned za něj. V sedmé jízdě válčil s Grzegorzem Zengotou, jenž ho na chvilku dokonce na chvilku zbavil vedení. Avšak Pražan dostal na začátku druhého kola situaci znovu pod svou kontrolu.
Na sedm bodů se po dvou sériích dostal také Hynek Štichauer. Účinkování domácího borce připomínalo vystoupení Luboše Tomíčka. Na úvod se musel smiřovat s porážkou od Martina Vaculíka. „Chtěl bych co nejlepší výsledek,“ ozývalo se z pod přilby šestnáctiletého slovenského závodníka cestou na rošt. A by nejlépe odstartoval Hynek Štichauer, z úvodního oblouku vyjel jako první právě Martin Vaculík. „Dobré,“ komentoval své počínání. „Podařil se mi start a pak už to šlo.“
Zato Hynek Štichauer se musel prát. Společně se Slovákem se okolo něj přehnal i Wojciech Druchniak. Pardubický borec však útočil a v nájezdu do druhé zatáčky byl ve druhém kole už před ním. Zato v šesté jízdě nenašel Hynek Štichauer vůbec přemožitele. krátce po startu minul Pavla Fuksu, aby posléze jeho čtyřem bodům už nestálo nic v cestě.
Triumfem začal i Filip Šitera. V rozjížďce s číslem tři perfektně odstartoval. A Grzegorz Zengota si při svém nájezdu akorát v prvním nájezdu vylámal zuby na jeho zadním kole. „Je to teprve první jízda,“ uvědomoval si Filip Šitera po návratu do svého boxu. „Uvidíme, jak to půjde dál. Nejdůležitější je dostat se do finále.“ V rozjížďce s číslem pět však jeho plán dostal mírnou trhlinku. Filip Šitera odstartoval takřka současně s Juricou Pavlicem. V prvním oblouku ho však překonal i Max Dilger.
Problémová cesta do vyšších sfér
Sedmibodoví Hynek Štichauer a Luboš Tomíček a Filip Šitera s jedním bodem méně byli na dobré cestě do nadstavbové části. Tam se konec konců vydal i Matěj Kůs. Jak už bylo řečeno, na úvod přišel o druhé místo v duelu s Lubošem Tomíčkem, ale při jeho druhém startu jej už trojice bodů neminula.
Zato Antonín Galliani, Martin Gavenda a Pavel Fuksa se jakoby v úvodních jízdách nemohli najít. Do problémů se nečekaně dostal také Martin Vaculík. Po prvním vítězství přišla studená sprcha v podobě nuly z páté jízdy. Slovenský závodník neodstartoval a už se mu nepovedlo své páté místo vylepšit.
Nicméně situace Martina Vaculíka se příliš nelepšila ani vzápětí. Rošt jedenácté jízdy opouštěl jako třetí za Wojciechem Druchniakem a Grzegorzem Zengotou. Jenže po pádu Matěje Kůse v první zatáčce se startovalo znovu. Tentokrát byl Martin Vaculík poslední. Na konci druhého kola předčil Wojciecha Druchniaka. Statečně se bil i s Matějem Kůsem o třetí místo až do cíle, z jejich rvačky ale vyšel lépe Pražan.
Pět bodů po třech sériích už bylo pro Martina Vaculíka na pováženou. A to tím spíše, vykoupal-li se Antonín Galliani na konci závodu v kádi se živou vodou. V patnácté jízdě držel krok s Filipem Šiterou a Grzegorzem Zengotou. A po chybě plzeňského závodníka se ochotně natáhl pro jeho druhé místo.
Skončil se sedmi body a bylo mu jasné, že o jeho dalším bytí či nebytí rozhodne výsledek Martina Vaculíka v poslední jízdě základního rozpisu. Christian Hefenbrock v ní čtvrtým triumfem zkompletoval své šestnáctibodové maximum. Matěj Kůs s Martinem Vaculíkem však po Němcovi tvrdě šli. Pražana ovšem ve druhé zatáčce popadla kolej a vystřelila jeho přední kolo do výše.
Matěj Kůs krizový moment zvládl, avšak Martin Vaculík za něj zaplatil propadem na čtvrté místo. Naštěstí pro svůj další osud stihnul v předposlední zatáčce překonat Kevina Wölberta. Tím pádem srovnal bodový krok s Antonínem Gallianim. Úvodní vítězství jej však zvýhodnilo, takže uklízet box mohl pražský jezdec.
Balit ostatně mohli také Pavel Fuksa a Martin Gavenda. „Na postup je to určitě,“ říkal Martin Gavenda s notnou dávkou sarkasmu v hlase po třech sériích, v nichž své konto zatížil pouhými čtyřmi body. „Ale na postup domů.“ Nicméně cenné zkušenosti z prvního výraznějšího mezinárodního klání se mu budou dozajista hodit. A stejně tak i Pavlu Fuksovi.
Slibná očekávání
Luboš Tomíček, Hynek Štichauer, Filip Šitera a Matěj Kůs se ve druhé polovině základního rozpisu vyhnuli všem extempore s možnými fatálními důsledky. Luboš Tomíček se dokonce stal druhým nejlepším závodníkem úvodní části, když vítěznou sérii Jurici Pavlice utnula jeho závěrečná porucha.
V rozjížďce s číslem deset měl na pražským závodníkem zpočátku vrch Hynek Štichauer. Ten si své vedení uhlídal i po průjezdu první zatáčkou. Ovšem Luboš Tomíček útočil ze všech sil. A jeho snaha se dočkala korunovace úspěchem ve druhém kole. Ve třinácté jízdě skončil Luboš Tomíček po vyřazení Jurici Pavlice druhý za Maxem Dilgerem.
Druhou příčkou se se základními jízdami rozloučil i Hynek Štichauer. Ve čtrnácté jízdě nejlépe odstartoval, ovšem zezadu se probíjel Dán Kenneth Krusse Hansen. V prvním oblouku překonal Christopha Demmela. A ve třetím kole byl ve stejném místě na řadě i Hynek Štichauer.
Matěj Kůs a Filip Šitera měli poněkud divočejší dráhu do semifinále. Matěj Kůs upadl v první zatáčce rozjížďky s číslem jedenáct, ale mohl nastoupit i při restartu. V něm uhájil třetí místo v bitvě s Martinem Vaculíkem. V šestnácté jízdě dokázal ustát i nebezpečně vypadající wheelie a udržet se na druhém místě za neporazitelným Christianem Hefenbrockem.
Na něm si prve ve dvanácté jízdě vylámal zuby i Filip Šitera. Zatímco Němec po vylétnutí pásky nezadržitelně směřoval do čela, před plzeňského šampióna se dostal i Guglielmo Franchetti. Jeho časy strávené na druhém místě však byly ohraničeny protilehlou rovinkou, na níž ho Filip Šitera předjel.
Ten poté dorážel i na Christiana Hefenbrocka, ovšem ten své hájemství ubránil. O vítězství se Filip Šitera pral také v rozjížďce s číslem patnáct. Lépe odstartoval Grzegorz Zengota, ale Plzeňák ho v prvním oblouku objel. Polák si ovšem udržel vnitřní linii a takřka současně se vrátil zpátky do vedení.
Leč druhá zatáčka zastihla na prvním místě zase Filipa Šiteru. Grzegorz Zengota neskládal zbraně. A v prvním výjezdu druhého kola se znovu mihl okolo Filipa Šitery. Tomu se nakonec na konci třetího kola zvedl motocykl na zadní, z čehož okamžitě profitoval Antonín Galliani.
„Přešel jsem na druhou motorku,“ popisoval Filip Šitera drama patnácté jízdy, když se vrátil do depa. „Honili jsme se. On mě vyvezl. Já ho nakonec chtěl vyvýzt od lajny. A nakonec jsem byl rád, že jsem nešel na držku.“
Dramata v české režii
Všechny předchozí boje však byly zapomenuty, když závod dospěl do semifinálové úrovně. Nejlepším katalyzátorem v ohni pod kotlíkem motivace byl kvalifikační klíč, který do finálové jízdy propustil pouze tři nejlepší semifinalisty.
První semifinále rozjásalo českou část publika. Luboš Tomíček rychle zbavil vedení Juricu Pavlice, aby od té doby nepustil vedení z rukou. Dopředu se dral i Martin Vaculík. V první zatáčce za sebou nechal Kennetha Krusse Hansena. A na začátku druhého kola objel i Juricu Pavlice. „Dobré,“ použil Martin Vaculík při hodnocení svého semifinálového účinkování své oblíbené slovíčko. „Změnil jsem převod a konečně ta motorka jela.“
Ve druhém semifinále jsme měli v ohni hned tři želízka. Jízda se bohužel stala konečnou stanicí pro Filipa Šiteru. Zbyla na něho pozice až u mantinelu a soupeři se s ním po vylétnutí vůbec nemazlili. „Vyvezli mě až já nevím kam,“ posteskl si plzeňský závodník, jemuž se rázem rozplynul sen o stupních vítězů.
V čele mezitím úřadoval Christian Hefenbrock. Ovšem za jeho zády se strhla mela. Matěj Kůs se zuby nehty držel druhého místa, na nějž si dělali čáku také Hynek Štichauer a Max Dilger. A ke všemu se Filip Šitera rozhodl, že první zatáčkou jeho show neskončila.
By dělal na motocyklu úplné maximum, poslední místo si nevylepšil. Hynek Štichauer se nakonec ubránil Maxi Dilgerovi, takže Česká republika měla ve finále hned trojí zastoupení.
Jenže všem českým závodníkům vypálil rybník Christian Hefenbrock. Nekoukal napravo, ani nalevo a pádil vstříc svému šestému vítězství, které mu zajistilo celkový triumf. V první zatáčce zavřel Luboše Tomíčka, což se ukázalo jako rozhodující krok. Pražan s velice rychlým strojem zkracoval Němcův náskok, ale k předjetí mu dle jeho slov minimálně dvě kola chyběla.
Na třetí příčce se usadil Matěj Kůs. Hynek Štichauer na něj v první zatáčce pokusil zaútočit, ale sám se stal obětí Jurici Pavlice. Nechtěl se však vzdát jen tak a častoval Chorvata jedním útokem za druhým. A vskutku, v prvním oblouku třetího kola se vrátil zpátky na čtvrté místo. Na útok na stupně vítězů však nebylo ani pomyšlení. Jurica Pavlic usiloval získat ztracenou pozici a pardubický závodník se musel ze všech sil bránit. I když byl Chorvat v předposlední zatáčce takřka úspěšný, nakonec protnul metu jako pátý.
Hlasy z depa
„Neptal jsem se, asi na mě zapomněli,“ smál se Luboš Tomíček otázce, proč se ve startovní listině objevil až jako náhrada za zraněného borce. „Asi si v Pardubicích mysleli, že mi je už jednadvacet.“ A nakonec jeho záskok skončil druhým místem. „Mám dva motory,“ vysvětloval pražský junior. „Jeden je schovanej na Tomíčkův memoriál, protože je lepší na menší dráhy a odjede od startu. Tenhle od startu neodjede.“ Ve finálové jízdě ovšem odjel všem kromě Christiana Hefenbrocka. „Po druhým místě v základní části a prvním v semifinále by mě šestý místo ve finále mrzelo,“ vysvětlil Luboš Tomíček. „Hefenbrock mě zavřel na lajnu a přetočil jsem se. Ale motor mi jel a v Pardubicích je to víceméně o motoru. Stahoval jsem Hefenbrocka, ale během prvního kola mi hodně ujel. Kdyby se finále jelo na šest kol, přiblížil bych se mu.“ Luboš Tomíček dojel ke svému nejlepšímu výsledku v předzávodě Zlaté přilby. „Jsem spokojenej,“ netajil se. „Ne úplně, vždycky může bejt líp. Mý výsledky v Pardubicích nikdy nebyly nic speciálního. Vždy jsem se trápil. Teď už to šlo.“
„Spokojenost,“ vystihl Matěj Kůs své pocity jedním slovem, aby vzápětí ovšem odhalil svou výzvu do budoucna. „Ale ještě je tam ta první příčka. Chybělo mi štěstí a odvaha dohromady. Výkon nebyl maximem. Mám propíchlou nohu a ještě výron, takže nemůžu jet na sto procent. Děkuji Bohoušovi Brhelovi, hodně mi pomohl. Mám od něj motor.“ A jak pražský junior prožíval finálovou jízdu? „Neodstartoval jsem,“ vzpomínal. „Kalda mi poradil, a to dám pod ně. Dal jsem to tam a ono to vyšlo.“
„Jsem rád aspoň za tu bramboru,“ řekl Hynek Štichauer magazínu speedwayA-Z. „Poslední dvě kola mě bolely ruce. Škoda, že si na tu jedničku stoupnul Luboš. Ale jsou to závody. Dráha byla připravená dobře. Ale dneska je to obráceně, než jsem se to tady učil.“
„Nevyšlo to,“ klopil Martin Vaculík hlavu po finálové jízdě. „Nevím proč. Startovní pozice byla dobrá. Nevyšlo to.“ Být pátý při premiéře v prestižním juniorském závodě však není špatný výsledek. „Poslední místo ve finále je hrozné,“ nesouhlasil Martin Vaculík. „Totálně jsem to pokazil.“
„Na hovno,“ cedil zklamaný Filip Šitera slova ze svých úst, když projel cílem semifinálové jízdy na poslední příčce a boj o vavříny pro něho skončil. „Vybíral jsem si dráhu jako předposlední. Zbejvala už jen čtyřka a pětka. A všichni mě vyvezli až já nevím kam.“ Pro vítěze všech juniorských šampionátů české republiky je desátá příčka ze Zlaté stuhy dozajista zklamáním. „Chtěl jsem na bednu,“ připustil Filip Šitera. „A pak to zkurvím v semifinále. Poslední dobou se mi nedaří vůbec.“
„Co se dá dělat,“ pokrčil Antonín Galliani nad výsledkem posledního závodu své juniorské kariéry, v němž nepostoupil do nadstavbové části jen díky horšímu počtu lepších výsledků. „Je jedno, že to byl můj poslední juniorskej závod. Ale příští rok to bude těžší.“ Při rovnosti bodů s Martinem Vaculíkem de facto o Slovákově postupu rozhodlo jeho vítězství. „Ani jeden start mi nevyšel,“ zněl komentář z úst Antonína Gallianiho. „Na týhle dráze se těžko předjíždí. Je to tady o startu a o motoru. A to když někomu vyjde, je to dobrý. Já měl problémy s technikou, příčiny zatím nikdo neví.“
„Tož takové…,“ nemohl Martin Gavenda najít ta správná slova, kterými by vystihl svůj debut ve Zlaté stuze. „Dalo se to. Byly problémy se spojkou. Jináč pěkný závody.“
„Zazávodil jsem si,“ říkal Pavel Fuksa po rozjížďkách základního rozpisu, v nichž byl vyřazen. „Možná by to bylo lepší, kdybych měl lepší startovní pozice. Pořád čtyřky, pětky. To nebylo dobrý. Jsem spokojenej, ale mohlo to bejt lepší. Ale jsem spokojenej.“
SMF1 | SMF2 | FIN | |||
1. Christian Hefenbrock, D | 4 4 4 4 | 16 | 1. | 1. | |
2. Luboš Tomíček, CZ | 3 4 4 3 | 14 | 1. | 2. | |
3. Matěj Kůs, CZ | 2 3 2 3 | 10 | 2. | 3. | |
4. Hynek Štichauer, CZ | 3 4 3 3 | 13 | 3. | 4. | |
5. Jurica Pavlic, CRO | 4 4 4 E | 12 | 3. | 5. | |
6. Martin Vaculík, SK | 4 0 1 2 | 7 | 2. | 6. | |
7. Grzegorz Zengota, PL | 3 3 4 4 | 14 | 4. | ||
8. Max Dilger, D | 3 3 3 4 | 13 | 4. | ||
9. Kenneth Krusse Hansen, DK | 2 3 3 4 | 12 | 5. | ||
10. Filip Šitera, CZ | 4 2 3 2 | 11 | 5. | ||
11. Antonín Galliani, CZ | 2 1 1 3 | 7 | |||
12. Martin Gavenda, CZ | 1 2 1 1 | 5 | |||
13. Pavel Fuksa, CZ | 0 2 0 2 | 4 | |||
14. Wojciech Druchniak, PL | 2 2 0 0 | 4 | |||
15. Frank Facher, D | 1 0 1 2 | 4 | |||
16. Kevin Wölbert, D | 0 1 2 1 | 4 | |||
17. Guglielmo Franchetti, I | 1 1 2 E | 4 | |||
18. Christoph Demmel, D | E 0 2 E | 2 | |||
19. Maks Gregorič, SLO | 1 0 0 1 | 2 | |||
20. Manuel Nowotny, A | 0 1 E 0 | 1 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)