Zdeněk Holub se v páté sezóně v juniorce dočkal nejen triumfů, ale i titulu

Dvakrát po skončení české juniorky skřípal zuby nad vyloučením, které pokládal za nespravedlivé, a díky němuž slevoval ze svých aspirací minimálně jednu příčku v závěrečné klasifikaci. Letos však nastal jeho rok. Na úvod profitoval ze smůly Eduarda Krčmáře. Vybudoval si důležitý náskok, takže jej z hrotu průběžné klasifikace neodstranila ani chyba v liberecké závěrečné jízdě. Kvůli extraligovému pádu nemohl na start v Plzni, nicméně tlak ze strany Eduarda Krčmáře v Březolupech ustál. Zdeněk Holub získal juniorský titul v páté sezóně v sedle pětistovky, avšak přemožený Eduard Krčmář stále drží rekord v rychlosti získání svého prvního zlata.

 

 

Skok o sedm míst trval rok, skok o dvě místa dva roky

Debut v juniorce ve Slaném v dubnu 2011: zleva Pavol Pučko, Michael Hádek, Stanislav Pouznar a Zdeněk Holub
Debut v juniorce ve Slaném v dubnu 2011: zleva Pavol Pučko, Michael Hádek, Stanislav Pouznar a Zdeněk Holub

Na kalendáři byl třiadvacátý den měsíce dubna roku 2011. Ve Slaném se k prvnímu závodu české juniorky chystalo osmnáct závodníků. Dvanáct z nich mělo jistou účast v hlavním závodě, šest muselo do kvalifikace, která byla vypsána poprvé po dvou letech.

Mezi nimi byl i Zdeněk Holub, který ten rok ještě střídal pětistovku s kolibříkem. Debut mu rozhodně nevyšel podle představ, protože na startu kvalifikační rozjížďky s číslem jedna rozsvítil ukázkovou svíci. „Bolí mě prdel,“ utrousil cestou do boxů.

Pakliže by Zdeněk Holub v Liberci v červenci 2012 udržel za sebou svého jmenovce Jana, dočkal by se prvního pódia o rok dříve
Pakliže by Zdeněk Holub v Liberci v červenci 2012 udržel za sebou svého jmenovce Jana, dočkal by se prvního pódia o rok dříve

Ve třetí jízdě složil reparát, když dorazil do cílem za Rolandem Benkö. V hlavním závodě posléze skončil desátý a kvalifikace se zbavil jednou provždy. V první juniorce svého života skončil dvanáctý, avšak napřesrok se už jeho jméno skloňovalo mezi adepty na stupně vítězů. Nejblíže k nim měl v půlce července v Liberci, kde mu na třetího Michala Škurlu chyběl jediný bod. Přitom nechybělo mnoho a získal ho na úkor Jana Holuba, který právě pod Ještědem oživil své zlaté ambice.

Poprvé na stupních, Pardubice, červenec 2013
Poprvé na stupních, Pardubice, červenec 2013

„Pěkný, dobrý,“ shrnoval Zdeněk Holub tehdy své pocity. „Čtvrtý místo je nejhorší, ale jsem spokojen. Na bednu mi jeden bod chyběl. Holubína jsem trápil, ale byl rychlejší. Má to víc v ruce než já. Budu se snažit ho příště porazit a nedat mu to zadarmo.“

V průběžné klasifikaci si oproti roku 2011 polepšil o celých sedm příček a skončil pátý. Vysněného vavřínového věnce v juniorce se Zdeněk Holub dočkal 24. července 2013 v Pardubicích. Tehdy šel Václav Milík od vítězství k vítězství a Pražan prohrál nejen s ním, ale i s Michalem Škurlou.

„Parádní,“ jásal po návratu do boxů s pohárem v rukou. „Dobrý to bylo. V tréninku se mi dráha nelíbila, nesedla mi, ale překopal jsem motorku a pak to šlo. Škoda dvou jízd, v první byl Venca, ve druhý Škurlík. Jel jsem, dával to na lajnu. Škurlič se přetočil a já do něj ťuknul.“

Poprvé první, Svitavy, letos v květnu
Poprvé první, Svitavy, letos v květnu

Stříbro zopakoval i o měsíc později v Praze a rázem byl ve hře o titul vicemistra. Jenže pád ve Mšeně, za nějž dle svého soudu pykal nevinně, přihrál druhou příčku Romanu Čejkovi. Za podobných okolností skončil šampionát i loni v Pardubicích. Zdeněk Holub mohl v závěrečném dvojzávodě pomýšlet na titul. Jenže místo toho se zvedal opět z prachu s pocitem křivdy na duši.

Letos však nastal jeho rok. Ve Slaném pykal Eduard Krčmář za jeho pád diskvalifikací, ve Svitavách zase zůstal stát vinou technické poruchy. Zdeněk Holub se tím pádem dočkal svého prvního vítězství v juniorce, ale i postavení průběžné jedničky.

Z řady jeho letošních triumfů kromě slánského prvenství Michaela Härtela vybočuje jen Liberec, kdy jej pád na poslední chvíli připravil o patnáctibodové maximum. A na stupních vítězů jej musel zastoupit bratranec, protože on sám se v té chvíli podroboval vyšetření v nemocnici. A Plzeň, kde nestartoval vinou předchozího pádu při pražské extralize.

Tak se jezdí o český juniorský titul - Eduard Krčmář vs. Zdeněk Holub v Březolupech
Tak se jezdí o český juniorský titul – Eduard Krčmář vs. Zdeněk Holub v Březolupech

Před posledním závodem v Březolupech vedl před Eduardem Krčmářem o tři body. Ani jeden z pretendentů mistrovského titulu neudělal chybu. Při vzájemném duelu v rozjížďce s číslem jedenáct si vrch udržel Pražan a stal se mistrem republiky. A co že to trvalo pět let?

„Nevím,“ odtuší Zdeněk Holub. „Forma stoupá postupně. Už jezdím líp než v roce dva jedenáct, dva dvanáct, dva třináct a dva čtrnáct. Konkurence slábne, už není ani deset Čechů na startu, ale forma stoupá. Letos nebyly pády, i když jsem párkrát spadnul jako v Liberci, kdy jsem chtěl dostal na bednu bratránka (smích).“

 

Nové rekordy mohou být záležitostí dvou sezón

Při vyhlašování letošních mistrů se letos v juniorských soutěžích nedostal nikdo jiný než Eduard Krčmář a Zdeněk Holub
Při vyhlašování letošních mistrů se letos v juniorských soutěžích nedostal nikdo jiný než Eduard Krčmář a Zdeněk Holub

Rozhodně není bez zajímavosti, že si Zdeněk Holub a Eduard Krčmář rozdělili nejen dvě nejcennější medaile z juniorky, ale nepustili nikoho jiného na mistrovský trůn ani v jiných mládežnických soutěžích. Eduard Krčmář vyhrál liberecké devatenáctky, zatímco juniorská družstva se v Divišově stala jejich společnou kořistí.

Oba čekají v juniorce ještě dvě sezóny, během nichž bude zajímavé sledovat, zda padne stále víc a víc vousatější hattrick Josefa France z let 1998 – 2000. Eduard Krčmář by jej mohl dvěma triumfy překonat, Zdeněk Holub vyrovnat.

Sám Eduard Krčmář se však o obtížně překonatelný primát již postaral. Byť debutoval ve stejném závodě jako Zdeněk Holub, na mistrovský trůn se posadil již předloni. Vezmeme-li za bernou minci juniorky od roku 1999, kdy v nich poprvé mohli bojovat patnáctiletí mladíci, ještě nikdo nedokázal dobýt zlato ve druhé kompletní sezóně své kariéry. Miroslavu Fenclovi to trvalo tři roky, ostatním minimálně čtyři a Michaelu Hádkovi dokonce šest let.

Pět let uteklo jako voda a Zdeněk Holub je juniorský mistr republiky
Pět let uteklo jako voda a Zdeněk Holub je juniorský mistr republiky

Milníky Zdeňka Holuba v juniorském šampionátu republiky:

debut: 23. dubna 2011 ve Slaném
první pódium: druhé místo 24. července 2013 v Pardubicích
první vítězný závod: 8. května 2015 ve Svitavách
první medaile v celkové klasifikaci: bronz 2013
první titul: 2015

Sezóna za sezónou:

rok: umístění: jednotlivé závody:
2011 12. Slaný 10. – Plzeň 11. – Divišov 14. – Mšeno 12. – Praha 10. – Pardubice 13. – Liberec 13.
2012 5. Slaný 7. – Plzeň 7. – Liberec 4. – Mšeno 7. – Pardubice 6.
2013 3. Slaný 5. – Divišov 5. – Pardubice 2. – Praha 2. – Mšeno 4.
2014 3. Slaný 4. – Praha NS – Liberec 2. – Pardubice 3. – Pardubice 4.
2015 mistr Slaný 2. – Svitavy 1. – Pardubice 1. – Liberec 3. – Žarnovica 1. – Praha 1. – Plzeň NS – Březolupy 1.

Rychlost získání titulu v českých jednadvacítkách:

první titul v sezóně: závodník: debut: tituly celkem:
2. Eduard Krčmář 2011 2012, 2014
3. Miroslav Fencl 1999 2001, 2004
4. Tomáš Suchánek 1999 2002, 2003
4. Filip Šitera 2003 2006, 2007
4. Jan Holub 2007 2010
4. Matěj Kůs 2004* 2008, 2009
5. Martin Málek 2000* 2005
5. Václav Milík 2008* 2013
5. Zdeněk Holub 2011 2015
6. Michael Hádek 2006 2011

Poznámka: v přehledu figurují pouze závodníci, kteří v mistrovství republiky juniorů debutovali nejdříve roku 1999, kdy byla věková hranice snížena na patnáct let

* debutoval v juniorském šampionátu během rozjeté sezóny, která není ve statistice zohledněna

Mistrovský titul Eduarda Krčmáře ve druhé sezóně juniorky je majstrštykem, který někdo jen obtížně překoná
Mistrovský titul Eduarda Krčmáře ve druhé sezóně juniorky je majstrštykem, který někdo jen obtížně překoná

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček