Žarnovica – 8. srpna
Slovensko zažívá vlnu veder jako už posledních sto čtyřicet let ne. Při pátém díle české juniorky byl už vydatný deštík předchozího večera definitivně zapomenut. Žízní trpěl i samotný Hron. A co potom kameny jeho přítoku protínající Žarnovicu? Jindy nevystrčí z vody ani hlavu a nyní se ocitly úplně na suchu a mezi jejich kulatými břichy rostly skalničky. Po libereckém pádu se Zdeněk Holub vrátil z debutu v Premier League a začal úřadovat. V rozjížďce s číslem dvanáct jej porazil Eduard Krčmář, jehož předchozí prohry se Žigou Kovačičem a Rolandem Benkö přiměly přesednout do sedla druhého motocyklu. Jenže Pražan si udržel jednobodovou převahu až do konce, zatímco Slaňák v rozjezdu porazil Patrika Mikela. Ten profitoval z bodu na úkor Ondřeje Smetany, jemuž nezbylo než si bolavou pravačku obkládat kupami ledu, a poprvé se postavil na pódium české juniorky. Na své domácí dráze se výtečně prezentovala trojice domácích borců, jimž šlo náramně k duhu dvoudenní soustředění pod vedením Jiřího Štancla. Jenže v konečném součtu každý z nich litoval jisté ztráty. Patrika Búriho předjel jeho jmenovec Mikel, Michal Tomka se přepočítal s očekáváními, kdy v patnácté jízdě poletí páska ke žhavému nebi. A debutant Ján Mihálik doplatil na zkratované vypínání, jež mu zabránilo dojet na start rozjížďky s číslem čtrnáct, kde čekal jen samotný Zdeněk Holub.

 

 

Překvapení jdou i na úkor mistra

Vedro si na vlastní chvíli užívali takovou měrou, že už bylo únavné na něj jen nadávat. Odborníci oživili diskuse o správném nastavení klimatizace. Své by k tomu mohl dodat i František Mikel, který svou dodávku dovedl z Otrokovic do Březolup bez ní. Naproti tomu Michal Škurla si ji pustil až přespříliš naplno a dostal vysoké horečky.

Vedle Pražanovy osmičky si diváci ve svých programech museli škrtnout i jedenáctku Stevena Mauera. Že na některý ze závodů českého šampionátu nepřekvapuje tolik, jako že jeho přihlášku může někdo brát vůbec vážně. Ovšem v personálně chudých časech naší juniorky a když jsou ještě dva závodníci na světovém poháru dvěstěpadesátek ve Francii, se hodí každý závodník.

Němec tentokrát svalil vinu za svou neúčast na poruchu dodávky. Jeho absence byla o to horší, že měl zůstat až do zítřka a přitom vzít s sebou na palubu svého krajana Mathiase Schultze. A tak naneštěstí už dnešek dával najevo, že zítřejší rekord v počtu účastníků českého přeboru bohužel nepadne.

Po tréninku měl sto chutí dnešní podnik zabalit také Ondřej Smetana, který po pádu v Goričanu minulou sobotu nedokázal pořádně sevřít svou pravačku. Nakonec zatnul zuby a rozhodl se závodit.

Ondřej Smetana odhaluje své rozpoložení po tréninku:

„Je to na hovno, nemůžu udržet motorku, ale body potřebuju. Dvakrát jsem s tím zápěstím byl na rentgenu, ale ani jednou nezjistili, že by to bylo zlomený.“

Třináctku závodníků, mezi nimi i debutanty Štěpána Řezníčka z Březolup a domácího Jána Mihálika, alespoň trošičku na nástupu ochlazoval mírný větříček. Naštěstí mezi kvantitou jezdeckého pole a kvalitou závodu nebyla dnes přímá úměra. Nečekaných překvapení nás mělo vskutku čekat až dost. První přišlo už v úvodní rozjížďce.

Současně s letem pásky totiž vystřelili dopředu Žiga Kovačič s Jánem Mihálikem. Zatímco žarnovický benjamínek se záhy propadl až na konec za svého staršího klubového kolegu Michala Tomku, Slovinec už tři body nepustil. Eduard Krčmář sice pronikl spodní stranou prvního oblouku na druhé místo, avšak na překonání Žigy Kovačiče neměl evidentně potřebnou rychlost.

Stejná story se opakovala i v osmé jízdě. Obhájce titulu a muž číslo dvě aktuální klasifikace měl tentokrát nejlepší start. Jenže po vnějšku úvodního oblouku jej překonal Roland Benkö. Řev z jeho boxu, který se ozval během přestávky před třetí sérií dával neklamně najevo, že se Eduard Krčmář se svým otcem chystají na klíčovou rozjížďku druhý motocykl s GM nově připraveným v dílně Bohumila Brhela.

 

Každý aspoň jednou prohrál

O překvapení se hned ve druhé jízdě postaral i Josef Novák. Patrik Mikel mohl opět plným právem láteřit na kvalitu svého startovního manévru, nicméně záhy byl v Pardubičanovi v patách. Ve druhém kole se vnějškem druhé zatáčky přehnal do čela. Bojovat musel i v rozjížďce s číslem sedm. V ní jej na startu zaskočil Michal Tomka, jeho jediný soupeř v jízdě.

Nicméně i jeho dokázal v první zatáčce druhého kola objet, aby uzavřel druhou sérii svých dnešních startů jako neporažený. Podobným kouskem se mohl pyšnit už jen Zdeněk Holub, který krátce před polednem dosedl na ranvej bratislavského letiště po svém debutu v britské Premier League.

Pražan však evidentně neměl stejný smysl pro drama jako březolupský mladík. Rozjížďky s číslem čtyři a pět vyhrál ve stylu start – cíl. Scénář, že vedoucí čtveřice aktuální klasifikace pustí ke třem bodům někoho jiného až ve třetí sérii, se nenaplnil ani v případě Ondřeje Smetany.

V rozjížďce s číslem tři jeho indispozice využil Filip Hájek, jenž se před svým kolegou usadil, sotva páska vylétla vstříc pálícímu sluníčku. Během pauzy si však Ondřej Smetana opatřil pytlíček ledu z hospůdky Na Kolkárně pod hlavní tribunou. Patrik Búri mu v šesté jízdě ujel, avšak Jána Mihálika a Štěpána Řezníčka za sebou Ondřej Smetana udržel.

„Našel jsem si na motorce takovou polohu, že tu pravou ruku ani nepotřebuju,“ říkal svému otci a mechaniku Stanislavu Stehlíkovi. Nicméně jedním dechem se začal shánět po další várce ledu, který v tropické teplotě tál ještě rychleji než v nápojích, pro něž byl původně určen. Nebylo divu, třetí série, v případě dnešního závodu dvanáctá jízda, měla tradičně určit obsazení na pódiu.

Tempo se jal udávat Zdeněk Holub. Eduard Krčmář zkrotil v první zatáčce svůj motocykl vzepjatý na zadní kolo, aby takřka současně pronikl do čela. Nenašla se síla, která by mu dokázala tři body odebrat. Recept Ondřeje Smetany v takové konkurenci nefungoval, takže se Patrik Mikel konečně dočkal bodu v nejsilnější jízdě. Rozhodně však nehrál druhé housle, protože se snažil lepit na Zdeňka Holuba před sebou.

Zdeněk Holub vysvětluje svou první prohru v rozjížďce s číslem dvanáct:

„Edovi vyšel líp start, pak už byl stejně rychlej‘.“

A tak po třech pětinách dnešního klání se čistým štítem nemohl chlubit vůbec nikdo. O čelo se dělil Zdeněk Holub s Patrikem Búrim, když oba prozatím dali dohromady po osmi bodech. Slovenský závodník sice ještě pár dnů netušil, zda kvůli poraněné noze z libereckého pádu bude závodit. Nakonec však prokázal, že dvoudenní soustředění s Jiřím Štanclem neslo ovoce.

Způsob, jímž se v rozjížďce s číslem jedenáct dostal před vedoucího Michala Tomku musel nadchnout i největšího škarohlída. Ještě před tím v deváté jízdě odvedl Roland Benkö Žigu Kovačiče, takže oba měli sedm bodů jako Patrik Mikel. Boj o stupně vítězů ještě sliboval mnohé dramatické momenty, byť Maďar ještě nemohl tušit, že z něj vypadne už v rozjížďce s číslem patnáct po fatální závadě motoru.

 

Těsně na pódiu i pod ním

V rozjížďce s číslem třináct si Patrik Mikel konečně mohl odfajfkovat úkol s názvem konečně se mi povede start. Jenže Žiga Kovačič byl po vnějšku úvodního oblouku rychlejší. Jenže tady byl ještě Patrik Búri. Dneska prozatím prohrál jen na úvod se Zdeňkem Holubem a rozhodně neměl v plánu list svých přemožitelů rozšiřovat ve stylu seznamu filantropa Oskara Schindlera.

Do druhé zatáčky si to namířil zevnitř a do druhého kola vjížděl jako první. Jenže v trojboji o vítězství začínal mít vrch Patrik Mikel. Po rovince před hlavní tribunou jel hned za domácím závodník. Spodem protáhl nájezd do dalšího oblouku a byl zpátky ve vedení.

Do konce jízdy nedal Patriku Búrimu jedinou příležitost, aby změnil běh událostí ve svůj prospěch. Sotva projeli cílem, měli oba stejný počet deseti bodů, ale vyhlídky na pátou sérii značně odlišné. Březolupského borce čekala rozjížďka z kategorie těch lehčích. Naproti tomu na Slováka si brousil zuby Eduard Krčmář.

Sláňák s přehledem vyhrál šestnáctou jízdu, aniž by jen připustil, že by jeho střet s Filipem Hájkem a Štěpánem Řezníčkem mohl dopadnout nějak jinak. A s deseti body na tom byl stejně jako oba Patrikové ve startovní listině.

Zdeněk Holub si nad trojicí pronásledovatelů stále udržoval jednobodový odstup. Ve čtrnácté jízdě hrál sólo. A jinak to ani nešlo, protože na startovní rošt přijel jen on sám. Michal Škurla a Steven Mauer, kteří mu měli být za soupeře, nedorazili. A Ján Mihálik nedokázal za pomoci otce a staršího bratra uvést motocykl do chodu. Později v depu přišli na zkratovaný vypínač zapalování.

Ztráta dvou bodů jej mrzela stejně jako Michala Tomku najetí do pásky hned vzápětí. Kdopak ovšem může tušit, jak by jeho souboj s Ondřejem Smetanou skončil? Každopádně Pražan hned po vylétnutí pásky ukázal záda Josefu Tomkovi a Rolandu Benköovi. A hned po poslední přestávce nedal ani náznak Žigu Kovačičovi.

Michal Tomka líčí okolnosti svého najetí do pásky v rozjížďce s číslem patnáct:

„Rozhodčí to podržel. Já jsem zvyklý počítat si jedna, dvě, tři sekundy. On to ale držel déle a já to roztrhnul.“

Osmnáctá jízda postavila Patrika Mikela na první pódium v české juniorce jeho kariéry. Zpočátku tahal pilku Filip Hájek, avšak na protilehlou rovinku vyjel jako první. Na Pražana si vyšlápl i Ján Mihálik. Ve třetím kole jej podjel ve druhé zatáčce.

Zdeněk Holub vzápětí vyhrál nejen devatenáctou jízdu i celý závod. Do cesty se mu však postavil Michal Tomka. Odstartovali prakticky současně, nicméně Pražan projel první zatáčku lépe. Slovenský závodník se ale nevzdal. A k poslednímu útoku nasadil v posledním oblouku. „Kdyby byly všechny jízdy takové jako tato, bylo by to super,“ radoval se, i když Zdeněk Holub vedoucí příčku udržel.

V rozjížďce s číslem dvacet úřadoval Eduard Krčmář. Sebral Patriku Búrimu poslední naději na pohár a vynutil si tak rozjezd o stříbro s Patrikem Mikelem, v němž jej vůbec nepustil ke slovu. Březolupský závodník však přesto neskrýval radost. „Dnes mě porazili jen Zdeněk a Eda,“ připomínal.

 

Hlasy z depa

„Dneska dobrý,“ odtušil Zdeněk Holub. „Výsledek super. Škoda ztráty toho bodu. Edovi vyšel start líp a pak už byl stejně rychlej‘ jako já. Další závody jsem zvědavej‘. Jsou ještě tři, ještě rozhodně nic neslavím.“

„První dvě jízdy mi nešlapala motorka,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „Skočil jsem na druhou. Jela perfektně, startovala a šla pěkně z výjezdu.“

„V pohodě,“ komentoval Patrik Mikel, jak se cítí po svém prvním pódiu v české juniorce. „Bylo to jinčí, než to tady bývá. Třetí jízda byla nejsilnější, držel jsem se tam Zdendy, toho jsem se letos nedržel ještě nikdy. Nebylo to moc nabité, ale závod to byl a mě porazil jen Eda a Zdenda, tak jsem spokojený.“

„Jeden bod,“ připomínal Patrik Búri, jaké minimum jej dělilo od stupňů vítězů. „Škoda. Tu nohu jsem cítil celý závod. Hlavně v poslední jízdě, když jsem zakop‘. Závody byly asi moje nejlepší z celého šampionátu. Jen ten bod chyběl, škoda, že jsem se nechal nechal předjet od toho Mikela.“

„S jednou pomalu se nehejbající se rukou jsem spokojenej‘,“ netajil se Ondřej Smetana. „Nečekal jsem deset bodů. První dvě jízdy to nevypadalo, tu třetí jsem tak ňák vynechal. Ve čtvrtý jízdě jsem zkusil změnu. Jak nemůžu hejbat zápěstím, nastavil jsem na startu plnej‘ plyn. Tady to šlo, ale bejt‘ větší díry, byl bych asi v prdeli. Deset bodů je výbornejch‘, čekal jsem tak pět. A jak to o tréninku bolelo, viděl jsem to jen na dva.“

 

1. Zdeněk Holub, Praha	3 3 2 3 3	14
2. Eduard Krčmář, Slaný	2 2 3 3 3	13+3
3. Patrik Mikel, Březolupy	3 3 1 3 3	13+2
4. Patrik Búri, SK	2 3 3 2 2	12
5. Ondřej Smetana, Praha	2 2 R 3 3	10
6. Žiga Kovačič, SLO	3 2 2 1 2	10
7. Josef Novák, Pardubice	2 1 3 2 1	9
8. Roland Benkö, H	1 3 3 E –	7
9. Filip Hájek, Praha	3 0 1 2 1	7
10. Michal Tomka, SK	1 2 2 T 2	7
11. Ján Mihálik, SK	0 1 2 – 2	5
12. Martin Mejtský, Pardubice	1 1 1 0 1	4
13. Štěpán Řezníček, Březolupy	1 0 1 1 0	3

Poznámka: z původně přihlášených závodníků nestartoval Michal Škurla omluvený pro nemoc a Steven Mauer, který nedorazil

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	SVI	PCE	LIB	ŽAR	TOT
	18.4.	8.5.	17.6.	25.7.	8.8.
1. Zdeněk Holub, Praha	14	15	14	12	14	69
2. Eduard Krčmář, Slaný	12	12	13	14	13	64
3. Ondřej Smetana, Praha	12	14	13	12	10	61
4. Patrik Mikel, Březolupy	10	8	11	11	13	53
5. Filip Hájek, Praha	7	7	7	9	7	37
6. Michal Škurla, Praha	NS	11	14	11	NS	36
7. Patrik Búri, SK	7	9	6	0	12	34
8. Michal Tomka, SK	7	8	7	5	7	34
9. Martin Mejtský, Pardubice	5	3	6	7	4	25
10. Josef Novák, Pardubice	0	8	0	8	9	25
12. Adam Fencl, Slaný	4	4	7	9	NS	24
13. Žiga Kovačič, SLO	11	NS	NS	NS	10	21
14. Michael Härtel, D	15	NS	NS	NS	NS	15
15. Mikkel Salomonsen, DK	NS	12	NS	NS	NS	12
16. Kryštof Rybář, Divišov	NS	2	4	5	NS	11
17. Richard Geyer, D	NS	NS	10	NS	NS	10
18. Roland Benkö, H	NS	NS	NS	NS	7	7
19. Ján Mihálik, SK	NS	NS	NS	NS	5	5
20. Niclas Nielsen, DK	NS	5	NS	NS	NS	5
21. Jannik Klein, A	4	NS	NS	NS	NS	4
22. Štěpán Řezníček, Březolupy	NS	NS	NS	NS	3	3
23. Steven Mauer, D	NS	NS	0	NS	NS	0
24. Bartosz Kibala, PL	NS	NS	0	NS	NS	0

Foto: Mirek Horáček