Lamothe-Landerron – 9. srpna
Letošní ročník Světového poháru ve třídě 250 ccm se konal před týdnem ve francouzském Lamothe-Landerron a bez nadsázky potvrdil, že tato střední kubatura dostává výrazně zelenou a v plochodrážním sportu se stává stále více zajímavou.

 

 

Počasí žertuje

Jak se v poslední době stává tradicí, bylo od FIM pro jezdce připraveno vícedenní soustředění zakončené finálovým závodem.
Na soustředění se dostavilo celkem 42 jezdců z federací Francie, Německa, Anglie, Holandska, Finska, Švédska, Austrálie, Itálie, Polska, Ruska, Lotyšska, Dánska a České republiky. Naše národní barvy zastupovali jezdci Sportovního centra mládeže při AK v AČR Slaný Adam Fencl a Kryštof Rybář.

Celé soustředění mělo být zakončeno dvěma semifinálovými závody, ze kterých by dvanáct nejúspěšnějších jednotlivců postoupilo do rozhodujícího finálového závodu, který byl vypsán pro 25 jezdců na celkových 25 rozjížděk.

Nakonec všemu bylo ale trošku jinak, protože s osudem závodů si pohrálo nebývalou měrou počasí. V úvodní den přípravy byla teplota na stadionu v rozmezí 40 – 41°C, druhý den poklesla na již celkem přijatelných 30. V den semifinálových závodů se na celý stadion ale začal snášet hustý a vytrvalý déšť. V jednu chvíli to již vypadalo, že přestane pršet a jury závodu proto rozhodla vyčkat, zda se podmínky upraví natolik, aby bylo možno večerní závody uskutečnit.

Po krátké odmlce ale déšť pokračoval a tak se sobotní semifinálové závody neuskutečnily. Vzhledem k tomu provedla jury FIM úpravu systému na následující den. Ten však byl podmíněn souhlasem všech členů jednotlivých federací a jezdců. Po vzájemné dohodě se nakonec rozhodlo, že se pojede pouze jeden finálový závod za účasti 35 závodníků a dvou náhradníků. Naplánováno bylo celkem 35 rozjížděk, dvě semifinále a nakonec finálová jízda, která rozhodne o držiteli letošního světového poháru.

 

Bahenní lázně se mění v regulérní závodiště

Nedělní ráno ale bylo stejné, jako sobota. Opět pršelo s malými přestávkami celé dopoledne. Po obědě navíc přišla velmi silná přeháňka, která z celého prostoru udělala jakési jílovito-písčité bahenní lázně. Kupodivu ale dráha odolávala především díky svému sklonu a bezpečně odtékající vodě.

Domácí pořadatelé ale věděli, že pokud přestane pršet, jsou schopni závod uskutečnit i v těchto podmínkách. Déšť nakonec ustal okolo patnácté hodiny a pořadatelům stačily necelé tři další hodiny, aby mohli s technikou vjet na ovál, který dokázali do začátku závodu připravit v takové kvalitě, že se závody mohly bez problémů konat.
V devatenáct hodin se na dráze postupně všem přihlížejícím představili účastnící a závodní maraton mohl začít.

Již tréninkové jízdy ukazovaly na nejen velkou vyrovnanost většiny účastníků, ale rovněž především nebývalý nárůst kvality jezdců. A to se nakonec posléze v samotném závodě jen potvrdilo.

O postup deseti jezdců do semifinálových rozjížděk se doslova pralo minimálně dvacet účastníků. Na dráze se odehrávaly souboje, které mnohdy nejsou k vidění ani při daleko významnějších závodech dospělých. Přihlížející diváci, a že jich bylo na ochozu oválu okolo několika stovek, si rozhodně přišli na své.

Na jistotu semifinálové účastii bylo třeba nakonec získat minimálně čtrnáct bodů z celkové dvacítky. To se podařilo po bez nadsázky výtečném výkonu rovněž našemu Adamu Fenclovi. Kryštof Rybář si vyjel, jak již bylo zmíněno v nesmírně silné konkurenci  velice pěkných deset bodů, které v konečném účtování nakonec znamenaly devatenáctou příčku.

 

Bylo prodáno úplně všechno

Adam Fencl si v semifinále vyjel ještě další dva body, když hodně dlouho útočil na vedoucího Němce Lukase Fienhageho. V posledním okruhu jej ale o tři body připravil pozdější vítěz, Australan Matthew Happy Gilmore. Zisk celkových šestnácti bodů však Adamu Fenclovi stačil na výborné šesté místo.

Vítězem se stal australský jezdec Matthew Happy Gilmore před Madsem Hansenem z Dánska,  Lukasem Fienhaghem z Německa a po dvou pádech notně otřeseným Arslanem Fajzulinem. Finále ale samo o sobě nebylo vůbec jednoduché. Jízda se celkem čtyřikrát musela opakovat.

V úvodních dvou došlo k pádu jezdců při nájezdu do první zatáčky, ve třetím opakování poslal Marcin Turowski ve třetím okruhu  Arslana Fajzulina pod ochrannou bariéru. Čtvrté opakování, již bez vyloučeného Marcina Turowského, se nakonec podařilo dojet.

Vítězná trojice tak mohla z rukou funkcionářů FIM převzít poháry pro nejlepší. Když mladíci vystupovali na stupně vítězů, na hodinkách přítomných přihlížejících  bylo již půl druhé časného pondělního rána.

K vystoupení naší dvojice v této těžké konkurenci je nutno dodat, že kluci v žádném případě nezklamali a na dráze doslova prodali vše, co v  nich bylo a  odváděli opravdu super výkon. Ten by se ale zcela jistě také neobešel bez výrazného nasazení všech ostatních, především mechaniků a otců připravujících stroje, trenéra Miroslava Rosůlka, který se svými poznámkami neustále pobíhal mezi dráhou a depem, aby chlapcům předal ty nejlepší poznatky a rady, ale   i vydatné pomoci pracovníků JAWA Divišov – Jana Hlačiny i samotného ředitele Ing. Reslera, kteří v průběhu pobytu vynaložili max.úsilí, aby technika byla zabezpečena a připravena.

 

		FIN
1. Matthew Happy Gilmore, AUS	23	1.
2. Mads Hansen, DK	13	2.
3. Lukas Fienhage, D	21	3.
4. Arslan Fajzulin, RUS	21	4.
5. Marcin Turowski, PL	19	X
6. Adam Fencl, CZ	16
7. Brody Eves, AUS	16
8. Rasmus C. Hojmark, DK	15
9. Niels Oliver Wessel, D	14
10. Maja Aamand, DK	14
11. Jack Andrew Smith, GB	13
12. Dakota Ballantyne, AUS	13
13. Darrel de Vries, NL	13
14. Kenneth Jürgensen, DK	11
15. Kyle Bickley, GB	11
16. Steven Labouyrie, F	10
17. Matthew Marson, AUS	10
18. Joris Georges, F	10
19. Kryštof Rybář, CZ	10
20. Jakob K. Hojmark, DK	10
21. Tom Brennen, GB	8
22. Alexander Woentin, S	7
23. Mike Jacopetti, D	7
24. Igor Kopec-Sobczynski, PL	6
25. Gaetan Stella, F	6
26. Celina Liebmann, D	6
27. Mattia Lenarduzzi, I	5
28. Niklas Sayrio, FIN	4
29. Karol Zupinski, PL	4
30. Enzo Dubernard, F	4
31. Kean Dicken, GB	4
32. Fabien Neid, D	4
33. Steven Goret, F	4
34. Jonas Wilke, D	3
35. Henry Atkins, GB	2
36. Benjamin Cambe, F	1
37. Thomas Valladon, F	1

 

Foto: Václav Buřič