Žarnovica – 1. srpna
Čtvrtý podnik českého juniorského šampionátu nestačil ještě ani pořádně začít a on už byl ze hry. Po pádu v rozjížďce s číslem čtyři jej vezla sanitka do nemocnice s úrazem kolene. Ještě před koncem závodu se do Pavlovic vrátil. A měl jasno, že rozdíl mezi žarnovickou dráhou a ostatními ovály musí řešit. Trápila jej však otázka, zda bude moct nastoupit v domácích mítincích o příštím víkendu. Patrik Búri se magazínu speedwayA-Z svěřil, že v tomto ohledu nemá jasno doposud.
„Dráhy v Čechách jsou katastrofální, když to porovnávám se Žarnovicou,“ komentuje slovenský junior rozdíl mezi svou domácí dráhou a ovály, které poznal u nás. „Jasně najdou se výjimky jako Pardubice nebo Praha. Ale organizátoři by měli udělat všechno pro bezpečnost jezdců. A dvakrát tolik, když pořádají juniorský závod. Někdy za to může materiál, který se lehce trhá, jindy pořadatel, který nemá dost financí na úpravu dráhy.“
Kámen úrazu spočívá, že v Žarnovici se trénuje na rekonstruované dráze, jenž svými rozměry nemá jen tak sobě rovný protějšek. „U nás je to tak, že se trénuje a jezdí na upravené a krásné dráze,“ konstatuje Patrik Búri. „SC Žarnovica dělá všechno proto, aby jezdci netrénovali a nezávodili na nebezpečné dráze. Bohužel na to doplácíme, když přijedeme do Čech na dráhy, které až tak upravované nejsou. Musím od příštího roku začít trénovat na těžkých drahách, před závodem je sice dvouminutový trénink, ale to nestačí.“
A co se vlastně v první zatáčce čtvrté jízdy liberecké juniorky přihodilo? „Dráha byla těžká,“ popisuje slovenský junior. „Ale pád jsem si způsobil sám, respektive mi pomohl Paťo Mikel. Vyvezl jsem ho ze startu na mantinel. A pak jsem ucítil kontakt o moje zadní kolo. Koplo mě to, nepustil jsem motorku, takže jsem skončil u nafukovaček.“
Příští sobotu pokračuje juniorka v Žarnovici, kde je druhý den na programu přeborový kříženec s první ligou. „Mám vodu v koleni a pohmožděniny,“ konstatuje Patrik Búri. „Bolestivé je to hodně. Někdy se v noci kvůli bolesti probudím. Nosím ortézu, která mně brání v ohýbání kolena. A je ještě hodně nejisté, zda v Žarnovici na závody nastoupím. Ale dělám všechno pro to, abych mohl doma závodit.“
Před žarnovickým publikem se blýsknul před čtrnácti dny, kdy se ve slovenském šampionátu dostal až do semifinále. „Ten závod mi vyšel,“ glosuje své umístění. „Dostal jsem se do semifinále. Byl jsem spokojený s motorkou, mechaniky i sám se sebou. Škoda, že se mi nepodařilo aspoň jeden bodík ukrojit v semifinále. Doufám, že za rok to bude ještě lepší.“
Foto: Mirek Horáček a archív Patrika Búriho