Pardubice – 18. července
Karel Kadlec neměl od posledního závodu evropské veteránské série ELVS v Mulmshornu zrovna klidné období. Stačil letmý pohled otvorem pro výfuk, aby bylo nad slunce patrné, že ventily jeho GM opustily svá místa. Nicméně plzeňský matador opět prokázal, že mu přídomek nezmar nepatří podle sladkovodního žahavce, nýbrž kvůli nezdolné povaze. Spolu s Michaelem Hádkem a Romanem Tomanym dlouho do noci šroubovali ve svítkovské dílně Drymlových, aby konečně hodinu po půlnoci zaburácela v rámu jeho stroje Jawa vypůjčená od Johna Hartleye. V jejím sedle vyhrál všechny tři rozjížďky základního rozpisu. Ve finále A nejlépe odstartoval, během prvního kola ovšem klesl na třetí příčku, kterou mu v posledním oblouku před cílem sebral Bob Dolman. A tak jej v dílně očekával jen malý pohárek za statečnost, který mu věnoval Aleš Dryml. Tropické pardubické odpoledne nabídlo více než čtyři hodiny akční podívané, protože vedle veteránů se představily i všechny tři flat trackové kategorie.

 

Palčivé sluneční paprsky vrtají díry do startovních listin

Tápete-li, kdy si vzít v práci dovolenou, abyste chytili dokonalé počasí, podívejte se do plochodrážního kalendáře, kdy do Pardubic zamíří evropská dlouhodrážní série veteránů. Letos sem staří pánové přijeli už potřetí a rtuť teploměru se opět drápala ze své baňky takřka na vrchol skleněné trubičky.

Dnešek lámal teplotní rekordy. Padl i ten absolutní z roku 1983, jelikož řada meteostanic hlásila až sedmatřicet. Důsledek byl nabíledni. Jelikož srdce velká jako traverza mohou v tropickém žáru prasknout, do Svítkova nepřijela celá řada přihlášených borců. A to nejen z řad dlouhodrážních veteránů. Chyběli i flattrackisté a to i z prestižní kategorie FT1.

Jiní jako kupříkladu John Hartley se vzdali myšlenky na závodění až v rozpáleném Svítkově, kde si především pod plastovou střecho depa museli připadat přesně jako ingoty vedle roztopené vysoké pece. Nicméně dlouhatánský Angličan zachránil start Karla Kadlece, jemuž by po explozi jeho GM v Mulmshornu jinak zůstaly oči pro pláč.

Osazení Angličanovy Jawy do rámu uzpůsobeného pro GM předělaný na stojatý však přineslo večerní směnu nejen plzeňskému nezmarovi, ale i jeho mechanikům Michaelu Hádkovi a Romanu Tomanymu. Když se okolo jedné v noci motocykl rozburácel skrz dílnu Dryml Teamu, celá trojic musela být blažená, jako kdyby právě slyšela andělské zvony.

I přes škrty ve startovní listině se depo zaplnilo nejen ve své horní části, ale flattrackové kategorie Classics a Veterán našli útočiště na dolní ploše. Tam se uchýlila i část plochodrážních veteránů. Usměvaví starší pánové stejně jako jejich mladší protějšky dávali najevo hrdost nad svými motocykly. A technicky orientované duše pookřály už jen při pouhé procházce mezi odpočívajícími skvosty.

Problémy Jana Boháče:

„Generálkovaná převodovka se v Mulmshornu rozpadla. Přes Káču Kadlece jsem od Jawy koupil novou na třiadvacet tisíc. A teď už asi až do vejplaty nebudu vůbec jíst.“

Při neúčasti fenomenálního Hartmuta Ernsta ovládl závod dvouventilů Kevin Teager. Ve druhé a ve třetí jízdě opakované kvůli pásce Rainera Borcherse, měl lepší start Franz Greisel. V prvním případě byl Angličan až třetí, ovšem z první zatáčky vyjel již na čele.

Podruhé mu Němec vzdoroval až do druhé zatáčky, v níž jej Kevin Teager nakonec podjel. Rozjížďku s číslem čtyři posléze suverénně vyhrál. A protože se vzhledem k nízkému počtu účastníků nekonala finálová jízda, čekala jej už jen cesta na nejvyšší stupínek pódia, jež pořadatelé umístili netradičně v depu. Diváci totiž měli volný vstup nejen na tribuny, ale i do míst, kam jinak vstoupit vůbec nesmí.

 

Neporažený končí čtvrtý

Závodníků v sedlech čtyřventilů se však ve Svítkově sešlo rovnou osmnáct. A než se seřadili do trojice finálových jízd, museli projít sítem dvanácti rozjížděk základního rozpisu. Nepovedlo se to bohužel nejstaršímu z nich. Devětašedesátiletý Francesco Barbetta upadl v rozjížďce s číslem osm, když jezdil třetí, a zbytek závodu dokoukal s bolavou nohou z depa.

Dlouhodrážní rozpis tradičně neumožňuje, aby se každý střetnul s každým, proto na sebe někteří borci narazili až ve finále, jiní vůbec. A to samozřejmě platilo rovněž po okruh největších favoritů. Nicméně po dvanácti jízdách byl jediným neporaženým Karel Kadlec.

Hned v rozjížďce s číslem dvě profitoval ze svého proklatě rychlého startu, díky němuž zmizel z dohledu Barta Uila. V sedmé jízdě něco podobného předvedl Manfredu Giertzovi. V těch chvílích se mu deseti body mohl vyrovnat pouze Arne Andersen.

Dán byl dnes pekelně rychlý, o čemž se přesvědčil jako první Ulrich Büschke, jehož Arne Andersen odkázal do role statisty hned po vylétnutí pásky třetí jízdy. Wolfgang Barth v rozjížďce s číslem čtyři v první zatáčce objel Boba Dolmana, aby Angličanovy nájezdy posléze odvracel až do cíle. Jenže hned v páté jízdě narazil na Arne Andersena, jenž si na Němcův úkor prodloužil sérii své neporazitelnosti.

Jenže Wolfgang Barth se měl s Arne Andersenem utkat ještě jednou v jedenácté jízdě. A tentokrát to byl on, kdo tahal za nejdelší konec provazu hned od startu. Naproti tomu Arne Andersen trčel až na třetím místě, protože ho před sebe nepustil stylový Graeme Brown.

Wolfganga Brown skončil se čtrnácti body stejně jako Bob Dolman a Ulrich Büschke, kteří po svých úvodních zaváháních neznali nic než vítězství. Karel Kadlec je však trumfnul všechny. V rozjížďce s číslem patnáct triumfoval i potřetí, když Barta Uila změřil podruhé už současně s letem pásky směrem ke žhavému nebi.

Ještě než evropská série veteránů dospěla ke svému vyvrcholení, viděli jsme finále tří flat trackových kategorií. František Chvojka ovládl veterány. V klasicích upadl Tomáš Matička a Michal Hloušek jen zvyšoval náskok před Davidem Havlíčkem. V prestižní FT1 vypálil do čela Hanson Schruf, za sebou měl dvojici Italů a Pavla Pučka.

Ve druhém okruhu spadl favorizovaný Lucas Nicolas Foresti. Jeho krajan Emanuele Marzotto už jel v čele, zatímco Pavol Pučko byl v nájezdu do třetího kola třetí daleko před Simone Masou. Stejně pořadí vydrželo až do cíle patnáctého, tedy posledního okruhu. Úspěch českých barev podtrhl pátý Jan Vondrášek.

Pak už dostal slovo Bart Uil, který na mikrofon Petra Moravce, jenž se opět zhostil úlohy speakera prosil nálezce ztracených klíčů od jeho Peugeotu o vrácení. A poté už závod čtyřventilů spěl ke svému konci. Ve finále C startoval i Jan Boháč. Ten prve ve třetí jízdě skončil poslední, aby v rozjížďce s číslem pět na poslední chvíli připravil Rainera Arndta o čtvrtou pozici.

„V první jízdě jsem málo zmáčk‘ páčku, musel jsem mačkat znova,“ vysvětloval Jan Boháč. „Teď jsem se po startu zahrabal. Ale předjel jsem ho. Mám radost, to už se mi dlouho nestalo!“ Nakonec byl Jan Boháč čtvrtý, zatímco metu finále C protínal jako třetí.

Béčko se stalo kořistí Graeme Browna. Bart Uil odvrátil nápor svého krajana Hilberta Tela, jenž se navíc dostal ve druhé zatáčce moc ven a klesl i za Johana Lasta. Pravé drama však nabídlo finále A, kde Karel Kadlec opět odstartoval nejrychleji.

Finálová jízda čtyřventilů v líčení Karla Kadlece:

„Start byl vynikající, ve druhým nájezdu mě ale Büschke vyhnal ven. A Bob Dolman je technik. Čekal na mou chybu. Byl jsem čtvrtej‘, ale za sebou mám Henka Snijdera, mistra Evropy, a Wolfganga Bartha, kterej‘ nejede špatně. Loni mi zlomil nohu, teď jsem ho aspoň porazil na dráze. A od Aleše Drymla mladšího jsem dostal pohárek, že jsem se neposral.“

Arne Andersen byl ovšem opět proklatě rychlý. Vnějškem první zatáčky minul plzeňského nezmara, před nímž na konci protilehlé rovinky měl už desetimetrový náskok. Ve druhé zatáčce se pod Karla Kadlece nacpal ještě Ulrich Büschke. A Bob Dolman, číhající na příležitost se dočkal v poslední zatáčce třetího, tedy posledního okruhu.

Na stupně vítězů se Karel Kadlec nedostal, nicméně pohár od pardubického kapitána potěšil. Zatímco se v jeho dílně svěřoval se svými dojmy, obloha se konečně slitovala nad vyprahlými lidmi ve Svítkově. Pod obloukem duhy se začal snášet déšť, který byl stejně vydatný jako osvěžující. A to tím spíše, že ustal ještě dříve, než se účastníci vydařeného odpoledne rozjeli do svých domvů.

 

Hlasy z depa

„Strašná honička celejch‘ čtrnáct dnů,“ ulevil si Karel Kadlec. „Na co sáhnu, je špatný. V Mulmshornu se rozlít‘ motor, na druhým jel Honza Boháč a rozlítla se mu převodovka. Rozhodoval jsem se, jestli vůbec pojedu, ale organizuju to tady a bylo by mi to líto. Proto jsem se domluvil s Johnem Hartleyem, že mi půjčí svůj motor. Riskli jsme to, všechno naložili, on musel vzít kolena, šáska a další věci, který jsou na Jawě jiný než na GM. Včera jsme přijeli v devět večer, Aleš Dryml starší na nás čekal s otevřenou dílnou. Pak jsme s Hadem a Romanem Tomanym dělali a v jednu v noci jsme ji natočili. Jak jsem byl dneska psychicky unavenej‘ a bolelo mě břicho, ostudu jsem neudělal.“

Evropská dlouhodrážní série veteránů:

dvouventily:
1. Kevin Teager, GB	5 5 5 5	20
2. Franz Greisel, D	4 4 4 4	16
3. Keith Snelling, GB	3 3 3 3	12
4. Alfred Pflügl, D	2 2 F 2	6
5. Rainer Borchers, D	1 1 T 1	3

čtyřventily:		TOT	C	B	A
1. Arne Andersen, DK	5 5 3	13			1.
2. Ulrich Büschke, D	4 5 5	14			2.
3. Bob Dolman, GB	4 5 5	14			3.
4. Karel Kadlec, CZ	5 5 5	15			4.
5. Henk Snijder, NL	5 4 4	13			5.
6. Wolfgang Barth, D	5 4 5	14			E
7. Graeme Brown, GB	4 3 4	11		1.
8. Bart Uil, NL	4 4 4	12		2.
9. Johan Last, NL	2 3 2	7		3.
10. Hilbert Tel, NL	3 2 2	7		4.
11. Manfred Giertz, D	3 4 4	11		5.
12. Luit Groenewoud, NL	3 2 3	8		6.
13. Ian Leverington, GB	F 3 3	6	1.
14. Steen Larsen, DK	2 2 3	7	2.
15. Jan Boháč, CZ	1 2 2	5	3.
16. Roel Geersing, NL	2 3 1	6	4.
17. Rainer Arndt, D	E 1 1	2	5.
18. Francesco Barbetta, I (ACCR)	3 X –	3	–

Mistrovství republiky ve flat tracku:

FT1:		TOT	FIN
1. Emanuele Marzotto, I	1. 2. 2.	5	1.
2. Hanson Schruf, A	2. 3. 1.	6	2.
3. Pavol Pučko	1. 4. 1.	6	3.
4. Simone Maso, I	3. 2. 2.	7	4.
5. Jan Vondrášek	3. 1. 4.	8	5.
6. Yasmin Poppenreiter, A	4. 4. 5.	13	6.
7. Aleš Exler	4. 3. 4.	11	7.
8. Georg Katzler, A	5. 5. 3.	13	8.
9. Roman Janošťák	5. 6. 5.	17	9.
10. Tomáš Kis, SK	7. 8. 5.	20	10.
11. Martin Sulzbacher, A	6. 2. 7.	20	11.
12. Hubert Brunner, A	6. 5. 7.	18	12.
13. Michal Špaček	7. 6. 6.	19	13.
14. Lucas Nicolas Foresti, I	2. 1. 3.	6	F
FT Classics:		TOT	FIN
1. Michal Hloušek	1. 1. 1.	3	1.
2. David Havlíček	2. 3. –	14	2.
3. Petr Mrázek	E 4. R	20	3.
4. Petr Hloušek	4. 5. 3.	12	4.
5. Jiří Mikšovský	2. 8. 5.	20	5.
6. Petr Kolář	8. 9. 6.	23	6.
7. Tomáš Matička	3. 2. 2.	7	F
8. Jiří Kraus	5. 3. 4.	16	E
9. Luděk Šimůnek	6. 6. –	19	E
Pohár veteránů:		TOT	FIN
1. František Chvojka	2. 2. 1.	5	1.
2. Stanislav Pavelka	1. 1. 3.	5	2.
3. Jiří Kozák	3. 3. 4.	10	3.
4. Jiří Wurm	5. 5. 5.	15	4.
5. Martin Hakl	4. 4. 2.	10	–

Foto: Jan Kobzáň