Mies – 16. dubna
Škaredá středa letos přinesla změny v kvalifikačním modelu pro Speedway Grand Prix 2026. Z pořadí letošního seriálu se pro příští rok udrží sedm, nikoliv šest závodníků. Z challenge, jež ketos bude hostit Holsted, bude i nadále postupovat nejlepší čtveřice. Na promotéru Warner Bros Discovery Sports místo čtyř stálých divokých karet zůstanou jen tři.
Kostěnice – 19. dubna
Okolo poledního byl zelený plácek uprostřed kostěnického oválku plný. Vladimír Višváder opékal skvělé uzené a všem nabízel i pochoutky ze studeného bufetu. Sluníčko se zatím schovávalo za mraky, ale po nočním dešti už nebylo ani vidu, ani slechu. První z letošních Srandamačů se vyvedl. Triumf měl blízko Patrik Linhart. V klíčové rozjížďce s číslem třináct se vypořádal s Matyášem Hlaváčkem. V posledním nájezdu ovšem upadl. Stopětadvacítky vyhrál Matyáš Liška, ve flat tracku Milan Moravec zatančil se svou hodnou pádný kvapík motocyklům specifikace FT1.
V noci pršelo. Ráno zvedly pampelišky své žluté hlavy k obloze. Sluníčko se jim ale schovalo jako ve hře na schovávanou. Z toho mračna ale nesprchlo. Naštěstí. První letošní Srandamač v Kostěnicích sliboval, že se vyvede jako už dlouho ne.
V kategorii Speedway chystalo své motocykly šest závodníků. Bohužel startovní pole se prosilo. V rozjížďce s číslem tři se na dlabavé dráze převrátili Radek Chmelík a Dan Macl v synchronizované svíci. První v závodě pokračoval, druhý si bolestivě narazil záda a raději se převlékl do civilu. Vlastně v jeho případě do vojenských maskáčů.
Miroslav Pešek, který prvně okusil Srandamač loni v říjnu, dnes přijel jen jako doprovod svého syna Adama. Nyní si bleskově oblékl závodní outfit a osedlal osiřelý motocykl, který prve Dana Macla vykopnul ze sedla.
Dan Macl po svém pádu ve třetí jízdě:
„Bolej mě záda. A to jsem měl chránič. Člověk je zvyklej, že se protáčí kolo, ale teď to dláblo.“
Jenže seznam ztrát ještě nebyl kompletní. David Hofman pomáhal starmaršálovi Janu Pořizovi natáhnout startovací gumu. Když letěla závodníkům před předními koly poprvé, Patrik Linhart vystřelil dopředu. Vladimír Višváder šel po něm. Podívaná jako před dvaceti lety bohužel rychle skončila.
Slovenský nezmar slyšel divné zvuky od vahadel. Proto zpomalil a nakonec po konzultaci s tunerem Oldřichem Řezníčkem raději za závodu odstoupil. Nahradit ho neměl už kdo a kategorie Speedway přišla o jedno ze svých es.
Patrik Linhart a Matyáš Hlaváček posléze vyhrávali jednu jízdou za druhou. Rozuzlení jejich duelu musela přinést až rozjížďka s číslem třináct. Matyáš Hlaváček za řídítky motocyklu se stojatým GM v rámu překvapil svou pohotovou reakcí na pohyb startovací gumy. Jenže Patrik Linhart byl v úvodním nájezdu dříve.
Matyáš Hlaváček jej objel vnější stranou prvního výjezdu. Jenže Patrik Linhart kontroval a opět udával tempo. Projel do posledního, třetího kola. A v nájezdu do druhé zatáčky upadl. Triumf byl v rukou Matyáše Hlaváčka. Doopravdy. Myšlenky na tradiční trojici finálových rozjížděk vzaly rázem za své a pro určení pořadí se sčítaly jen body.
Matyáš Hlaváček jich měl rázem nejvíc. Třetí příčku uzmul Filip Hromas. Před lety trénoval v Březolupech, ale nakonec jej zlákala rallye. V okolí jeho Zlína, žádný div. Loni se vrátil na ovály v tréninkovém rytmu a dnes v Kostěnicích jel první, byť neoficiální závod.
Sedm hobíků už v Kostěnicích dávno nebylo. Ale startovní listiny byly nabité rovněž v dalších kategoriích. Čtyři kolibříci si přímo řekli o svůj vlastní závod. I ten poznamenal pád. Dominik Suchánek neudržel motocykl s rozkmitaným předním kolem. A v cíli úvodního okruhu vystoupil do pole.
Kromě slziček se incident obešel bez následků. A při repete se synovec juniorského exmistra světa dvou bodů dočkal. V konečném součtu jej ale překonal domácí Matěj Liška. Z šesti výjezdů na ovál přišel o jediný bod. V desáté jízdě mu jej v posledním kole sebral Dominik Suchánek.
Na třetí stupínek si vyskočil Šimon Kníže. Někdy předloni mu dědeček prozradil, že jeho tatínek Marek kdysi závodil za Markétu. A bylo rozhodnuto, jablko přece nikdy nepadá daleko od stromu. Čtvrtý Adam Pešek v sedle elektrického pitbiku byl přece jen handicapován povahou svého tichého stroje oproti stopětadvacítkovým shupám.
Milan Moravec vysvětluje volbu motocyklu pro flat track:
„Dva motory mám u Honzíka Hlačiny, on je nemocnej, proto nemůžu jet plochou dráhu. Jak jsem motorku odsud odvez‘ v říjnu domů, tak jsem to dneska vytáh‘. Ani jsem nevyměnil olej, jen jsem dofouk‘ kola, namazal řetěz a dolil benzín.“
A flat trackeři. Na kolečko v poli se po letech vrátil mistr českých klasiků Michal Hloušek, ale už se Suzuki specifikace FT1. Nicméně prim udával Milan Moravec, jemuž dva motory na servisu zabránilo v účasti mezi plochodrážníky.
V první jízdě se záhy dostal do čela před Radkem Bednářem za řidítky další rychlé eftéjedničkové Suzuki. Další tři rozjížďky vyhrál Milan Moravec stylem start – cíl. Až v poslední jízdě se do vedení dostal Michal Hloušek. Milan Moravec se prodral na druhé místo před Radka Bednáře. Jediný ztracený bod mu ale triumf nesebral.
„Výborný,“ bilancoval Matyáš Hlaváček svůj triumf. „Ale Vlado je bůh, frajer všech frajerů. Jsem šťastnej, že se mnou přijel se poměřit. Škoda, že mladý nepřijeli, ale klobouk dolů i před Patrikem. Vlastně jsme to vyhráli dneska oba, ta moje páteř byla znát. V jízdě s ním to byl poker, nečekal jsem, že spadne. Jsem rád, že to dopadlo, dráha mě překvapila, myslel jsem, že ani nezahnu.“
„Prohrál jsem,“ zachovával Patrik Linhart stoický klid. „Vypadlo mi to z ruk, bylo to ale hezký, závodívý. Jsem spokojenej, užil jsem si hezkej víkend se synem. Super lidi tu byli, akorát mě bolí rameno a koleno. Motorka jela pěkně, fungovala, jak má.“
„Super, jsem spokojenej,“ bilancoval svůj ostrý závodní debut Filip Hromas. „Trápení to bylo, ale super, sice nervy, i když to není závod jako závod. Chtěl bych jezdit přebor, ale ještě je asi brzy. Uvidíme, licenci mám, chvilku potrénuju, budu jezdit pod Svitavy.“
„Dopadlo to, jak to dopadlo,“ usmíval se Milan Moravec. „A poslední jízda? Cejtil jsem, jak půjdu od venku, bude malá pravděpodobnost se dostat dopředu. A v první zatáčce jsem si zařadil zpátky dvojku. Nešlo mi řadit, v tý plechový botě tam není místo.“
| 1. Matyáš Hlaváček | 2 2 2 2 2 | 10 |
| 2. Patrik Linhart, Slaný | 2 2 2 2 F | 8 |
| 3. Filip Hromas, Svitavy | 1 2 2 1 2 | 8 |
| 4. Radek Chmelík, Úhřetická Lhota | 2 1 1 2 1 | 7 |
| 5. Miroslav Pešek | 1 1 1 1 2 | 6 |
| 6. Vladimír Višváder | 1 – – – – | 1 |
| 7. Dan Macl, Úhřetická Lhota | F/R – – – – | 0 |
| 1. Matyáš Liška | 2 2 2 2 1 2 | 11 |
| 2. Dominik Suchánek, Pardubice | 2 1 2 2 2 1 | 10 |
| 3. Šimon Kníže, Chabařovice | 1 2 1 1 2 2 | 9 |
| 4. Adam Pešek (pitibike E) | 1 1 1 1 1 1 | 6 |
| 1. Milan Moravec, Úhřetická Lhota | FT Classics | Honda 600 | 5 5 5 5 4 | 24 |
| 2. Michal Hloušek | FT1 | Suzuki | 3 3 4 4 5 | 19 |
| 3. Lukáš Nespěchal | FT1 | Suzuki | 2 4 3 3 2 | 14 |
| 4. Radek Bednář | FT1 | Suzuki | 4 2 2 2 3 | 13 |
| 5. Michal Kellner | FT Classics | Yamaha | 1 1 1 1 1 | 5 |
Praha – 19. dubna
Evropské dvojice býval parádní šampionát ve výkladní skříni české ploché dráhy. Jenže medaile z něho v posledních letech brali jiní. Letos má Zdeněk Schneiderwind sestavu snů. V sobotu v Kršku jej čeká první krok. Dostat se v kvalifikaci mezi tři postupující do finále.
Loading ...„Mám to nejlepší,“ kvituje český reprezentační kouč sílu svého týmu ve složení Jan Kvěch, Václav Milík a Adam Bubba Bednář. „Hlavně všichni tři už pravidelně závodí. Jsou v Polsku a Honza má ještě Anglii.“
Vyrovnaná trojice v závodě dvojic vždy přináší výzvu i pro manažera. Může jet nechat silný tandem. Nebo závodníky střídat. „Strategii určím na místě podle nálady kluků,“ nechce se Zdeněk Schneiderwind pouštět na tenký led spekulací.
| Norsko: | 1 Mathias Pollestad, 2 Truls Kamhaug |
| Německo: | 3 Valentin Grobauer, 4 Sandro Wassermann |
| Česká republika: | 5 Václav Milík, 6 Jan Kvěch, 18 Adam Bubba Bednář |
| Švédsko: | 7 Victor Palovaara, 8 Jonatan Grahn |
| Itálie: | 9 Michele Castagna, 10 Nicolas Vicentin, 21 Felipe Nicolas Covatti |
| Francie: | 11 DImitri Berge, 12 David Bellego, 22 Mathias Tresarrieu |
| Slovinsko: | 13 Matic Ivačič, 14 Anže Grmek, 23 Denis Štojs |
| Ukrajina: | 15 Marko Levišin, 16 Andrej Rozaljuk, 24 Roman Kapustin |
Pardubice – 18. dubna
Velký pátek… Velký. Dost možná. Každopádně hnusný pátek. Z hlediska počasí určitě. Dešťové mraky získaly vrch nad svítkovským nebem. Semifinále evropských devatenáctek jim napřáhlo ruku ke smíru. Začalo pět minut před druhou. Bez nástupu. Jenže s nepřítelem lze gentlemanskou dohodu uzavřít jen stěží. Závod skončil po dvanácti jízdách. Z české dvojice postoupil do finále jen Adam Bubba Bednář.
Slibům olověně černé oblohy se dalo věřit. Stoprocentně. Říkám vám, že ze mě bude pršet. Ano. Pršelo. Opět od půl druhé. Bylo jasné, že se evropské semifinále borců do devatenácti let pojede vabank. S vidinou kompromisu, že se po dvanácti jízdách skončí.
Při postupovém závodě řešení na hony vzdálené ideálu. Ale co naplat, tak to chodí. Václav Milík byl v depu před druhou hodinou, aby radil Janu Jeníčkovi s motorem, který mu zapůjčil. Brzy svého klubového kolegu viděl v akci. Zdravý rozum velel jít do ostré akce co nejdříve. A bez nástupu. Pět minut před oficiálním začátkem závodu.
Jan Jeníček skvěle odstartoval. Záhy se propadl až na chvost a nebodoval. Za normálních okolností by šlo nulu kompenzovat dalšími body. Postupovalo přece jen osm borců. A Pardubičan v osmé jízdě v úvodním výjezdu podjel Bartosze Banbora.
Jenže počasí se nechtělo umoudřit. Nekončící déšť zrodil myšlenky na předčasný konec závodu. Pár pádů přidalo na důraznosti. Zejména kolize Ace Pijpera a Eddieho Bocka, kdy Švédův motocykl přeskočil mantinel u vjezdu na ovál a zůstal ležet pod depem.
Jan Jeníček získal v nabité jedenácté jízdě bod. A čekal na verdikt, který rozhodně nemohl překvapit. Ručník letěl do ringu. A Pardubičanovy tři body na postup nestačily ani v nejrůžovějším ze všech růžových snů.
Adam Bubba Bednář byl postupových starostí prost. V rozjížďce s číslem čtyři vystřihnul nejlepší start, ale v úvodním výjezdu jej vytlačil ven Damirs Fimilonovs. Pátou jízdu suverénně vyhrál před zraky Rasmuse Karlssona.
Na samotný závěr vytrvale atakoval Oskara Palucha. Předjet se mu jej nepovedlo, což se stalo klíčové pro pořadí na stupních vítězů. Český juniorský šampión měl totiž přesně stejně bodů jako Polák, jehož lepší vzájemný střet postavil na třetí příčku pódia.
Pořadí před ním musel určit los. Mikkel Andersen a Nazar Parnickij vyhráli všechny své tři rozjížďky, aniž by se potkali. Nakonec se Svítkovem nesla ukrajinská hymna.
„Fajn,“ odtušil Adam Bubba Bednář. „Postup je, to je nejdůležitější. Škoda, že se to zrušilo, máme finále, tam se uvidí,“
„Na tréninku byla dráha suprová,“ nechal se slyšet Jan Jeníček. „Začalo ale pršet, po první jízdě jsme změnili motorku. Nebylo, co vymejšlet. V první jízdě jsem udělal chybu, vylítnul jsem ven. Pak jsem měl bejt jinde…“
| 1. Nazar Parnickij, UA | 3 3 3 | 9 |
| 2. Mikkel Andersen, DK | 3 3 3 | 9 |
| 3. Oskar Paluch, PL | 2 2 3 | 7 |
| 4. Adam Bubba Bednář, CZ | 2 3 2 | 7 |
| 5. Damirs Filimonovs, LAT | 0 3 2 | 5 |
| 6. Bartosz Banbor, PL | 1 1 3 | 5 |
| 7. Rasmus Karlsson, S | 1 2 2 | 5 |
| 8. Otto Raak, FIN | 2 2 1 | 5 |
| 9. Magnus Klipper, N | 2 1 1 | 4 |
| 10. Bruno Thomas, D | 3 0 0 | 3 |
| 11. Eddie Bock, S | 3 X M | 3 |
| 12. Jan Jeníček, CZ | 0 2 1 | 3 |
| 13. Ben Trigger, GB | 0 0 2 | 2 |
| 14. Niek Meijerink, NL | 1 1 0 | 2 |
| 15. Ace Pijper, GB | 1 0 X | 1 |
| 16. Mario Häusl, D | F 1 0 | 1 |
| 17. Matěj Frýza, CZ (res) | 1 | 1 |
| 18. David Hofman, CZ (res) | 0 | 0 |
Česká Třebová – 17. dubna
Jsou jich tři krabice. Prozatím. Ale už se otevírají, protože první čtenáři jsou nedočkaví na novou publikaci Česká plochodrážní ročenka. Její náklad dorazil z tiskárny GRANTIS Ústí nad Orlicí dnes ráno. Knížečka se vydá na cesty hned zítra, kdy bude k mání při evropských devatenáctkách v Pardubicích. Její cena zůstává na sto padesáti korunách. Může za vámi dorazit rovněž poštou, v tom případě připočteme dalších osmdesát korun.
Praha – 16. dubna
Jediné finále českého šampionátu jednotlivců se letos koná v půlce příštího měsíce ve Slaném. Tradičně má právo účasti nejlepší osmička loňského ročníku, z níž tentokrát nikdo nevypadl. Zbytek doplňuje stejný počet nejlepších z aktuální klasifikace přeboru. Vlastně mělo bych jich být sedm, ale letos se to sešlo, že sportovní komise nemusela udělovat divokou kartu. Z české špičky krátkých drah nechybí nikdo.
| Jan Kvěch, Praha | úřadující mistr republiky |
| Jan Macek, Kopřivnice | úřadující vicemistr republiky |
| Jaroslav Vaníček, Praha | 3. v MR 2024 |
| Daniel Klíma, Praha | 4. v MR 2024 |
| Matěj Frýza, Plzeň | 5. v MR 2024 |
| Bruno Belan, Slaný | 6. v MR 2024 |
| Jaroslav Petrák, Pardubice | 7. v MR 2024 |
| Adam Bubba Bednář, Praha | 8. v MR 2024 |
| Jan Jeníček, Pardubice | 3. v přeboru 2025 |
| Matouš Kameník, Pardubice | 5. v přeboru 2025 |
| Václav Milík, Pardubice | 6. v přeboru 2025 |
| Eduard Krčmář, Slaný | 8. v přeboru 2025 |
| Jan Hlačina, Pardubice | 11. v přeboru 2025 |
| David Hofman, Pardubice | 13. v přeboru 2025 |
| Adam Nejezchleba, Divišov | 14. v přeboru 2025 |
| Dominik Hrbek, Pardubice | 15. v přeboru 2025 |
