Tys nebyl na ledech? Byl, jak bych mohl chybět?! Že jsme se nepotkali… Takové rozhovory byla po třetím únorovém víkendu naprosto běžné. Nebylo divu, že se i dobří kamarádi v dějišti plochodrážního šampionátu republiky na ledové dráze neviděli. Severočeská obec nemá ani pět set obyvatel, ale nyní se počet lidi takřka zdesetinásobil. Závod bezesporu aspiruje na pomyslný titul akce roku. A to nejen, protože se v Čechách jiný plochodrážní mítink letos ještě nekonal.

Ranní linkový spoj do Stráže pod Ralskem pouští liberecké autobusové nádraží poloprázdný a na čas. Samou láskou se ovíjí okolo Ještědu, vyplivne pár lyžařů. Další cestující vystupují v Osečné a v Břevništi. Do Hamru dorazí takřka prázdný.

Jezero se okolo deváté leskně jako křišťál. A na něm klenot. Ledový ovál o délce Inzellu se zatáčkami jako ve Svítkově. Bruslaři u hamerského zámečku narazí na modrobílou pásku s logem AČR. Kolem procházející muž jim dovolí užívat si led ještě celou hodinku, než se hladina hermeticky uzavře.

Ostatně pořadatelé v zelených a oranžových vestách jsou již na svých místech. Stejně tak stánkaři, kteří ještě netuší, jak brzy jim dojdou zásoby jídla i pití.  První zájemci se k nim brodí v neobvyklé směsi sypkého písku se sněhem.

Ve třináct hodin začíná nástup. Olga Lounová sugestivně zazpívá Kde domov můj. Sluníčko praží jako topič na Titanicu a studený vítr kamsi zmizel. Max Niedermaier vyhrává rozjížďku s číslem jedna. Následují Andrej Diviš, Lukáš Hutla a Franz Zorn.

Příval diváků nemá konce. Bankovky dávají výběrčí do krabic od bot. Napočítají dva tisíce devět set platících, zhruba patnáct set dětí a zhruba pět set volňásků. Suma sumárum, okolo pěti tisíc diváků. Přitom Hamr na Jezeře čítá přesně 478 duší!

Někteří z nich parkují až v Chrastné a jdou pár kilometrů do Hamru pěšky. Na pláži stojí pětistupy. Rodiče berou své ratolesti na ramena. Starší děti staví hrady z písku, aby se na ně mohly postavit. Když odběhnou, žluté kupičky se hodí také dospělým. Ti si mnohdy kvůli lepším výhledu přivalí klády.

Praskne led a se závodem je konec. Publikum vytvoří skvělou kulisu při dekorování trojice nejlepších. A vydává se zpátky domů. Pořadatelé zvou závodníky do zámečku. Hostí je polévkou a řízky, pivem či horkým moštem. A také vyplácení štědré náhrady, což v našich podmínkách nebývalo zvykem.

Padá tma. Hamr na Jezeře je liduprázdný jako obvykle v únoru. První ledy v Čechách šest let od Holic v Čechách rezonují ve vyprávění ještě dnes. Snad se dočkáme na Hamerském jezeře reprízy závodu dříve než po dvanácti sezónách jako letos.