Trosečníci na hamerské kře ledové si maximálně namočili oblečení

Hamr na Jezeře – 22. února
Tvrdá práce. Odhodlání. Optimismus. Takové investice potřebujete nade všechno, když se rozhodnete pořádat závod na ledové ploché dráze v České republice. Opírat se musíte nejen o tým nadšenců, městkou samosprávu, sportovní autoritu a strategické partnery. Ke slovu se hlásí i další hráči velkého formátu jako čas a náhoda. A to nepočítáme obecního bonzáka.

Depo v Hamru na Jezeře bylo přímo na zamrzlé ploše jezera | foto Jakub Šíp
Osamělost nebyla v hamerském depu vůbec na škodu, jak by dosvědčil Jiří Wildt | foto Antonín Škach

Šampionát republiky na ledové dráze, který se na scénu vrátil po šestiletém vakuu minulou sobotu, nabídl divákům v Hamru na Jezeře třináct závodních rozjížděk. Dvanáct z nich se počítalo do závěrečné klasifikace. Tu třináctou ale rozhodně nelze odbýt, že pouze posloužila namísto rozjezdu jako kritérium pro obsazení dalších pozic za neporaženým Lukášem Hutlou.

Žraloci Hamerské jezero neobývají, ale pod led se nechtěl probořit nikdo | foto Antonín Škach

Nabízí se divoká tancovačka slůvek kdyby, kdyby, kdyby. Pokud by vskutku mrzlo o jeden den více, či spíše noc, hamerský led by dost možná vydržel plánovaných dvacet jízd. Na druhou stranu, slunečný pátek by z něho ubral tolik, že by AČR musel stornovat jednorázové licence závodníků, kteří ani po letech vakua nestáhli roletu ledařského krámu.

Loď se nepotápí, čtyřkolka stojí na dně, přesto se musí opustit | foto Antonín Škach

Bohužel velká díra se do ledu prořízla uprostřed druhého nájezdu a trať se jí nemohla vyhnout. Diváci viděli okázalé pódium s cenami. Pořadatelům se tajil dech, co by se s krásnými trofejemi stalo v případě uklouznutí. A jen málokdo tušil, jaké strhující drama se právě odehrává pouhých pár desítek metrů daleko v depu.

Trosečníci na kře ledové | foto Antonín Škach

Závodníci rozbili své stany rovnou na ledové ploše. Lukáš Hutla si nebyl příliš jistý sílou ledu a raději nabádal k většímu rozestupům mezi jednotlivými závodníky. Franz Zorn zapálil letlampu a rychle se zvětšující loužička pod ní přivolala u většiny přítomných nazpět nejděsivější z děsivých nočních můr.

David Lizák a Lukáš Hromádka pochopili, že zacházka se po všech stránkách vyplatí | foto Antonín Škach

Prasklo to až po závodech. Naštěstí ne všude, ale jen u břehu, kde led nebyl tolik silný. A jezero tolik hluboké. Ledová koupel i tak musela být nepříjemná. Své ví Milan Moravec, jemuž pomáhal Josef Franc. Nebo Rudolf Belan, jehož placák byl vskutku okázalý. O dvojici nejmenovaných nadšených libereckých pomocníků, kteří se ošidné místo pokusili projet na čtyřkolce, ani nemluvě.

To je ona, ta díra jako přesně tam, díky níž závod skončil předčasně | foto Petr Makušev (Sport Photo)

Každopádně depo se rázem ocitlo na ledové kře uprostřed jezera. Ale nebojte, ztráty nebyly takové jako v případě zkázy italské vzducholodě Italia při výpravě na severní pól, o níž český fyzik František Běhounek sepsal strhující knížku. Málokdo by riskoval mokro v kalhotách a tak se ke svým dodávkám vypravil oklikou přes pláž.

Díra, která způsobila předčasný konec závodu | foto Petr Makušev (Sport Photo)