Klasická sobotu se o víkendu rozběhla jak v Čechách, tak na Slovensku, které už má dokonce svého plochodrážního mistra. Česká špička se objevila v závodech ve Velké Británii i Polsku, odkud ovšem přišla i špatná zpráva o těžkém pádu Taie Woffindena při sparingu jeho Rzeszowa v Krosně. Po děsivé kolizi v rozjížďce s číslem sedm pro něho letěl vrtulník.
Britský KO Cup svedl v pondělí dohromady také King’s Lynn a Oxford. Duel skončil 53:37, přičemž Jan Kvěch domácím přivezl deset bodů (1 3 3 3 0).
Ocenění Adam Bubba Bednář jel polské sparingy, Jan Kvěch pendloval mezi Anglií a Polskem| foto Pavel Fišer
Nazítří byl český šampión v Polsku. Sparing jeho Toruně s Poznaní. Domácí tým z druhé polské extraligy předčili 50:40. Jan Kvěch jim dovezl devět bodů se dvěma bonusy (1 3 1 2 2).
Čtvrteční odveta v Oxfordu přinesla týmu King’s Lynn opět vítězství, znovu 37:53 a postup do semifinále KO Cupu. Jan Kvěch skóroval sedmi body a třemi bonusy (1 2 2 2).
V pátek byl Václav Milík jmenován kapitánem Lodže. Sparing Toruň vs. Grudziadz skončil za stavu 52:38. Jan Kvěch dovezl domácím osm bodů se dvěma bonusy (2 0 2 3 1).
Tai Woffinden utrpěl vážný úraz v Krosně | foto Pavel Fišer
Odveta v sobotu v Grudziadzi dopadla obráceně, domácí porazili Toruň 50:40. Jan Kvěch skóroval pěti body s jedním bonusem (0 1 1 2 1). V Gorzowě se místní závodníci vypořádali s Ostrowem 46:31. Martin Vaculík jim dovezl šest (3 3 – -), Adam Bubba Bednář pět bodů a dva bonusy (E 1 2 2 X). Mítink byl předčasně ukončen po třinácti jízdách.
Včera Ostrow na svém kolbišti vrátil Gorzowu porážku. Sparing skončil 52:38. Martin Vaculík startoval v Žarnovici, Adam Bubba Bednář bral dva body (0 0 1 1 E).
Žarnovica – 30. března
Oliver Berntzon vyhrál Memoriál Ladislava Eliáše v Žarnovici před Mateuszem Szcezapaniakem a Martinem Vaculíkem, který ztratil body ve skrumáži první zatáčky své čtvrté jízdy. Miláček tribun ale nepřišel o slovenský titul. Ve druhém kole finálové jízdy totiž překonal vedoucího Mateusze Szczepaniaka. Jediným českým zástupcem ve startovním poli byl Daniel Klíma. Skončil čtrnáctý, když mu defekt pneumatiky sebral body.
Praha – 29. března
Spojit mistrovský závod ve flat tracku s tréninkovým závodem pětistovek se na první pohled nezdál jako ideální nápad. Průpovídky o míchání jablek s hruškami však rychle přešly každého, kdo v sobotním odpoledni na pražskou Markétu dorazil. Dramatické závody končily excelentními finálovými jízdami. Jaroslav Vaníček se excelentně vypořádal s Janem Jeníčkem a Matoušem Kameníkem. A to ještě neporazitelný Daniel Klíma odstoupil ze zdravotních důvodů. Matěj Gebert v kategorii FT Young musel neustále čelit nájezdům Stanislava Kohouta. Ervín Krajčovič ve dvanáctikolové bitvě FT1 pronásledoval Ondřeje Svědíka. K triumfu se dostal až dva okruhy před metou při předjíždění pomalejšího závodníka o celé kolo. Slánský Bruno Belan se při své premiéře v disciplíně umístil jako sedmý.
Daniel Klíma (modrá) útočí na Matouše Kameníka (bílá) a Jaroslav Vaníčka (žlutá) | foto Pavel Fišer
Začátek je znát
Klasická sezóna začala na malé Markétě prvním dílem šampionátu stopětadvacítek na malých oválech. Mítink netrval dlouho. Ani čekání na další. Stačilo jen přejít na sousední velkou dráhu. A počkat si něco málo přes hodinku. Odpoledne patřilo hlavně mistrovskému flat tracku. Na řadu se dostal také klasický speedway.
Ostrá sezóna odstartovala tréninkovým závodem | foto Pavel Fišer
Osmička borců se podělila o depo s flat trackery. Čekal je neoficiální tréninkový závod, jímž se dnešní program otevřel. Jeho úvodní rozjížďku opanoval Daniel Klíma. Matouš Kameník vedl poměrně slibný útok vnějškem první zatáčky. Musel však před Pražanem v nové puntíkaté kombinéze kapitulovat.
Adam Nejezchleba se nenechá zaskočit smůlou:
„Mám to dneska jako trénink. Zkouším nový věci a neberu to vážně.“
Druhým vítězem dne a potažmo nové pětistovkářské sezóny se stal Jan Hlačina. Jeho tatínek ležel v nemocnici, naštěstí šikovná mamka Lucka zaskočila za volantem dodávky. V rozjížďce s číslem dvě se projevil fakt, že sezónu otevíral závod, v němž nešlo ani o zabitou vránu na stupních vítězů. Adam Nejezchleba kvůli spadlému řetězu ani neodstartoval.
Zdeněk Schneiderwind, Zbyněk Nejezchleba a Štěpán Ševčík pomáhají Adamu Nejezchlebovi s motocyklem | foto Pavel Fišer
Problém s technikou měl i v páté jízdě, byť do jejího cíle dorazil aspoň jako pátý. Nebyl sám. Patálie s nastavením řešil i Jan Jeníček. Do čtvrté jízdy ani neodstartoval. Vrátil se k vratům depa a přes ně zpoza přilby hlásil, že nepojede. V rozjížďce s číslem šest nebodoval, byť přesedl na náhradní motocykl.
V semifinále zastavil Petr Marek. Jeho dvěstěpadesátka ztratila výkon. Díky špatným pístním kroužkům vylítal přepadem olej a při vypouštění jej nevyteklo ani tři deci. Závodníkův otec Pavel má před začátkem mistrovství republiky v Kršku o starost navíc.
Závod začíná v semifinále
Každopádně závod dostal pořádný náboj v nadstavbové části. Z možností jet jízdu poslední šance či dvě semifinále zvítězila ta druhá. Každý z účastníků měl možnost startovat čtyřikrát. A dva nejlepší postoupit do finále.
Jan Jeníček (modrá) ujíždí před Matoušem Kameníkem (červená) | foto Pavel Fišer
První semifinále zvedlo všechny přítomné ze sedadel. Nejrychlejší start vystřihnul Matouš Kameník. Daniel Klíma se ale řítil od prken jako vystřelená střela. Minul Jana Jeníčka a ve výjezdu převzal vedení. K šachovnicové vlajce v rukou Filipa Hájka dorazil s náskokem poloviny rovinky.
Druhé místo si nakonec vybojoval Jan Jeníček. Ačkoliv v základní části nezískal jediný bod, postoupil do finále. Matouš Kameník ostatně také, protože Daniel Klíma vzhledem k nevolnosti vyklidil své depo předčasně.
Semifinále s číslem dvě se stalo kořistí Jaroslava Vaníčka. Pražský čahoun vyhrál stylem start – cíl. Postup si zajistil také Adam Nejezchleba. Vyřadil Jana Hlačinu, druhé nejlepšího v základní části, i Dominika Hrbka.
Jaroslav Vaníček popisuje finálovou jízdu:
„Počkal jsem si a pak to tam vsadil.“
Poslední šance FT1 předznamenala vyvrcholení flat tracku. Pětice jejích účastníků zmizela v depu, aby ovál dnes naposledy patřil plochodrážníkům. Dopředu letěl Jan Jeníček. Po velké nule chtěl nyní úplně všechno.
Jaroslav Vaníček (žlutá) ve finále předjíždí Jana Jeníčka (červená) | foto Pavel Fišer
V prvním výjezdu vyvezl Jaroslava Vaníčka na mantinel. Z Pardubičanova manévru profitoval rovněž Matouš Kameník. Spodní stranou se posunul na druhou příčku. Byť byl Jaroslav Vaníček nazpět, zůstával ve střehu.
Na konci druhého okruhu byl Matouš Kameník blízko předjetí. Jaroslav Vaníček jej ale odrazil a spodní stranou výjezdu z druhé zatáčky vletěl na vedoucí pozici. V ten moment jej od triumfu dělila pouhá dvě kola.
Flat trackerská dramata
V otázce dramatu si flat track s plochou dráhou nikterak nezadal. Na Markétě proto nebyla nudná ani jediná rozjížďka. V prestižní FT1 se rychle ujal vlády obhájce titulu Ervín Krajčovič. Na konci druhého kola první jízdy podjel Klause Mayera, aby si na čele vytvořil klíčový náskok.
Bruno Belan (12) při své flat trackerské premiéře jezdí před Jakubem Slukou (101) | foto Pavel Fišer
V rozjížďce s číslem čtyři spolu s Ondřejem Svědíkem stáli ve druhé řadě startovního roštu. Jakub Sluka nevedl ani dvě kola. Postupně jej za sebe poslali oba favorité. Ondřej Svědík udával tempo, ale ve čtvrtém kole podlehl Ervínu Krajčovičovi.
V šestém okruhu spadl v zatáčce u depa Jakub Sluka. Odtáhnul motocykl na trávník a pak se ještě vrátil na ovál pro ztracenou plechovou botu, aby neohrozila ostatní soupeře. Zato Saku Purtilo popustil uzdu až neseversky divokému temperamentu. Ve třetí jízdě nechal stroj ležet na dráze a rozhozenýma rukama se dlouho dožadoval zastavení jízdy.
Bruno Belan coby novopečený flat tracker:
„Flat track je na odreagování. V osmi jsem na dráze poprvý a myslím, že dobrý. Musím se pořádně rozjezdit.“
Drama FT1 graduje – Ervín Krajčovič a Ondřej Svědík (22) dojíždějí Jakuba Slouku (101) | foto Pavel Fišer
Dnešní závod viděl flat trackerskou premiéru Bruna Belana. Z rozjížďky s číslem dvě se vrátil jako třetí, poté uvízl v poli. V šesté jízdě si po startu vyšlápnul na Ervína Krajčoviče. Úřadující vicemistr světa brzy nabral převahu a slánskému plochodrážníkovi ujel. Osm bodů za druhé místo se ale náramně šiklo a on při svém debutu postoupil rovnou do finále.
Jím mohla být i osmá jízda. Trojice favoritů se v ní sešla ve druhé řadě startovního roštu. Francouz William Bonnici ale vedl jen chvilku. Již ve druhém oblouku za ním jel Ervín Krajčovič, jenž převzal vedení při průjezdu do pátého kola.
William Bonnici neslevil ani nadále. Jeho duel s Ondřejem Svědíkem rozhodl až závěrečný okruh. Do cesty se jim připletl pomalejší závodník a Francouz byl pohotovější. V poslední šanci si postup pojistil Jakub Sluka. A na poslední chvíli rovněž Kamil Peuker.
FT Young – Matěj Gebert (14) vzdoruje Stanislavu Kohoutovi (25) | foto Pavel Fišer
Z dvanáctky finalistů vyjel na ovál jako první Bruno Belan. Patřil mu vnitřek ve druhé řadě a sedmé místo v cíli. Vedení se ujal Ondřej Svědík. Ervín Krajčovič poněkud zaváhal v první zatáčce. Začínal z pátého místa. Ve druhém kole už jel třetí.
V závěru čtvrtého nechal za sebou Víta Janouška. Neustále atakoval vedoucího Ondřeje Svědíka, ale ten držel první příčku. Až v závěru dojeli o kolo Jakuba Sluku. Ve skrumáži se lépe orientoval Ervín Krajčovič a letošní šampionát otevřel prvenstvím. Finále FT Young prve přinesl vítězství Matěje Geberta, jenž ustál nápor slánského Stanislava Kohouta.
Hlasy z depa
„Za začátku jsme měli problémy s technikou,“ svěřoval se Jan Jeníček. „Nejela motorka, nejspíš zapalování. Skočili jsme na druhou, kde je jinej rám. Dráha byla dobrá. Druhá motorka jela dobře. Finále je škoda, ale Jára si mě dobře nadjel, byl rychlejší a já nemoh‘ nic dělat.“
Jaroslav Vaníček se nakonec smál nejlépe | foto Pavel Fišer
„Všechno šlo podle plánu,“ svěřoval se Jaroslav Vaníček. „Jelo se mi pěkně, dráha byla super. Ve finále jsem se cejtil jako Zmarzlik v Grand Prix. Nedal jsem se, podržel a vyšlo to. Dneska fakt super, motorky super, nastavení super.“
„Dobrej trénink,“ liboval si Matouš Kameník. „Jelo se mi krásně. Motorka chtěla změnit nastavení. Jelo se mi ale pěkně a dneska to stačilo.“
„Vyzkoušel jsem si motorku, vyzkoušel jsem si odstartovat, ale kluci byli rychlejší,“ vyprávěl Adam Nejezchleba. „Máme ještě dost práce před sebou. Děkuju Štěpánovi Ševčíkovi, Zdeňku Holubovi a Zdeňkovi Schneiderwindovi, že nám pomohli překonat technické potíže.“
Ervín Krajčovič vykročil za obhajobou titulu | foto Pavel Fišer
Tréninkový plochodrážní závod:
TOT
SF1
SF2
TOT
1. Jaroslav Vaníček, Praha
1 2 2
5
1.
1.
2. Jan Jeníček, Pardubice
0 – 0
0
2.
2.
3. Matouš Kameník, Pardubice
2 1 1
4
3.
3.
4. Adam Nejezchleba, Divišov
– 3 0
3
2.
4.
5. Daniel Klíma, Praha
3 3 3
9
1.
6. Jan Hlačina, Pardubice
3 2 3
8
3.
7. Petr Marek, Praha (250 ccm)
2 1 2
5
E
8. Dominik Hrbek, Pardubice
1 0 1
2
4.
Ondřej Svědík, Ervín Krajčovič a Vít Janoušek na pódiu FT1 | foto Pavel Fišer
MR flat track – FT1:
TOT
LCH
FIN
1. Ervin Krajčovič
9 9 9 9
36
1.
2. Ondřej Svědík
9 8 8 7
32
2.
3. Vít Janoušek
7 8 9 9
33
3.
4. Nikita Alyani, D
8 7 6 6
27
4.
5. Klaus Mayr, A
8 7 7 7
29
5.
6. Marius Kircher, D
6 9 5 5
25
6.
7- Bruno Belan, Slaný
7 4 8 4
23
7.
8. William Bonnici, F
4 6 4 8
22
8.
9. Sebastian Thalheim, A
6 5 5 8
24
9.
10. Tomáš Kolařík
5 6 6 6
23
10.
11. Kamil Peuker
5 2 4 3
14
2.
11.
12. Jakub Sluka
2 F 7 5
14
1.
12.
13. Elias Altmann, D
4 5 F 4
13
3.
14. Radovan Bednář
3 1 3 –
7
4.
15. Josef Gryč
2 4 2 2
10
5.
16. Saku Purtilo, FIN
3 3 3 –
9
–
FT Young – zleva Stanislav Kohout, Matěj Gebert a Tomáš Svoboda | foto Pavel Fišer
Praha – 29. března
Sluníčko se stydělo za kousanec, který mu do tváře udělal zlomyslný měsíček svým stínem. Halilo se do šedivých mraků, ale nakonec nemohlo odolat, aby svůj závod nepoodhalilo. V Praze bylo zatmění vidět už jen v koncové fázi. Sezóna na klasických drahách však teprve startovala. Úvodní díl českého šampionátu stopětadvacítek na malých oválech se stal kořistí Jaroslava Barteka. Pražský závodník se ale pro svůj premiérový primát musel pořádně poprat s Jakubem Hejkalem.
Štěpánka Nyklová, Jaroslav Bartek a Jakub Hejkal na pódiu | foto Antonie Škachová
Sedm kolibříků přijelo závodit
Barevné nápisy na mantinelech jako první udeřil do očí všechny příchozí na malou Markétu. Jejich pestrost, ale přece jen chabá kvalita provedení prozradila, že se jedná o dílo vandalů než o nový sponzoring. Ovál však byl v dokonalém stavu, což bylo rozhodující.
Sezóna začala dnes na Markétě | foto Antonie Škachová
Matěj Tůma na něm ještě v úterý trénoval. Jenže od té doby zadřel hned dva motory. A ke všemu si při fotbalu zlomil prst u ruky. Proto se ani nepřihlásil. Marek Ziman ano, jenže bohužel se kvůli poruše auta cestou do Prahy musel vrátit domů.
Po tréninku se šlo hned rovnou do ostré akce. Problém se špatným povlakem na přilbě Marka Kníže byl rychle vyřešen. A nováček dojel do cíle za Štěpánkou Nyklovou. Jaroslav Bartek hned vzápětí triumfoval stylem start – cíl. Roman Štola uhlídal Antona Kellera. Sérii uzavřel Jakub Hejkal ve třetí jízdě odvedl Dominika Suchánka, jenž se prvně představil publiku s plochodrážním motocyklem.
Při repete čtvrté jízdy byla Štěpánka Nyklová (modrá) rychlejší než Roman Štola (bílá) | foto Antonie Škachová
V rozjížďce s číslem čtyři pardubický závodník upadl ve druhém oblouku. Byl diskvalifikován, čehož litoval rovněž Roman Štola. Zatímco prve se v úvodní zatáčce prosadil do vedení, po restartu byla pohotovější Štěpánka Nyklová.
Patálie řešil také Jaroslav Bartek. V šesté jízdě se ujal vedení před Jakubem Hejkalem. Vypadla mu ovšem zpětná hadička od metylu, kterou jeho otec Martin špatně zasunul. Ve třetím okruhu se proto na první místo dostal Jakub Hejkal.
Na áčko jsou čtyři
Šimon Kníže jel svůj první závod | foto Antonie Škachová
Slánskému závodníkovi jakoby hvězdy přály. V rozjížďce s číslem sedm vystřihnul nejrychlejší start. Štěpánka Nyklová ale v první zatáčce držela vnitřní stopu, kdežto on se dostal přece jen dál k mantinelu. Zůstal pánem situace, ve druhém nájezdu byl dříve.
S devíti body nemohl být finále A blíže. Štěpánka Nyklová ztratila bod. Stejně jako Jaroslav Bartek, když v osmé jízdě ujel Šimonu Knížemu. Do hry o pódium se dostal rovněž Roman Štola. Jeho triumf v deváté jízdě byl dnešním prvním. Na leadera aktuální klasifikace postrádal již dva body a musel v poslední sérii hrát vabank.
Jakub Hejkal (modrá) vede před Štěpánkou Nyklovou (bílá) a Antonem Kellerem (červená) | foto Antonie Škachová
Start rozjížďky s číslem jedenáct jej vynesl do vedení. Jenže Jakub Hejkal byl v první zatáčce hodně nekompromisní. Čtvrtá trojka záhy přistála na jeho kontě, které zaokrouhlila na dvanáctku. Štěpánka Nyklová prve ujela Antonu Kellerovi, aby skončila s jedenáctkou.
Roman Štola s devítkou a Jaroslav Bartek se na svůj poslední start chystal s osmi body. Pražanův střet s Dominikem Suchánkem se zdál být formalitou. Pardubičan si během závodu dvakrát omylem překopnul rychlostní stupeň z trojky na dvojku. A tak mu dědeček Josef sundal řadicí páku.
A děly se věci! Dominik Suchánek vystřelil jako z praku. Do čela chtěl rovněž Jaroslav Bartek. Vmžiku z nich byla jedna velká hromada. Pavel Váňa byl velkorysý, ctil úzus první zatáčky a k restartu pozval oba závodníky. Co byste řekli, Dominik Suchánek byl opět ve vedení.
Jaroslav Bartek byl nyní o poznání ostražitější. Nechal mladého janka jet. Rozevřel knihu svých závodních zkušeností. Oťukával soupeře před sebou a vyčkával na správný okamžik. Nastal ve druhém kole. Pražan se do druhé zatáčky dostal okolo vnitřní čáry. Do třetího okruhu se řítil už jako absolutistický pán. Takže jedenáct bodů a finále A.
Ve finále B vede Roman Štola (červená) před Antonem Kellerem (bílá) a Markem Kníže (modrá) | foto Antonie Škachová
Dominik Suchánek měl v rukou černého Petra jediného účastníka finále C. Nemohl ho nevyhrát. Stejně jako Roman Štola finále B, v němž se záhy prosadil před Antona Kellera a Marka Kníže. Finále A bylo skvělým začátkem nové sezóny.
Vpředu byl Jakub Hejkal. Jaroslav Bartek se na něho okamžitě obořil. Spodní strana druhé zatáčky fungovala i nadále. Pražan se posunul do čela. Ačkoliv mu Slaňák nedopřál chviličku klidu, vítězství v prvním závodě své kariéry si už sebrat nenechal.
Jaroslav Bartek (bílá) osnuje klíčový útok na Dominika Suchánka (modrá) | foto Antonie Škachová
TOT
C
B
A
1. Jaroslav Bartek, Praha
3 2 3 3
12
1
2. Jakub Hejkal, Slaný
3 3 3 3
12
2.
3. Štěpánka Nyklová, Slaný
3 3 2 3
11
3.
4. Roman Štola, Mariánské Lázně
2 2 3 2
9
1.
5. Anton Keller, D
1 3 1 2
7
2.
6. Šimon Kníže
2 2 2 1
7
3.
7. Dominik Suchánek, Pardubice
2 X 2 2
6
1.
Poznámka: z původně přihlášených nepřijel Marek Ziman
Mela ve finále A – Jakub Hejkal (čečrvená), Jaroslav Bartek (modrá) a Štěpánka Nyklová (bílá) | foto Antonie Škachová
Průběžné pořadí seriálu:
PHA
TOT
29.3.
1. Jaroslav Bartek, Praha
20
20
2. Jakub Hejkal, Slaný
18
18
3. Štěpánka Nyklová, Slaný
16
16
4. Roman Štola, Mariánské Lázně
14
14
NC Anton Keller, D
12
12
5. Šimon Kníže
11
11
6. Dominik Suchánek, Pardubice
10
10
NC Marek Ziman, SK – Žarnovica
o
–
Poznámka: klasifikováni jsou držitelé licencí AČR startující na motocyklech se spalovacím motorem; bodový klíč za umístění v závodech 20 – 18 – 16 – 14 – 12 – 11 – 10 – 9 – 8 – 7 – 6 – 5 -4 – 3 – 2 – 1; jeden nejhorší výsledek se škrtá, o = omluven ze závodu
Sedm kolibířků zahájilo letošní sezónu – zleva Dominik Suchánek, Marek Kníže, Anton Keller, Roman Štola, Štěpánka Nyklová, Jaroslav Bartek a Jakub Hejkal | foto Antonie Škachová
Slaný – 28. března
Speedway Mini Cup 2022 končil v Plzni. Přijelo modré berlingo s vozíkem, na něm motorka. Plochodrážní. Stopětadvacítka Shupa. A v Čechách byl nový plochodrážník, byť do závodu nezasáhl. Musel se ještě hodně učit. Loni už ovšem Jakuba Hejkala vavříny neminuly.
V dobrých rukou mistra Rosůlka
„Mě úplně odmalička bavilo jezdit na něčem, co vrčí,“ vysvětluje slánský kolibřík, kterak se ke sportu levých zatáček vlastně dostal. „Měl jsem čtyřkolku, malou motorku, která se startovala jak sekačka na trávu, pak pitbike… Poprvé jsem na čtyřkolce seděl asi ve třech, nebo ve čtyřech letech. Syn tátova kamaráda pak začal jezdit plochou, tak mě táta vzal s sebou, abych se podíval.“
Jakub Hejkal si povídal s magazínem speedwayA-Z | foto Karel Herman
Šlo to ráz na ráz. „Hnedka mi půjčili motorku, že si to můžu zkusit, tak jsem do toho šel,“ líčí Jakub Hejkal. „Na prvních trénincích jsme kroužili kolem kužílků, učili jsme se ten jízdní styl. Potom jsme začali zkoušet jízdu na celý malý dráze, poprvé se mi podařilo dostat motorku trošičku do smyku asi na čtvrtým tréninku. Nejvíc mi nešlo vychytat, jak mám správně zatlačit nohou do háku, abych to dostal do smyku, udržel to v tom a ještě to uřídil. To bylo fakt těžký. Pak jsme začali trénovat starty, pan Rosůlek mi vždycky tlesknul, to jsem občas zaspal, ale asi mi to nedělalo až tak velký problémy.“
Učení dělá mistra a smyslem tréninku je příprava na soupeření na oválech. „Když mi pan Rosůlek poprvé řekl, že pojedeme zkusit závod, bylo to teda hodně stresující,“ usmívá se. „Fakt jsem se bál, že do někoho nabourám, nebo on do mě, tak jsem radši jezdil tak jako pozadu, prostě jsem se za nima jen tak plahočil.“
Argument smyku
Plochá dráha jakoby mu byla ušitá přímo na míru. „Než jsem začal jezdit, jsem ani nevěděl, že tenhle sport existuje,“ přiznává Jakub Hejkal, že se na žádném závodě nebyl ani podívat. „Můj první sport bylo plavání, to jsem začal dělat ve školce. Pak jsem si přibral atletiku. S plaváním jsem přestal, zůstala mi jen atletika, pak přišla plochá. Nějakou dobu jsem to dělal obojí, ale kryly se mi tréninky, tak jsem se musel rozhodnout. No a to je jasný, že motorky vyhrály. Plochá dráha mě začala bavit hlavně proto, že se jezdí smykem.“
S tatínkem Tomášem a Zdeňkem Schneiderwindem při svém debutu v Plzni v říjnu 2022 | foto Pavel Fišer
Ostrý start jeho kariéry přišel v půlce června roku dvacet tři. Malý ovál v jeho Slaném hostil čtvrtý díl pohárového seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup. Jakub Hejkal vyhrál finále C před dalším nováčkem Jaroslavem Bartkem, aby z osmi přítomných skončil sedmý.
„Vlastně v tu chvíli jsem ještě vůbec nevěděl, jak ty závody fungujou, jak se to boduje a tak, takže když mi řekli, že jsem nad ním vyhrál, byl jsem překvapenej,“ směje se. „Dodneška si to pamatuju a už jsem si připadal, že jsem jako na opravdovým začátku toho sportu.“
Malé ovály brázdil až do konce sezóny. „Tak vždycky to může být lepší,“ rozhodí rukama nad prosbou bilancovat svá osmá místa v poháru i v mistrovství republiky. „Ale podle mě ten výsledek sezóny, na to že jsem jezdil až někdy od půlky, byl dobrej.“
Když se mamka musí v depu držet
Ve výchově kolibříků jsou ve Slaném holt kadeti. „Je to asi dobrej nápad, jsou to závody navíc, a čím víc jsme na dráze, tím lepší,“ hodností středočeské projekty Talent Academy Slaný a letošní Talent Trophy. „Navíc když se tam potkáváme se soupeři, tak se vlastně společně učíme a jsou to větší zkušenosti, než když trénuju sám. Ve školičce, jak my říkáme, jsem začínal, dostal jsem půjčenou motorku, takovou oranžovou, malinkatou, a už jsem trénoval. Takže je to podle mě dobrý pro ty začátečníky. Naučil jsem se tam ty úplný základy i jak řešit na dráze nějaký situace, jako když se mi motorka přetočí, jak pracovat s plynem a tak.“
Česká reprezentace v Žarnovici: zleva Štěpánka Nyklová, Jakub Hejkal, Miroslav Rosůlek a Karel Průša | foto Petra Zahradníčková
Zkušenosti jej za rok a něco od prvního startu dostaly až do české reprezentace. „Za mě to bylo dobrý, myslím, že umístění se mi povedlo,“ vrací se k prázdninovému víkendu v Žarnovici. „Trať byla dobrá, místama to dost drncalo, ale jelo se mi na tom hezky. Strašně se mi líbilo, jak dokázali upravit dráhu po bouřce, všichni organizátoři tam naběhli a za hodinu jsme zase jezdili, to jsem ještě nikde neviděl. Přivezl jsem si dobrý i špatný zkušenosti. Ty dobrý byly asi to, že jsem se naučil líp styl, naučil jsem se využívat toho, že je na trati nějaká nerovnost, tak buď ji využít pro sebe, nebo tam nechat za sebou soupeře, a zlepšil jsem starty. Špatná zkušenost byla, když mě v jedný jízdě vyloučili, to mi bylo fakt líto, pohnul jsem se dvakrát na startu. Kdybych to neudělal, asi bych jel áčko.“
Chybami se závodník učí. „Ale nevadí, stane se, no,“ souhlasí Jakub Hejkal. „Asi mám krátký nohy, nebo nevím, prostě jsem tu motorku na startu neudržel a skočila mi do díry. Jako to bylo těžký. Máma mě pak musela v depu skoro zfackovat, já jsem řekl, že už další rozjížďku nepojedu. No, nakonec jsem samozřejmě jel a dopadlo to dobře. Asi jsem se naštval a řekl si, že jim ukážu a že jim to zadarmo nenechám. Byly tam i nějaké pády, naštěstí ne moje, ale vždycky je to nepříjemný. Ale i přes to vyloučení jeden den se ty závody myslím povedly. A asi jsem všechny trochu překvapil.“
Když Karel Průša gratuluje
Ještě předtím se v Divišově prvně podíval na stupně vítězů při šampionátu na malých drahách. Nakonec z toho bylo stříbro v celkové klasifikaci. Na klasických tratích jakbysmet. Tady okořeněné vítězstvím ve žhavé žarnovické jámě lvové s ambiciózními slovenskými kolibříky. Jako takové umístění Jakub Hejkal hodnotí?
Karel Průša, Jakub Hejkal a Jaroslav Hajko na pódiu | foto Petra Zahradníčková
„Rozhodně jako super,“ reaguje. „V Divišově jsem si dokázal, že mám na to, abych bojoval s těma nejlepšíma. I když vím, že mi druhé místo tak trochu daroval Petr Kvěch, když si do rozjížďky zapomněl pustit metyl… Ale to k tomu taky patří, já měl ten den štěstí, on smůlu, mně se to zase může stát jindy.“
Žarnovica všechno překonala. „Tam jsem poprvé v životě porazil Karla Průšu,“ vydechne. „Kája mě dlouho posouval dál, protože byl vždycky lepší než já a já jsem se pořád snažil se na něj dotáhnout, a to mě posouvalo dál. Za to jsem mu vlastně vděčnej a líbilo se mi, že mi přišel pogratulovat hned v depu a přál mi to. Stříbro v celkovým hodnocení. Na to, že to byla moje první celá sezóna, já myslím, že dobrý, ne?“
Zítra se jde závodit
Zima se překulila cobydup. „Jezdil jsem na motorce a to i na sněhu, ne teda na plochodrážní, ale na pitbiku,“ líčí Jakub Hejkal, kterak trávil pauzu mezi sezónami. „Taky jsem chodil do fitka s Brunem Belanem a Danem Halamkou. Byl jsem taky na horách na sportovním soustředění s ostatními plochodrážníky, to organizoval Zdeněk Schneiderwind. Letos bylo dost sněhu, tak to bylo dobrý, hráli jsme i fotbal na ledu, to byla sranda.“
Jakub Hejkal v akci na malé dráze | foto Antonie Škachová
Sranda ale končí zítra po obědě. „Na první závod na Markétě už ladíme,“ má všechno srovnané. „Na novou sezónu už se těším. Můj cíl je samozřejmě udělat mistra republiky, ale to chtěj všichni, tak se budu snažit obhájit minimálně to stříbro. Taky chci sbírat další zkušenosti a zlepšovat techniku, to hlavně na malé dráze. Taky doufám, že nám bude fungovat technika a nebudou žádný blbý pády.“
Na takové ambice nebude rozhodně sám jako Robinson bez Pátka. „Snad kolem sebe zase budu mít svůj tým, to je důležitý,“ uvědomuje si. „Trenérsky mě vede pan Rosůlek a Bruno Belan, o techniku se stará táta. Ještě mi pomáhají obě babičky, děda a strejda Luky, ti mi hodně fandí a jsou to moji jediní sponzoři. Bez nich bych vůbec nemohl jezdit. Strejda mi navíc dělá hezký fotky ze závodů. Jo, a máma chystá jídlo na závody.“
Praha – 26. března
Tréninkovým ruchem letos ožila také malá Markéta. V úterý šlo vzhledem k dešti o zatrápenou štrapáci. Dneska se ale dalo používat jediné přídavné jméno. A ve všech rodech. Dobrá dráha. Dobré počasí. Dobrý trénink. V sobotu v jednu hodinu odpoledne se začne závodit. Startovní listina čítá osm jmen. Vedle Čechů a Češky dorazí také Slovák a Němec.
Startovní listina sobotního mistrovství republiky stopětadvacítek na malé dráze v Praze:
1 Štěpánka Nyklová, Slaný
2 Šimon Kníže
3 neobsazeno
4 Roman Štola, Mariánské Lázně
5 Anton Keller, D
6 Jaroslav Bartek, Praha
7 Dominik Suchánek, Pardubice
8 Marek Ziman, SK – Žarnovica
9 Jakub Hejkal, Slaný
Po dnešním ruchu ožije malá Markéta závodním rytmem v sobotu po obědě – zleva Šimon Kníže, Jaroslav Bartek, Dominik Suchánek, Jakub Hejkal a Štěpánka Nyklová| foto Zdeněk Schneiderwind
