Praha – 7. října
Před osmnácti lety mířil s modrou přilbou na startovní rošt finálové jízdy Memoriálu Luboše Tomíčka s plánem názorně vysvětlit vnukovi legendárního závodníka, že triumf v základní části je teprve prvním krůčkem k úspěchu. A vskutku tehdy vyhrál. Předevčírem pádil k finálovému repete v montérkách s vidinou dát svému závodníkovi lepší motocykl, který dali v boxu do pucu. Josef Franc se posléze mohl dívat, kterak se z předposledního českého vítěze slavného pražského závodu stává tím předpředposledním. Aspoň jeho loučení před závodem nebylo naposledy, kdy se v Praze předvedl s plochodrážní pětistovkou. Nyní jej čeká Happy end v Kopřivnici, kdy jeho parťákem ve dvojici bude právě Jan Kvěch.

 

Pan závodník se loučí s Prahou

Pražský klub mu za věrné služby vyhradil celý bod v programu. Těsně před osmnácté se objevil na ovále ve žlutém oblečení s kšiltovkou na hlavě. Užil si symbolický start, jezdil okolo mantinelu a mával divákům. Ti se mu aplausem postarali o skvělou tečku za dlouhou kariérou.

„Člověk se loučí s klubem, za který závodil skoro třicet let, a kde se naučil závodit,“ přibližuje Josef Franc své pocity. „Byl jsem dojatej. Smutnej jsem nebyl, ale byl jsem rád, že jsem se potom převléknul do montérek. Ty závody se mi líbily, finále důstojný, pozitivní, byly to pěkný závody.“

 

Rychlá šichta v depu

 

Původní scénář ukládal, že Josef Franc projede plochodrážní pětistovku po pražském ovále naposledy před nástupem. Jenže osud chtěl jinak. Před druhým startem finálové jízdy vyrazil z vrat depa ještě jednou.

„Plán á byl, že během dvou minut nestačíme připravit motorku, co s ní Honza upad‘,“ vysvětluje své entrée. „Záložní plán, že připravíme tu druhou. Měnili jsme páčku ke spojce, museli jsme vyčistit bordel, co se dostal do řemenu. A řetězu. Udělat kola, spojka byla v cajku, Honzík byl pochroumanej víc.“

 

Mechanik a závodník v jednom páru

Osmnáct let po svém mechanikovi se Jan Kvěch zapsal mezi vítěze Tomíčkova memoriálu. „Od čtvrtka jsem poprvé doma,“ přiblížil včera Josef Franc úděl plochodrážních nomádů, přičemž jedním dechem odmltl, že by se v Pardubicích věnoval zábavě. „Makali jsme a nehýřili.“

V sobotu se ale k práci na motocyklech Jana Kvěcha nedostane, jelikož si naposledy oblékne závodnickou výstroj. „V Kopřivnici mě může porazit kdekdo,“ uvědomuje si Josef Franc handicap své dlouhé pauzy. „Honza je skvělej závodník. Já jsem s ním napsanej ve dvojici. Mohli bychom vyhrát. A na finále jednotlivců mám divokou kartu.“