Praha – 8. května
Zítra v Hexheimu startuje finálová série světového šampionátu na dlouhé dráze. Ve startovní listině figuruje Hynek Štichauer coby jediný český zástupce. Josef Franc totiž při tréninku upadl tak nešťastně, že si zlomil šestý obratel. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení.
Kopřivnice – 8. května
Kopřivnické depo je situováno do tvaru písmene L. Jan Macek je zvyklý obsadit box na konci řady kolmé k dráze i k ostatním kójím pro závodní stroje rovnoběžné se silnicí. Pořadatelé dnes v přípravě na finále šampionátu republiky jednotlivců střežili, aby sem nepronikla ani myš. Natož pak kdokoliv nepovolaný. Kompromis si ale blonďatý miláček místního publika odsud vyhodil sám. Vyhrával jednu rozjížďku za druhou. Diváky zvedl na nohy především v deváté jízdě, kdy sebral vítězství Jakubu Valkovičovi až těsně před cílovou metou. Žarnovického borce v rozjížďce s číslem osmnáct odvedl Jaroslav Vaníček, jenž s ním srovnal bodový krok. Vynutil si rozjezd o druhé místo, v němž se od Jakuba Valkoviče nenechal nachytat.
Kolem poledního visely olověně černé mraky nad kopřivnickým stadiónem proklatě nízko jako kolty všehoschopných pistolníků na divokém Západě. Tvářily se stejně odhodlané, že prostě bude pršet. A bude. Jenže Sluníčko se postavilo na stranu práva. Teplota letěla z původních šestnácti stupňů nahoru. A co bylo hlavní, před čtrnáctou hodinou se na nebeské báni páslo jen pár bělostných načechraných beránků.
Sváteční den nešel návštěvnosti na ruku. Výrobní linka v Tatrovce měla z logicistických důvodů zaměstnancům dopřát volno až v pátek. Přesto branami stadiónu prošlo nějakých tisíc duší dychtivých plochodrážního závodění. Další důkaz, že být v Kopřivnici závody babet o zabitou vránu, ochozy nebudou zívat prázdnotou.
Mezi přihlížejícími byl i Pavel Matula. Na rozdíl od většiny přítomných měl exkluzivní výhled rovnou od startovního roštu. Jeho místo u pásky zaujal Karel Marek. Bývalý flat tracker se totiž musel zacvičit před srpnovým finále českého individuálního šampionátu, v jehož termínu bude stálý startmaršál na dovolené.
V rozjížďce s číslem jedna Matouš Kameník odvedl Jaroslava Vaníčka. Vzápětí se stylem start – cíl kraloval Jaroslav Petrák. Matěj Frýza na něho dotíral, ale nakonec měl plnou hlavu starostí uhlídat dravého Štěpána Melče. Ani Jan Macek se na své první tři body moc nenadřel, ale rozjížďka s číslem čtyři zvedla všechny na nohy.
Jan Jeníček líčí svůj duel s Jakubem Valkovičem v rozjížďce s číslem tři:
„Neříkám, že bych Kubu předjel. Ale v poslední zatáčce jsem udělal chybu a ta mě zbrzdila.“
A to k ní přijeli jen dva borci! Daniel Halamka a Jan Hlačina se totiž omluvili ze zdravotních důvodů. Dopředu skočil Jakub Valkovič. Jenže Jan Jeníček nepokládal jejich duel za uzavřený. Udeřil hned po startu. A jak ubývala kola do cíle, intenzita jeho útoků sílila. Teprve chybička pardubického juniora v závěrečném oblouku potvrdila Slovákovo vítězství.
Jan Jeníček bral boj o pódium nesmírně vážně, jak prokázal v páté jízdě. Páska letěla vzhůru a on dopředu. Po čtyřech okruzích měl skalp hned dvou vítězů úvodní série. Matouš Kameník musel v první zatáčce odrážet Jaroslava Petráka a jejich pardubický kolega si stačil vytvořit klíčový náskok.
Jan Macek v sedmé, ani Jakub Valkovič v osmé nezaváhali. Na žarnovického plochodrážníka sice odstartoval Matěj Frýza, jenže rychlá stopa vnějškem úvodního oblouku přece jen neomylně navedla Jakuba Valkoviče dopředu.
Vysoko pomýšlel rovněž Jaroslav Vaníček. Triumf v rozjížďce s číslem šest, v níž se mu postavil pouze Michal Baštecký, byl jednoznačný V desáté jízdě ale vyrazil dopředu David Hofman. Senzace neměla dlouhého trvání. Jaroslav Vaníček vedl již v úvodním nájezdu, kdežto Jaroslav Petrák zamířil na druhý post vnějškem úvodní zatáčky.
Předtím v deváté jízdě na čele aktuální klasifikace zůstal sám Jan Macek. Stejné ambice přitom živil Jakub Valkovič. Ba co víc, byl to právě on, kdo se ujal vedení. Ke všemu se Jan Macek zdržel s Matoušem Kameníkem v první zatáčce.
Ve výjezdu už ale byl absolutním pánem. A mohl se soustředit na stíhání Jakuba Valkoviče. Jenže slovenský závodník se cítil dokonale v sedle. Mařil jeden nájezd domácího borce za druhým. Dokud nepřišla poslední zatáčka. Jan Macek lízal nafukovačky, nabral při tom rychlost. Letěl stále vpřed a pár metrů před metou se zmocnil vítězství.
Jakub Valkovič přemítá o rozjížďce s číslem devět:
„Cítil jsem ho za sebou. V poslední zatáčce jsem udělal víc nájezd na lajnu, ale on jel venek.“
Po třech sériích vedl Jan Macek. O bod za ním byl nejen Jakub, ale i Jaroslav Vaníček. A také Jan Jeníček. Pardubičan s přehledem vyhrál dvanáctou jízdu, v jejímž nájezdu do třetího okruhu Štěpán Melč překonal Radka Bambucha.
Poslední šanci na pódium se snažil držet Matouš Kameník. Jeho velká sóla v rozjížďkách s čísly třináct a sedmnáct uzavřela jeho skóre na hodnotě dvanáct. Přesně na stejnou hodnotu se dostal Jan Macek o sérii dříve. Ve čtrnácté jízdě se jako blesk prohnal v první zatáčce po pravé ruce Jaroslava Vaníčka. A Jan Jeníček trčel na třetí příčce.
Brzy mu svitlo, že jej žádný z originálních kopřivnických pohárů z Ateliéru Hrubý nečeká. Podobnou jistotou záhy získal také Matouš Kameník. Jakub Valkovič sice v rozjížďce s číslem patnáct hravě triumfoval před zraky Jaroslava Petráka. Jenže v osmnácté jízdě jeho kosa narazila na kámen v rukou Jaroslava Vaníčka.
Jaroslav Vaníček popisuje rozjezd o druhé místo:
„Myslel jsem, že pojede dál ode mě, ale na něco takovýho jsem zvyklej z Polska, takže v pohodě. Já šel na venek, on na spodek.“
Osmnáctá jízda se musela opakovat vinou pásky Štěpána Melče. Sotva mladík v plzeňské vestě zmizel za vraty depa, Jaroslav Vaníček se ujal vedení. Jakub Valkovič vyzkoušel osvědčený úder po vnějšku první zatáčky. Avšak naprosto marně. Zuby si na Pražanovi lámal i nadále.
V cíli bylo jasné, že mezi nimi bude rozjezd. Jan Jeníček hned na to vyhrál o celou rovinku, ale stejně jako Matouš Kameník mu na ně chyběl bod. Také oni dva mohli doufat v dodatkovou jízdu. Ale jedině za pofiderního předpokladu, že v rozjížďce s číslem dvacet Jan Macek něco pokazí.
Nepokazil. Celá čtyři kola strávil ve vedení a vítězným wheelie dal nad slunce najevo, kdože to dneska vyhrál. A pak už přišel jen onen jediný rozjezd. Jaroslav Vaníček zase skvěle vystihnul start. Jakub Valkovič jej zkusil zaskočit nečekaným úderem z vnitřní strany. Pražan jeho lest prokoukl, udržel se ve vedení. A po závodech mohl vyskočit na druhý stupínek pódia.
„Rychlý to bylo,“ usmíval se Jan Macek. „Hluboký, skvělý. Většinou od startu do cíle, až na tu jednu jízdu s Jakubem. Říkal jsem si, musím, musím. Dobré, paráda. O půl metru! Druhý přebor, podruhé patnáct bodů.“
„Podle mě super,“ reagoval Jaroslav Vaníček na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Škoda první jízdy, ale jsem rád, že to takhle dobře dopadlo. Ten rozjezd mě trošku zaskočil, počítal jsem, že nebude. Dopadlo to dobře
„Jelo se mi dobře,“ líčil Jakub Valkovič. „Dráha byla super připravená. V první jízdě jsem měl problém s nastavením, Honza Jeníček mě dobíhal. Škoda jízdy s Honzou Mackem a Járou Vaníčkem. Poslední dvě rozjížďky jsem špatně startoval. V rozjezdu jsem to zkusil, ale nevyšlo to.“
„Paráda,“ bilancoval Jan Jeníček. „Cejtil jsem se na motorce super. Škoda první jízdy. Neříkám, že bych Kubu předjel, ale moje chyba v poslední zatáčce mě zbrzdila. Třetí jízda taky, tam jsme vypálili všichni. To bylo o startu a první zatáčce. Kdo se dostane a venek, pak to bylo jasný.“
„Dobrý to bylo,“ říkal Matouš Kameník. „Kousek od bedny. Motorka jela pěkně, ale něco chybělo. Asi lepší nastavení, nevím.“
„Jelo se nádherně,“ rozplýval se Jaroslav Petrák. „Hezky jsem si to užil. Mohlo to bejt lepší. Nebylo, to nevadí.“
„Praskla mi guma,“ posteskl si Matěj Frýza. „Snažil jsem se, protože se mi tady nejezdí dobře. Je to specifická dráha, má plynulé zatáčky. Jel jsem tady na rezervní motorce, ta druhá mi odešla.“
| 1. Jan Macek, Kopřivnice | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Jaroslav Vaníček, Praha | 2 3 3 2 3 | 13+3 |
| 3. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 3 3 2 3 2 | 13+2 |
| 4. Jan Jeníček, Pardubice | 2 3 3 1 3 | 12 |
| 5. Matouš Kameník, Pardubice | 3 2 1 3 3 | 12 |
| 6. Jaroslav Petrák, Pardubice | 3 1 2 2 2 | 10 |
| 7. Michal Baštecký, Praha | 0 2 0 3 2 | 7 |
| 8. Filip Kasan, SK – Žarnovica | 1 0 3 2 1 | 7 |
| 9. Matěj Frýza, Plzeň | 2 2 E 0 2 | 6 |
| 10. David Hofman, Pardubice | 2 1 1 1 1 | 6 |
| 11. Dominik Hrbek, Pardubice | 0 2 2 1 0 | 5 |
| 12. Štěpán Melč, Plzeň | 1 F 2 2 T | 5 |
| 13. Radek Bambuch, Kopřivnice | 1 0 1 1 1 | 4 |
Poznámka: z původně přihlášených se omluvili Daniel Halamka a Jan Hlačina
| PHA | KOP | TOT | |
| 26.3. | 8.5. | ||
| 1. Jan Macek, Kopřivnice | 20 | 20 | 40 |
| 2. Jaroslav Vaníček, Praha | 10 | 18 | 28 |
| 3. Jan Jeníček, Pardubice | 12 | 14 | 26 |
| 4. Matouš Kameník, Pardubice | 11 | 12 | 23 |
| 5. Jaroslav Petrák, Pardubice | 7 | 11 | 18 |
| 6. Adam Bubba Bednář, Praha | 18 | – | 18 |
| NC Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | – | 16 | 16 |
| 7. Matěj Frýza, Plzeň | 8 | 8 | 16 |
| 8. Hynek Štichauer, Pardubice | 16 | – | 16 |
| 9. Michal Baštecký, Praha | 5 | 10 | 15 |
| 10. Daniel Klíma, Praha | 14 | – | 14 |
| NC Filip Kasan, SK – Žarnovica | – | 9 | 9 |
| 11. David Hofman, Pardubice | 2 | 7 | 9 |
| 12. Štěpán Melč, Plzeň | 4 | 5 | 9 |
| NC Emil Milberg, S | 9 | – | 9 |
| 13. Dominik Hrbek, Pardubice | – | 6 | 6 |
| 14. Bruno Belan, Slaný | 6 | – | 6 |
| 15. Radek Bambuch, Kopřivnice | – | 4 | 4 |
| 16. Daniel Halamka, Praha | 3 | o | 3 |
| 17. Karel Průša, Slaný (250 ccm) | 1 | – | 1 |
| 18. Jan Hlačina, Pardubice | o | o | – |