Pardubice – 18. března
Výtečná dráha čekala v pondělí odpoledne na účastníky pardubického tréninku. Protože nebyla sanitka, proběhl pouze ve volném režimu. Na pásku se bude startovat až dnes, když se bude trénovat v Praze. Zdeněk Schneiderwind byl ale navýsost spokojen.
Loading ...
V Pardubicích se příští sobotu rozhodne o postupu do evropského finále | foto AMK ZP Pardubice[/caption]
Bratislava – 16. března
Od roku 1997 se na Slovensku uděluje cena Křišťálové křídlo. Její hlavní myšlenkou je objevování a vyzdvihování nových jedinečných lidí a jejich profesních výkonů, které si zaslouží úctu. Uděluje se v širokém spektru oblastí a v sobotu si ji převzal rovněž Martin Vaculík.
„Chcel by som sa vám veľmi pekne poďakovať za udelenie ocenenia Krištáľového krídla v športovej kategórii,“ nešetřil slovenský závodník vděkem. „Toto ocenenie je veľmi prestížne, už len byť nominovaný medzi toľkými úžasnými osobnosťami, ktoré som mal možnosť vidieť je pre mňa tiež niečo výnimočné. Určite je to pre mňa obrovská pocta a veľká motivácia pokračovať v tvrdej práci. Naďalej budem robiť to, čo robím najlepšie, ako viem. Veľmi pekne ďakujem svojej rodine a ľuďom, ktorí mi udelili toto nádherné ocenenie. Sľubujem, že na dráhe zo seba vydám všetko. Ďakujem veľmi pekne.“
Český březen se chce evidentně podívat na plochodrážní závody. Dělá všechno, aby se příští týden vskutku mohl podívat na tři závody v Praze a v Pardubicích. Zatím si ale o našich borcích v akci můžeme pouze číst.
Prvním Čechem, který v sezóně 2024 závodil v oficiálním závodě na krátké dráze, se stal Václav Milík. Čtvrteční začátek v britské Premiership se mu nepodařil podle představ. Oxford doma předčil Birmingham 47:43 a on hostům přivezl jeden bod (0 1 0 -).
U nás jsou zatím v akci především pořadatelé. Při sobotní brigádě v Plzni se smykovaly jak klasická, tak malá dráha, kde se třetího dubna uskuteční pohárový závod kolibříků. Pořadatelé sundali staré nafukovací mantinely a menším bagrem vyhloubili příkop pro nové, které se pod dohledem certifikovaného polského technika začnou osazovat příští středu.
Žichlice – 17. března
Je to frčák! Ze sedla motocyklu pro foťák. A mezi tím ještě zaskočit do jiného boxu coby mechanik. Takový zápřah přece nemůže nikdo zvládnout. Ano, taková je bohužel pravda. Ačkoliv v tomto případě by si na své přišel minulý čas. Štěpán Ševčík bude zvládat už jen dvě z těchto tří rolí. A česká scéna bude mít o jednoho plochodrážníka méně.
Čas na plochodrážní scéně upaluje jako dlouhodrážní motocykl po rovince v Mariánských Lázních. Před sezónou 2021 se svěřoval, že chce závodit na dvě stě procent. Minimálně. Tehdy ještě se stopětadvacítou. Přišla pódia, v Divišově, ve Slaném, tam dokonce triumf v náhradním Memoriálu Antonína Vildeho.
„Sezónu 2021 hodnotím, myslím, kladně,“ zamýšlí se Štěpán Ševčík. „V tom roce jsem závodil za chabařovický klub. Je to už celkem dlouho, takže nějaké bilancování není úplně podložené čerstvými vzpomínkami, ale obecně na stopětadvacítky vzpomínám s úsměvem na tváři. Poznal jsem zde spoustu závodníků a dalších lidí, se kterými cesta v mé kariéře pokračovala.“
V říjnu 2021 přišla pochopitelně dvěstěpadesátka. „Když mi ji na přelomu září a října na tréninku v Chabařovicích půjčil Vojta Šachl, už v tu chvíli jsem věděl, že tohle je něco, co mě bude jistě bavit,“ přibližuje své první dojmy. „Vyšší kubatura mě sedla prakticky okamžitě a nic nebránilo odjetí mých prvních závodů na stále zapůjčené dvěstěpadesátce na mistrovství republiky v Pardubicích.“
A kolibříky byl amen. „Ještě na konci roku 2021 jsem odjel poslední dvěstěpadesátkový závod už na své motorce, i když stále se zapůjčenými díly,“ pokračuje Štěpán Ševčík. „A s posledními a závody stopětadvacítek jsem už nižší kubaturu pověsil na hřebík.“
A jelo se dál. S dvěstěpadesátkou. Kromě jejich šampionátu čtvrtlitrů, kde mu patřila pátá pozice, také v juniorce a v přeboru, kam motocykly nižšího obsahu dle řádů smějí.
„Na sezónu 2022 jsem přestoupil do Divišova, kde nás Vašek Hromas přivítal,“ kvituje Štěpán Ševčík. „A nebýt jeho pomoci, motorku bych nejspíše dodnes pohromadě neměl. V tomto roce jsem zažíval celkem rušné chvíle, protože prakticky celou sezónu jsem odjezdil bez mechanika, občas mi pomohla rodina, jindy zase ostatní nebo již vysloužilí závodníci, nicméně nastálo jsem nikoho neměl. I když to nebylo jednoduché, svou první sezónu na dvěstěpadesátce jsem odjel a ke konci roku přišly i první zmínky o přechodu na nejvyšší kubaturu.“
Jenže pětistovky přinesly hodně problémů… „Sezóna 2023 pro mě nezačala dvakrát nejlépe,“ připouští Štěpán Ševčík. „Do seriálu závodů jsem nastoupil bez tréninku a můj premiérový závod na pětistovce byl i mou první jízdou s takto silným motorem. Kvůli škole a dalším aspektům, které ovlivnily mé závodění v roce 2023, jsem za celou sezónu odjel asi jen dva tréninky, takže sžívání se s novou motorkou nebylo snadné.“
I přes to se Štěpán Ševčík přenesl. „Když už jsem si tak nějak zvykl na výkon nového stroje, přišly na scénu technické problémy,“ povzdechne si. „Nejprve mě začal trápit motor, další závod spojka a poslední pár závodů jsem se začal potýkat se zapalováním. Původy těchto problémů byly různé, ale asi hlavním důvodem bylo, že jsem přechod na pětistovky začal řešit pozdě a před sezónou nebyl dostatek času na přípravu motorky.“
Za ony zmiňované tři roky se působení Štěpána Ševčíka na českých oválech neomezilo jen na závodění. „Jak jsem se dostal k focení?,“ vytuší směr našeho vyprávění. „Těžká otázka a já vlastně ani nevím. Už jako malý jsem byl spíše technický tip a vždycky mě zajímalo, jak a co funguje a podobně. Při cestách na různé dovolené a výlety s rodinou jsem vše dokumentoval na malý kompakt a v roce 2020 jsem dostal svůj první, pro mě tenkrát obrovský, fotoaparát. Další rok jsem se s focením spíše seznamoval, ale svůj směr jsem si našel poměrně rychle, motosport.“
Zájem o techniku jej nasměroval do cizích boxů coby mechanika. „K tomu mě přivedl Věroslav Kollert, když Adam Nejezchleba potřeboval druhého mechanika,“ dozvídáme se. „V tu dobu mě ještě nenapadlo, že mě mechanikování takto pohltí. Jelikož jsem se jako mechanik osvědčil, Adamovi jsem pomáhal i na dalších závodech a dokonce jsem s ním byl i na světovém poháru v Lotyšské Rize. Skloubit závodění, mechanikování a focení nebylo zrovna jednoduché, proto po minulé sezóně muselo přijít menší urovnání priorit.“
A jak to dopadlo? „I když to říkám velice nerad, po více jak čtyřech letech musím své jezdecké působení na ploché dráze ukončit,“ povzdechne si. „V sezóně nejsem schopen odjet jediný trénink a to jak jsem se už dokázal přesvědčit, nemůže fungovat. Kromě toho si myslím, že nejsem dostatečně talentovaný závodník, abych se tomuto sportu mohl věnovat profesionálně, proto na ploché dráze mě budete nadále vídat jako mechanika a fotografa.“
Zadní vrátka si ale nechává otevřená. „K závodění se možná někdy v budoucnu vrátím, ale aktuálně mám jiné priority,“ líčí. „Kromě focení bych se také rád věnoval správě sociálních sítí, nejen plochodrážních jezdců, čemuž se věnuji už dnes. V září loňského roku jsem nastoupil na střední uměleckoprůmyslovou školu keramickou a sklářskou v Karlových Varech, kde studuji obor fotografie a multimédia, na které doufám nasbírám potřebné vědomosti, abych, dnes už pro mě práci, mohl vykonávat co nejlépe.“
Štěpán Ševčík děkuje:
„Na ploché jsem poznal spoustu lidí a zažil ještě více krásných i zlých momentů, na které nikdy nezapomenu. Kdybych na podzim roku 2018 na plochou dráhu do Plzně nepřišel, dnes bych určitě nebyl tam, kde jsem teď, proto myslím, že je nutností poděkovat činovníkům nejen plzeňského klubu, ale i klubu Chabařovice. Nesmím zapomenout ani na všechny sponzory, kteří mě v mém putování světem ploché dráhy podporovali. Obrovské díky patří již zmíněnému Václavu Hromasovi, který mi pomohl dát dohromady motorku a bez kterého bych minulou a předminulou sezónu vůbec neodjel. Největší poděkování patří mé úžasné slečně a rodině za podporu a motivaci, kterou jsem od nich dostával a konkrétně musím vyzdvihnout mou maminku a bráchu Honzu, kteří se mnou odjeli skoro všechny závody a nebýt nich, skončil už bych mnohem dříve. Děkuji všem fanouškům a podporovatelům a těším se, až se zase někdy potkáme na oválu nebo mimo něj!“
Sezóna 2024 na plochej dráhe sa ešte nezačala, ale žarnovický štadión je už v plnej permanencii. Príliš si neoddýchol, ešte 16. decembra sa na ňom trénovalo. Zima bola krátka, mrazy takmer žiadne. Zrážky len v podobe dažďa, ale v Žarnovici bez povodní. Speedway Club už začiatkom februára začal pripravovať dráhu, aby bolo možné na nej trénovať. Čakalo sa len na nové nafukovacie bariéry. Aj tie koncom februára prišli a za pár dní boli nainštalované. Seniori Martin Vaculík a Jakub Valkovič sa dovtedy pripravovali na sezónu individuálne. Technickej príprave a kondícii sa organizovane venovali členovia Speedway Academy. Na samom začiatku marca zavrčali po prvýkrát na štadióne už aj motocykle.
Po vlaňajšej premiére opäť zavítal do rodiska kapitána družstva Martina Vaculíka team deväťnásobných majstrov Poľska Ebut.pl Stal Gorzów. Vaculík za tento klub jazdil už v rokoch 2017 a 2018 a opäť háji jeho farby od roku 2021. Gorzów neprišiel len absolvovať prvé tréningy na motocykloch na dráhe. Začiatok takmer týždňového sústredenia, či tábora to boli „integracje oraz przygotovania ogólnorozwojowe“. Zodpovedalo tomu aj zloženie výpravy. Bolo v ňom extraligové družstvo, ligové družstvo do 24 rokov a vedenie. Vedúcim výpravy bol sám predseda klubu Waldemar Sadowski, trénermi Stanislaw Chomski a Piotr Šwist. Ten druhý vyhral v roku 1987 v Žarnovici semifinále ME juniorov. V roku 2010 na Zlatej prilbe SNP obsadil 10. miesto, ale požičal motor víťaznému Matejovi Kůsovi. Vo vedení boli ešte napríklad vedúci družstva, hovorca a redaktor, fyzioterapeut, mechanici a ďalší. Pre extraligu počíta klub s pretekármi Martin Vaculík, Szymon Wožniak, Anders Thomsen, Oskar Fajfer, Oskar Paluch, Jakub Miškowiak, Jakub Stojanowski a s niekoľkými juniormi. Klub podpísal zmluvu aj s českou nádejou, 16 ročným Adamom Bubbom Bednářom z Prahy, ktorý sústredenie tiež absolvoval. Do tréningov sa zapojil aj Jakub Valkovič.
Poľská výprava bývala vo Vyhniach a po ubytovaní mohla v hoteli začať využívať bazén, výrivky a saunu. V sobotu si prehliadli štadión a po žarnovickom okolí absolvovali cezpoľný beh so žarnovickou trénerkou Terry Zet. Trénerka priznala, že Stalowci majú kondíciu neskutočnú. Ďalšie kondično pohybové tréningy viedol s pretekármi fyzioterapeut poľskej reprezentácie Jerzy Buczak. Pohybové ústrojenstvá mohli potom zrelaxovať v parnom jaskynnom kúpeli Parenica v Sklených Tepliciach. Ešte stále relatívne dlhé zimné večery využívala výprava na spoločné posedenia a spoločenské hry. Jeden z večerov patril stretnutiu s primátorkou Žarnovice Ing. Alenou Kazimírovou a s členmi Speedway Clubu Žarnovica. K najväčším atrakciám patrili návšteva strelnice a skúšky voľných pádov, alebo lietania vo veternom tuneli.
Od 4. do 6. marca absolvovali pretekári Stali Gorzów 5 tréningov na dráhe v Mestskom športovom areáli. V pondelok a v utorok trénovali predpoludním i popoludní, v stredu už len dopoludnia. Ruch na žarnovickom štadióne pútal pozornosť médií, vrátane troch najväčších televízií, ale aj verejnosti. Organizovane sa prišli na tréningy pozrieť tiež žarnovickí predškoláci a školáci. Členovia Speedway Clubu Žarnovici dokázali pripraviť svojim hosťom bohatý, pestrý a zaujímavý program, počas ktorého im bol sprievodcom Martin Vaculík.
Spokojnosť z vydarenej akcie vystriedal smútok. 7. marca zarmútila Speedway Club a priaznivcov plochej dráhy správa, akú nikto nechcel počuť. Že dotĺklo boľavé srdce bývalého pretekára a následne trénera Jána Daniela, ktorý ešte v októbri bol obetavo pri triumfoch svojich zverencov v Pohári mieru a priateľstva a v I. českej lige v Žarnovici.
Život však ide ďalej a v dňoch 8. a 9. marca trénovali v Žarnovici mládežníci ďalšieho poľského klubu Orlen Oil Motoru Lublin. Odjazdili množstvo kôl po dráhe, aby sa čím skôr vyrovnali starším kolegom, majstrom Poľska v predchádzajúcich dvoch sezónach.
Praha – 14. března
Proti úternímu tréninku na pražské Markétě se postavilo deštivé počasí. A proto plochodrážní motory letos prvně na Šestce zabouřily až během čtvrtečního odpoledne. Další mají následovat v rychlém sledu, v pondělí v Pardubicích, v úterý a ve čtvrtek opět v metropoli.
„Dráha byla výborná,“ nešetřil Zdeněk Schneiderwind nadšením. „Kluci, co ještě letos neseděli na motorce, si to užili. Ti, co už mají několik tréninků za sebou jako Bubba, Jára Vaníček, Honza Macek a další, už zkoušeli nastavení. Fakt dobrej trénink.“
