Praha – 3. června
Obrovským plochodrážním svátkem bylo konání SGP2 A SGP České republiky v Praze na Markétě zkraje června. V první řadě vyprodaný závod a díky tomu i super atmosféra. Pořadatelé zvládli všechno na jedničku s hvězdičkou ostatně jako vždy. Oba závody v pátek i v sobotu měly super kvalitu i díky všem jezdcům. Dlouho jsem takové bitvy na dráze neviděl.
Samozřejmě jsme my Češi fandili Václavu Milíkovi. Tentokrát se mu nedařilo, ale on nám časem ukáže, že je stále velikým borcem. Češi kromě něho fantasticky podpořili loňského vítěze, slovenského jezdce, Martina Vaculíka. Pamatuji si, jak jsem ho v jeho sedmnácti letech vyhlašoval jako mistra České republiky ve Slaném.
Je obdivuhodné, kam se svoji pílí a profesionálním přístupem až dostal. Stále se nevzdává naděje získat titul mistra světa. V Praze se netajil s tím, že by rád loňské vítězství obhájil. No, a přání se stalo skutečností.
V pátek i v sobotu jsme měli obrovskou možnost vidět v depu i v ostatních prostorách stadiónu spoustu bývalých jezdců včetně legend.
Pozdravil jsem se nejdříve se známým jezdcem, ledařem, Němcem Güntherem Bauerem, který letos ukončil bohatou a dlouhou kariéru. Posléze s Nickim Pedersenem a Armandem Castagnou. Krásné setkání jsem prožil v depu s velikým přítelem klubu Mšeno, a s přítelem i mým, legendou jezdeckou, ale i skvělým člověkem, Američanem, který žije ve Švédsku, Gregem Hancockem. Povídali jsme si, a vzpomínali na krásné zážitky ve Mšeně.
U kafe jsem potkal svého super kamaráda, se kterým jsem jezdil léta za Chabařovice, Bohuslava Poláka, a také dalšího super kámoše Martina Morávka.
A také obrovskou legendu, Australana Jasona Crumpa. Když před lety začal se závody stopětadvacítek dnes 180 centimetrů vysoký Jaroslav Vaníček, poznal jsem i jeho tátu. Byl věrným dvojníkem právě Jasona Crumpa. Ostatně posuďte sami ze snímku.
