Mariánské Lázně – 6. května
Ta scéna již patří ke koloritu lázeňského kilometru. Miloslav Čmejla se objeví na nástupu ve společnosti velké postavy dlouhé dráhy, které předá vzpomínkový pohár na Zdeňka Kudrnu. Nejinak tomu bylo letos, kdy si ocenění převzal bývalý závodník pořádajícího klubu Václav Maxim.
O Václavu Maximovi čtěte zde.
Mariánské Lázně – 6. května
Na mezinárodní český šampionát na lázeňský kilometr přijel dokonale připravený. Dokonce na všechny jeho pozvané mechaniky v garáži nezbyla práce. Na ovále stačil tempu jeho rychle připisovaných čtyřek pouze neméně nachystaný a motivovaný Josef Franc. A v rozjížďce s číslem patnáct jej porazil. Oba ovládli svá semifinále a jejich duel měl dojít svého rozuzlení ve finálové jízdě. V ní v Pražanově motoru hlasitě zachrastilo, kdežto Hynek Štichauer projel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz a již dvojnásobný mistr republiky.
Květnová rána jsou zde jednou za rok neopakovatelná. Nájemníci z garáží odvezou své osobní automobily. A dovnitř mechanici vozí pestrobarevné motocykly a stejně nápadné dodávky po vyložení odvážejí do vedlejších prostor. Vzduch voní po klobásách a dalších specialitách z grilu. Točí se pivko, občas se ozve zvuk motoru, v čemž prozatím hrají prim stopětadvacítky. Mistrovství republiky na dlouhé dráze začíná až po dopoledních závodech kolibříků.
„Rekord není nejdůležitější, jsou to závody, těšil jsem se sem a doufám, že to bude lepší než extraliga v Praze.“
Patnáctičlenná startovní listina letos nebyla zas až tak natřískaná, jako bývala. Ke všemu Jörg Tebbe po zranění dorazil jen coby doprovod svého syna Louise. Rozjížďky slibovaly pěknou podívanou, navíc pořádná dlouhá dráha se u nás jede jednou za rok. Ježíškovi také ledacos odpustíte, nicméně okruh největších favoritů na titul se smrskl na tři.
Josef Franc by se z nevyššího stupínku lázeňského pódia usmíval již poosmé, což se nikomu před ním v rámci mistrovství republiky nepovedlo. A pak Hynek Štichauer. Když Roman Andrusiv přijel do depa, aby přiložil svou ruku k dílu, zjistil, že se do garáže kvůli ostatním mechanikům prostě už nevejde. A pak Stephan Katt.
Při formální přejímce napsal k datu narození jen den a měsíc, rok se smíchem odmítal. Když se dozvěděl, že Josef Franc je ještě o půl roku starší, přece jen se rozjasnil. A jeho ruka přece jen doplnila číslovky jedna devět sedm a ještě jednou devět.
Slavnostní nástup byl jako vždy okázalý. Miloslav Čmejla předal vzpomínkový pohár na Zdeňka Kudrnu do rukou Václava Maxima. Na svou historii letos mysleli také samotní pořadatelé, jež sezvali bývalé jezdce našeho long tracku. Sešlo se jich přes třicet.
S prvními jízdami se teorie o aspiracích dokonale potvrdily. Hned na úvod Josef Franc odvedl Stephana Katta. Rozjížďku s číslem čtyři opanoval Hynek Štichauer, byť jej Timo Wachs usilovně pronásledoval. Na úvod třetí série vedl Stephan Katt bratru o třicet metrů před Fabianem Wachsem již na konci prvního okruhu. A hned na to sóla Josefa France a Hynka Štichauera.
Oba neporažení Češi samozřejmě vévodili aktuální klasifikaci. Stephan Katt ztrácel bod, stejně jako Daniel Spiller, před nímž byl v cíli doposud pouze Josef France. Němcova ztráta se prohloubila v rozjížďce s číslem sedm. V ní se ze skrumáže první zatáčky nerychleji dostal Timo Wachs.
„Musí všechno sednout. Udělal jsem pro to hodně moc. Jsou to závody, když budeš štěstí, mohlo by to cinknout.“
Josef Franc nechal Daniela Spillera za sebou a ve třetím kole se probil do čela. Hynek Štichauer vzápětí odpověděl triumfem ve stylu start – cíl, jehož bezprostředním svědkem se stal Stephan Katt. A tak to šlo dál. Hynek Štichauer ovládl desátou, Josef Franc dvanáctou jízdu. Stephana Katta mezitím odvedl Daniel Spiller.
Oba neporažení Češi na sebe měli narazit až v rozjížďce s číslem patnáct, jíž se základní část uzavírala. Každý z nich stál na opačné straně startovního roštu. Josef Franc šel s převodem o zub dolů a ujal se z vnitřní dráhy vedení. Hynek Štichauer se od mantinelu dostal jen za jeho záda.
„Z tý pětky mi motorka na Pepu nestačila.“
Pro čtyři závodníky dnešní mítink končil. Byl mezi nimi i Lukáš Hromádka. Dopoledne dlouho domlouval svému motoru, který nakonec naskočil. A dovolil Moravanovi předvádět srdnaté výkony v rámci možností.
Semifinále nechalo definitivní řešení otázky českého mistra na finále. Body se opět sčítaly s dosavadním skóre. Josef Franc se přetahoval s Danielem Spillerem, jenže nakonec tahal na delší konce provazu a zůstal neporažen. Druhému semifinále vzápětí po raketovém startu kraloval Hynek Štichauer.
Josef Franc zůstal při výběru dráhy pro finále u červené, z níž vyhrál dvakrát po sobě. Hynek Štichauer sáhl po bílé, po niž toužil také Stephan Katt. Chtě nechtě musel vzít na vděk zelenou. Když páska letěla nahoru, vypálil vpřed Hynek Štichauer. Ostatně nic jiného mu nezbylo, musel být v cíli dříve než Josef Franc. A vítězství bylo ideální cesta.
Ve druhém oblouku se Daniel Spiller dostal před Stephana Katta. Josef Franc byl čtvrtý, jenže ve druhém kole z jeho motoru jen zachrastilo. Zůstal stát, předchozí body mu však stačily na titul vicemistra. Z nich ostatně profitoval také Stephan Katt. I když byl v cíli před Danielem Spillerem, bronz zachránil o bod. Pódium ale patřilo především Hynku Štichauerovi, již dvojnásobnému šampiónu dlouhodrážní republiky.
„Nebylo to úplně zadarmo,“ hodnotil svůj titul Hynek Štichauer. „Pepík taky jel nádherný závody. Za vítězstvím je hodně úsilí, jsem rád, že to vyšlo. Vážím si toho víc než prvního titulu. Chci poděkovat klukům, co pomáhaj v dílně. Měli jsme největší tým tady, ale v Mariánkách se to neztratí. Je to motivace, dělá to moc. Je to tam, titul se počítá, povedlo se to, bylo to vydřený,nebylo to rozhodně s prstem v nose.“
„Nemám moc náladu,“ vraštil Josef Franc čelo. „Sám nevím, co se s motorem stalo. Z mýho pohledu bezproblémový závody, já si to užíval. Finálová jízda dopadla, jak dopadla. Stejně se body sčítají, dopadlo to, jak dopadlo. Chci všem svým partnerům moc a moc poděkovat a omluvit se. Hynek přijel, vyhrál závod, je mistr republiky. Já se cejtím spokojenej, mám dobrý pocity, těším se na mistrovství světa do Herxheimu. Maiánky už byly takovej můj vstup do sezóny. Motor čerstvě po servisu a stálo to hodně peněz.“
„Nic moc, posral jsem jízdy,“ sypal si Lukáš Hromádka popel na hlavu. „Motorka od loňska, blbne svíčka. Lekl jsem se, jak mě dojel, ale dal jsem mu to. Pěkný svezení, za měsíc mám Stadskanaal, uvidím.“
| SF1 | SF2 | FIN | TOT | ||
| 1. Hynek Štichauer, Pardubice | 4 4 4 4 3 | 4 | 4 | 27 | |
| 2. Josef Franc, Praha | 4 4 4 4 4 | 4 | E | 24 | |
| 3. Stephan Katt, D | 3 4 3 3 4 | 3 | 2 | 22 | |
| 4. Daniel Spiller, D | 4 3 2 4 2 | 3 | 3 | 21 | |
| 5. Fabian Wachs, D | 3 2 4 1 3 | 1 | 1 | 15 | |
| 6. Marcel Dachs, D | 2 3 1 3 3 | 2 | 14 | ||
| 7. Mario NIedermaier, D | 1 3 0 3 4 | 2 | 13 | ||
| 8. Timo Wachs, D | 3 2 3 2 2 | E | 12 | ||
| 9. Nigel Hummel, D | 2 1 2 2 1 | 1 | 12 | ||
| 10. Louis Tebbe, D | 0 2 3 1 2 | 0 | 8 | ||
| 11. Dennis Heller, D | 2 1 1 2 1 | 7 | |||
| 12. Lukáš Hromádka, Kopřivnice | 1 1 2 1 0 | 5 | |||
| 13. Micahel Raangs, NL | 1 0 1 0 – | 2 |
Poznámka: z původně přihlášených nepřijeli Jörg Tebbe (D) a Chad Wirtzffeld (GB)
| I | Luboš Hromádka (Pardubice), Roman Štola (Mariánské Lázně) |
| II | Luboš Hromádka (Pardubice), Roman Štola (Mariánské Lázně) |
Mariánské Lázně – 6. května
Než se lázeňský kilometr mohl dostat k začátku korunovace českého šampióna na dlouhé dráze, šest kolibříků pokračovalo ve svém mistrovství republiky na malých oválech. Základní část ukončil Karel Průša bez porážky. Ve finále A se Petr Marek ukázal jako nekompresní a již po startu se prodral do vedení. Třetí na pódiu byla Štěpánka Nyklová.
Kdepak déšť, před nímž varovaly meteorologické rosničky! Krásné ráno slibovalo nádherný den s výmluvností otřelého sňatkového podvodníka. A na rozdíl od takového týpka lákajícího důvěřivé dušičky na kolonádě do svých tenat, svému slovu dokonale dostálo. Mistrovský závod stopětadvacítek před dlouhodrážním šampionátem republiky se v Mariánských Lázních vyvedl stejně náramně jako počasí.
Šest přítomných kolibříků by škarohlídy mohlo svádět k lamentacím o personální krizi, která udeřila již také na dětskou odnož plochodrážního sportu. Jenže všechno už tu bylo a na druhou stranu rozpis nedal nikomu sebemenší prostor ke stížnostem. Každý se totiž potkal s každým jen a jen jednou. Tedy skoro…
Mítink rozehrála nejlépe dvojice favoritů. Petr Marek vyhrál stylem start – cíl první, Karel Průša druhou jízdu. V ní vlastně odstartoval boj o finále A. Štěpánka Nyklová zkoušela útočit na Luboše Hromádku, dokud se jí vskutku nepovedlo dostat se na druhou příčku.
Pardubický borec nakonec v poslední zatáčce upadl, ale pro poslední bod si přišel po svých. Po třech jízdách na hrotu aktuální klasifikace osaměl Karel Průša. Po rozevření charakteristické pásky západočeského oválu odpálil rychle dopředu.
Petr Marek za ním. Ve druhé zatáčce mu k předjetí chyběl jen onen pověstný kousíček. Avšak stejně již bylo jisté, že se oba borci potkají ve finále A a teprve v něm si budou lámat bochník chleba. Ve čtvrté jízdě mezi trojici nejlepších vykročila Štěpánka Nyklová.
S Lubošem Hromádkou se potkala dnes podruhé. Tentokrát na jeho odstartovala, aby v cíli měla na pardubického blonďáka k dobru již dva body. Za vodu se však ještě definitivně nedostala. V závěru jí čekali oba favorité.
A jak Petr Marek v páté, tak Karel Průša v osmé vyhráli. Slaňák měl dohromady dvanáct, Pražan jedenáct bodů. Štěpánka Nyklová v prvním případě uhlídala dravého Mariána Jirouta, nakonec odstartovala na Romana Štolu. A protože mezitím oba leadeři porazili Luboše Hromádku, měla o dva body více než blonďatý Pardubičan.
Osm jízd základního rozpisu bylo hodně úsporných, ale na druhou stranu efektivních a mítink měl pořádný spád. Finálový pořad z podobné koncepce nevybočil. Ani nemohl, protože menší počet závodníků jej rozdělil přesně na půl. Finále B a finále A.
V prvním případě vypálil dopředu Marián Jirout. Ve výjezdu z druhé zatáčce se však nechal vynést příliš moc na venek. Luboš Hromádka nemohl prostor po jeho levé ruce využít jinak než na převzetí vedení. Také áčko se vzápětí rozhodlo poměrně rychle.
Petr Marek rychle odpálil. V první zatáčce zavřel Karla Průšu na vnitřek a už jen upaloval dopředu. Čtyři kola a Mariánskému Lázněmi se měl nést rachot motorů již jen legendárního kilometru.
| B | A | ||
| 1. Petr Marek, Praha | 3 2 3 3 | 3 | |
| 2. Karel Průša, Slaný | 3 3 3 3 | 2 | |
| 3. Štěpánka Nyklovsá, Slaný | 2 3 3 2 | 1 | |
| 4. Luboš Hromádka, Pardubice | 1 2 2 2 | 3 | |
| 5. Marián Jirout, Pardubice | 2 1 1 1 | 2 | |
| 6. Roman Štola, Mariánské Lázně | 1 1 1 1 | 1 |
Samostatné jízdy: Dominik Suchánek, Pardubice
| PLZ | MaL | TOT | |
| 1.5. | 6.5. | ||
| 1. Petr Marek, Praha | 20 | 20 | 40 |
| 2. Karel Průša, Slaný | 14 | 18 | 32 |
| 3. Štěpánka Nyklová, Slaný | 12 | 16 | 28 |
| 4. Luboš Hromádka, Pardubice | 10 | 14 | 24 |
| 5. Marián Jirout, Pardubice | 11 | 12 | 23 |
| 6. Adam Nejezchleba, Liberec (E) | 18 | – | 18 |
| NC Andžejs Smulkevič, LAT | 16 | – | 16 |
| 7. Roman Štola, Mariánské Lázně | 9 | 11 | 9 |
Kopřivnice – 5. května
Eduard Krčmář, který doposud kraloval českému přeboru, bude v pondělním třetím díle v Kopřivnici scházet. Nicméně zájem ze strany závodníků je stejně obrovský, takže sportovní komise musela opět řešit otázku kvalifikace. Od čtrnácti hodin se pod hradem Šostýnem bude odehrávat pořádné drama, které umocní veteránský Flat Track Cup a vyvrcholí Memoriálem Michala Matuly.
V souladu s pravidly je do hlavního závodu nasazeno čtrnáct závodníků včetně domácího zástupce Radka Bambucha. Zbývající čtveřice nastoupí k jedné kvalifikační jízdy, jejíž výsledek je rozdělí přesně napůl. Dva postoupí, dva budou náhradníky.
| kvalifikace: |
| Štěpán Melč, Plzeň |
| Daniel Halamka, Praha |
| David Hofman, Pardubice |
| Jakub Valkovič, SK – Žarnovica |
| hlavní závod: |
| 1 Matouš Kameník, Pardubice |
| 2 Adam Bubba Bednář, Praha |
| 3 Jan Macek, Praha |
| 4 Radek Bambuch, Kopřivnice |
| 5 Hynek Štichauer, Pardubice |
| 6 Matěj Frýza, Plzeň |
| 7 Michal Baštecký, Praha |
| 8 Jan Hlačina, Pardubice |
| 9 Vojtěch Šachl, Praha |
| 10 Jan Jeníček, Pardubice |
| 11 druhý z kvalifikace |
| 12 Bruno Belan, Slaný |
| 13 Petr Chlupáč, Praha |
| 14 Jaroslav Petrák, Pardubice |
| 15 vítěz kvalifikace |
| 16 Daniel Klíma, Praha |
| 17 třetí z kvalifikace |
| 18 čtvrtý z kvalifikace |
Praha – 4. května
Kai Huckenbeck byl včera potvrzen jako divoká karta pro německou velkou cenu. Copak o to, třicetiletý borec se zde loni prezentoval slušným výkonem. Jenže v Teterowě se pojede až týden po Praze. A po nominaci na SGP České republiky zatím není ani vidu, ani slechu. Po včerejší extralize se však sešly klíčové osobnosti, aby klub své návrhy odeslal.
Loading ...
„Požádali jsme o výjimku, ale dneska musíme svůj návrh poslat,“ vysvětloval Pavel Ondrašík v průběhu včerejší pražské extraligy. „Má přijít měsíc před závodem. Poprosili jsme, abychom to mohli o dva dny posunout.“
Také letos Pražané zřejmě oznámí své nominace na SGP a SGP2 až při své tiskové konferenci. „Logicky se bavíme o dvou, třech jménech,“ nechtěl sportovní šéf pražské klubu prozradit nic dalšího o závodníkovi, který si třetího června v české metropoli oblékne vestu se šestnáctkou.
Nebude zase až takové překvapení, půjde-li o Václava Milíka či Jana Kvěch. „Když mi dají divokou kartu, budu rád a budu zase něco vědět o dráze,“ připomínal pardubický kapitán svůj objev rychlé vnitřní stopy v první zatáčce, který jej v rozjezdu poslal před Mateusze Sczpeaniaka.
Václav Milík však extraligu nepojal jako rozhodující duel s Janem Kvěchem. „Nepřijel jsem s ním soupeřit, ale přijel jsem jen dělat svou práci,“ svěřoval se. „Kdyby mi ale tu kartu nedali, nevím, kam koukaj‘ (smích). Cítím se dobře, vidím, že na to mám. V hlavě jsem si pře analyzoval svůj přístup v Polsku.“
A výsledky jsou vidět, protože Václavu Milíkovi letos nevyšla vlastně jen evropská kvalifikace. „Dneska jsem tady jel stejný motor jako před rokem,“ vrátil se ještě k ouvertuře české extraligy. „A dělal jsem na něm dvanáct bodů. Ten rozdíl to byl element mezi řidítky a sedlem. Mám skvělý tým, suprový lidi, děláme plochou dráhu profesionálně, přišel mediální manažer. Člověk musí jít s dobou, mám co nabídnout. Je to hezký, další životní krok, jde to dopředu.“
Pardubice – 5. května
Déšť zkomplikoval začátek polského šampionátu juniorských družstev. Úvodní dvojzávody skupiny D, v níž figuruje opět tým ACCR, v Ostrowě a Rawiczi spláchnul déšť. Nyní polská federace upravila termíny, které se týkají rovněž mítinků příští středu a čtvrtek v Pardubicích. Uskuteční se až v náhradním termínu, který však před kvalifikací juniorského mistrovství světa v sobotu dvacátého května nebude.
