Praha – 9. dubna
V sobotu dopoledne pokračuje PRO-TEC Speedway Mini Cup v Chabařovicích. Nicméně třetí díl pohárové série stopětadvacítek neuvidí Divišov, nýbrž Slaný, kde závod startuje úderem jedenácté. Změna lokality byla zapříčiněna vypsáním nedělního soustředění SCM ve Slaném.
Foto: Lucie Šachlová
Praha – 6. dubna
Velká cena UNITOP s bojem o sedmnáctku při české velké ceně nemohla mít lepší začátek než takový, o nějž se postarali kolibříci v prvním díle svého šampionátu na krátké dráze na malé Markétě. České stopětadvacítky se totiž náramně vyrovnávají a minimálně polovina startovního pole může směle pomýšlet na vavříny. První z klíčových rozjížděk byla pátá v pořadí, v níž se Vojtěch Šachl dokázal probít z třetí pozice k vítězství na úkor Adama Bednáře a Bruna Belana. Oba poražené to stálo finále A, i když Pražan v rozjížďce s číslem patnáct jako jediný porazil Jaroslava Vaníčka, ačkoliv jen o pár minut dříve skončil na zemi. Do áčka se nedostal ani Jan Jeníček, byť na závěr připravil o punc neporazitelnosti Vojtěcha Šachla. Zato Matouš Kameník prohrál jen s Adamem Bednářem a nakonec si mohl vychutnat premiérové pódium. V klíčové jízdě dojel třetí, zatímco Jaroslav Vaníček po bezchybném startu ukázal výfuk Vojtěchu Šachlovi.
Svěží vítr již od rána rozháněl mraky s potenciální hrozbou deště, před nímž meteorologové ještě v půlce týdne varovali. Černá kropička svlažovala vysušenou dráhu a dvanáctka účastníků prvního dílu šampionátu stopětadvacítek na krátkých drahách se chystala k tréninku. Chyběl Adam Nejezchleba, jenž o minulém víkendu při tréninku v Kostěnicích zadřel motor. Absence chabařovického vlasáče byla štěstím pro Josefa Černého, který dorazil na malou Markétu neohlášen, ale za těchto okolností mohl obsadit volnou dvanáctku.
Druhý z trojice plzeňských kolibříků však mohl plným právem hovořit o smůle. V rozjížďce s číslem jedna za sebou s velkou převahou vodil Adama Bednáře a Matouše Kameníka. Cenného skalpu se však nedočkal. V první zatáčce třetího kola se přetočil, upadl a byl Tomášem Topinkou diskvalifikován.
Adam Bednář posléze ovládl repete a dodal dnešnímu mítinku zbrusu nový scénář. Vzápětí Jan Jeníček odvedl Bruna Belana a Luboše Krejču. Jaroslav Vaníček po raketovém startu ovládl rozjížďku s číslem tři. V závěru třetího kola se dostal do potíží Štěpán Ševčík. Vrazil do bariéry, ale udržel se v sedle.
Vedoucí Pražan jen pohledem zkontroloval, že Eric Puffer je za ním hodně daleko, a pak zpomalil, aby plzeňskému nováčkovi předjetím o kolo nesebral poslední bod. Férový skutek Jaroslava Vaníčka neměl dnes být osamocený. Vždyť hned vzápětí Vojtěch Šachl za podobných okolností dávala pozor na Dominika Hrbka.
Divišovský závodník si druhou trojku na své konto připsal hned v rozjížďce s číslem šest. Její průběh musel zvednout ze sedaček všechny přítomné. Samozřejmě obrazně řečeno, jelikož na malé Markétě žádná místa k sezení nejsou. Vedení se ujal Bruno Belan, jehož start byl ještě bleskovější než u raketového Adama Bednáře.
Pražský Jihočech však svého slánského soupeře vnějškem první zatáčky nestihnul. Vojtěch Šachl byl v té chvíli poslední, ale ke kapitulaci měl stejně daleko asi tak jako český král k útěku z boje ve známém citátu. Již do druhé zatáčky si to pod Adama Bednáře namířil spodem, jakoby se nechumelilo.
Prakticky okamžitě začal Vojtěch Šachl oťukávat vedoucího Bruna Belana. Ve druhém kole se mu jej nepodařilo podjet. Jako přilepený se držel vnitřní čáry celý další okruh, aby mu tentokrát záměr klapnul na jedničku. Žlutočerný prapor v rukách Zdeňka Schneiderwinda jej již přivítal coby vedoucího závodníka a záhy mu na kontě přistála další trojka.
V otázce skóre se mu mohl vyrovnat pouze Jaroslav Vaníček. Obhájce všech možných stopětadvacítkářských titulů však v rozjížďce s číslem osm musel urputně bojovat s Janem Jeníčkem. Již v nájezdu do druhého kola opět vedl před Pardubičanem, jenž na něho tlačil až do cíle. Devátou jízdu pak Jaroslav Vaníček vyhrál stylem start – cíl.
Vojtěch Šachl kontroval triumfem ve dvanácté jízdě. I on se musel vypořádat se stále se lepšícím Janem Jeníčkem. Jenže jejich duel skončil zkraje druhého kola, když se Jan Jeníček přetočil v první zatáčce a vyjel na zelený trávník uprostřed oválu.
Dva účastníci finále A byli v zásadě jasní již před poslední sérií základní části. A jak již mnohokrát na mini oválech se řešila otázka třetího do party k Jaroslavu Vaníčkovi a Vojtěchu Šachlovi. Zájemců bylo jako obvykle povícero. Jenže stačilo jediné zaváhání a skok na sudy zastupující tradiční stupně vítězů přestal být reálný.
Své o tom věděli Bruno Belan i Jan Jeníček. Slaňák se dočkal prvního triumfu ve čtrnácté jízdě, když mu los přihrál do cesty méně ambiciózní soupeře. Jan Jeníček zase v rozjížďce s číslem šestnáct jako vůbec první dnes připravil o punc neporazitelnosti Vojtěcha Šachla.
Úhelným kamenem Pardubičanova úspěchu se stal povedený start. Divišovský borec v první zatáčce objel Matěje Frýzu. Dál se však nedostal už jen proto, že se nechal ve druhém oblouku poněkud rozházet. Ovšem ani Jaroslav Vaníček neprošel základní části bez bodové ztráty, když našel přemožitele v osobě Adama Bednáře.
Ten těžil z úvodní smůly Matěje Frýzy, když po jeho diskvalifikaci ovládnul repete první jízdy. O tom již víme stejně jako o rozjížďce s číslem pět, kdy atakoval vedoucího Bruna Belana. Ale stejně jako slánský borec se stal obětí Vojtěcha Šachla. Od té chvíle měl však Adam Bednář již jen vítězit, i když to nebylo zase až tak přímočaré.
V desáté jízdě upadl z vedoucí příčky v prvním oblouku třetího kola. Naštěstí pro něj již Tomáš Topinka vztyčil červenou vlajku, protože o zatáčku dříve šel k zemi Luboš Krejča. Adam Bednář vedl opakovačku, ale na začátku druhého kola opět upadl. Přesto se rychle vrátil do sedla a dokonce musel zpomalovat, aby Josefa Černého v závěru předjetím o kolo nepřipravil o poslední bod!
V rozjížďce s číslem patnáct Adam Bednář odstartoval na Jaroslava Vaníčka, který rozhodně nechtěl zůstat pozadu. Jenže trajektorie obou závodníků se střetly a Adam Bednář se ocitnul na zemi. Názory na incident se lišily, na sociálních sítích se později strhla malá smršť názorů o levé noze úřadujícího šampióna. Tomáš Topinka se ovšem držel zásady, že kamenem má házet především, kdo je sám bez viny, a pro repete pozval oba dva.
Adam Bednář, který se nemohl zpod svého motocyklu dostat bez pomoci, si vysloužil potlesk, když se po svých vrátil do depa. Jenže aplaus zesílil, když v patnácté jízdě letěla páska k pražskému nebi podruhé. Než si Jaroslav Vaníček přeřadil, Adam Bednář proměnil svou bleskovou startovní reakci v komfortní vedení.
Jaroslav Vaníček útočil po celá čtyři kola. Jenže Adam Bednář rýsoval na malé Markétě jedno bezchybné kolo za druhým. A byl to právě on, koho Zdeněk Schneiderwind jako prvního pozdravil šachovnicovou vlajkou. Avšak ani tři vítězství nestačila, aby se Adam Bednář postavil na startovní rošt finále A.
Svému štěstí šel naproti Matouš Kameník. Ano, měl kliku při losování, ano, měl kliku v rozjížďce s číslem jedna, na jejíž opakovačku se původní leader Matěj Frýza mohl jen dívat. Ale do finále A se za současného stavu českých stopětadvacítek nikdo pouhou náhodou nedostane. Zatímco ostatní ztráceli tu méně, ondy více, Matouš Kameník pronesla pádný argument v rozjížďce s číslem jedenáct.
V ní se po startu prosadil do čela Bruno Belan. Divišovský závodník však již od samého počátku vyvíjel silný tlak na Slaňáka, až se ten v předposlední zatáčce dopustil drobné chybky. Když Matouš Kameník viděl, že se jeho soupeř dostal moc ven, okamžitě se protáhnul do čela. A na brífink před finálovými jízdami dorazil s jedenácti body jako Vojtěch Šachl a Jaroslav Vaníček.
Nicméně finálové rozjížďky byly zajímavé již od déčka. Zatímco Luboš Krejča, jehož připravily o body dva pády, šel neomylně za vítězstvím, rozhořel se boj o druhé místo. Za delší konec provazu v něm tahal Dominik Hrbek, když se ve druhé zatáčce posunul před Štěpána Ševčíka.
Finále C opanoval Matěj Frýza, který rychle zmizel z dohledu Erica Puffera a Josefa Černého. Po startu béčka musel Adam Bednář krotit motocykl, který se mu vzepjal na zadní. Jenže v prvním výjezdu Bruno Belan vyháněl Jana Jeníčka na venek. Na vnitřní polovině vznikl dost velký prostor, kudy se Adam Bednář mohl ujat vedení.
Při losování startovních pozic třech jedenáctibodových pro finále A byl nejlepší Vojtěch Šachl. Dlouho neváhal nad volbou vnitřní pozice. Jenže do čela vypálil Jaroslav Vaníček, který si vybral střed, zatímco na Matouše Kameníka zbyl povlak bílé barvy. O obsazení jednotlivých sudů tak dnes vlastně rozhodl již start.
| D | C | B | A | TOT | ||
| 1. Jaroslav Vaníček, Praha | 3 3 3 2 | 6 | 17 | |||
| 2. Vojtěch Šachl, Divišov | 3 3 3 2 | 4 | 15 | |||
| 3. Matouš Kameník, Divišov | 2 3 3 3 | 2 | 13 | |||
| 4. Adam Bednář, Praha | 3 1 3 3 | 3 | 13 | |||
| 5. Bruno Belan, Slaný | 2 2 2 3 | 2 | 11 | |||
| 6. Jan Jeníček, Pardubice | 3 2 L 3 | 1 | 9 | |||
| 7. Matěj Frýza, Plzeň | X 3 2 1 | 3 | 9 | |||
| 8. Eric Puffer, D – Slaný | 2 2 2 2 | 2 | 10 | |||
| 9. Josef Černý, Plzeň | 2 1 2 2 | 1 | 8 | |||
| 10. Luboš Krejča, Praha | 1 2 X X | 3 | 6 | |||
| 11. Dominik Hrbek, Pardubice | 1 1 1 1 | 2 | 6 | |||
| 12. Štěpán Ševčík, Plzeň | 1 1 1 ex | 1 | 4 |
Poznámka: Štěpán Ševčík byl v patnácté jízdě předjet o kolo
Foto: Pavel Fišer a Eva Palánová
Praha – 3. dubna
Zatímco velká Markéta zůstane zítra bez tréninku, na malém ovále v sousedství její první zatáčky se bude od šestnácti hodin jezdit. Všichni kolibříci mohou tím pádem otestovat ovál, na němž se v sobotu dopoledne začne bojovat o první body v mistrovství republiky stopětadvacítek na malých tratích. V této souvislosti apeluje Zdeněk Schneiderwind na všechny zájemce o start v sobotním závodě, aby se mu svou účast co nejrychleji potvrdili. Na rozdíl od pohárové série PRO-TEC Speedway Mini Cup je totiž šampionát republiky přece jen o poznání formálnější záležitost. A závodníci, kteří dorazí na blind až v sobotu, by nemuseli být k závodu připuštěni.
Foto: Pavel Fišer
Praha – 26. března
Včerejší úvodní díl seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup na malé Markétě ubíhal rychle až do osmé rozjížďky. V ní měl ošklivě vypadající pád Luboš Krejča, který se záhy ocitnul v péči lékaře na palubě klubové sanitky. První zprávy o jeho zdravotním stavu zněly optimisticky a naštěstí je potvrdilo také důkladně vyšetření v nemocnici v Motole.
„Pád to byl hnusnej‘,“ povzdechne si závodníkův otec Ladislav. „Ale naštěstí jen pár škrábanců a ťuklé koleno. Ale už to rozchodil, tak vzhůru na motorku. Včera měl největší strach, co je s motorkou. A když jsme šli z Motola, ptal se, jestli je ve čtvrtek trénink.“
Foto: Kiril Ianatchkov a Pavel Fišer
Praha – 26. března
Slunce dnes odpoledne přikryly mraky a všichni přítomní úvodnímu dílu letošního seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup klepali kosu, nicméně nádherné souboje kolibříků je musely pořádně rozehřát. Prim hrála trojka, která si pražské soustředění v Goričanu prodloužila o další den. Vojtěch Šachl šel od vítězství k vítězství. Jaroslav Vaníček dvakrát narazil na Adama Bednáře. Ten již v v sedmé jízdě vystrčil dravé růžky, aby v rozjížďce s číslem čtrnáct pražského borce elegantně porazil. Ve finále A Vojtěch Šachl dlouho neotálel s volbou vnitřní pozice na startovním roštu. Za sebou měl Adama Bednáře, ale Jaroslav Vaníček se přece jen dokázal dostat před něho na druhou pozici. Mítink bohužel po pádu v osmé jízdě nedokončil Luboš Krejča. Byl pořádně potlučený, ale na rentgen do motolské nemocnice mířil jen pro strýčka příhodu.
Ještě nad ránem měl Zdeněk Schneiderwind oprávněné obavy o osud závodu. Včera párkrát slušně sprchlo a obloha se kabonila i nyní. Naštěstí však vysvitlo sluníčko, takže pražský trenér mohl na čestné telefonické dotazy, zda se odpoledne bude závodit, mohl odpovídat kladně.
Konec března je přece jenom brzký termín. Někteří kolibříci se ještě nedostali do sedla, a proto se raději rozhodli věnovat se ještě trénování. Tony Katra stál dnes za mantinelem jako divák. Karel Průša dorazil bez svého synka Karla, který se ještě letos nedostal do sedla, takže raději upřednostnil atletický kroužek.
Přesto se u malé Markéty sešlo dvanáct závodníků. Letošní PRO-TEC Speedway Mini Cup začal klasicky dvojicí tréninků. Viděli jsme pády Matěje Frýzy a Bruna Belana, technické problémy měl Dominik Hrbek a s motorkou do depa pěšky mířil rovněž Adam Bednář. Nicméně v zásadě nešlo o nic víc než samé prkotiny.
Mezitím se ochladilo, ale konečně se po zimní pauze začalo závodit na klasických tratích. Nejlepším startem se v rozjížďce s číslem jedna blýsknul Bruno Belan. Jenže Vojtěch Šachl jej v první zatáčce podjel a byl to právě on, kdo si přivezl první tři body na své konto. Stylem start – cíl jej vzápětí napodobil Jakub Exler. A ve třetí jízdě Jaroslav Vaníček, jenž se v první zatáčce rázně vypořádal s Janem Jeníčkem.
Ve čtvrté jízdě se Adam Bednář jako blesk mihnul do čela ze středního pole startovního roštu, aby uzavřel seznam úvodních vítězů. Upřímně řečeno, jeho triumf nad Matějem Frýzou a Lubošem Krejčou se nedal hodnotit jako nečekaný. Nicméně jihočeský motokrosař měl v rukávu mnohem výraznější překvapení.
První z nich servíroval již v sedmé jízdě. Na let bílé pásky k olověně šedé pražské obloze reagoval jako dynamit na rozpálenou jiskřičku a ujal se vedení. Jenže Jaroslav Vaníček šel neomylně za svým cílem. V úvodním oblouku si nebral žádné servítky. Najel si dovnitř, aby Adama Bednáře okamžitě podjel.
Na šest bodů jako Jaroslav Vaníček se Vojtěch Šachl dostal již prve v rozjížďce s číslem šest, v níž se rychle probil do vedení před Plzeňany Matěje Frýzu a Štěpána Ševčíka.
Rozjížďka s číslem osm přinesla první dnešní triumf Janu Jeníčkovi, avšak na pár desítek minut mítink přerušila. Luboš Krejča jezdil druhý, když na konci protilehlé rovinky třetího okruhu vrazil do mantinelu a po děsivém pádu skončil ležet na trávníku. Skončil v péči lékaře, jehož diagnóza nezněla hrozivě. Pozdější vyšetření potlučeného pražského závodníka v motolské nemocnici zaplaťpánbůh původní verdikt potvrdila.
Třetí série začala formovat podobu tria pro finále A. Bruno Belan si z páté jízdy dovezl trojku, avšak v rozjížďce s číslem devět jej odvedl Adam Bednář. Slaňákovi se tím pádem začalo nedostávat bodů, zatímco jeho přemožitel byl na koni. Ani Vojtěch Šachl, ani Jaroslav Vaníček neuhnuli z vítězné dráhy a desátou, resp. dvanáctou jízdu vyhráli stylem start – cíl. I když na Pražana si krátce po startu neváhal vyšlápnout Matěj Frýza.
Již v zimě se Zdeněk Schneiderwind netajil přesvědčením, že letošní ročník pohárové série kolibříků bude slynout úžasnou vyrovnaností. Pravda, stojíme teprve u vstupních dveří do haly sezóny s devatenáctkou na konci letopočtu a řada závodníků stále není rozjetá. Nicméně již nyní je jasné, že duchovní otec myšlenky závodů stopětadvacítek na mini tratích se ve svých předpokladech nespletl.
Adam Bednář totiž vystřihnul další start jako z partesu v rozjížďce s číslem čtrnáct. Znovu přitom ukázal výfuk Jaroslavu Vaníčkovi. Jenže na rozdíl od druhé série dopsal svému příběhu happy end. Nic neslevil z rychlosti, ani ze stylu. Nedopustil se sebemenší chybičky. I když absolutistický monarcha loňské stopětadvacítkářské kampaně za jeho zády dělal maxim, chtě nechtě musel zaknihovat svou první letošní prohru.
Mohl se však těšit na odvetu ve finále A, kam je vzápětí doprovodil Vojtěch Šachů. Divišovský závodník díky hladkému triumfu před zraky Jana Jeníčka a Adama Nejezchleby v rozjížďce s číslem patnáct skončil základní část s maximálním bodovým ziskem.
Finálovou část rozehrál nejlépe Adam Nejezchleba. V déčku odstartoval na Štěpána Ševčíka. Obrýlený plzeňský debutant absolvoval svůj první závod vůbec s třináctkou na zádech. Vesta se šestkou, kterou si vylosoval, je totiž po loňské sezóně nezvěstná. Třikrát jej rychlejší a zkušenější závodníci dnes předjeli o kolo. Při neúčasti Luboše Krejči si ale nyní nenechal dva body za druhé místo vzít.
Finále C nebylo šťastné pro Matouše Kameníka, který ve třinácté jízdě urputně bojoval o prvenství s Jakubem Exlerem. Nedal mu pokoj, dokud je oba Zdeněk Schneiderwind nepřivítal v cíli šachovnicovou vlajkou. Do boje se pustil i tentokrát, ovšem jeho smělý nájezd na Matěje Frýzu spodní stranou úvodního oblouku skončil pádem.
Béčko zastihlo na svém startovním roštu střelce, jejichž přítomnosti ve finále A bychom se nikterak nepodivovali. Vedení se ujal Bruno Belan, avšak Jan Jeníček přes zimu neztratil nic ze své bojovnosti. Ve druhém kole udeřil zleva úvodní zatáčky. Slaňák se ubránil, avšak hned v následujícím oblouku se přece jen nechal poněkud rozhodit, za což jej Pardubičan promptně ztrestal.
Pavel Ondrašík, jenž se dnes ujal role rozhodčího, vyřešil bodové rovnosti losem ještě před brífinkem se závodníky. Jaroslav Vaníček se divil, proč ke slovu nepřišly obligátní kámen, nůžky a papír. Nicméně Adam Bednář mu vyfouknul střed startovního roštu finále A. Na něho zbyl flek až u mantinelu, protože Vojtěch Šachl s vnitřkem nikterak neváhal.
Možnost první volby využil dokonale na maximum a po startu vystřelil na první místo. Těsně za sebou měl Adama Bednáře, zatímco Jaroslav Vaníček navzdory své snaze zůstal vzadu. Adam Bednář prahnul po skalpu svého divišovského soupeře.
Ten se v úvodní zatáčce druhého okruhu zlehka přetočil. Byl to však Adam Bednář, který za jeho chybku platil. Kolizní situaci sice vyřešil na výbornou, ale Jaroslav Vaníček mu sebral druhé místo. A tak se Adam Bednář poprvé objevil na pódiu coby třetí.
| D | C | B | A | TOT | ||
| 1. Vojtěch Šachl, Divišov | 3 3 3 3 | 3 | 15 | |||
| 2. Jaroslav Vaníček, Praha | 3 3 3 2 | 2 | 13 | |||
| 3. Adam Bednář, Praha | 3 2 3 3 | 1 | 12 | |||
| 4. Jan Jeníček, Pardubice | 2 3 1 2 | 3 | 11 | |||
| 5. Bruno Belan, Slaný | 2 3 2 3 | 2 | 12 | |||
| 6. Jakub Exler, Praha | 3 1 2 3 | 1 | 10 | |||
| 7. Matěj Frýza, Plzeň | 2 2 2 2 | 3 | 11 | |||
| 8. Dominik Hrbek, Pardubice | 2 2 1 1 | 2 | 8 | |||
| 9. Matouš Kameník, Divišov | 1 1 3 2 | F | 7 | |||
| 10. Adam Nejezchleba, Ch. | 1 2 2 1 | 3 | 9 | |||
| 11. Štěpán Ševčík, Plzeň | 1 ex ex ex | 2 | 3 | |||
| 12. Luboš Krečja, Praha | 1 X – – | – | 1 |
Poznámka: Štěpán Ševčík byl v rozjížďkách s čísly šest, jedenáct a čtrnáct předjet o kolo
Foto: Eva Palánová a Pavel Fišer
Praha – 15. března
Žil, byl, Pepík Kunášek. Vždy nastartoval svůj motocykl BMW se sajdkárou, který v Čechách zůstal po Wehrmachtu. Zastavil se v nedalekých Štipoklasech, kde nasedl jeden jeho o něco mladší kudrnatý vrstevník. Během chvilky již oba pádili ke Kutné Hoře. Nechtěli se kochat nádherou starobylého hornického města. Ani zkontrolovat, zda Pepíček Franců, jenž byl ještě batolátkem, má čistou plínku. Směřovali totiž do Pardubic, respektive na stadión ve Svítkově, protože oba nadchla plochá dráha. Sport levých zatáček jim moc nešel, avšak každá pohádka má šťastný konec, takže přespříští úterý může již podvanácté začít pohárový seriál stopětadvacítek opět pod názvem PRO-TEC Speedway Mini Cup.
Josef Kunášek záhy pochopil, že se nestane hvězdou plochodrážního nebe. Ale kudrnáč, jehož není složité identifikovat coby Zdeňka Schneiderwinda, se po obtížných začátcích se na oválech našel. V třiaosmdesátém vyhrál Zlatou stuhu, aby hned vzápětí šel na vojnu do Rudé hvězdy, jejímž zaměstnancem zůstal dodnes.
Sám prožil dlouhou kariéru prodlouženou o léta na dlouhých a travnatých oválech, na nichž se dvakrát stal evropským šampiónem. Nedával mu však spát malý ovále za první zatáčkou pražské Markéty. Vznikl zde v osmdesátých letech v rámci projektu experimentálního oddílu talentované mládeže. Nicméně před dvaceti lety už prakticky zahálel a sloužil jen jako parkoviště pro novináře a pozvané hosty Tomíčkova memoriálu a pražské Speedway Grand Prix.
Už roku 2006 zde Zdeněk Schneiderwind organizoval tréninky svých svěřenců s půllitry. Aby jejich snažení dostalo nějaký smysl, přišel s myšlenkou Markéta Cupu, kdy nejlepší dostávali věcné ceny. Avšak jezdit s pětistovkou po malém ovále připomínalo létání s nadzvukovou stíhačkou uvnitř hangáru. Klíční kost Zdeňka Schneiderwinda o tom ví konec konců své.
Stopětadvacítky však nabízely vhodnou alternativu. A tak na sklonku října 2007 prvně v závodním tempu zabouřily na malé Markétě. Bojovaly v závodě na letmé kolo o traťový rekord známém z dlouhých drah, stíhacím klání Shupa Cup a závodě jednotlivců s tisícovkou coby Ceně vydavatele magazínu speedwayA-Z navrch.
Právě individuální klání se ukázalo jako nejživotaschopnější, protože traťové rekordy a stíhací podniky se sice repríz dočkaly, avšak záhy zmizely v historii. Zprvu charakterizovaly Markéta Cup rozjížďky pro dva závodníky, ale v sezóně 2011 se ustálil model pro tři užívaný dodnes.
Zároveň se seriál přejmenoval na Speedway Mini Cup, protože v říjnu 2010 do něho svým malým oválem vstoupily Chabařovice a v dalším roce také Divišov. Pohár stopětadvacítek posloužil rovněž jako vzor pro mistrovství republiky stopětadvacítek na krátkých tratích, jež bylo prvně vypsáno v sezóně 2009.
„Šel jsem podle Michala Stárka a jeho Fuji extraligy,“ netají se Zdeněk Schneiderwind zdroje své inspirace. „Vesty, bannery a také společenské záležitosti, aby si závodnici pokecali. A ta parta, co podporovala mě, šla se mnou i do Mini Cpu. Pan Cholenský, Vašek Matuna, Michal Stárek, Vláďa Vopat, Tomáš Uher nebo Jirka Beránek. Tím pomáhaj‘ celý český plochá dráze, aniž by byli nějak vyzdvižený. Díky tomu ale máme mistra světa a mistra Evropy. Je to dlouhodobá práce.“
Faktem je, že není mnoho českých plochodrážníků okolo pětadvaceti let, kteří by neprošli stopětadvacítkami a potažmo jejich pohárovým seriálem, který si Zdeněk Schneiderwind vymyslel. Už prvním zkušebním závodem na malé Markétě se mihnul desetiletý Ellis Perks. Zrovna se stěhoval s rodinou do Austrálie, kde měly děti lepší podmínky pro závodění na oválech než v jeho rodné Anglii. A s sebou si bral zbrusu nový motocykl Shupa, s nímž se v mlženém říjnovém dni v české metropoli teprve sžíval.
O stupních vítězů si mohl nechat jen zdát. Na tisícovku si brousili zuby Slaňáci Roman Čejka a Eduard Krčmář, jenž o měsíc dříve ve Svitavách svému staršímu kolegovi vyfouknul domácí titul. Oba je však zaskočil Jakub Fencl.
Mezi medailisty pohárových stopětadvacítek najdeme jména, která dnes již bohužel zapadají zapomněním. Okolnosti chtěly jinak, takže kupříkladu Zdeněk Vrba, Jaroslav Hladký, Jakub Ondroušek, Jiří Brummer nebo v poslední době Kryštof Rybář, Adam Fencl či Filip Šifalda svůj nesporný talent na oválech dále nerozvíjejí.
„Je škoda, že spousta jezdců, co to mohli někam dotáhnout, přestala,“ povzdechne si Zdeněk Schneiderwind. „Je pravda, že každej‘ nemůže bejt‘ mistr světa, ale byli by tady další dobří závodníci.“
Nicméně pro Václava Milíka, Zdeňka Holuba, Michala Škurlu nebo nyní Petra Chlupáče či Pavla Kuchaře se Speedway Mini Cup stal odrazovým můstkem jejich kariér. A třeba Jan Kvěch, jenž se ale niky mezi nejlepší trojicí neumístil, zde spolu se svým tatínkem a bratry viděl poprvé plochou dráhu na vlastní oči. Skvělé je, že seriál neumírá na úbytě, jelikož místo starších kluků se objevují stále noví a noví.
„Vždycky se člověk těší na další sezónu,“ neskrývá Zdeněk Schneiderwind. „Jsem doopravdy zvědavej‘ i letos. Je tam tolik dobrejch‘ závodníků, těším se, až budu sledovat, jak dlouho jim to vydrží a kam to až dotáhnou. Jsem doopravdy spokojenej‘, jak to funguje, a výsledky tomu odpovídaj‘.“
Letošní pohárový seriál začíná již přespříští úterý 26. března úderem šestnácté hodiny na malé Markétě. Titulárním sponzorem zůstává PRO-TEC a firma Shupa opět věnuje celkovému vítězi kompletní rám. Pozadu nezůstanou ani ostatní sponzoři.
Redakce magazínu speedwayA-Z tradičně kolibříkům věnuje výtisk publikace Česká plochodrážní ročenka, což se však zřejmě nestihne dříve než při ouvertuře šampionátu republiky na krátké dráze první dubnovou sobotu. V plánu je i tradiční podzimní Cena vydavatele, kde se zásluhou fotografa Karla Hermana rozšíří počet pohárů a zvýší se i prize money.
V letošním ročníku se pojede poprvé na pěti oválech. Kromě malé Markéty, Chabařovic, Divišova a Slaného, jehož malý ovál vstoupil do Speedway Mini Cupu roku 2016, zažijí ostrou závodní premiéru také Mariánské Lázně. Tam se kolibříci prozatím prezentovali pouze v ukázkových jízdách, avšak neúnavnému lobbistovi Miloslavu Čmejlovi se povedlo dostat dva podniky do pohárové série.
„Je bezvadná spolupráce s Chabařovicemi, se Slaným i s Divišovem,“ pochvaluje si Zdeněk Schneiderwind. „Nikdo si nehází klacky pod nohy. Vždycky se hledá řešení, aby bylo ve prospěch kluků. Díky Shupě mají kluci dobrou techniku a výsledky jsou taky díky tomu.“
Škoda, že si do Speedway Mini Cupu nenašli cestu také hobíci z Motoklubu Úhřetická Lhota, jejichž oválky u Kostěnic by kolibřím závodům náramně slušely. A ještě větší škoda, že další miniovály zůstávají prozatím jen v plánech dalších klubů. Udělat ze Speedway Mini Cupu dvoustupňovou soutěž, v níž by nejlepší z geograficky rozdělených zón soupeřili v super finále, to by bylo panečku něco!
To se však vracíme k pohádkově střiženému úvodu. Jenže i před třinácti lety řada odborníků přesvědčovala Zdeňka Schneiderwinda o nesmyslnosti jeho projektu seriálu stopětadvacítek na malých oválech. On je totiž entusiasmus při Speedway Mini Cupu nakažlivý.
| sezóna: | první: | druhý: | třetí: |
| 2008 | Zdeněk Vrba, Praha | Václav Milík, Pardubice | Jaroslav Hladký, Praha |
| 2009 | Jiří Brummer, Praha | Michal Škurla, Praha | Ondřej Smetana, Mšeno |
| 2010 | Michal Škurla, Praha | Zdeněk Holub, Praha | Ondřej Smetana, Mšeno |
| 2011 | Michal Škurla, Praha | Jakub Ondroušek, Chabařovice | Zdeněk Holub, Praha |
| 2012 | Kryštof Rybář, Divišov | Filip Šifalda, Chabařovice | Adam Fencl, Chabařovice |
| 2013 | Filip Šifalda, Chabařovice | Kryštof Rybář, Divišov | Milan Dobiáš, Chabařovice |
| 2014 | Kryštof Rybář, Liberec | Filip Šifalda, Chabařovice | Milan Dobiáš, Chabařovice |
| 2015 | Petr Chlupáč, Praha | Milan Dobiáš, Chabařovice | Pavel Kuchař, Praha |
| 2016 | Petr Chlupáč, Praha | Pavel Kuchař, Praha | Milan Dobiáš, Chabařovice |
| 2017 | Pavel Kuchař, Praha | Jaroslav Vaníček, Praha | Daniel Klíma, Divišov |
| 2018 | Jaroslav Vaníček, Praha | Vojtěch Šachl, Divišov | Jan Jeníček, Pardubice |
Poznámka: * v letech 2008 – 2010 nesla série název Markéta Cup
Foto: Pavel Fišer, Karel Herman a Petr Šachl