Česká plochodrážní ročenka 2013 v přímém prodeji na stadiónu

Pardubice – 23. dubna
Přebor jednotlivců se rozhodně netěší předním příčkám hitparád pořadatelů. To je ovšem v dokonalém rozporu s jezdeckým zájmem o jeho zítřejší kolo v pardubickém Svítkově. Vedle bodů do vlastního přeboru půjde především o jedenáct volných míst v libereckém semifinále mistrovství republiky jednotlivců. A v neposlední zájem jezdeckou poptávku zvyšuje i prostý fakt, že díky dlouhé zimě toho čeští plochodrážníci letos ještě příliš nenajezdili.

Svůj výtisk si do své knihovny můžete objednat i pro dodání poštou za Kč 50,- navíc proti přímému prodeji

Pořadatelům se přihlásilo celkem třiadvacet závodníků. Čtyřiadvacátým je Martin Málek, jehož definitivní ano prozatím brzdí problémy s technikou. Pakliže by se ovšem ve svítkovských boxech nakonec objevil také on, přebor by zaznamenal absolutní jezdecký rekord. Ten dosavadní vznikl na čarodějnice před třemi lety, kdy technickou přejímkou prošlo třiadvacet borců.

Pro závod je připraven doslova maratónský rozpis na pětadvacet rozjížděk. Na startu každé z nich stane pět závodníků, kteří si budou rozdělovat body dle klíče 4 – 3 – 2 – 1 – 0.

Letošní přebor se skládá z pěti podniků, přičemž do závěrečné klasifikace se počítají tři z nich. A tak se vyhlášení přeborníka rozhodně nedočkáme dříve než v srpnu v Liberci, v září ve Svitavách či dokonce počátkem října ve slovenské Žarnovici.

Zítřejší mítink však přesto bude jedinečný tím, že supluje úlohu čtvrtfinále mistrovství republiky jednotlivců. Do semifinále bylo přímo nasazeno deset závodníků, z nichž však Ondřej Veverka musel pověsit závodnickou kombinézu na hřebík. K mání bude tím pádem jedenáct volných míst, která si mezi sebou rozdělí závodníci dle svého pořadí.

Startovní listina s působením závodníků v MR jednotlivců 2013:

	bojuje	nasazen	nasazen
	o postup	do SMF	do finále
1 Tomáš Jůza, Pardubice	X
2 Václav Milík, Pardubice			X
3 Jaromír Otruba, Pardubice	X
4 Jaroslav Petrák, Pardubice	X
5 David Štěrovský, Pardubice	X
6 Hynek Štichauer, Pardubice	X
7 René Vidner, Pardubice	X
8 Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR)	X
9 Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)		X
10 Josef Franc, Praha			X
11 Zdeněk Holub, Praha		X
12 Ondřej Smetana, Praha		X
13 Michal Škurla, Praha		X
14 Filip Hájek, Praha	X
15 Michaela Krupičková, Divišov	X
16 Jan Holub, Plzeň	X
17 Daniel Hádek, Plzeň	X
18 Michael Hádek, Plzeň		X
19 Michal Klein, Mšeno	X
20 Stanislav Pouznar, Mšeno	X
21 Zdeněk Růžička, Mšeno	X
22 Karel Kadlec, Kadlec	X
23 Luboš Velinský, Pardubice	X
24 Martin Málek, Březolupy?			X
25 neobsazeno
Další nasazení semifinalisté:
Roman Čejka, Slaný		X
Zdeněk Simota, Plzeň		X
Michal Dudek, Slaný		X
Eduard Krčmář, Slaný		X
Další nasazení finalisté:
Lukáš Dryml, Pardubice			X
Matěj Kůs, Praha			X
Tomáš Suchánek, Pardubice			X
Filip Šitera, Mšeno			X
Martin Gavenda, Praha			X
Aleš Dryml, Pardubice			X

Poznámka: dalším přímo nasazeným semifinalistou měl být Ondřej Veverka, který zanechal aktivní kariéry; start Martina Málka v zítřejším závodě bude potvrzen dodatečně

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 25. srpna
I když Zdeňku Holubovi stačilo ke korunovaci za českého přeborníka dojet v dnešním čtvrtém podniku jako druhý, pražský junior se rozhodl nevydávat se cestou kompromisů. V rozjížďce s číslem jedna sice podlehl Michalu Škurlovi, avšak pak třemi triumfy pronikl do finále A. Před ním si ve skládacím křesílku s chrániči sluchu na uších srovnal myšlenky, aby se v klíčové jízdě rázně vypořádal se všemi nájezdy Michala Škurly a Ronnyho Weise.

Dvě ztráty ve startovní listině
Tři borci mohli před závodem pomýšlet, že na stupních vítězů budou stříkat šampaňským v roli nového českého přeborníka. Protože startovní čísla korespondovala s pořadím v průběžné klasifikaci, sešli se po delší opravě startovacího zařízení už v rozjížďce s číslem jedna.

Nejlepší start vyprodukoval Ronny Weis, avšak Michal Škurla protáhl nájezd do druhé zatáčky. Spolu s ním před Němce pronikl i Zdeněk Holub. Prvních čtrnáct rozjížděk však nebylo určujících pro pořadí v konečné klasifikaci, o němž se rozhodovalo ve trojici finálových jízd.

Michal Škurla prodloužil sérii své neporazitelnosti v rozjížďce s číslem pět, v níž záhy po vylétnutí pásky zmizel z dohledu Davida Štěrovského a Martina Hracha. Se šesti body se mu po dvou startech mohl rovnat pouze René Vidner.

Pardubický junior už několikrát měl příležitost dokázat, že mu pavlovický ovál náramně chutná. Zatímco Stanislav Pouznar se chytil do pásky, aby nakonec stejně neviděl cíl ani z trestné čáry kvůli trucujícímu karburátoru, René Vidner triumfoval ve stylu start – cíl. A že mu to pod Ještědem jde, se v rozjížďce s číslem šest přesvědčil i Ronny Weis.

Ten přitom nejlépe odstartoval, avšak záhy musel zastavit stejně jako jeho soupeři kvůli pádu Dominika Hinnera v první zatáčce. Opakovačku už ovládl René Vidner, avšak Jaroslav Líbal opět zablikal červenými světly. Ve druhé zatáčce druhého kola upadl Filip Hájek a přerušení přišlo ve chvíli, kdy už byl i se svým motocyklem mimo tra.

Arbitr v tomto případě ctil zásady bezpečnosti, ale že přehlédl muldu materiálu, jež zůstala na rovince po druhé úpravě, a pustil na ní sedmou jízdu, nebo si nevšiml dvou stejných startovních čísel na startu dvou jízd, jeho kreditu rozhodně neprospělo.

Ale zpět k rozjížďce s číslem šest. Dominik Hinner v její první zatáčce opět upadl, avšak hbitě se vrátil do sedla a přivezl ještě poslední bod. Avšak i tentokrát se René Vidner usadil v čele a přivedl Němce k šachovnicové vlajce hned za svým výfukem.

Vzhledem k netradičnímu rozpisu se René Vidner potkal s Ronny Weisem hned v rozjížďce s číslem osm. A znovu mu chystal porážku. Ronny Weis ho sice v půli první zatáčky objel, ovšem pardubický závodník vedl protiútok po levé straně protilehlé rovinky. Do druhé zatáčky se dostal dříve než německý závodník, aby první kolo ukončil v čele.

Ronny Weis zkusil pár útoků po vnitřku, avšak René Vidner vedení nepustil ani na okamžik. Jenže ve třetím kole upadl ve výjezdu ze zatáčky u depa Krzysztof Nowacki. Držel se za pravé rameno a brzy zmizel v sanitce. Její posádka přivolala ambulanci, která ho převezla do liberecké nemocnice. Tam polského závodníka zaskočili požadavkem úhrady v hotovosti, ačkoliv se vykázal platnou pojistkou, takže jim zdvořile poděkoval a vrátil se na pavlovický stadión. Až doma prošel důkladným vyšetřením, které neprokázalo zlomené kosti.

Za viníka pádu byl označen Zdeněk Růžička, který svou lepšící formu prokázal úspěšným soubojem s Dominikem Hinnerem o vítězství ve třetí jízdě. Incidentu si sám nebyl vědomý. „Vůbec jsem nevěděl, že upad‘,“ krčil rameny. „Až když zvedli praporky, jsem si toho všimnul. Ale vůbec jsem necejitl, že bych do něj vrazil. Jestli si o mě škrtnul, nevím.“

Bez rázovitého Poláka dostala startovní listina další díru, protože už po tréninku odstoupil Jaromír Otruba kvůli fatální poruše motoru. Další pády už naštěstí nebyly tak vážné. Ve druhé zatáčce čtrnácté jízdy upadl Martin Hrách a Filip Hájek raději složil svůj motocykl také. Podobné šlechetné gesto učinila si Michaela Krupičková v rozjížďce s číslem deset.

V ní Michal Klein jezdil jako první až do začátku posledního okruhu, než v jehož úvodním oblouku spadl. „Naprostá blbost,“ kroutil hlavou sám nad sebou. „Klapnul jsem a nedoložil.“ Michaela Krupičková byla těsně za ním. Neměla moc času na přemýšlení, ale reagovala bezchybně. „Položila jsem to taky,“ svěřovala se později v depu.

Přeborníkem bez kompromisu
Pády v deváté a v desáté jízdě neměly naštěstí vliv na podobu startovní listiny. Čtveřice favoritů se obírala o body pouze navzájem a mířila vstříc finále A bez dalších ztráty. I když René Vidner přerušení osmé jízdy v jejím posledním kole litoval. „Ještě jedna zatáčka a byl by konec,“ upozorňoval, jak málo mu scházelo ke druhé porážce Ronnyho Weise. Ten mu totiž při druhém repete zmizel z dohledu až proklatě rychle.

Po své úvodní prohře už Zdeněk Holub bral jedno vítězství za druhým. V rozjížďce s číslem čtyři odvedl Michaelu Krupičkovou, aby se o tři jízdy později pomstil Michalu Škurlovi. Skvěle odstartoval, avšak Michal Škurla přece jen našel cestu dopředu vnějškem první zatáčky. Do té druhé však Zdeněk Holub vedl svůj motocykl vnitřkem a do čela se vrátil.

K překvapení na úkor favoritů nedošlo ani v závěrečné sérii. V rozjížďce s číslem jedenáct triumfoval Michal Škurla ve stylu start – cíl před Michaelou Krupičkovu, která musela na poslední chvíli měnit červený povlak přilba za správný modrý. Podobně si počínal i Zdeněk Holub ve třinácté jízdě, kdy se Michal Klein ve svém útoku zastavil až za jeho zády.

Mezitím v rozjížďce s číslem dvanáct musel Ronny Weis potvrdit vítězstvím svou účast ve finále A. měl namále a to hned dvakrát. Nejprve ho potrápil Stanislav Pouznar, který ho předjel v úvodním zatáčce. Vedení mšenského juniora však bylo ohraničeno ve druhém oblouku. Mnohem větší problém Ronnymu Weisovi připravil defekt zadního kola. Cílem stačil ještě projet, ale do depa už přišel po svých.

S devíti body však Ronny Weis musel ještě čekat na výsledek rozjížďky s číslem čtrnáct, v níž ho mohla ohrozit Michaela Krupičková. Ta se vskutku po vylétnutí pásky dostala do čela, ale v první zatáčce se stala obětí René Vidnera. Se stejným bodovým ziskem rozhodla dvě vítězství v Němcův prospěch, zatímco o postupu Reného Vidnera nemohlo být sebemenších pochyb.

Finálové jízdy charakterizovaly opravy startovacího zařízení, ale také poměrně strhující průběh. V céčku slavil triumf Stanislav Pouznar, jemuž Jan Jaroš pomohl s trucujícím karburátorem. Zdeněk Růžička si zajistil druhé místo, když ve druhé zatáčce podjel Martina Hracha.

Ve finále B nezaváhala Michaela Krupičková. I když nejlepší start vystřihl David Štěrovský, dívka v zeleném se přes něho dokázal přenést už v první zatáčce. „Příště bude bedna,“ říkala při zmínce, že mít jeden bod navíc, jela ve finále A.

Vedle určení pořadí na stupních vítězů byla rozjížďka čtyř nejlepších rozhodující pro závěrečné pořadí celého přeboru. Michal Škurla si volil dráhu jako první a sáhnul po žluté. Zdeněk Holub si vybral červenou a René Vidner modrou.

Zatímco na počátku Zdeněk Holub sledoval závod v křesílku se žlutými chrániči na uších, své účasti v áčku se nemohl dočkat. Na dráhu se otevřenými vraty sápal jako první. Start měl skvělý, ale vzápětí se přes něj dostal Michal Škurla.

Na protilehlé rovince byl však Zdeněk Holub zpátky. Dopředu se tlačil i Ronny Weis, ale ten zůstal vzadu, což byl konec konců úděl i Michala Škurly. Navzdory veškeré snaze, Zdeněk Holub neuhnul ze své dráhy za titulem ani o milimetr. Šachovnicový praporek ho uvítal v cíli jako vítěze jízdy i celého přeboru, k čemuž by mu ovšem stačilo i druhé místo. Radostný jásot z pod přilby byla neklamná známka, že si pražský junior svůj první titul adekvátně považuje.

Hlasy z depa
„Jsem strašně moc šastnej‘,“ zářil Zdeněk Holub. „Šastnej‘ jako prase, hodně moc. V první jízdě mi Škurlík, ujel, ale pak jsem mu to vrátil. A teď ve finále taky. Konečně nějaký první místo. Start a první výjezd byly klíčový.“

„Start dobrej‘,“ líčil Michal Škurla, jak se to ve finále A seběhlo. „Pak jsem dostal pecku od Zdendy. Byl jsem pořád za ním a nemoh‘ ho dojet. Ve výjezdu z první zatáčky byl rychlejší a dostal se tam. Je to škoda, že jsem přišel o titul, ale snad příští rok.“

„Nejsem spokojenej‘,“ neskrýval Ronny Weis. „První dvě jízdy jsem neměl kompletně nastavenou motorku. Pak to šlo dobře. Bohužel ve finále jsem nemohl najít dobré místo na startu, ale přesto je třetí místo OK. Škoda, že nebyly poháry, ale jenom květiny. Ale je vidět, že junioři jsou dobří, že se s nimi v Čechách dobře pracuje.“

„Dobrý, jenom škoda, že jsem ve finále neodstartoval,“ litoval René Vidner. „Chtěl jsem aspoň třetí místo, když jsem Ronnyho dvakrát odved‘. Doufal jsem, že skončím na bedně. Ale ve finále jsem měl na hovno start a už mě bolely ruce. Doufám, že to takhle půjde dál.“

„Nevadí,“ komentovala Michaela Krupičková skutečnost, že jí o pouhý bod unikla šance bojovat o stupně vítězů. „Bedna bude příště. Dobře se jelo, bylo to super. Když Michal spad‘, položila jsem to, bylo to v pohodě.“

„Docela dobrý, škoda toho finále,“ litoval David Štěrovský, že nepronikl mezi nejlepší čtyřku. „V béčku jsem měl dobrej‘ start, ale Míša mě zavřela a už jsem to nestih‘ dohnat. Bylo to moc tvrdý. Chtělo to pár bodů navíc, ale každej‘ den není posvícení.“

„Celkem dobrý,“ pochvaloval si Michal Klein. „Honza Jaroš mi pomáhal jako mecháno. Jak jsem upad‘, klapnul jsem a nedoložil. Naprostá blbost, podjelo to. Bylo hned o tři body míň. Díky Míše, že byla pohotová, já stihnul tak jenom odskočit, jsem na to přetočení zvyklej‘ z dřívějška. Nejsem ale nespokojenej‘, dobrej‘ trénink.“

„Karburátor,“ odhalil Stanislav Pouznar příčinu svých potíží. „Na novej‘ není. V první jízdě začal prskat a jak jsme to tady štelovali, nestih‘ jsem tu druhou. Ve třetí jízdě jsem vyhrál, když mi to pan Jaroš opravil. Na konci to začalo zase prskat. Technický zklamání.“

„Jsem celý dobitý,“ hlásil Krzysztof Nowacki. „Nejvíc utrpěla moje klíční kost, ale naštěstí nemám žádné zlomeniny. Jsem jenom hodně potlučený, ale není to zase až tak zlé, protože kosti jsou celé. A opět jsem byl v celkové klasifikaci na třináctém místě, to už byly čtvrté závody v sezóně, kdy jsem skončil třináctý. Škoda, že k tomu pádu došlo, ale to je plochá dráha, kolega z dráhy to neudělal schválně, to se prostě stává, že v souboji dojede ke kontaktu. Chtěl bych poděkovat záchranářům ze sanitky za rychlou pomoc a také panu Štěrovskému z Pardubic, že nám pomohl balit. Sezóna se pomalu blíží ke konci. Já už myslím na novou, chtěl bych samozřejmě být závodníkem AK Slaný, kde se mi líbí spolupráce s manažerem Milanem Machem. Pozdravuji všechny plochodrážní fanoušky a své syny Martina a Alana a zvu všechny na závody.“

		TOT	C	B	A
1. Zdeněk Holub, Praha	2 3 3 3	11			1.
2. Michal Škurla, Praha	3 3 2 3	11			2.
3. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)	1 2 3 3	9			3.
4. René Vidner, Pardubice	3 3 2 3	11			4.
5. Michaela Krupičková, Divišov	2 3 2 2	9		1.
6. David Štěrovský, Pardubice	0 2 2 2	6		2.
7. Michal Klein, Mšeno	2 1 X 2	5		3.
8. Dominik Hinner, Praha	2 1 2 0	5		4.
9. Stanislav Pouznar, Mšeno	E – 3 E	3	1.
10. Zdeněk Růžička, Mšeno	3 0 U 1	4	2.
11. Martin Hrách, Plzeň	1 0 X 1	2	3.
12. Filip Hájek, Praha	1 X 1 1	3	4.
13. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACR)	1 1 F/R –	2
14. Jaromír Otruba, Pardubice	– – – –	DNR

Poznámka: Jaromír Otruba odstoupil po tréninku kvůli poruše motoru.

Konečné pořadí seriálu:

	PCE	MŠE	PCE	LIB	TOT
	10.4.	1.5.	11.7.	25.8.
1. Zdeněk Holub, Praha	(6)	22	(5)	25	47 (58)
2. Ondřej Smetana, Praha	(4)	16	25	NS	41 (45)
3. Michal Škurla, Praha	(12)	18	(16)	22	40 (68)
4. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)	(16)	NS	18	18	36 (42)
5. Filip Šitera, Mšeno	NS	25	NS	NS	25
6. Václav Milík, Pardubice	25	NS	NS	NS	25
7. Michal Klein, Mšeno	(2)	(1)	14	10	24 (27)
8. Tomáš Jůza, Pardubice	(8)	12	12	NS	24 (32)
9. Vladimír Višváder, Mšeno	14	10	NS	NS	24
10. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR)	18	6	NS	NS	24
11. René Vidner, Pardubice	(5)	(0)	6	16	22 (27)
12. David Štěrovský, Pardubice	(7)	(5)	10	12	22 (34)
13. Daniel Hádek, Plzeň	NS	NS	22	NS	22
14. Ondřej Veverka, Praha	22	NS	NS	NS	22
15. Stanislav Pouznar, Mšeno	10	NS	(3)	7	17 (20)
16. Michaela Krupičková, Divišov	NS	NS	0	14	14
17. Zdeněk Růžička, Mšeno	(0)	(2)	8	6	14 (16)
18. Jan Jaroš, Mšeno	NS	14	NS	NS	14
19. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR)	3	(3)	7	(3)	10 (16)
20. Dominik Hinner, Praha	NS	(0)	1	8	9
21. Vít Janoušek, Liberec	0	8	NS	NS	8
22. Michal Dudek, Slaný	NS	7	NS	NS	7
23. Jaromír Otruba, Pardubice	(0)	(0)	4	2	6
24. Martin Hrach, Plzeň	0	NS	NS	5	5
25. Michal Průcha, Slaný	1	4	NS	NS	5
26. Filip Hájek, Praha	NS	NS	0	4	4
27. Karel Kadlec, Kadlec	NS	NS	2	NS	2
NC Antonín Klatovský, Divišov	NS	0	NS	NS	0
NC Hynek Štichauer, Pardubice	0	NS	NS	NS	0

Poznámka: do klasifikace se počítají dva nejlepší výsledky

Foto: Eva Palánová

Liberec – 24. srpna
Závody českého přeboru už třetím rokem svou vitalitou prokazují svou smysluplnost. Letošnímu ročníku se dá opět vytknout pouze jediné, a sice nízký počet závodů. I když startovní listina nepřetéká oslnivými jmény, její vyrovnanost je zárukou dramatické podívané. Tuctové nebude ani řešení otázky letošního přeborníka, kterého budeme znát zítra po čtvrtém závodu seriálu v Liberci. Reálnou šanci mají totiž hned čtyři závodníci a tři z nich nebudou ve startovní listině chybět.

Zjednodušeně řečeno, pro korunovaci je potřeba překonat čtyřicet jedna započtených bodů tabulkových bodů současného leadera Ondřeje Smetany, který ovšem zítra v polském Opole pojede finále juniorského mistrovství Evropy. Aby to ovšem nebylo jednoduché, do celkové klasifikace se počítají pouze dva nejlepší výsledky.

Filip Šitera, Václav Milík, Patrik Nagy a Ondřej Veverka, kteří by mohli směle pomýšlet na titul, zítra v libereckých své motocykly nevyloží. Šanci překonat Ondřeje Smetanu tak mají Ronny Weis, Michal Škurla a Zdeněk Holub.

Ronny Weis a Michal Škurla ovšem musí vyhrát, protože na skok do čela potřebují pětadvacet bodů do tabulky. Dvaadvacet, které inkasuje druhý v pořadí, je pro ně málo. Zdeněk Holub by se s nimi mohl spokojit, ovšem za předpokladu, že se z vítězství bude radovat někdo jiný než Ronny Weis nebo Michal Škurla.

Ve startovní listině figuruje čtrnáct závodníků. Svá startovní čísla obdrželi podle svého pořadí v průběžné klasifikaci přeboru, jehož oficiální podoba prozatím nezohledňuje škrtání žádného výsledku a pracuje se součtem bodů ze všech závodů. Právě číslice na zádech je jedním z kritérií postupu do finálových jízd.

Budeme totiž svědky premiéry nového rozpisu. Jeho základní část bude obsahovat čtrnáct rozjížděk, během nichž se každý startující dostane na ovál čtyřikrát. Vyvrcholení zajistí trojice finálových rozjížděk, které určí pořadí v závodě. Je tedy klidně možné, že tajenka křížovky s názvem přeborník republiky 2012 dojde svého řešení až v samotném závěru podniku.

Vyhlídky kandidátů na titul:

	body celkem:	body započítané:	maximální zisk v LB:	teoretický zisk celkem:
Ondřej Smetana	45	41	nestartuje	41
Ronny Weis	34	34	25 mínus 16	43
Michal Škurla	46	34	25 mínus 16	43
Zdeněk Holub	33	28	25 mínus 6	47

Podmínky pro zisk titulu:

Ondřej Smetana	zůstane přeborníkem, pokud Ronny Weis a Michal Škurla nevyhrají za současné podmínky, že Zdeněk Holub neskončí alespoň druhý
Ronny Weis	musí vyhrát
Michal Škurla	musí vyhrát
Zdeněk Holub	musí vyhrát, pokud skončí druhý, nesmí nad ním na stupních vítězů stát Ronny Weis nebo Michal Škurla

Startovní listina:

1 Michal Škurla, Praha

2 Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)

3 Zdeněk Holub, Praha

4 David Štěrovský, Pardubice

5 Michal Klein, Mšeno

6 Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR)

7 Stanislav Pouznar, Mšeno

8 René Vidner, Pardubice

9 Zdeněk Růžička, Mšeno

10 Jaromír Otruba, Pardubice

11 Dominik Hinner, Praha

12 Filip Hájek, Praha

13 Michaela Krupičková, Divišov

14 Martin Hrách, Plzeň

Foto: Wojta Zavřel

Pardubice – 11. července
Přebor republiky jednotlivců přináší možnost kvalitního závodění především seniorům výkonnostního středu, avšak za své vlastní prostředky, jelikož se nevyplácejí žádné náhrady. Naproti tomu můžete dostat pokutu a následný zákaz činnosti, jako se to stalo ve středu Krzysztofu Nowackemu. Jeho tradiční rozloučení s diváky bylo totiž kupodivu vyhodnoceno jako nesportovní chování.

Pětistovka za kolečka, distanc za nezaplacení
Kamenem úrazu se stala kolečky, která polský závodník provádí po skončení své poslední jízdy. Jednou rukou bravurně ovládá motocykl a tou druhou mává divákům. Jenže u nás nemají showmani na růžích příliš ustláno. Sotva se Krzysztof Nowacki objevil nahoře v pardubickém depu, padl verdikt o pětisetkorunové pokutě.

„Na rozpravě s jezdci bylo všem zřetelně oznámeno, že veškeré takovéto projevy před skončením závodu budou pokutovány částkou 500 Kč, což je polovina sazby za nesportovní chování,“ vysvětluje Petr Moravec. „Mimochodem při prvním přeboru v Pardubicích byl Krzysztof Nowacki napomínán za totéž, když to prováděl na rovince před tribunou.“

Nicméně uplatnit pravidlo o nesportovním chování na kolečka v zatáčce u depa se na první pohled zdá jako poněkud silný šálek kávy. „V pravidlech je napsáno, že jezdec jede přímo ke startu a po skončení jízdy přímo do parkoviště závodních strojů,“ odhaluje Petr Moravec. „Navíc svým kroužením před vjezdem do parkoviště závodních strojů ohrozil právě vyjíždějící jezdce. Vzhledem k tomu, že pokutu nezaplatil, má od včerejšího dne až do zaplacení pokuty zastavenou činnost.“

Děkovat se musí
Smůla potkala Krzysztofa Nowackeho shodou okolností, když se vypořádal se sérií svých třináctek. „Konečně jsem vybojoval vyšší pozici než třináctou,“ radoval se po závodech. „Doteď jsem startoval ve třech závodech a pokaždé byl třináctý. A tak mám velkou radost, že to teď bylo lepší a obsadil jsem deváté místo.“

Jenže vzápětí zjistil, že se jeho dvě kolečka na rozloučenou neobejdou bez trestu. „Radost mi kazí, že musím zaplatit pět set korun pokuty,“ říká polský závodník, který už pátým rokem startuje s českou licencí. „A to jenom proto, že jsem pro fanoušky udělal u depa pár takových malých koleček, abych jim poděkoval na podporu během závodů. Myslím, že si něco takového zaslouží, když se chodí dívat na závody.“

Krzysztof Nowacki nemohl pochopit, jaký přečin vlastně spáchal. „Prý se v pravidlech píše, že se to nesmí dělat,“ krčí rameny. „Ale já jsem takový článek neviděl. Mnohem více je mi líto, že se už nebudu moci loučit s diváky tímto svým způsobem. Kromě toho jsem dostal zákaz jezdit po zadním kole.“

Za wheelie rozhodčí Pavel Váňa napomínal kupříkladu i Michala Škurlu při divišovských stopětadvacítkách minulý týden. Jenže plochodrážní závodníci mají daleko do figurínek v dálkově ovládaných modelech, které své emoce rozhodně projevovat nemohou.

„Něco vymyslím, abych divákům poděkoval za to, že chodí na závody podporovat závodníky,“ plánuje. „My přece jezdíme pro ně. Chtěl bych je všechny moc pozdravit a také svou ženu Karolinu a synky Martinka a Alanka.“

Foto: Wojta Zavřel

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 11. července
Po rozjížďce s číslem jedna, v níž ho odvedl Ronny Weis, se Ondřej Smetana svěřoval, že se dnes nemůže ve Svítkově na svém motocyklu srovnat. Náprava se mu povedla hned vzápětí, jelikož šel od vítězství k vítězství a v šestnácté jízdě dokonce přestřihl vítěznou šňůru létajícího Daniela Hádka. K rozjezdu s nimi mířil i Ronny Weis, jenež po prohře s Tomášem Jůzou na něho zbyla čtvrtá příčka před čtvrtým Michalem Škurlou, který přišel o průběžné vedení, a Michalem Kleinem, jenž dosáhl prozatím nejlepšího výsledku v kariéře. Ondřej Smetana nakonec mával z nejvyššího stupně pódia, když v rozjezdu porazil Daniela Hádka.

Létající plzeňský junior zůstal na čele sám
Sotva se Michaela Krupičková vrátila z tréninku s motorem potřísněným od oleje, bylo jasné, že nastávají problémy. A vskutku, dívka v zeleném zůstala stát na startovním roštu své první rozjížďky. V šesté jízdě se znovu vypravila k roštu, avšak uvolnila místo debutujícímu náhradníkovi Filipu Hájkovi.

„Na jednom motoru vypadla kontrolní hadička,“ svěřoval se její otec Jaroslav. „Ohřála se a vypadla. „Na druhým motoru jsme vyměnili všechno, ale nejede, jenom ve vysokejch‘ otáčkách.“ Zatímco šestá jízda byla pro Michaelu Krupičkovou labutí písní v dnešním závodě, na opačném pólu spokojenosti mohli po dvou sériích být Daniel Hádek a Michal Škurla. Oba totiž neztratili ani jeden bod.

Michal Škurla vyhrál druhou jízdu ve stylu start – cíl. S obdobnou lehkostí si počínal i v rozjížďce s číslem pět, když si v první zatáčce ohlídal René Vidnera, jenž objel Davida Štěrovského. Daniel Hádek, který do startovní listiny naskočil až v její druhé verzi po rezignaci Martina Hracha, měl v rozjížďce s číslem čtyři podstatně více práce.

V první zatáčce se okolo něj přehnal David Štěrovský, jenž hned v dalším oblouku převzal vedení od Zdeňka Holuba. S Pražanovým motorem nebylo všechno v pořádku a ve třetím okruhu vydechl naposledy. To už ovšem vedení říkalo pane plzeňskému borci, který Davida Štěrovského objel pod světelnou tabulí.

Ani v sedmé jízdě si Daniel Hádek nemohl stěžovat na nedostatek akce. Ronny Weis se totiž vydal navázat na svou šňůru další uzel po svém triumfálním vítězství v první jízdě. Jenže ve třetím kole Daniel Hádek přece jen v zatáčce u depa našel vnějškem rychlejší stopu, která ho přiblížila ke druhé trojce.

Desátá jízda svedla oba neporažené dohromady. Lepší start vystřihl Michal Škurla, ovšem Daniel Hádek se vnějškem úvodního oblouku prosadil do čela. A zatímco Plzeňan osaměl na hrotu průběžné klasifikace, na Pražana se vmžiku dotáhli Ronny Weis a Ondřej Smetana.

Jak již bylo zmíněno, Němec rozehrál své dnešní účinkování ve velkém stylu, když dokonale opanoval rozjížďku s číslem jedna. „Nemoh‘ jsem se na motorce nějak srovnat,“ vysvětloval Ondřej Smetana, proč se mu musel celá čtyři kola dívat na záda.

Ve druhé sérii se Ronny Weis nakonec musel sklánět před Danielem Hádkem, avšak Ondřej Smetana dokonale opanoval rozjížďku s číslem osm. Ve třetí sérii zvítězili oba a to shodou okolností v jízdách, které se musely opakovat kvůli pádům.

V rozjížďce s číslem jedenáct se Ronny Weis už už viděl v cíli se třemi body, když na začátku posledního okruhu upadl Zdeněk Holub. „Uklouzlo mi to,“ krčil v depu rameny, kam se naštěstí vrátil po svých. René Vidner, který se nestačil vyhnout, skončil bohužel v sanitce, jež ho posléze odvezla do nemocnice s pohmožděným kotníkem a naraženými žebry.

Při repete už vítězná cesta Ronnyho Weise nebyla přerušena žádnými rušivými elementy. Vzápětí se však do křížku s Ondřejem Smetanou pustil David Štěrovský. Pardubický junior se po povedeném startu dokázal udržet ve vedení i po průjezdu první zatáčkou. V dalším oblouku zvolil Ondřej Smetana útok vnitřkem. Jenže po takřka okem neviditelném kontaktu se David Štěrovský ocitnul na zemi.

Vítězství a průběžné vedení v rozjezdu
„Vzal mě deflektorem přední kolo a mně se to zvedlo,“ líčil David Štěrovský okamžik, o němž se mělo záhy potvrdit, že se stal rozhodujícím momentem dnešního podniku.“Natáhlo mě to ven, ale myslím, že jsem do něj nestrčil,“ kroutil hlavou Ondřej Smetana, jemuž dal rozhodčí František Kalina svým verdiktem na pravdu. „Škoda,“ komentoval David Štěrovský jeho rozhodnutí. „Mohly bejt‘ dva body, možná i tři…“

Pro ně se při restartu natáhl Ondřej Smetana, který měl ve čtvrté pětině vyrovnat čelo průběžné klasifikace. V rozjížďce s číslem šestnáct ho rozpis svedl dohromady s Danielem Hádkem. Na doposud neporaženého závodníka vyzrál Pražan dokonalým startem, aby posléze kroužil v ideální stopě.

Daniel Hádek rozhodně neměl v úmyslu vyvěsit bílou vlajku a kapitulovat. V předposledním výjezdu byl pekelně rychlý po venku, avšak vedoucí Pražan ho zavřel. „Venek je rychlej‘,“ svěřoval se o chvilku později. „Možná bych Ondru přejel, ale vytáhlo mě to moc.“

Místo jediného leadera jsme tu rázem měli tři. Ronny Weis totiž předtím v patnácté jízdě odvedl Michala Škurlu. Ten si svůj rozhodující útok naplánoval do posledního výjezdu. Jejich těsný průjezd pod šachovnicovou vlajkou otočil hlavami všech přítomných nahoru směrem k věži. František Kalina potvrdil, že v cíli byl dříve Němec. Nebyl to jediný nervy drásající finiš dnešního závodu. Na rozdíl od Michala Škurly se však ve třinácté jízdě Tomáši Jůzovi sprint k šachovnicové vlajce povedl, aby doslova v hodině dvanácté sebral jeden bod Zdeňku Holubovi.

Jedenáctibodoví Ronny Weis, Daniel Hádek a Ondřej Smetana už během dnešního klání na sebe narazili, takže pro svůj případný triumf museli své poslední starty proměnit v trojbodové zisky. Jako první se o tom přesvědčil Daniel Hádek, který opanoval sedmnáctou jízdu stylem start – cíl.

Plán Ronnyho Weise ovšem roztrhal na cáry Tomáš Jůza. I když po vylétnutí pásky zamířil do čela německý borec, on ho objel v prvním oblouku a pak už ho nepustil ke slovu. Michael Hádek, který působil v bratrových boxech jako mechanik, běžel Pardubičana radostí obejmout.

Jenže Tomáš Jůza vyřešil jenom jeden problém, když odsoudil Ronnyho Weise ke třetím místu. Ondřej Smetana vzápětí v první zatáčce prolétl okolo Michala Škurly jako blesk. „Změnil jsem nastavení motorky a nebylo to ono,“ vysvětloval Michal Škurlu svou prohru, jež ho s konečnou platností sestřelila z pódia.

Zato Ondřej Smetana si vynutil rozjezd s Danielem Hádkem. V něm mu nedal sebemenší šanci už po startu. Nakonec se radoval z prvního vítězství v individuálním mítinku své kariéry, nepočítáme-li ovšem stopětadvacítkářskou část jeho kariéry. A protože se v přeboru udělují tabulkové body, vítězství ho katapultovalo do čela průběžné klasifikace. Jeho vedení je však problematické, protože liberecké vyvrcholení přeboru se termínové kryje s evropským finále juniorů v Opole.

Hlasy z depa
„V první jízdě jsem se nemoh‘ srovnat, než jsem si zvyk‘ na Pardubice,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „Pak mi to sedlo, všechno byly super. S Danem byl velkej‘ problém, slyšel jsem ho pode mnou, on jel ale venkem. Dával jsem to na lajnu a on byl vedle mě. Rozjezd byl potom o startu, odstartoval jsem na něj na nový gumě od Holubína. Byl to nejlepší start, co jsem dneska měl. Dana jsem slyšel za sebou, ale neohlížel jsem se a jel. Jsem spokojenej‘, je to moje první bedna, v Německu jsem ji měl jednou, ale jen se čtyřma závodníkama.“

„Ke konci už nebyla síla, tak jsem na to sral,“ vysvětlil Daniel Hádek svou prohru v rozjezdu. „Příště ho předjedu. Děkuju panu Trojánkovi, že mi koupili motor. Letí to jako hovado. Chtěl jsem bejt‘ na stupních, tady se nebojím to dát na venek, i když mi brácha říkal, a to beru jako trénink. Druhý místo je dobrý.“

„Krásný závod,“ liboval si Ronny Weis. „Junioři byli lepší. Sešla se tu dobrá konkurence a bylo to napínavé až do konce. V poslední jízdě jsem měl špatný start a už to bylo. Nevadí, všechno bylo perfektní.“

„Nic moc,“ nebyl Michal Škurla v optimálním rozpoložení. „Moh‘ jsem jet rozjezd, ale posral jsem si to sám. Na poslední jízdu jsem změnil nastavení motorky a nebylo to ono.“

„Byla mešní dovolená s Fiatem 127 po jižní Evropě a to mi prospělo,“ svěřoval se Michal Klein. „Akorát jsme hledali nastavení a povedlo se to ve třetí jízdě. Pak už to bylo lepší.“

„Jsem nasranej‘,“ neskrýval Tomáš Jůza. „Nešly mi starty. Neumím předjíždět, když jsem ale odfáral, tak jsem Ronnyho nepustil. Jedinej‘ start, co mi vyšel. Na jednu stranu je to pěknej‘ výsledek, na druhou musím přemejšlet, abych vypiplal starty, i kdybych zničil dvě spojky.“

„Škoda poslední jízdy, píchnul jsem ve třetím kole,“ litoval David Štěrovský. „Jinak jsem spokojenej‘. Ten pád už nechci řešit, jsem rád, že jsem zdravej‘ a těším se na Liberec.“

„Když se daří, tak se daří,“ filozofoval Zdeněk Holub. „V první jízdě jsem to zadřel, ve třetí to zvingloval. Když mě to uklouzlo. Jsem pomlácenej‘, bolí mě hlava a lokty, snad jsem si tu smůlu už vybral.“

„Po Divišově v březnu jsem poprvý seděl na motorce na krátkou dráhu,“ svěřoval se Karel Kadlec. „Mám tam motor z dlouhána. Není to, že nemám sílu, ale jedu křečovitě a vyšavím se. Je to jiná technika. Ve čtvrtý jízdě mě zlobil karburátor. Ale jsem spokojenej‘, že jsem tady byl.“

1. Ondřej Smetana, Praha	2 3 3 3 3	14+3
2. Daniel Hádek, Plzeň	3 3 3 2 3	14+2
3. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)	3 2 3 3 2	13
4. Michal Škurla, Praha	3 3 2 2 2	12
5. Michal Klein, Mšeno	2 1 2 3 3	11
6. Tomáš Jůza, Pardubice	2 2 1 2 3	10
7. David Štěrovský, Pardubice	2 1 X 3 1	7
8. Zdeněk Růžička, Mšeno	1 1 3 1 1	7
9. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR)	1 1 0 2 2	6
10. René Vidner, Pardubice	3 2 F/R – –	5
11. Zdeněk Holub, Praha	E 3 X 1 –	4
12. Jaromír Otruba, Pardubice	0 0 2 0 2	4
13. Stanislav Pouznar, Mšeno	1 2 T 1 0	4
14. Karel Kadlec, Kadlec	1 R 1 1 1	4
15. Dominik Hinner, Praha	0 0 2 0 –	2
16. Filip Hájek, Praha (res)	0 0 1 0 1	2
17. Michaela Krupičková, Divišov	E – – – –	0

Průběžné pořadí seriálu:

	PCE	MŠE	PCE	TOT
	10.4.	1.5.	11.7.
1. Ondřej Smetana, Praha	(4)	16	25	41 (45)
2. Ronny Weis, D – Slaný (ACCR)	16	NS	18	34
3. Michal Škurla, Praha	(12)	18	16	34 (46)
4. Zdeněk Holub, Praha	6	22	(5)	28 (33)
5. Filip Šitera, Mšeno	NS	25	NS	25
6. Václav Milík, Pardubice	25	NS	NS	25
7. Tomáš Jůza, Pardubice	(8)	12	12	24 (32)
8. Vladimír Višváder, Mšeno	14	10	NS	24
9. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR)	18	6	NS	24
10. Daniel Hádek	NS	NS	22	22
11. Ondřej Veverka, Praha	22	NS	NS	22
12. David Štěrovský, Pardubice	7	(5)	10	17 (22)
13. Michal Klein, Mšeno	2	(1)	14	16 (17)
14. Jan Jaroš, Mšeno	NS	14	NS	14
15. Stanislav Pouznar, Mšeno	10	NS	3	13
16. René Vidner, Pardubice	5	0	6	11
17. Zdeněk Růžička, Mšeno	0	2	8	10
18. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR)	3	(3)	7	10 (13)
19. Vít Janoušek, Liberec	0	8	NS	8
20. Michal Dudek, Slaný	NS	7	NS	7
21. Michal Průcha, Slaný	1	4	NS	5
22. Jaromír Otruba, Pardubice	0	0	4	4
23. Karel Kadlec	NS	NS	2	2
24. Dominik Hinner, Praha	NS	0	1	1
NC Filip Hájek	NS	NS	0	0
NC Michaela Krupičková	NS	NS	0	0
NC Antonín Klatovský, Divišov	NS	0	NS	0
NC Martin Hrach, Plzeň	0	NS	NS	0
NC Hynek Štichauer, Pardubice	0	NS	NS	0

Poznámka: do klasifikace se počítají dva nejlepší výsledky

Foto: Wojta Zavřel