AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 27. dubna
Michal Dudek si před dnešním úvodním podnikem českého přeboru jednotlivců přál skvělý výsledek. V úvodní rozjížďce zvítězil před Pavlem Pučkem a pak prahnul po skalpech dalších z favoritů. A jeho sen se měnil v realitu, když na seznamu jím poražených závodníků se postupně střídali všichni účastníci včetně Václava Milíka a Jana Holuba, jenž ovšem musel ve vzájemné konfrontaci osedlat vypůjčený stroj od Karla Kadlece. Slaňák skončil s maximálním bodovým ziskem a na nejvyšším stupínku pódia čněl nad Václavem Milíkem a Eduardem Krčmářem. Smolařem se stal Pavol Pučko, který měl nakročeno k titulu, ale po kolizi s Janem Holubem v rozjížďce s číslem dvaadvacet skončil s otřesem mozku v nemocnici.

Dudek létá po letišti
Pořadatelé neskrývali své obavy z deště. Dokonce zrušili včerejší trénink, aby se jim nezkomplikovala příprava dráhy. Silnice vedoucí do Svítkova byly mokré, nicméně už půldruhé hodiny přede nástupem prokukovalo skrz mraky i sluníčko.

Přebor jednotlivců už netáhne závodníky tolik jako loni, kdy se na jejich režii podílely větší mírou kluby, jimž záleželo na výsledku v oddělené klasifikaci družstev. Na rozdíl od první ligy tak v dnešní startovní listině chyběla jména, která by se v ní dala očekávat. Nicméně úvodní přeborové kolo se přece jenom vytasilo s dostatečně silným magnetem, aby přitáhlo závodníky.

Velkým motivačním faktorem byla dvanáctka volných míst pro semifinále mistrovství republiky jednotlivců. Doby, kdy VV SPD uděloval divoké karty, jsou již minulostí. A kdo se loni neudržel nebo nestartoval, nemá jinou možnost, než si vedle dneška udělat ve svém závodnickém diáři červený kroužek ještě u neděle, kdy přebor pokračuje ve Mšeně. Dvacetičlenná startovní listina měla jen dvě volná místa. Její tvůrce je nechal na číslech devět a deset. Ta se totiž neměla vůbec potkat, takže nehrozilo nebezpečí rozjížďky s pouhými dvěma účastníky na svém startu.

Rovněž favorité se navzájem utkávali postupně. Prvním vítězem se stal Michal Dudek, který v úvodním výjezdu rozjížďky s číslem jedna vyvezl útočícího Pavla Pučka na mantinel. Vzápětí nezaváhali ani Václav Milík, ani Jan Holub, triumfující stylem start – cíl v rozjížďkách s čísly dvě, resp. tři.

Počet neporažených se však drasticky snížil ve druhé sérii, aby nakonec po skončení rozjížďky s číslem patnáct zůstal na čele osamocený Michal Dudek. V rozjížďce s číslem sedm zaznamenal porážku Václava Milíka, po sobotní slánské juniorce už druhou během několika dnů.

Slánský junior perfektně odstartoval a jeho domácí protivník se žlutým povlakem přilby ho v první zatáčce nestihnul. Až do cíle svou ztrátu stahoval, stahoval a zase stahoval, avšak Michala Dudka dolů z vedoucí pozice stáhnout nedokázal. „Dal jsem to na venek a tím jsem to projel,“ komentoval Václav Milík svou prohru, když předtím mlčky přešel kousavý dotaz, zda se už zastavil pro přihlášku do klubu Michala Dudka.

Jan Holub vyhrál desátou jízdu, v níž mu život komplikoval Ondřej Veverka. Zaútočil spodní stranou úvodního výjezdu. Byl první sice jenom chvíli, avšak Jan Holub s ním měl plnou hlavu starostí až do nájezdu do druhého okruhu, avšak dravého Pražana udržel pod svou kontrolou. Po přestávce mu však uletěl Eduard Krčmář už při vylétnutí pásky. Naproti tomu Michal Dudek v rozjížďce s číslem patnáct vyřešil Jaroslava Hladkého. A vítězství, které si na pražském mladíkovi urval zpátky, zaokrouhlilo jeho zisk na devět bodů.

Vrchol pod temnými mraky
Skvělou podívanou dnes ve Svítkově neprodukovali pouze závodníci z úzkého okruhu papírových favoritů. Kupříkladu Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem dvě se protáhl spodkem první zatáčky před Ondřeje Veverku, aby posléze mařil jeho pokusy o odvetu. Když suverénně opanoval osmou jízdu, mohl sám myslet na útok na stupně vítězů.

Místo toho však asistoval svému otci při rychlé výměně spojky. „Byla v prdeli, začala hořet,“ líčil. Zásah se povedl, o čemž se mohl už v rozjížďce s číslem jedenáct na vlastní kůži přesvědčit Jan Holub. Mladý Slaňák odstartoval stylem zkušeného rutinéra a vodil ho až do cíle. Oba dva tím pádem měli po osmi bodech, v čemž se jim vyrovnal Pavol Pučko. Pražan po úvodní prohře s Michalem Dudkem už jen vítězil, nicméně nutno podotknout, že mu osud prozatím nepostavil do cesty silnější soupeře.

Skvěle se ukázal i Zdeněk Vrba, když v nájezdu do čtvrtého kola třetí jízdy překonal Tomáše Jůzu. Ve druhé sérii měl Pardubičan smůlu. Když se spouštěl na dráhu, upadl mu tlumič výfuku a koulel se dolů. Tomáš Jůza se vrátil, zmizel v depu, ale sjednat nápravu pod tlakem běžících dvou minut bylo nereálné.

O útočných náladách Ondřeje Veverky už byla řeč. Vzájemnou bitvou nadchli ve dvanácté jízdě Ondřej Smetana a Zdeněk Holub či Michal Klein s Jaromírem Otrubou v rozjížďce s číslem osmnáct. V tomto případě ji však přerušil přetržený řetěz mšenského juniora v posledním výjezdu před cílem. Duši na ovále nechával i Karel Kadlec, ve svých osmačtyřiceti letech nejstarší muž startovního pole. „Letos poprvý na krátkej‘ a jsem spokojenej‘,“ svěřoval se po závodech. „Trénink úplně nádhernej‘, skvělý boje. Nezapomněl jsem to!“ Hlavně v patnácté jízdě, v níž nakonec ve finiši přece jen uzmul poslední bod Michalu Kleinovi.

Ale zpátky k boji o stupně vítězů. Jaroslav Hladký během dnešního podvečera několikrát vystrčil výrazně růžky, ale Václav Milík žádné diskuze o svém triumfu v sedmnácté jízdě nepřipustil. Neméně suverénně si počínal i Michal Dudek, jehož v rozjížďce s číslem devatenáct očekával Jan Holub. Muselo se opakovat kvůli pádu Tomáše Jůzy.

Jan Holub si pro repete musel vypůjčit motocykl od Karla Kadlece, když na jeho upadla matice ze spojkového koše. Na ovál vjel na poslední chvíle za nepřekonatelné asistence Mariána Jirouta. Pánem situace se však stal Michal Dudek, jenž na rozdíl od prvního startu hrál velké sólo.

Mraky na obloze dostávaly olověný odstín, který temněl a temněl. Pavol Pučko si po startu dvacáté jízdy zaloktoval s Eduardem Krčmářem, ale do vedení ho pustil jen na jediné kolo. Poslední úprava byla pod vlivem povětrnostní situace poháněna očima všech přítomných. Poslední sérii zahájil René Vidner vítězstvím v sedle motocyklu Michala Dudka. Na jeho se totiž permanentně a nevysvětlitelně povolovaly šrouby na motorovém bloku. Zůstal stát za cílem, avšak příčinou byla naštěstí jen prázdná zadní pneumatika.

Z oblohy se spustily první kapky, když se účastníci dvaadvacáté jízdy vydávali ke startovnímu roštu. Vedení se ujal Pavol Pučko, avšak Václav Milík ho vystřídal už v úvodní zatáčce. O druhé místo se ucházel i Jan Holub. Ve druhém oblouku na něho pronikl, avšak v nájezdu do druhého okruhu se Pavol Pučko vrátil zpět.

Jenže hned vzápětí upadl a Jan Holub musel k zemi také. Sanitka odvezla Pražana z dráhy, ale zůstávala u ošetřovny, což byla dobrá zpráva nejen pro další pokračování závodu, ale především o zdravotním stavu závodníka. Ten nakonec strávil noc v pardubické nemocnici se silným otřesem mozku.

Po restartu vyhrál Václav Milík, když Jana Holuba nepustil vůbec ke slovu. Vzápětí už v hustém dešti završil Michal Dudek své patnáctibodové maximum. A Václav Milík už věděl, že je celkově druhý. Zato Jan Holub se už chystal na rozjezd. Jenže Tomáš Jůza ztratil vedoucí příčku vinou pádu v poslední zatáčce předposlední jízdy. Vítězství zdědil Eduard Krčmář, který tak měl rázem o jeden bod víc než Jan Holub. „Věděl jsem, že bude pršet, abych nezmok‘ v rozjezdu, byl jsem radši rovnou čtvrtej‘,“ komentoval mšenský závodník nečekaný zvrat ve vývoji událostí.

Hlasy z depa
„Super, mám velkou radost,“ rozzářil se Michal Dudek, když odložil mobilní telefon po delším rozhovoru se svým otcem Antonínem. :První jízdu jsem vyhrál. Pak jsem jel s Milíkem a říkal si, že to dopadne špatně. A vyhrál jsem. Dalším byl Holub a já si přál vyhrát a zavolat domů, že jsem první. A povedlo se to. Uvidíme, jak to dopadne ve Mšeně. Semifinále je na dobrý cestě, uvidíme, ve Mšeně je dráha na začátku sezóny vždycky rozsekaná.“

„Dobrý, akorát tu jednu jízdu s Dudlíkem jsem podělal,“ vyprávěl Václav Milík. „Ale já mu to vrátím. Laborovali jsme s převodama a trefili se jakž takž. Odstartoval jsem na něj, ale nezavřel ho. Dal jsem to na venek a tím jsem to projel. Ve Mšeně ale dostane. Jinak pohoda, spokojenost, prima.“

„Třetí místo je určitě dobrý,“ bilancoval Eduard Krčmář. „Tu jednu jízdu jsem ale nemusel bejt‘ druhej‘. S Vencou to bylo těžký, ale s Pučkinem jsem si to nepohlídal. Bedna je dobrá, hlavní je ale postup do semifinále. První spojka byla v prdeli, začala hořet, pak celkem v pohodě.“

„Nic moc,“ neoplýval Jan Holub optimismem. „Nějakej‘ defekt, jedna jízda na Káčově motorce. Vylítla mi matka z koše spojky. Dvanáct bodů, mohlo bejt‘ líp. Co tam vyváděl Pučkin, nevím. Najednou to bylo, snad to dopadne dobře. Věděl jsem, že bude pršet, abych nezmok‘ v rozjezdu, byl jsem radši rovnou čtvrtej‘.“

„Na prd,“ měl Ondřej Veverka daleko ke spokojenosti. „Nedokážu se do toho dostat, abych udělal lepší výsledek. Bednu, pátý nebo šestý místo je málo. Nevyšlo to, snad příště. Do Mšena se moc netěším, moc to tam nemusím.“

„Deset bodů se mi ještě nepovedlo,“ pochvaloval si Zdeněk Vrba. „Dobrý byly starty. A nastavení motorky. Dráha byla dobrá, závodivá a tahavá. Táhlo to dopředu a trošku to jelo. Jsem na cestě do semifinále.“

„Celý závody se povolovaly šrouby na karteru,“ povzdechl si René Vidner. „Zničehonic. Na každou jízdu jsme to dotahovali na fest. Na poslední jízdu jsem měl motorku půjčenou od mistra Dudka. Ve třetím kole jsem mu ji píchnul. Kolo jsem jel na měkkým, ale dojel. Lepší než předminulej‘ závod ve Slaným. První závod, kterej’ je letos OK.“

„Super, dneska jsem spokojenej‘,“ říkal Ondřej Smetana. „Mrzí mě ten Rencek. Kousíček a už by byl. Poslední dvě jízdy mně táhla spojka a musel jsem startovat bez plynu. Na poslední jízdu jsme měnili lamely.“

1. Michal Dudek, Slaný	3 3 3 3 3	15
2. Václav Milík, Pardubice	3 2 3 3 3	14
3. Eduard Krčmář, Slaný	2 3 3 2 3	13
4. Jan Holub, Mšeno	3 3 2 2 2	12
5. Pavol Pučko, Praha	2 3 3 3 X	11
6. Ondřej Veverka, Praha	1 2 3 3 2	11
7. Zdeněk Vrba, Praha	3 1 0 3 3	10
8. René Vidner, Pardubice	1 3 1 2 3	10
9. Ondřej Smetana, Praha	3 2 2 1 2	10
10. Jaroslav Hladký, Praha	2 2 2 2 E	8
11. František Irmiš, Plzeň	1 2 0 1 2	6
12. Tomáš Jůza, Praha	2 M 2 X 1	5
13. Karel Kadlec, Kadlec	2 1 1 0 1	5
14. Zdeněk Holub, Praha	1 1 1 1 1	5
15. Jaromír Otruba, Pardubice	0 0 2 2 0	4
16. Dominik Hinner, Praha	1 0 1 0 2	4
17. Michal Klein, Mšeno	0 1 0 1 1	3
18. Stanislav Pouznar, Mšeno	0 1 1 1 F	3

Průběžné pořadí šampionátu:

	PCE	TOT
	27.4.
1. Michal Dudek, Slaný	25	25
2. Václav Milík, Pardubice	22	22
3. Eduard Krčmář, Slaný	18	18
4. Jan Holub, Mšeno	16	16
5. Pavol Pučko, Praha	14	14
6. Ondřej Veverka, Praha	12	12
7. Zdeněk Vrba, Praha	10	10
8. René Vidner, Pardubice	8	8
9. Ondřej Smetana, Praha	7	7
10. Jaroslav Hladký, Praha	6	6
11. František Irmiš, Plzeň	5	5
12. Tomáš Jůza, Praha	4	4
13. Karel Kadlec, Kadlec	3	3
14. Zdeněk Holub, Praha	2	2
15. Jaromír Otruba, Pardubice	1	1
NC Dominik Hinner, Praha	0	0
NC Michal Klein, Mšeno	0	0
NC Stanislav Pouznar, Mšeno	0	0

Foto: Wojta Zavřel

Pardubice – 27. dubna
Po obnově první ligy se přebor České republiky pojede jen jako soutěž jednotlivců. Odsun závodění na kolektivní bázi zapříčinil, že v úvodním kole letošního ročníku v Pardubicích neuvidíme tři nejlepší z loňského roku. Motivaci k účasti však zvyšuje fakt, že se dnes a v neděli ve Mšeně bude bojovat o volná místa pro semifinále mistrovství republiky jednotlivců.

Pakliže má přebor poskytovat závodní příležitosti především domácím seniorům bez zahraničního angažmá a řešit jejich nedostatek pravidelného závodění, dnešní závod by se v tomto ohledu musel naprosto minout účinkem.

Z dvacetičlenné startovní listiny schází prozatím startovní čísla devět a deset, o něž se případní zájemci mohou hlásit až do jejich obsazení. Borci mladší jednadvaceti let drží se čtrnácti jmény absolutní převahu.

Pouze čtyři závodníci již odrostli věku juniora. Nepočítáme-li nadstavbové klání zářijového pouáku v Liberci, projde František Irmiš svou závodnickou premiérou. Ostatní senioři jsou již jen Jaromír Otruba, Tomáš Jůza a nezničitelný nezmar Karel Kadlec.

Právě ten je ve svých necelých osmačtyřiceti letech nejstarším účastníkem dnešního klání. Čerstvě patnáctiletým Eduardu Krčmářovi a Zdeňku Holubovi by klidně mohl být biologickým dědečkem. A to považte, že jeho otec debutoval při silničních závodech už před bezmála osmdesáti lety v roce 1934!

Dnes se bude závodit dle rozpisu pro dvacet závodníků na pětadvacet rozjížděk, přičemž na startu každé z nich stane čtveřice účastníků. Největším nepřítelem klání by mohl být d隝. Právě kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám zrušili v Pardubicích včerejší trénink, který by mohl zkomplikovat přípravu oválu.

Startovní listina:

1 René Vidner, Pardubice

2 Václav Milík, Pardubice

3 Jaromír Otruba, Pardubice

4 Tomáš Jůza, Pardubice

5 Karel Kadlec, Kadlec

6 Michal Dudek, Slaný

7 Eduard Krčmář, Slaný

8 František Irmiš, Plzeň

9

10

11 Stanislav Pouznar, Mšeno

12 Michal Klein, Mšeno

13 Jan Holub, Mšeno

14 Zdeněk Holub, Praha

15 Dominik Hinner, Praha

16 Pavol Pučko, Praha

17 Ondřej Veverka, Praha

18 Jaroslav Hladký, Praha

19 Zdeněk Vrba, Praha

20 Ondřej Smetana, Praha

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Všechno už tu jednou bylo je rčení stejně známé jako pravdivé. Svou platnost má i v případě českého přeboru. Individuální závodů borců výkonnostního středu se u nás jezdily už před třiceti lety. Magazín speedwayA-Z se ohlíží za jejich historií, aniž by ovšem zapomínal na přítomnost, v níž se místo loňských osmi závodů uskuteční jen čtyři.
Historické ohlédnutí:
Závody pro borce nižší výkonnosti se v různých disciplínách motocyklového sportu pořádají už od nepaměti, a už šlo o mítinky pro juniory či později místní podniky. O oficiální klání se však poprvé postarala plochá dráha. Roku 1963 byly vypsány krajské přebory, avšak v následujících sezónách o nich prameny už mlčí.

Rozvíjení kvalifikace pro mistrovství republiky jednotlivců a obrovský příval adeptů plochodrážního řemesla na sklonku šedesátých let daly za vznik juniorskému přeboru 1969, který ovšem stanovil horní věkovou hranici na třicet let. Na Slovensku bylo zároveň obnoveno mistrovství SSR, tedy dle tehdejší oficiální federální terminologie Slovenské socialistické republiky.

Zatímco slovenský šampionát se měl zdárně k světu, v Čechách se na prahu sedmdesátých let na nižší individuální úrovni závodilo jen v rámci národní kvalifikace, jenž plnila kvalifikační funkci do vyšších pater mistrovství republiky jednotlivců. Až roku 1975 byl vypsán Pohár ČSR (České socialistické republiky). Jeho první kolo viděla 31. května Břeclav, odkud si vítězství odvezl liberecký Miroslav Vacek. Na konci čtyřdílného seriálu měl ovšem nejvíc bodů Václav Zajíc.

Slibný šampionát ovšem zanikl hned při své premiéře. Teprve od sezóny 1978 se mistrovství SSR dočkalo svého českého protějšku v podobě přeboru ČSR. Ten kromě garance závodních příležitostí pro borce výkonnostního středu plnil i roli kvalifikačního předstupně mistrovství republiky jednotlivců. Dvě semifinálové skupiny vyprodukovaly šestnáctku pro dvojdílné finále. V Pardubicích 27. května vyhrál slánský Václav Čiviš, který na druhý den zopakoval svůj triumf na své domácí dráze, aby se stal prvním přeborníkem.

Podoba přeboru ČSR se na formátu dvou kvalifikačních skupin a finálové části udržela až do roku 1981. Od následující sezóny se o titul bojovalo dle seriálové formule kopírující velké federální mistrovství, jíž počínaje rokem 1983 předcházela kvalifikace. V posledních třech ročnících šampionátu 1987 – 1989 se ustálil trojkolový systém kvalifikace – dvě semifinálové skupiny – finále.

Po pádu komunistických režimů ve střední Evropě se čeští plochodrážníci dočkali obdoby někdejšího přeboru až loni. Kořeny současného šampionátu je ovšem třeba hledat v šampionátu družstev. Po zániku první ligy vinou událostí doprovázející baráž v říjnu 2006, vznikla soutěž tříčlenných družstev. Ta se z přeborové úrovně (2007) dostala na mistrovskou (2008), aby opět nesla status přeboru (2009). Loni ovšem ustoupila týmová klasifikace do pozadí a závodilo se dle rozpisu jednotlivců, z jejichž pořadí vzešly výsledky družstev.

Pestrá paleta přeborníků:
Díky jejich charakteru, smyslu a účelu není žádnou chybou spojovat pohár ČSR 1975, přebor ČSR v letech 1978 – 1989 a současný přebor České republiky pod jedinou hlavičku. Ve výsledkových listinách defiluje obrovská plejáda jmen od těch slavných až po borce, na něž si dnes vzpomene skutečně jen málokdo.

Seznam přeborníků překvapí svou pestrostí, na níž se bezesporu podílí fakt, že šlo o kvalifikační předstupeň mistrovství republiky jednotlivců, který nemusel každý závodník absolvovat v každém roce. Za těchto okolností není divu, že soutěž nemá žádné rekordmany. Pouze Emil Sova (1980 a 1981) a Pavel Mrňa (1985 a 1986) dokázali vyhrát dvakrát.

Jeden přebornický titul získali Václav Zajíc (1975), Václav Čiviš (1978), Pavel Karnas (1979), Jaromír Bartoš (1982), Zbyšek Holý (1983), Josef Jůza (1984), František Ledecký (1987), Jaroslav Gavenda (1988), Vladimír Kalina (1989) a Martin Málek (2010).

Bez zajímavosti rozhodně není, že většina z přeborníků nemá potomka, který by rovněž závodil za řidítky plochodrážního motocyklu. Své sehrála i dvacetiletá přestávka při pořádání přeboru a proto se žádný syn nemůže pochlubit, že by se zlatou medailí vyrovnal svému otci. Nejblíže k tomu měl loni Martin Gavenda, který však vinou řetězu v předposledním kole v Březolupech ztratil průběžné vedení, do něhož se už v Plzni nedokázal vyhoupnout.

Přebor ČR 2011:
Myšlenka na pravidelné individuální střetávání v loňském roce vyřešila otázku akutního nedostatku závodních příležitostí zejména pro české seniory bez zahraničních angažmá. Přesto se pro letošek nepodařilo zachovat osm dílů seriálu a přebor zhubnul na polovinu.

Kluby, které se postavily přeboru zády, uváděly v zásadě dva argumenty proti svému pořadatelství. První, a sice že složení startovního pole odrazuje diváky i sponzory od ploché dráhy, lze vyvrátit příkladem z fotbalu. Navštívím-li utkání České Třebové kopající krajský přebor a prohlásím-li nahlas, že příště nepřijdu, protože nehrají Tomáš Řepka a Petr Čech, označení blb bude asi nejjemnější, které si vysloužím. Nadto reklamní místa na stadiónu rozhodně nebudou prázdná. Už jen proto, že radnice fandí fotbalu a sponzorské firmy mají větší šance na vítězství v městských výběrových řízeních. Spíše se zdá, že české ploché dráze chybí správný počet opravdových fanoušků.

Druhá stížnost se týká problémů s naplněním startovní listiny a udržením její celistvosti až do konce závodu. Tomu se dá předejít vhodnou volbou termínů nekolidujících s podniky FIM či UEM. A v neposlední řadě, jak ukazuje příklad českých ledů, jsou-li výtečné podmínky pro závodění, jezdci se vynoří. Vyzdvihnout je nutno také operativnost, kdy se rozpis ušije na míru počtu přihlášených závodníků.

S obnovou první ligy se tak do přeboru budou počítat pouze mítinky v Pardubicích, Mšeně, Liberci a Praze. Vedle nižšího počtu klání je nevýhodou také jejich termínová roztříštěnost. Po jarní polovině se závodníci setkají až na sklonku prázdnin a pak až v úplném závěru sezóny.

Stejně jako loni a konec konců i v dobách přeboru ČSR plní soutěž rovněž úlohu nejnižšího kvalifikačního předstupně pro semifinále mistrovství republiky jednotlivců. Jedinou šancí pro nekvalifikované borce je průběžné pořadí po dvou úvodních kolech v Pardubicích a v Liberci. Jména přihlášených závodníků jsou sama o sobě garantem vyrovnané podívané, otázkou zůstává, zda kluby vedle svých prvoligových klání, budou ochotny nést náklady na jejich účast i v přeborových mítincích.

Přihlášení závodníci:
ČERMÁK Marek	PDK GREPL Mšeno
ČERMÁK Milan	PDK GREPL Mšeno
HÁDEK Michael	PDK GREPL Mšeno
HOLUB Jan	PDK GREPL Mšeno
KLEIN Michal	PDK GREPL Mšeno
POUZNAR Stanislav	PDK GREPL Mšeno
HINNER Dominik	AK Markéta Praha
HLADKÝ Jaroslav	AK Markéta Praha
HOLUB Zdeněk	AK Markéta Praha
ONDRAŠÍK Pavel	AK Markéta Praha
PUČKO Pavol	AK Markéta Praha
SCHNEIDERWIND Zdeněk ml.	AK Markéta Praha
SCHNEIDERWIND Zdeněk	AK Markéta Praha
SMETANA Ondřej	AK Markéta Praha
ŠKURLA Michal	AK Markéta Praha	od 9. června
VRBA Zdeněk	AK Markéta Praha
JÚZA Tomáš	AMK ZP Pardubice
MILÍK Václav ml.	AMK ZP Pardubice
OTRUBA Jaromír	AMK ZP Pardubice
ŠTĚROVSKÝ David	AMK ZP Pardubice	od 30. června
VELINSKÝ Luboš	AMK ZP Pardubice
VIDNER René	AMK ZP Pardubice
IRMIŠ František	PK Plzeň
DUDEK Michal	AK Slaný
KRČMÁŘ Eduard	AK Slaný
NOWACKI Krzysztof , PL (ACCR)	AK Slaný
LIEBEZEIT František	DAK MOTO
KADLEC Karel	bez klubové příslušnosti

Foto: archív autora, Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Jiří Brummer st.

Přebor jednotlivců/družstev v letošní sezóně vyřešil dlouhodobý problém s pravidelným závoděním plochodrážníků výkonnostního středu. Startovat mohl každý, rozpis rozjížděk se vytvořil dle počtu došlých přihlášek. Jeho první podnik v Pardubicích dokonce plnil funkci nejnižšího stupínku mistrovství republiky jednotlivců, takže startovní listina nevídaně zbytněla. Spojením individuálního závodění s kolektivní dostal přebor i týmový nádech, takže přihlášená družstva hradila závodníkům náklady. Seriálu šlo vytknout prakticky jen poněkud roztříštěné termíny s tradičním prázdninovým volnem. Pro příští rok na jeho základech vznikla obnovená první liga. Zdálo by se, že báječná myšlenka bude pokračovat i nadále ve stejných intencích. Nicméně se pojedou jen čtyři přeborové mítinky, protože do řady kritiků série se paradoxně zařadily samotné kluby.

„Představa byly taková, že každý uspořádá také závod jednotlivců,“ říká Petr Moravec, předseda VV SPD. „Nakonec do toho jdou ty kluby, které mají nejvíc závodníků a navíc se přidal Věroslav Kollert.“ Jednotlivá kola tudíž uvidí Pardubice, Mšeno, Liberec a Praha, jejichž představitelé vesměs vnímají přebor jako podporu začínajících a amatérských závodníků.

Oponenti kritizovali především malý zájem závodníků v některých kolech. A dle oficiálního zápisu z rozšířeného jednání VV SPD v Pardubicích vnímá tuto soutěž jako problémovou Slaný. Dle jeho názoru svou kvalitou odrazuje diváky.

Ani v roce 2011 nebudou kladeny žádné personální limity. „Každý,“ odpovídá Petr Moravec na otázku, kdo se může zúčastnit. „Přizpůsobí se systém.“ Stejné zůstává i tabulkové bodování, které výrazně zvýhodňuje vítěze každého závodu. A ani pravidlo o škrtání dvou nejhorších výsledků nebylo změněno.

Novinkou je, že v klasifikaci družstev se bude bojovat v oddělené 1. lize. Ta však nenabídne tak neomezené možnosti ke svezení jako přebor. Není to tedy odklon od původní myšlenky zvýšit počet závodních příležitostí pro závodníky výkonnostního středu?

„Jiné východisko není, muselo se to udělat“ komentuje Petr Moravec. „Mrzí mě, že je spousta řečí, jak se budou snažit zvyšovat základnu, ale pak spousta klubů najednou ucukne a chce hledat kvalitu. Přitom je to o tom, aby závodníci lezli po zádech těch lepších a šli nahoru.“

Hlasování spojená s přeborem na rozšířeném zasedání VV SPD 11. prosince:

předkladatel:	návrh:	výsledek:
VV SPD	navržený systém	pro40 : proti0

Přebor republiky řečí pravidel:
Startují přihlášení jezdci s platnou licencí vydanou národní sportovní autoritou FMS AČR.
Toto mistrovství se řídí Přílohou N 071A Národních sportovních řádů Přebor České republiky jednotlivců na ploché dráze.
V každém závodě získá vítěz závodu 25 bodů, druhý v pořadí 22 bodů, třetí 18 bodů, čtvrtý 16 bodů a dále 14-12-10-8-7-6-5-4-3-2-1 bod. Každému jezdci se do celkové klasifikace šampionátu nezapočítají dva nejhorší výsledky ze všech uskutečněných závodů v seriálu. Přeborníkem České republiky se stane jezdec, který získá po této úpravě nejvíce bodů.
Při rovnosti bodů po skončení seriálu je rozhodujícím kritériem v případě pořadí na 1. – 3. místě dodatkové jízda a na ostatních místech lepší dosažený výsledek v posledním závodě.
Vítěz Přeboru se stane Přeborníkem České republiky.

Kvalifikační smysl:	první dva podniky v Pardubicích a ve Mšeně určí šest semifinalistů mistrovství republiky jednotlivců
Pneumatiky:	dvě nové hrany, jezdec si může nechat označit ještě jednu hranu pro absolvování případné dodatkové jízdy
Přihlášky:	31. ledna 2011

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 9. října
Do posledního kola přeboru jednotlivců/družstev nastupoval Martin Málek v nejlepší výchozí pozici pro útok na titul. Jako vedoucí muž průběžné klasifikace však nenechal nic náhodě a s patnácti body vyhrál celý podnik. Lepším způsobem nemohl zisk celkového zlata podtrhnout. Jediným problémem se stala kolize s Jaroslavem Petrákem v rozjížďce s číslem čtrnáct. Březolupský závodník z ní vyvázl z naraženou kyčlí, díky čemuž musel odvolat svůj nedělní start v Olchingu. Na stupně vítězů se prosadili také další dva borci s březolupskou vestou, Michael Hádek a Martin Gavenda. Díky tomu vyhrál moravský celek oddělenou klasifikaci družstev.

Na nejlepší cestě k titulu
Nový přebor jednotlivců/družstev dostal od sudiček do vínku, aby se o vítězích obou kategorií rozhodlo až dnes v posledním klání na plzeňských Borech. Spíše než éterické bytosti přidal seriálu na dramatičnosti bodový klíč výrazně zvýhodňující vítěze jednotlivých kol a systém škrtání dvou nejhorších výsledků.

Z obojího profitoval Martin Málek, jenž jako jediný dokázal vyhrát tři závody. Když se k tomu přidala smůla Martina Gavendy, jemuž ve vítězství v Březolupech zabránil jen přetržený řetěz, přijel Martin Málek na západ Čech jako vedoucí muž průběžné klasifikace.

By na titulu mohli stále ještě pomýšlet jak Martin Málek, tak Jaroslav Petrák, největší balíček s trumfy ve svých rukou svíral právě Martin Málek. A rozhodně o něj nechtěl přijít, jak dokázal už v rozjížďce s číslem jedna. Se žlutým povlakem na přilbě zamířil neochvějně do čela.

Martin Gavenda útočil. V nájezdu do druhé zatáčky se zdálo, že ho vnitřní stopa vynese dopředu, avšak Martin Málek si svého klubového kolegu dokázal ohlídat. Dobře totiž věděl, že k definitivnímu potvrzení titulu vede nejkratší cesta přes dnešní vítězství.

A proto tímto směrem vykročil také v osmé jízdě. Ujal se vedení před Václavem Milíkem, jenž své dnešní skóre otevřel v rozjížďce s číslem pět trojkou na úkor trojice pražských juniorů. Nyní se však musel dívat na výfuk Martina Málka už okamžitě po vylétnutí pásky. S pouhou rolí pasivního diváka se ovšem nehodlal smířit.

V úvodní zatáčce posledního okruhu zaútočil spodní stranou. Málem mu to vyšlo, proto zosnoval další nájezd v posledním oblouku. I tady byl ale Martin Málek pánem situace. „Škoda, ale to se stává,“ komentoval Václav Milík svou těsnou prohru.

Se dvěma vítězstvími se Martinu Málkovi mohl vyrovnat jedině Michael Hádek. Tomu v celkovém pořadí o nic nešlo, protože většinu mítinků seriálu vynechal, ale stal se pádným kladivem březolupského družstva na Pardubice, s nimiž se dělili o vedení v klasifikaci družstev.

Pasivním spojencem Martina Málka se stal i otázce jeho titulu. V rozjížďce s číslem pět totiž porazil druhého z jeho soků, Jaroslava Petráka. Pardubického matadora nezastihnul dnešní den v optimálním rozpoložení. Stěžoval si na nachlazení a horečku. A navíc ve čtvrté jízdě opakované kvůli svíci Ondřeje Smetany podlehl Romanu Čejkovi, který na něho odstartoval.

„Zkurvil jsem to v první zatáčce, je tam vlhký místo,“ rozhodil Jaroslav Petrák rukama ve svém depu poté, co si zapálil svou obligátní cigaretu. Hned po přestávce předvedl perfektní start. Michael Hádek však toužil po vedení a ve druhém oblouku ho získal.

Triumf hodný šampióna
Dvě těsně prohry však nebyly tím nejhorším, co Jaroslava Petráka v dnešním odpoledni čekalo. V rozjížďce s číslem dvanáct narazil na Martina Málka. Sice se dostal před něho, avšak v první zatáčce upadl. A Martin Málek, chtě nechtě, musel k zemi také. Repete bez vyloučeného Pardubičana vyhrál po raketovém startu ve velkém stylu.

Michael Hádek s ním však stačil držet bodový krok, i když mu pomohly okolnosti. Po startu desáté jízdy před ním jel Václav Milík, avšak jeho motocykl nepřežil průjezd první zatáčkou. „Motor,“ odtušil pardubický junior směrem ke svým mechanikům, když jim v ústrety tlačil ztichlý stroj.

Pardubické šance na překonání Březolup se dostávaly hluboko pod bod mrazu. A to tím spíše, byl-li třetím mužem průběžné klasifikace dnešního závodu Martin Gavenda. Ten po úvodní prohře s Martinem Málkem neznal nic než vítězství. Především pražští junioři by o tom mohli dlouho a poutavě vyprávět.

Další aspiranty na stupně vítězů pronásledovala smůla. O zadřeném pohonném agregátu Václava Milíka už byla řeč. Ve čtvrté sérii přišel na řadu Roman Čejka, jediný zástupce Slaného, který přijel ve vlastní finanční režii. Po chybě v šestnácté jízdě projel pod šachovnicovou vlajkou jako poslední. „Měl jsem pěknej‘ start, ale na lajně mě to vyhodilo,“ svěřoval se.

Pro další vývoj závodu byl však významnější střet Michaela Hádka s Martinem Gavendou. „Už jsem špinavej‘, tak neblbni,“ říkal plzeňský borec svému březolupskému přeborovému spojenci a ukazoval na stopy bláta od zadního kola Václava Milíka. Martin Gavenda byl však první profitující z chyby perfektně odstartovavšího Romana Čejky. Michael Hádek však slánského juniora ztrestal takřka okamžitě. A hned se pustil do Martina Gavendy, kterého překonal vnějškem druhé zatáčky.

Vzápětí Martin Málek navzdory bolestem ještě před prvním nájezdem minul Jiřího Brummera a také zvýšil hodnotu svého konta na číslovku dvanáct. Verdikt o vítězi tak měl padnout až v závěrečné rozjížďce. Ještě předtím se rozhodlo o třetí příčce.

Martinu Gavendovi k němu stačily i dva body. Sice perfektně odstartoval do rozjížďky s číslem devatenáct, avšak v první zatáčce ho objel Václav Milík. Vzhledem k předchozímu defektu mu to však bylo na pódium málo. Stejně se vedlo i předtím Romanu Čejkovi, když vyhrál osmnáctou jízdu před Jaromírem Otrubou. Jaroslav Petrák sice původně plánoval, že poškorpí Martina Gavendu, ale s bolestmi po svém pádu byl rád, že v devatenácté jízdy porazil Zdeňka Vrbu.

Všechno bylo jasné. Martinu Málkovi nemohl zlato v celkové klasifikaci sebrat už nikdo, zatímco Martin Gavenda a Jaroslav Petrák se museli smiřovat s úlohami vicemistrů. V závěrečné jízdě dne měl ještě srovnat svůj účet s Michaelem Hádkem. Ten měl rychlejší start, avšak z první zatáčky vyjel na čele Martin Málek. Přebor vyhrál jako správný šampión, s patnáctibodovým maximem v závěrečném klání, v němž mu protivníci chtěli jeho zlatou medaili na poslední chvíli sebrat.

Hlasy z depa
„Bolí mě záda jako sviňa,“ ulevil si Martin Málek. „Po tom pádu s Jardou jsem rád, že jsem to dojel. V poslední jízdě s Michaelem Hádkem to vyšlo, že jsem odjel první od startu. Jinak dobré. A jaký mistr? Jsem jenom přeborník. Ale Pepa Mizera bude mít radost, že jsme vyhráli družstva.“

„Dobrej‘ trénink,“ pochvaloval si Michael Hádek. „Nejrychlejší byl venek, Martin si ho držel a bylo to jasný. Jinak spokojenost. Vyhráli jsme družstva, takže musí bejt‘ spokojenost. Beru to jako jednotlivce, jedu sám za sebe. Skoro se mi povedlo vyhrát i je. Kdybych Martina odved‘, byl bych tam já. Ale, ale… Příště ho plácnu po prdeli.“

„Dneska?,“ opáčil Martin Gavenda kontra otázkou na dotaz magazínu speedwayA-Z, jak se mu jelo. „Tož dobré. Chtěl jsem vyhrát, ale byl jsem až třetí. Obráceně by to bylo lepší. Nasraný nejsem, ale je to škoda.“

„Šlo to, akorát jsem měl špatnej‘ start na Martina Málka,“ bilancoval Václav Milík. „Pak v tom motoru dloublo. Start byl dobrej‘, ale ve výjezdu se zatáh‘. Dobrý, akorát mi chyběly čtyři body. Ve čtvrtek bych chtěl při junioráku zajet. Jawa jede, Jawa sedí.“

„Dráha byla docela na nic, skákací, děravá,“ nechal se slyšet Roman Čejka. „Taková na nic, dalo se to buď objet nebo přelítnout. Chyběl mi kousek k bedně, ale docela jsem si zajezdil. Ve čtvrtý jízdě jsem to posral. Měl jsem pěknej‘ start, ale na lajně mě to vyhodilo. Ale dneska jsem to chtěl hlavně přežít ve zdraví.“

„Stojí to za hovno,“ neskrýval Jaroslav Petrák své rozčarování. „Těšil jsem se, že to bude úplně jiný. Byly představy, že se bude dařit a aspoň přeskočím Martina Gavendu. Na Martina Málka jsem nedoufal, ale nikdy neříkej nikdy. Vůbec jsem ale nezávodil. Jsem nastydlej‘, mám horečku, s tím se blbě závodí. A ten bouchanec s Martinem mě úplně odepsal. Aspoň dneska jsem chtěl bejt‘ na bedně. Nevyšlo to, nemůže bejt‘ každej‘ den posvícení. Ale jak to bylo v jedný písničce, já přijdu.“

1. Martin Málek, Březolupy	3 3 3 3 3	15
2. Michael Hádek, Březolupy	3 3 3 3 2	14
3. Martin Gavenda, Březolupy	2 3 3 2 2	12
4. Václav Milík, Pardubice	3 2 E 3 3	11
5. Roman Čejka, Slaný	3 1 3 0 3	10
6. Pavol Pučko, Praha	2 2 2 3 1	10
7. Ondřej Veverka, Praha	0 3 2 1 3	9
8. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 2 X 2 1	7
9. Zdeněk Schneiderwind ml., Praha	2 1 1 2 E	6
10. Jiří Brummer, Praha	1 1 2 2 F	6
11. Jakub Fencl, Praha	1 0 1 1 2	5
12. Jaromír Otruba, Plzeň	0 0 2 0 2	4
13. Zdeněk Vrba, Praha	0 2 0 1 0	3
14. Jiří Lang, Plzeň	1 0 1 F 1	3
15. Ondřej Smetana, Mšeno	X 1 0 1 0	2

Konečné pořadí seriálu:

	PCE	MŠE	BŘE	SVI	PHA	SVI	BŘE	PLZ	TOT
	30.4.	1.5.	5.6.	12.6.	17.6.	21.8.	25.9.	9.10.
1. Málek	(12)	22	25	NS	25	18	25	25	140 (152)
2. Gavenda	22	(14)	22	25	(16)	22	18	18	127 (157)
3. Petrák	16	18	(14)	22	18	25	22	(8)	121 (143)
4. Milík	NS	NS	NS	18	22	16	14	16	86
5. Čejka	7	10	16	16	1	NS	NS	14	64
6. Pučko	(3)	7	12	NS	8	14	10	12	63 (66)
7. Višváder	4	12	NS	14	14	6	7	NS	57
8. Hádek	18	NS	NS	NS	NS	NS	16	22	56
9. Veverka	(1)	(2)	8	7	12	10	5	10	52 (55)
10. Holub	14	16	NS	NS	10	NS	NS	NS	40
11. Dudek	6	NS	18	10	4	NS	NS	NS	38
12. Štichauer	25	NS	NS	NS	NS	NS	12	NS	37
13. Brummer	(0)	5	3	12	(0)	7	2	6	35
14. Fencl	5	4	NS	5	(3)	8	4	5	31 (34)
15. Nowacki	0	NS	4	8	NS	12	6	NS	30
16. Jůza	8	8	NS	NS	NS	3	8	NS	27
17. Schneiderwind ml.	(0)	(0)	10	3	2	4	0	7	26
18. Šitera	NS	25	NS	NS	NS	NS	NS	NS	25
19. Hladký	2	6	5	NS	6	NS	NS	NS	19
20. Otruba	(0)	1	2	6	0	2	3	4	18
21. Vrba	NS	3	6	NS	5	0	NS	3	17
22. Vidner	NS	NS	7	NS	7	0	NS	NS	14
23. Simota	10	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	10
24. Lang	0	NS	0	NS	0	5	1	2	8
25. Vonásek	0	0	1	4	NS	NS	NS	NS	5
26. Smetana	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	1	1
27. Kis	NS	NS	NS	NS	NS	1	NS	NS	1
NC Hromádka	NS	NS	NS	NS	NS	0	NS	NS	0
NC Kadlec	NS	NS	NS	NS	0	NS	NS	NS	0
NC Čermák	NS	0	NS	NS	0	NS	NS	NS	0
NC Fuksa	0	0	NS	NS	NS	NS	NS	NS	0
NC Velinský	0	NS	NS	NS	NS	NS	NS	NS	0

Poznámka: do celkové klasifikace se započítává šest nejlepších výsledků. Zdeněk Schneiderwind ml. hostoval 12.6. za Březolupy.

Klasifikace družstev:

1. Březolupy 29	Martin Málek 15, Michael Hádek 14
2. Praha 19	Pavol Pučko 10, Ondřej Veverka 9
3. Pardubice 18	Václav Milík 11, Jaroslav Petrák 7
4. Slaný 10	Roman Čejka 10
5. Plzeň 7	Jaromír Otruba 4, Jiří Lang 3

Závěrečná tabulka klasifikace družstev:

	malé body	velké body
1. Březolupy	213	35
2. Pardubice	200	33
3. Praha	147	24
4. Slaný	116	17
5. Plzeň	78	11

Foto: Jiří Brummer st.

Leszno – 8. října
V letošním přeboru jednotlivců/družstev vynechal Krzysztof Nowacki pouze dva závody. Kvůli nemoci odjel z Pardubic domů a vyputil prvomájové Mšeno. V Praze zase nestartoval, protože druhý den hájil české barvy při MACEC Cupu v Ostrowě. Svůj tradičně velký závodnický apetit však zítra v Plzni nebude moci uspokojit.

„Plánoval jsem přijet do Plzně,“ svěřil se polský borec, který už třetím rokem závodí s českou licencí. „Ale nebude z toho nic, protože Slaný má finanční problémy a nepřihlásil mě do závodu. Proto bych chtěl pozdravit diváky alespoň touto cestou a pozvat je na příští sezónu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)