Praha – 6. listopadu
Spousta úchvatných závodních automobilů a motocyklů čeká na návštěvníky výstavy Racing Expo, jejíž brány se veřejnosti otevřou pozítří v poledne. Bude možná potkat mnoho osobností motoristického sportu. Pro příznivce ploché dráhy bude zajímavá hlavně neděle, kdy skvělá podívaná v Letňanech končí. O půl třetí proběhne beseda s kolibříky spojená s autogramiádou. Ještě před tím úderem půl dvanácté Jiří Hájek a Milan Špinka slavnostně pokřtí knihu Zlato z ledu.

Kniha se dostane do prodeje až okolo poloviny listopadu, nicméně v neděli bude na výstavišti alespoň v improvizované podobě. Na obálce se zaskví akční snímek Milana Špinky pořízený během světového finále na ledě v Assenu, odkud se vracel se stříbrnou medailí. A pochopitelně rovněž portrét hlavního hrdiny.

„Je to připomenutí jeho závodní kariéry,“ přibližuje Jiří Hájek své dílo. „I kariéry trenéra a manažera od začátku až do letošního roku. Od jeho dětských let, kdy ho táta systematicky připravoval na kariéru závodníka, až ke konci. Jak vystudoval fakultu tělesné výchovy a začal dělat trenéra. Jak se dostal do FIMu a k vedení reprezentace. Celej‘ jeho život je spojenej‘ s plochou dráhou.“

Nicméně na 152 stránkách se setkáte nejen s Milanem Špinkou. „Knížka začíná vzpomínkou na jeho tátu Miloslava, který by třetího prosince měl stovku,“ říká autor. „Jedna kapitola je věnovaná těm, kteří s ním během sezóny přišli na Markétu, tedy Petru Ondrašíkovi, Janu Vernerovi, Vaškovi Vernerovi a Jiřímu Štanclovi. A také o Standovi Dykovi, jak si ve Stockholmu zlomil nohu a letěl do Prahy na jméno Jiří Hájek.“

Jak se takový kousek tehdejšímu vedoucímu redaktoru Československé motor revue v době zvýšených bezpečnostních opatření bezprostředně po atentátu na švédského premiéra Olofa Palmeho, by nebylo fér prozrazovat. Ostatně i akreditace Jana Králíka, jemuž komunisté nikdy nešli pod nos, na Rallye Paříž – Dakar 1988, je dalším důkazem, že Jiří Hájek dokáže ohromující věci.

I proto se při slavnostním křtu knihy Zlato z ledu máme na co těšit. Sám publicista si však při otázce po detailech zamyká ústa na sedm západů a vábí narážkami na jistou slavnou osobnost, jež by mohla být přítomna.

Nedělní plochodrážní akce na výstavě Racing Expo v Letňanech:

Foto: archív a Karel Herman

Plzeň – 5. listopadu
Loňské hokejové utkání Plzeň vs. Praha se nedočkalo své reprízy, nicméně závodníci vyjedou s hokejkami na led i tentokrát. Na sobotu 23. listopadu je od 16:45 v plzeňské Kooperativa aréně naplánováno utkání plochodrážních hvězd, které je přístupné i veřejnosti.

„Hodinu a půl se budeme mydlit na ledě,“ těší se Michael Hádek. „Budeme hrát asi patnáct na patnáct, ať si uděláme žízeň. Pak posedíme v hospodě, rezervovali jsme místo pro čtyřicet lidí. Na zimu plánujeme ještě turnaj čtyř družstev v Rokycanech.“

U takové akce nemůže pochopitelně chybět Richard Wolff, který hokejová utkání organizoval již před patnácti lety. A spolu s ním bratři Šebelové, Josef Franc či Pavel Ondrašík. Účast přislíbil také Miroslav Musil, uvažují o ní Ondřej Smetana, Zdeněk Simota či Jan Kvěch.

Pozvání dostal Jakub Růžička, mechanik Martina Vaculíka, ale jinak šikovný brankář. Je dokonce možné, že hokejové utkání plochodrážních hvězd přiláká Jiřího Štancla, Václava Milíka nebo Michala Makovského.

Foto: laskavostí Richarda Wolffa

Praha – 2. listopadu
Pražské Letňany budou příští týden patřit motorismu. Výstava Classic Expo nabídne na odiv historická vozidla, zatímco její sestřička Racing Expo přiblíží závodní speciály. Oproti původním plánům neproběhnou jízdní ukázky plochodrážních stopětadvacítek, jelikož menší prostor výstaviště by závodníkům i přihlížejícím neskýtal dostatečnou jistotu bezpečí. To ovšem neznamená, že by příznivci sportu levých zatáček měli ve dnech 8. až 10. listopadu areál PVA EXPO míjet.

Ve výstavní hale totiž najdou dvě plochodrážní expozice. První bude mít pražská Markéta, druhá divišovská Jawa, která připomene nejen svou současnou produkci, ale i devadesátiletou historii značky.

V rámci Racing Expo proběhne také slavností křest nové knihy Zlato z ledu, kterou její autor Jiří Hájek věnoval hlavně Milanu Špinkovi. Plánuje se na nedělní odpoledne, ale detaily budou ještě upřesněny.

Brány výstaviště se návštěvníkům otevřou v pátek ve dvanáct a další dva dny v deset.

Foto: Karel Herman

Chotilsko – 2. května
Hornické muzeum Příbram, příspěvková organizace, ve spolupráci s obcí Chotilsko pořádá v termínu od 3. května do 30. října 2019 výstavu při příležitosti výročí 90 let od založení výroby motocyklů Jawa a 45 let od zisku titulu mistra světa Milanem Špinkou v závodech jednotlivců na ploché dráze na ledě. Skvělý závodník pochopitelně nemůže chybět na zítřejší vernisáži.

Ing. František Janeček (1878–1941) byl mimořádně nadaný technik a schopný manažér. Po studiích působil nejprve v Německu, pak v Nizozemsku a v pražské firmě Kolben. Ve 24 letech získal první patent na přívod elektrického proudu pro tramvaje, který prodal do Anglie. Za 1. světové války si nechal patentovat granátové rozbušky a zbraním se jako samostatný podnikatel věnoval i v nově vzniklém Československu. Když o zastaralé kulomety Schwarzlose, které stavěl, přestala mít armáda zájem, rozhodl se pro licenční výrobu motocyklů Wanderer 500 OHV. Premiéru si půllitr odbyl na pražském autosalonu v říjnu 1929. Představil se pod značkou JAWA, složenou s prvních písmen jmen Janeček a Wanderer.

Na výstavě se formou bannerů představí historie motocyklů Jawa, která bude doplněna vybranými slavnými exponáty. Mezi nimi budou stroje Jawa 175 speciál 1936, Jawa Pérák 250 cm3 z roku 1949, Jawa Pérák pro silniční závody z roku 1954 a Jawa Pionýr, kterou nikdo nepojmenoval jinak než Pařez. Současnou produkci týnecké továrny bude zastupovat motocykl Jawa Scrambler.

S Jawou je nedílně spojen i plochodrážní sport. K vidění bude speciál pro ledovou dráhu, který laskavě zapůjčil pan ing. Jiří Wildt. Díky panu Jaromírovi Pácalovi nebude chybět ani čtyřventilový motocykl pro klasickou plochou dráhu. Historický stroj, se kterým Milan Špinka vyhrál závod o Zlatou přilbu, zapůjčilo Východočeské muzeum. Sportovní historii Jawy ještě připomene motokrosová Jawa 500 cm3 ze soukromé sbírky pana Brandy. Jedná se o stroj, se kterým závodil legendární Vlastimil Válek. Posledním exponátem bude sajdkárkrosový speciál s upraveným plochodrážním motorem Jawa.

Druhým velkým tématem výstavy je 45 let od  zisku titulu mistra světa jednotlivců na ploché dráze na ledě českým závodníkem. Milan Špinka (narozen 5. května 1951 v Pardubicích) je jedním z našich nejlepších plochodrážních jezdců vůbec. Nevyhýbal se žádné plochodrážní disciplíně. Základem byla její krátká varianta, ale i v závodech na dlouhé dráze a na trávě se dokázal nejednou prosadit až do světového finále.

Nejvíce úspěchů však zaznamenal na ledové ploché dráze. Dokázal získat tři medaile v mistrovství světa jednotlivců. V necelých dvaceti letech vybojoval v německém Inzellu při svém prvním finálovém startu bronzovou medaili. V roce 1974 ve švédském Nässjö pak stanul na nejvyšším stupni a medailovou sbírku doplnil v roce 1976 v nizozemském Assenu o stříbro. Tím však jeho medailové žně z ledové ploché dráhy zdaleka nekončí. Do sbírky přidal ještě tři stříbrné medaile z mistrovství světa družstev. V roce 1980 v nizozemském Eindhovenu a o rok později v německém Inzellu měl v týmu za parťáky Zdeňka Kudrnu a Stanislava Dyka. Do třetice se pak v Kalininu na stříbru místo Dyka podílel Jiří Svoboda.

Ve výčtu úspěchů nelze zapomenout ani na prvenství v závodě o Zlatou přilbu v Pardubicích v roce 1973, kdy za sebou ve finálové jízdě nechal Dána Oleho Olsena a Novozélanďana Ivana Maugera. Jednalo se o první vítězství českého jezdce po přenesení závodu z travnatého dostihového závodiště na škvárový ovál do Svítkova. Dodnes je tak jediným rodilým Pardubákem, který tento slavný závod vyhrál.

Jeho úspěchy v plochodrážním sportu bude na výstavě v Chotilsku dokumentovat velké množství cen, které během své závodní kariéry vybojoval. Poháry, medaile a artefakty doplněné o historickou přilbu a vesty se startovními čísly z řady významných světových závodů zcela jistě vytvoří v Drtinově galerii atmosféru, věrně přibližující dění na plochodrážních oválech.

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 3. května od 17 hodin. Její součástí bude autogramiáda Milana Špinky a také představení knihy 70krát Zlatá přilba. Během celého tohoto víkendu se v Chotilsku, ležícím jen pár kilometrů od Slap, bude rovněž konat již 10. ročník Balónové fiesty, které se zúčastní na tři desítky horkovzdušných balónů z celé Evropy. Navíc bude v Chotilsku zpřístupněno Balónové muzeum, ve kterém je prezentována řada originálních exponátů z doby dávno minulé.

Foto: Jiří Hájek

Pardubice – 15. února
Eurocity Ostravan si ze slovenské Žiliny veze do Prahy asi čtvrthodinové zpoždění. Jeho strojvedoucí proto potkal svého kolegu z Valašského expresu již před Pardubicemi. O kousek dál mu na pozdrav zablikal muž v kabině žlutého peršingu Regio Jetu mířící do Havířova. Cestující vystupující z vlaků se tudíž v podchodu příliš nepletou. V hale je však čeká podívaná, kterou by tady na sklonku pátečního dopoledne rozhodně nečekali. To je ten plochodrážník! A má s sebou zlatou přilbu!

Uspořádat autogramiádu Milana Špinky v prostorách červené funkcionalistické budovy pardubického hlavního nádraží architekta Karla Řepy se na první pohled zdá jako nepochopitelný nápad. Nicméně pravý opak je však pravdou! Ano, na svítkovský ovál je odsud ještě pěkný kousek. Ale již od prvních ročníků Zlaté přilby Československa hrála železnice důležitou roli při dopravě diváků.

A nejinak je tomu v současnosti. Už před deseti, patnácti lety vyprávěli angličtí fandové s očima na vrch hlavy, jak splendid going to Golden Helmet from Prague by train je. Snídani v jejich pražském penziónku, který v souvislosti s plochodrážním závodem všech závodů nezvýšil ceny ubytování, mohli v jídelním voze zapít pivkem či pohárkem něčeho ostřejšího. A dvě česká kila za taxíka na stadión? Very funny.

Na druhou stranu v hale hlavního nádraží v Pardubicích sídlí knihkupectví Mozaika. Jeho výkladu jsou plné knih, přičemž jejich tituly nezaujmou jen běžné knihomoly. Najdete zde díla se vztahem k městu a regionu stejně jako publikace o dopravě, technice či military. K dostání zde v průběhu času byly i různé plochodrážní publikace, takže zde pochopitelně seženete i nejnovější dílo sedmdesátkrát ZLATÁ PŘILBA z pera Petra Dufka a Romana Apeltauera.

Tím pádem není vůbec nelogické, že se včera okolo půl jedenácté pod mozaikou zvěrokruhu s analogovými hodinami od Jaroslava Moravce objevil malý stoleček. Usedl k němu Milan Špinka. Vystavil na odiv svou zlatou přilbu a začal podepisovat knihu o historii nejstaršího plochodrážního mítinku.

Přítomní byli pochopitelně také oba autoři výpravné publikace, kterou si na místě bylo možné zakoupit. Lidé se trousili s prosbou o autogramy a jeden fanoušek si nechal podepsat také program pětadvacátého ročníku, do cíle jehož finálové jízdy Milan Špinka dorazil jako první v sedle motocyklu vypůjčeného od svého bratrance Evžena Erbana.

Majitelé knihkupectví připravili pro pozvané hosty láhev šampaňského a pro návštěvníky sympatické občerstvení. Žízeň se dala hasit v sousední restauraci. Jak trefně poznamenal Jiří Hájek, další doyen české motoristické žurnalistiky, není to již klasická nádražka sedmdesátých let. Nicméně její plochodrážní genius loci čas rozhodně nesetřel.

Kolik dojmů nadšených fandů sportu levých zatáček si musela za léta své existence vyslechnout! Právě tady ve čtyřiasedmdesátém Jiří Štancl zaskočil svoji Alenku, když ráno před Zlatou přilbou ukázal na plakát a poněkud drze prohlásil, že si blyštivou trofej povezou večer domů. Jeho předpověď se vskutku splnila a Ivan Mauger ještě dlouho kroutil hlavou, jak se proboha mohl český plochodrážník dostat na poslední chvíli před něho.

Ale čas běžel a organizátoři se užuž chystali na cestu na druhou autogramiádu v pardubickém nákupním paláci. Petr Leifr alias Castro se prezentoval knížečkou svých undergroundových básniček, v níž je i Balada plochodrážníka. Vzápětí již celý zadýchaný poprosil Milana Špinku o podpis a společný snímeček. Odvážil se nasadit si jeho trofej na svou hlavu.

Varování, jak dopadl esesák Heydrich, když se nechal za války korunovat svatováclavskou královskou korunou, nedbal. Na druhou stranu, kdo by kdy slyšel, že vítěz nemůže nasadit svou trofej na nepovolanou hlavu?! Ostatně pocit, kdy jí byl před zraky spousty fanoušků dekorován rovnou na stadiónu a pak hráli hymnu jenom pro něj, stejně nikdy nezapomene.

Své o tom ví i Milan Špinka. „Zaplaťpánbůh, že to tak dopadlo, a že tu přilbu mám,“ komentoval s úsměvem, jaké měl před více než pětačtyřiceti lety štěstí. Kdyby nestartoval ve třetí semifinálové jízdě, kterou díky dvěma vítězstvím už jet nemusel, motor jeho Jawy by se zadřel někdy po polovině velkého finále.

Foto: Eva Palánová a Pavel Fišer

Pardubice – 12. února
Stovky závodníků usilovaly v průběhu sedmdesáti ročníků Zlaté přilby o vítězství. Pouze osmačtyřiceti z nich se povedlo takového primátu dosáhnout. Ovšem jen jeden z nich se narodil přímo v Pardubicích. Život však není přímočarý, takže v okamžiku svého vítězství byl již závodníkem RH Praha. A nebýt svého bratrance, nikdy by se krásnou trofejí nemohl pochlubit.

Jak se to v třiasedmdesátém vlastně seběhlo, čtěte v historické rubrice magazínu speedwayA-Z

Zasvěceným plochodrážní fanouškům je poněkud zašmodrchaný úvodní odstavec dokonale jasný. Milan Špinka ve třetí semifinálové jízdě pětadvacátého ročníku Zlaté přilby Československa zadřel motor. A nebýt pomoci Evžena Erbana, který mu zapůjčil svůj motocykl, kdoví, zda by se na nejvyšším stupínku neradoval Ole Olsen.

Nicméně na slůvko kdyby se plochá dráha nejezdí, a vítězem z třiasedmdesátého je Milan Špinka. Autoři knihy sedmdesátkrát ZLATÁ PŘILBA jej získali na páteční autogramiády, během nichž bude možné nejnovější plochodrážní publikaci získat.

První se bude konat na pardubickém hlavním nádraží před knihkupectvím Mozaika, jehož sortiment zaskočí i nejzapříhlásejšího knihomola. Druhou uvidí obchodní centrum Atrium, kde bude přítomen nejen Evžen Erban, ale i mistr klenotnický Pavel Lejhanec.

Páteční pardubické autogramiády:

Foto: Petr Dufek (Sokrates Media)