Archiv pro rubriku: MČR 1. liga

Finálová rozjížďka se samými náhradníky vystřelila Mšeno ke druhému triumfu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Svitavy – 1. června
Filip Šitera, který dnes v rámci druhého prvoligového závodu debutoval v roli jezdícího mšenského kouče, si ještě před tréninkem u Tomáše Topinky ujasňoval pravidla ohledně nasazování žolíka a taktické rezervy. Jenže během šestnácti rozjížděk se vhledem k minimálním odstupům celé čtveřice družstev k nim nedostal ani on, ani nikdo z trojice jeho protivníků. Naplno slavila úspěch filozofie silných náhradníků. Ve finálové jízdě totiž na startovních roštu stanula čtveřice rezervistů, by Jaroslav Petrák zvažoval možnost poslat do rozhodující jízdy Hynka Štichauera. V banku leželo úplně všechno, jelikož všechny týmy dělily pouhé tři body. Nakonec Martin Málek triumfoval stylem start – cíl. Wheelie Michala Škurly po vylétnutí pásky nakonec srazilo Prahu na poslední místo za Slaný, protože v první lize v případě bodové rovnosti nerozhoduje rozjezd, ale výsledek rozjížďky s číslem sedmnáct. Pětadvacet bodů bylo málo na třetí místo, zatímco šestadvacet stačilo na vítězství, když Filip Šitera celá čtyři kola finálové jízdy ustrážil Tomáše Suchánka.

Nikdo si nedokáže vybudovat zdrcující převahu
Rozprava začala přesně o půl čtvrté. Takřka současně začalo z černého mraku nad Cihelnou pršet. Vzpomínky na deštěm přerušený přebor i flat track dávaly oblačnosti ještě hrozivější rozměry. Naštěstí se na stranu pořadatelů postavil vítr, který odfoukl mračna někam jinam. Během tréninku ustal d隝 nadobro.

Zdeněk Růžička při tréninku na ovále, kde předloni zaznamenal své životní umístění v českých devatenáctkách, upadl. S bolavou rukou, v níž pozdější vyšetření odhalilo poškozené vazy, nastoupil do závodu. Své nevelké vyhlídky potvrdil už v rozjížďce s číslem jedna, kdy nebodoval.

Dopředu vystřelil Zdeněk Holub, avšak zlomenina jeho holenní kosti byla na náročné trati přece jen stále znát. V první zatáčce jej podjel další z marodů Martin Málek, jenž se už konečně cítil fit v otázce svého ramene pochroumaného při prvomájovém pádu ve Mšeně. Dopředu se hnal i Hynek Štichauer, avšak víc než předjetí Zdeňka Holuba v první zatáčce třetího kola nestihl.

V rozjížďce s číslem dvě se Piotr Dziatkowiak prezentoval triumfem ve stylu start – cíl. „Polák to složil,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „V první zatáčce to protáh‘ ven a já tam neměl místo. Pak jsem nebyl dost rychlej‘, abychom ho moh‘ předjet.“

Díky dvěma vítězstvím se Slaný usadil na čele. V tradicích nastoupeného trendu se rozhodl pokračovat také Michal Dudek. Neohrožován mířil do cíle před Janem Holubem, který si stěžoval na bolavé koleno. V závěrečném okruhu mu však v první zatáčce prasknul sekundární řetěz a slánský borec se ocitl na zemi.

Vítězství zdědil Jan Holub. Mšeno se cpalo do čela, když v rozjížďce s číslem čtyři Filip ŠItera odvedl Tomáše Suchánka. Jenže Josef Novák prve za svým zadním kolem nechal Filipa Hájka, takže Pardubice zakončily první sérii se sedmi body oproti šesti mšenským a slánským a pěti pražským. A to ještě Jaroslav Drbal musel jeden bod škrtnout. Petr Babička protnul metu čtvrté jízdy jako třetí, avšak bez tlumiče výfuku.

Karty byly namíchány na náramně vyrovnaný závod, což další průběh beze zbytku potvrdil. Pražská Markéta nehodlala plnit nevděčnou roli otloukánka a Tomáš Topinka do rozjížďky s číslem pět vyslal Michala Škurlu. Pražský náhradník se skvěle orientoval ve skrumáži první zatáčky, kdy se Piotr Dziatkowiak soustředil na vyvezení Hynka Štichauera, a vrátil se do depa jako vítěz.

Vzápětí vystřelily na hrot průběžné klasifikace opět Pardubice, by Filip Šitera v prvním oblouku vyloktoval Jaroslava Petráka. Leč Josef Novák vyšel v sedmé jízdě naprázdno, když mu poslední bod navzdory svému handicapu sebral Zdeněk Růžička. Martin Málek v úvodní zatáčce zpacifikoval Ondřeje Smetanu a vedení říkalo pane Slanému.

V rozjížďce s číslem osm se prosadil Tomáš Suchánek, zatímco Zdeněk Holub v prvním výjezdu podjel Michala Dudka. Pardubice s Prahou měly po třinácti bodech, Slaný dvanáct a Mšeno deset.

Finále je opravdické finále
Handrkování při dvojitém nasazení strategických náhrad jako ve Mšeně dnes nehrozilo. A to nejen proto, že Petr Moravec všechny zúčastněné na nové pravidlo upozorňoval ve svých e-mailech. Anebo že manažeři reglementu čelili nasazením lepších závodníků na náhradnické posty. Hlavní příčinou byla vyrovnanost celého utkání, které nikdo nedokázal strhnout ve svůj prospěch.

Důkazem konec konců mohla být i rozjížďka s číslem devět. Filip Šitera v ní triumfoval ve stylu start – cíl, aby zvedl Mšeno z jeho prozatím poslední příčky. By jej Hynek Štichauer nestihl objet v první zatáčce a Ondřej Smetana měl na čelo o poznání dále, největší škoda přišla na Slaný. Michal Dudek se totiž v první zatáčce přetočil a spadl. By skočil zpátky do sedla, na body neměl šanci dosáhnout a ve třetím okruhu zajel na trávník.

Okamžiky pardubického vedení byly ohraničeny desátou jízdou, v níž Zdeněk Holub nenašel přemožitele, i kdyby si nakrásně pověsil na řidítka lucerničku. Jeho jmenovec Jan za sebou nechal Jaroslava Petráka i Petra Babičku. V jedenácté jízdě se Martin Málek vypořádal s Michalem Škurlou ještě v úvodním nájezdu, v němž Pražanovi zkřížil cestu. Michal Klein ovšem nepustil ke slovu Josefa Nováka.

Statečný Zdeněk Růžička pomohl mšenské věci v rozjížďce s číslem dvanáct, když Filipu Hájkovi nabídl pohled na svá záda. Piotr Dziatkowiak měl ještě rychlejší start než Tomáš Suchánek, takže Slaný srovnal krok s Pardubicemi. Praha měla na čele o bod více, zatímco poslednímu Mšenu chyběly k pozici leadera dva body!

Poslední sérii základní části zahájil nejlépe Slaný. Michal Dudek se usadil na čele třinácté jízdy, dokud nepřišla druhá zatáčka druhého kola. V ní se dnes poroučel k zemi již potřetí! „Vzal jsem díru, odskočilo mi zadní kolo a šel jsem,“ vysvětloval. František Kalina okamžitě zmáčkl ovladače červených světel. Při repete Michal Škurla v první zatáčce podjel Jaroslava Petráka.

Zdálo se, že pražská Markéta je konečně prvním týmem, který dnes konsoliduje postavení leadera průběžné klasifikace. Jenže Hynek Štichauer konečně v rozjížďce s číslem čtrnáct stanul na pozici hned vedle startovní čáry. Sotva pustil spojku, usadil se v čele, zatímco Martin Málek zasloužil absolutorium, když ve druhém oblouku sebral druhou příčku Michalu Škurlovi.

„Neodstartoval jsem, ze čtyřky se už špatně startuje,“ vysvětloval svou první dnešní prohru. Pardubice v té chvíli dostihly vedoucí Prahu, avšak rozjížďka s číslem patnáct přinesla další zemětřesení. Filip Šitera se totiž v nájezdu do první zatáčky úzkou skulinou nacpal pod Zdeňkem Holubem do čela. Oba je v ten moment objel Piotr Dziatkowiak, s nímž se však mšenský závodník vypořádal vnějškem druhé zatáčky.

Jan Holub v šestnácté jízdě zamával mšenským praporem stejně výrazně jako rudoarmějec nad berlínským Reichstagem na známém snímku ze samotného sklonku druhé světové války. Tomáš Suchánek jej marně vyháněl na venek v první zatáčce, protože mšenský závodník už na začátku protilehlé rovinky udával tempo, které neztratil až do cíle.

Finálová jízda měla být opravdovým vyvrcholením dnešního mítinku. Praha a Pardubice se mohly chlubit pětadvaceti body, Mšeno čtyřiadvaceti a Slaný dvaadvaceti. Stát se mohlo vskutku cokoliv.

Jaroslav Petrák v úloze pardubického jezdící kouče nakonec upřednostnil pro finálovou jízdu Tomáše Suchánka. Hynek Štichauer byl také připraven, nakonec však dal svému staršímu týmovému kolegovi své zadní kolo.

Wheeelie Michala Škurly po vylétnutí pásky svrhlo na poslední příčku nejen jeho, ale i pražskou Markétu. Martin Málek se totiž pevně usadil na čele, čímž dostal Slaný na třetí příčku. Filip Šitera zkusil pár útoků, ale nakonec se rozhodl hlídat Tomáše Suchánka. Dobře si spočítal, že druhé místo před Pardubičanem dostane jeho Mšeno na stejnou bodovou úroveň s domácím týmem. A že o vítězství nebude vypsán rozjezd, ale o bernou minci se postará právě tento výsledek.

Hlasy z depa
„Skoro všechno vpředu,“ usmíval se Filip Šitera na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Dobrý zaplapánbůh, už jsem nevěřil, že vyhrajeme. Ve finále jsem viděl, jak Martin zaklap‘, ale nebyl jsem tam. Ale dobrý, všechno fungovalo, paráda.“

„Nic moc,“ krčil rameny Jan Holub. „Pořád mě bolí to kolínko z Goričanu. Trošku jsem se s tím pral a nebylo to ono. Vyhráli jsme, už jsem to ani nečekal. To ale asi nečekal nikdo.“

„Mrzí mě, že jsme kvůli bodíku druzí,“ svěřoval se Hynek Štichauer. „Na svý první těžký jízdy jsem chodil z venku, nedařily se mi starty a nedalo se moc předjíždět. Vyšlo to jen se Zdendou. Až ta poslední jízda mi vyšla, jsem rád, že jsme Markétě pokazili komplet.“

„Závody pěkný, líbily se mi,“ vyprávěl Jaroslav Petrák. „Akorát když to vezmu na sebe, dlouho jsem nejezdil a nemoh‘ se srovnat. Myslel jsem, že vyhrajeme, ale nepovedla se finálová jízda. To byla škoda, jinak jsem spokojenej‘.“

„Dneska super, byl jsem spokojený,“ pochvaloval si Martin Málek. „Největší spokojenost je, že jsem už v pohodě. Rameno nebolí, v Žarnovici jsem jel ještě s bolestmi, ale už je to konečně v pořádku. Ve finále bylo trošku dusno po startu, ke konci se špatně startovalo ze čtvrtého pole, proto jsem byl rád za to třetí.“

„Zkurvil jsem to,“ nebral si Michal Dudek vůbec žádné servítky. „Dvakrát z prvního místa! To neudělá ani kluk, co na tom jede poprvý!“

„Dneska dobrý závody,“ bilancoval Michal Škurla. „Ve finále jsem neuhlídal motorku na startu. Šla na zadní a tím jsem to posral.“

„Dobrý,“ odtušil Zdeněk Holub. „Zatrénoval jsem si, bylo to lepší a lepší. Tady byla děravá dráha, trošku mi v noze ještě píchá, ale dobrý. Závody byly vyrovnaný, škoda toho bodu.“

„Nic moc dneska, “ smutnil Ondřej Smetana. „Poslední jízdu jsem posral, měl jsem udělat bod na Holoubkovi a bylo to dobrý. Závody byly hodně vyrovnaný, snad příště…“

    FIN  
1. Grepl PDK Mšeno     26
Jan Holub 3 R 2 3   8
st.č.10-neobsazeno      
Michal Klein 0 0 1 0   1
Zdeněk Růžička 0 1 1 1   3
Filip Šitera 3 3 3 3 2 14
 
2. ZP Pardubice     26
st.č.1-neobsazeno      
Josef Novák 2 0 0 0   2
Jaroslav Petrák 1 2 1 2   6
Hynek Štichauer 2 1 2 3   8
Tomáš Suchánek 2 3 2 2 1 10
 
3. AK Slaný     25
Radim Chod – E – 0   0
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR) 3 2 3 2   10
Petr Babička ex – 0 –   0
Michal Dudek E 1 R X   1
Martin Málek, Březolupy 3 3 3 2 3 14
 
4. AK Markéta Praha     25
Ondřej Smetana 2 2 1 1   6
Zdeněk Holub 1 2 3 1   7
Filip Hájek 1 1 0 –   2
Lukáš Ševčík 1 – – –   1
Michal Škurla 3 2 3 1 0 9

Poznámka: Petr Babička byl z rozjížďky s číslem čtyři, v níž skončil třetí, diskvalifikován za ztrátu tlumiče výfuku

Průběžná prvoligová tabulka:

  závody bilance výsledků malé body velké body
1. Mšeno 2 2-0-0-0 61 8
2. Praha 2 0-1-0-1 51 4
3. Pardubice 2 0-1-0-1 47 4
4. Slaný 1 0-0-1-0 25 2
5. Březolupy 1 0-0-1-0 22 2

Foto: Miroslav Horáček

Verdikt padne v neděli dopoledne

Svitavy – 30. května
Deštivému počasí se evidentně z českého území nechce. Voda z nebes komplikuje život rovněž svitavským pořadatelům, kteří se chystají na nedělní druhé kolo první ligy. Pro uskutečnění závodu slibují udělat maximum. Aby maximálně šetřili klubové kasy zúčastněných klubů, rozhodnutí o způsobilosti dráhy v jejich Cihelně budou informovat v neděli ráno. Mezitím Jaroslav Drbal učinil změnu ve své sestavě. Místo Romana Čejky bude mít startovní číslo osmnáct Martin Málek z březolupského klubu. Protože jsou oba TOP jezdci svých klubů, je výměna v souladu s pravidly.

Foto: Miroslav Horáček

Svitavské boxy budou přeplněné k prasknutí

Svitavy – 29. května
Poté, když si kluboví manažeři uvědomili hodnotu malých bodů v letošní první lize a ručník v ringu libereckého závodu skončil právě včas, aby se závod musel uskutečnit znovu, čeká svitavský ovál tuto neděli teprve druhé kolo nižší české ligy. Sestavy zveřejněné během dnešního dopoledne odhalují, že v sestavách čtveřice družstev zbývá jediné volné místo.

Na svou druhou domácí dráhu dorazí Pardubice opravdu v plné síle. Jedničku bude den po svém debutu coby držitel divoké karty české velké ceny bude mít Václav Milík. Sestavu doplňují Josef Novák, Jaroslav Petrák, Hynek Štichauer a Tomáš Suchánek ve své tradiční roli náhradníka.

Filozofii silného náhradníka, což se jeví jako účinná zbraň proti kumulaci strategických prostředků v jedné jízdě, vyznávají i ostatní soupeři. Ani Jaroslav Drbal není výjimkou, protože slánským rezervistou bude Roman Čejka. Zbytek družstva vytvoří Radim Chod, Piotr Dziatkowiak, Petr Babička a Michal Dudek.

Pouze Mšeno nebude ve Svitavách v plné pětičlenné sestavě. Startovní číslo deset zůstává volné. Družstvo se bude opírat o Jana Holuba a Filipa Šiteru na postu náhradníka a doplní ho Michal Klein a Zdeněk Růžička.

By Tomáš Topinka zvažoval, že po odstoupeních ve Mšeně a v Liberci dá ještě jednu šanci Stevenu Mauerovi, nakonec budou pražské barvy hájit výhradně čeští junioři. Díky dešům si teprve až nyní vyzkouší zátěž plného závodu Zdeněk Holub. Chybět nemohou ani členové vítězného nároďáku z Plzně Ondřej Smetana a Michal Škurla, ten v úloze náhradníka. V základní sestavě jsou ještě Michal Hájek a Lukáš Ševčík.

Startovní listina:

ZP Pardubice: 1 Václav Milík, 2 Josef Novák, 3 Jaroslav Petrák, 4 Hynek Štichauer, 17 Tomáš Suchánek
AK Slaný: 5 Radim Chod, 6 Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR), 7 Petr Babička, 8 Michal Dudek, 18 Roman Čejka
Grepl PDK Mšeno: 9 Jan Holub, 10 neobsazeno, 11 Michal Klein, 12 Zdeněk Růžička, 19 Filip Šitera
AK Markéta Praha: 13 Ondřej Smetana, 14 Zdeněk Holub, 15 Filip Hájek, 16 Lukáš Ševčík, 20 Michal Škurla
AK Březolupy: volný los

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Zdravý rozum neproměnil prvoligové drama v nedůstojnou frašku

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Liberec – 18. května
Dvoudenní deště napáchaly na pavlovickém ovále dost škody, nicméně liberecká parta věřila, že dnešní druhé kolo první ligy zvládne bez problémů. Jenže počasí na nabídku příměří nereflektovalo. Při pohledu na dráhu odstoupil Steven Mauer a své vybavení do dodávky předčasně naložil i Tomáš Suchánek, který si srovnal priority ve prospěch evropského semifinále příští týden v Žarnovici. Po tréninku navíc začalo mžít, bolesti v rameni donutily hodit ručník do ringu i Martina Málka a po pádu v rozjížďce s číslem zři řekl adieu i Michal Dudek. Ke všemu během druhé série už šlo mluvit o regulérním dešti a nechu pokračovat se šířila boxy rychlostí morové epidemie. Manažeři si ke všemu uvědomili hodnotu malých bodů v konečné tabulce, takže sílilo jejich přesvědčení odpískat závod před jeho polovinou, aby se nemohl počítat a musel se odjet znovu od začátku v regulérních podmínkách. V tomto duchu se vyslovili i na krátkém brífingu s rozhodčím Miroslavem Topinkou po osmé jízdě, která byla dnes poslední.

Zvětšující se díry v sestavách
Liberec se nesl ve znamení comebacků. Vůbec poprvé od své nešastné mšenské prvomájové kolize s Michalem Dudkem se do sedla posadil Martin Málek. „Nic moc,“ komentoval své aktuální rozpoložení. „Byl jsem hodně pobouchaný‘ a pohmožděný. Žádná zlomenina není, ale v určité pozici to rameno zabolí. Jezdím to, bolí to, ale dá se s tím jet, ale na motorce jsem to nezkoušel.“

Po návratu z tréninku na dráze, kde si vytrvalé deště vzaly svou daň ještě výrazněji než fikaný ministr financí, byl ještě větším skeptikem. Spolu s březolupským koučem Jaroslavem Gavendou rychle dohodli, že nastoupí jen do jediné jízdy. „Bolí to,“ neskrýval moravský závodník. „Párkrát mě to nakoplo. Nemám sílu, sere mi, že je příští týden v Žarnovici Evropy.“

Mezitím se z tréninku Ondřej Smetana vracel pěšky, avšak naštěstí příčinou bylo jen banální vypadlé lanko z plynu. Větší díl pozornosti se proto upřel na jeho klubového kolegu Zdeňka Holuba, jemuž srážky zabránily naskočit zpět do závodního kolotoče již včera při divišovské juniorce. „Moc nic to není,“ koulel očima. „Párkrát mě to nakoplo, uvidím, jak se to zlepší.“

Trénink skončil a startovní listina začínala mít první díry. Steven Mauer odmítl na těžké dráze nastoupit a své vybavení do své dodávky rychle naložil rovněž Tomáš Suchánek. „Nejedu, seru na tuhle dráhu, je nebezpečná,“ nebral si vůbec servítky. „Já bych to zvládnul, ale jde o druhý, co tam jsou s tebou, mám před mistrovstvím Evropy a světa. Nepotřebuju riskovat, že mě někdo sestřelí. Za to mě to nestojí.“

Časový harmonogram už dávno mohl skončit roztrhaný v koši. Pořadatelé usilovně makali na dráze jako úderníci v padesátých letech. Jenže drobné mžení kazilo jejich úsilí. Krátce po půl čtvrté dal rozhodčí Miroslav Topinka povel ke startu první jízdy. Eduard Krčmář se vrátil k depu, protože mu vypadla spojka na řetěz.

Jakoby se přitom stal poslem špatných zpráv, protože neviňoučké mžení přešlo v regulérní d隝. Slánský závodník nestihl dvě minuty, Tomáš Suchánek se díval na travnatém svahu a Martin Gavenda se vůbec nerozjel. „Vypad‘ mi chcípák,“ odrážel výčitky o zavřených palivových kohoutcích, zatímco osamocený Filip Hájek mířil za triumfem ve stylu start – cíl.

Pražané se díky tomu usadili na čele průběžné klasifikace, ovšem hned v rozjížďce s číslem dvě s nimi srovnali krok Slaňáci. Steven Mauer nenastoupil, jak již byla řeč, a Roman Čejka již na konci úvodního okruhu měl k dobru osm metrů na Ronnyho Weise a Jaroslava Petráka. Třetí jízda zažila velikánské sólo Michala Škurly, kdežto Michal Dudek upadl, než stačil zaútočit na druhého Hynka Štichauera.

„Je to šílený a smutný, že to chtěj‘ odjet za každou cenu,“ komentoval Hynek Štichauer stav dráhy. „Nevadí jim, že lidi příště nepřijdou, protože závody jsou hnusný. A my se můžeme zranit, to je bezohlednost!“

Hlavní slovo má d隝
Mezitím v rozjížďce s číslem čtyři nejlépe odstartoval Michael Härtel, který rychle vyřešil souboj s Václavem Milíkem. Po přestávce Hynek Štichauer v první zatáčce podjel Piotra Dziatkowiaka, aby si na vítězství už nenechal sáhnout. Dráha se však rychle měnila a bohužel k horšímu, protože se nebeská stavidla otevřela naplno.

Roman Čejka jen kroutil hlavou nad rozdílem mezi druhou a šestou jízdou. V ní jel kolo za kolem na třetí příčce, zatímco Václav Milík permanentně dotíral na vedoucího Michal Škurlu. Ostří jejich duelu neotupil ani průjezd do pátého okruhu, v jehož druhé zatáčce se Václav Milík spodkem natáhl pro tři body.

„Myslel jsem, že je to pátý kolo, ale nechtěl jsem ubrat plyn, aby si to mysleli i oni,“ vysvětloval Pardubičan. „Kolik to bylo, to viděl jen Topas na věži.“ Sudí výsledek nezměnil, zatímco Michal Škurla měl jasno: „Na sto procent jsem přesvědčenej‘, že to bylo pátý kolo.“

Ve stále silnějším dešti Zdeněk Holub vzdoroval jako skála Michaelu Härtelovi celá čtyři kola rozjížďky s číslem sedm. Pražanům nemohl vzít vedoucí postavení ani Eduard Krčmář, by v osmé jízdě odvedl Eduarda Krčmáře.

„Tohle nemá s plochou dráhou nic společnýho,“ tvrdil Jaroslav Petrák, než se odebral na operativní poradu manažerů s Miroslavem Topinkou. By stačilo uskutečnit ještě jednu jízdu, aby se závod přehoupnul do své druhé půle a jeho výsledky mohly být uznané za platné, čtveřice manažerů řekla možnosti pokračování unisono ne.

Pauzírující Mšeno by bylo zvýhodněno možností získat až o čtyřiadvacet malých bodů více, přičemž loni o březolupském stříbru rozhodl jeden jediný. Nicméně pravou podstatu věci vystihl Tomáš Topinka. „Kašlu na malý body,“ říkal. „Nechci, aby se tady někomu ještě něco stalo.“

Hlasy z depa
„Dobrý, super, pěkný to bylo,“ líčil Zdeněk Holub okolnosti svého jediného výjezdu na liberecký ovál. „Naštěstí jsem vyhrál, jsem zpátky a teď pojedu, co půjde.“

„Špatný,“ kroutil hlavou Ondřej Smetana. „Mně to jelo dobře. Hlavně to bylo o startech a ty jsem měl špatný. Škoda, že se nedojela ještě ta devátá jízda. Závod by byl odjetej‘.“

„Dráha byla těžká,“ vyprávěl Václav Milík. „Je rozumný, že to zrušili, mám určitě důležitější závody než první ligu. A něco si udělat tady, by byla kravina.“

„V první jízdě to vypadalo celkem dobře,“ svěřoval se Roman Čejka. „Nebylo to špatný. Když jsem ale jel tu druhou, nemoh‘ jsem se srovnat. Bylo to kolo za kolem, takže nesjízdný. Rozhodnutí skončit bylo rozumný, možná to měli ukončit i dřív.“

„Ani jsem moc nezávodil,“ krčil rameny Eduard Krčmář. „Dráha byla trošku těžší. Šel jsem spát v Lotyšsku a probudil se až tady, celou noc jsem chrápal.“

„Viděl jsem to stejně jako všici,“ říkal Martin Gavenda. „Nejrozumnější, co může být, že to ukončili. Závodů bude dost a je lepší závodit, než se trápit celý závod, do toho pak nikdo nemá chu.“

1. Markéta Praha   14
Ondřej Smetana 1 2 3
Zdeněk Holub – 3 3
Steven Mauer, D – – DNR
Filip Hájek 3 0 3
Michal Škurla 3 2 5
 
2. ZP Pardubice   12
Hynek Štichauer 2 3 5
Václav Milík 2 3 5
Jaroslav Petrák 1 1 2
Tomáš Suchánek – – DNR
st.č.19 – neobsazeno    
 
3. AK Slaný   10
Petr Babička – 1 1
Eduard Krčmář M 3 3
Michal Dudek F – 0
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR) 0 2 2
Roman Čejka 3 1 4
 
4. AK Březolupy   8
Martin Gavenda E 0 0
Ronny Weis, D 2 1 3
Michael Härtel, D 3 2 5
st.č.8 – neobsazeno    
Martin Málek R 0

Foto: Antonín Škach a Ludmila Málková

Liberec má zelenou

Liberec – 18. května
I když si deště předchozích dvou dnů vybraly svou daň, na ovále v libereckých Pavlovicích nenapáchaly takové škody, s nimiž by si pořadatelé do odpoledne nedokázali poradit. Druhému podniku první ligy tedy nestojí nic v cestě a v současné době jsou závodníci svoláváni.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Devátá ranní rozhodne

Liberec – 17. května
I když se povětrnostní situace nad českým územím postupně uklidňuje a na zítřek jsou předpovídány jen občasné srážky, lidé okolo ploché dráhy pozorně sledují oblohu nad svými hlavami. Důvod je nasnadě, dnešní trojzávod v Divišově byl odvolán a zítra má pod Ještědem pokračovat svým druhým dílem. Věroslav Kollert, guru pořadatelského týmu, má prozatím jedinou odpověď. Je potřeba vyčkat do zítřejší deváté hodiny dopolední, kdy operativně přímo na místě o osudu závodu rozhodne na základě aktuální situace.

Foto: Antonín Škach