Slaný – 2. května
Rozpis pro šestnáct závodníků distribuovaný Petrem Moravcem pro všechny případy vedle tabulky pro osmnáct přihlášených přišel dnes ve třetím díle prvoligového a přeborového křížence slánským pořadatelům náramně k duhu. Na ovál ve středočeském královském městě totiž dorazilo jen patnáct závodníků. Filip Šitera pokračoval ve stejné vítězné fazóně jako včera ve Mšeně, avšak jeho vítěznou šňůru přestřihl v v rozjížďce s číslem třináct Michal Dudek. Ten sice na úvod prohrál s Romanem Čejkou, ale rozjezd o vítězství si nenechal uniknout. Ani v něm nezaváhal a z úvodního výjezdu se prohnal okolo Filipa Šitery. Spolu s nimi na stupně vítězů vyrazil ještě Jan Holub. Z okruhu favoritů se smůla nevyhnula Martinu Gavendovi, když si v páté jízdě opomněl otevřít kohoutky přívodu paliva či Ondřeji Smetanovi, který se za diskvalifikaci za najetí do pásky nekoukal na Tomáše Topinku zrovna přívětivě. Michael Hádek odstoupil poté, když mu prasklé řetězy dvakrát za sebou poškodily spojku. Nádhernou podívanou nabídly také mistrovské stopětadvacítky, v nichž nepoznal hořkost porážky Filip Šifalda.

Rozpis bez kompromisů

Plán B s klasickým rozpisem pro šestnáct závodníků na dvacet jízd splnil očekávání na sto procent. Tomáš Suchánek sice vyrazil na Master of Speedway až do Moorwinkelsdammu, nicméně v pardubické sestavě jej nahradil věčný mladík Jaroslav Petrák. Nahlášen byl i Patrik Mikel, jenže tři jména jsme si museli škrtnout.

Prvním byl Martin Švestka, který po včerejším comebacku přece jen potřeboval dobít baterie, a další dva oba slovenští junioři. Rány utrpěné v předchozích bojích a také problémy s ubytováním je přinutily, aby otočily klubovou dodávku směrem do Žarnovice už včera.

A tak třetí prvoligově střižený přebor letošního roku nabídl již třetí rozpis jízd. Samozřejmě nutno vyzvednout prozíravost českého plochodrážního šéfa, díky níž si závod s pouhými patnácti startujícími uchoval standard slušné podívané. Nikdo si už nemohl stěžovat, že by jeho soupeř nenarazil na jiného silného rivala, protože tady se postupně museli potkat všichni.

A okruh favoritů se začal úspěšně obírat o body již od první série. V rozjížďce s číslem jedna Michal Škurla odvedl Ondřeje Smetanu. Vzápětí Filip Šitera triumfoval stylem start – cíl, když Jan Holub v prvním výjezdu stačil pouze druhého Jaroslava Petráka. Ve třetí jízdě se rozhodčí Tomáš Topinka nenechal obměkčit Michalem Dudkem a po vylétnutí pásky vyrazil dopředu Roman Čejka. Michal Dudek byl si nakonec oddechl, že projel cílem jako druhý.

Michal Dudek vysvětluje své výrazné zpomalení v poslední zatáčce rozjížďky s číslem dvě:

„Nezdál se mi zvuk od motoru. Nakonec jsme zjistili, že jen praskla pružina u vejfuku. Syčel tam vzduch, to mě vylekalo.“

Podobné štěstí měl i Michael Hádek ve čtvrté jízdě, v jejímž prvním výjezdu jej tvrdě překonal Martin Gavenda. Plzeňský závodník projel cílem jen za pomoci Isaaca Newtona, jelikož mu prasknul primární řetěz.

Ve druhé sérii jen Michal Škurla a Filip Šitera dokázali na svou vítěznou šňůru navázat další uzlíky. Pražanovi částečně pomohla zapomnětlivost Martina Gavendy v páté jízdě, do níž se vůbec nerozjel. „Nepustil jsem si metyl,“ sypal si popel na hlavu. „To se mi stalo vůbec poprvé.“

Bez jeho účasti Michal Škurla jízdu zcela opanoval. Filip Šitera zase pádil dopředu v rozjížďce s číslem sedm. V tomto případě se Roman Čejka a Michael Hádek prali o druhé místo a on byl tím, který se na čele smál.

Ve třetím závodě třetí vítěz a třetí rozjezd

Dvojice neporažených však měla v patách šikovné pronásledovatele, kteří si již brousili ostří svých ambicí. Že se Jan Holub musel v úvodu sklonit před Filipem Šiterou, již byla řeč. Po startu šesté jízdy však vyzrál na Ondřeje Smetanu, jehož měl od té chvíle za svým výfukem. V rozjížďce s číslem devět se o vzruch postaral Josef Novák, když kvůli prasklému řetězu spadnul při nájezdu na ovál.

Běžel si do depa pro druhý stroj, aby se stal bezprostředním svědkem vítězství Jana Holuba. Michal Škurla jej nedokázal ohrozit, jelikož sám musel čelit náporu Romana Čejky. Stejně jako Jan Holub mířil nahoru i Michal Dudek.

S přehledem vyhrál osmou jízdu a stejně suverénně si počínal i v té desáté, v níž otupil hrot Ondřeje Smetany. Ten se stačil dostat v prvním výjezdu před Jaroslava Petráka, když se rozblikala červená světla na znamení letmého startu. Repete nabídlo stejnou podívanou. Ondřej Smetana před nájezdem na protilehlou rovinku za sebou nechal pouze pardubického matadora. Michal Dudek byl už daleko vpředu a Michael Hádek se na jeho počínání díval ze svahu pro diváky.

Michael Hádek zdůvodňuje své odstoupení po sedmé jízdě:

„Jeden řetěz se zkurvil a udělal zuby na spojce. Další řetěz je načlej‘. Nechci riskovat zuby na spojce.“

---

 

Filip Šitera byl dnes jediným, kdo dokázal vyhrát i potřetí. V prvním oblouku dvanácté jízdy jej podjel Martin Gavenda, ale toho objel už v následující zatáčce. Bezprostředně po přestávce se ovšem musel dělit o vedení s Michalem Dudkem, který si pochvaloval, že ve třetí sérii konečně vychytal nastavení. Nyní vyhrál ve stylu start – cíl před Filipem Šiterou, s nímž jej spojoval zisk jedenácti bodů.

Michal Škurla musel slevit ze svého záměru podjet Filipa Šiteru ve druhé zatáčce. Navíc z jeho pneumatiky rychle unikal vzduch. „Dojel jsem na prázdný gumě,“ líčil později. Zato Jan Holub byl na koni. Šestnáctou jízdu vyhrál o parník před Martinem Mejtským, když Adam Fencl najel do pásky, a připojil se k triumvirátu jedenáctibodových.

Právě oni si vytvořili ideální platformu k finiši na nejvyšší stupeň vítězů, jelikož ostatní měli velkou ztrátu nebo si ji ještě navýšili. Příkladem mohl být Ondřej Smetana, jehož v nájezdu do první zatáčky čtrnácté jízdy podjel Roman Čejka, aby se nakonec v osmnácté jízdě nechal polapit do pásky. Jaroslav Petrák zase v epickém souboji vyhrál patnáctou jízdu, v níž nechal za sebou postupně Filipa Hájka a Petra Babičku.

Nakonec však ve dvacáté jízdě prohrál s Romanem Čejkou, který už v té chvíli věděl, že skončil těsně pod stupni vítězů. To samé platilo v zásadě i pro Michala Škurlu, když si v sedmnácté jízdě s přehledem poradil s Petrem Babičkou.

Zato Filip Šitera nezaváhal. Po vyloučení Ondřeje Smetany nebyl nikdo, kdo by se mu v rozjížďce s číslem osmnáct mohl postavit. Se čtrnácti body se přišel podívat, jak dopadne devatenáctá jízda. Pakliže by vyhrál Jan Holub nebo Michal Dudek, šel by s nimi do rozjezdu, v případě triumfu Martina Gavendy by mohl slavit rovnou.

Filip Šitera před rozjížďkou s číslem devatenáct odpovídá na otázku, zda by měl v rozjezdu radši Michala Dudka či Jana Holuba:

„Je mi to jedno. Na dráze jsou duny, někde tě to kopne, jinde zase podrží.“

---

 

Za nejdelší konec provazu nakonec již od vylétnutí pásky tahal Michal Dudek. Kříženec přeboru a první ligy se dnes poprvé obešel bez rozjezdu v klasifikaci družstev. Avšak o individuálním výsledky se v něm rozhodovalo již potřetí. Michal Dudek potřeboval zkrotit motorku, čehož využil Filip Šitera a ujal se vedení. Jenže v prvním výjezdu Slaňák nabral velkou rychlost, objel svého soka a stal se již třetím letošním přeborovým vítězem.

S nálepkou suveréna

Filip Šitera se včera v polském Wawrowě stal nejlepším českým závodníkem při volném závodě a nálepku české jedničky nehodlal odlepit ani ve druhém díle klasického šampionátu stopětadvacítek. V půlce podniku se mohl chlubit již dvěma triumfy.

Rozjížďky s čísly jedna a šest pojal ve velkém stylu, přičemž získal skalp Milana Dobiáše a dvakrát Pavla Kuchaře. V tomto ohledu se mu mohl rovnat pouze Václav Kvěch. Ten ve třetí jízdě rychle zmizel svému mladšímu bratrovi Janovi, Lukáši Vinterovi a Danielu Šilhánovi. Jeho další velké sólo v rozjížďce s číslem čtyři bylo o to cennější, že Petr Chlupáč projel cílem až za jeho zády.

Pražan sice s přehledem vyhrál druhou jízdu, ovšem nyní doplatil na horší start. A nedokázal více než podjet druhého Daniela Šilhána ve druhé zatáčce úvodního okruhu.

V rozjížďce s číslem osm byl však Petr Chlupáč zpátky s plnou parádou. Jan Kvěch se z první příčky netěšil ani jediný okruh, když pražský borec převzal vedení. Podobné pocity zažil hned vzápětí i starší z bratrů Kvěchových, Václav. V prvním oblouku deváté jízdy sice objel vedoucího Filipa Šifaldu, jenže ten protáhl nájezd do druhé zatáčky a vedení mu opět říkalo pane.

Filip Šifalda devět bodů, Václav Kvěch a Petr Chlupáč po osmi, tak byly rozdány karty pro jejich souboj v závěrečné dvanácté jízdě. V ní jim na startovním roštu dělal společnost Milan Dobiáš. Přestože se z Wawrowa vrátil s potlučeným kolenem v páté jízdě vyřešil vítězně fantastický souboj s Janem Kvěch. Další prvenství přidal v rozjížďce s číslem sedm a ke klíčovému duelu nastupoval se sedmi body.

Filip Šifalda se v rozjížďce s číslem dvanáct dostal spodní stranou  první zatáčky z třetího místa na první. Za sebou měl Petra Chlupáče. Ve stejném pořadí je přivítala šachovnicová vlajka a ve stejném pořadí obsadili stupně vítězů. Václav Kvěch navzdory vší snaze neskončil lépe než třetí.

A musel do rozjezdu o bronz se svým bratrem Janem. V něm však měl výrazný vrch, navíc Jana Kvěcha ve druhé zatáčce rozhodila kolej natolik, že zůstal stát.

Hlasy z depa

„Zezačátku to po první jízdě nebylo nic moc,“ vyprávěl Michal Dudek. „Měl jsem jen dva body. Netrefili jsme se do převodů, ve druhý jízdě motorka zase nestartovala, změnili jsme to až na třetí jízdu. Starty jsem už měl vynikající a doufal, že to půjde. V rozjezdu jsem ležel na řidítkách, ale motorka nešla dolů. Filip mě poodjel, ale podržel jsem to v materiálu a jel si pro vítězství.“

„Dobrý,“ znělo obligátní slůvko z úst Filipa Šitery, když se vracel z vyhlášení. „Jsem spokojenej‘, jelo to dobře. Dráha se roztrhala, ke konci jsem nestartoval, bylo to suchý. Nedalo se předjíždět, tak vyhrávaj‘ domácí.“

„Podstatně lepší než včera,“ připomínal Jan Holub svůj nepovedený závod ve Mšeně. „Ale trošku se s tím peru. Jsem spokojenej‘. Bedna, mohlo to bejt‘ o dvě políčka lepší, ale spravil jsem si po včerejšku chuť.“

„Docela dobrý,“ nechal se slyšet Michal Škurla. „Škoda bodíku, co mě chyběl na bednu. Ale ve třináctý jízdě jsem měl štěstí, dojel jsem na prázdný gumě. Až na ten defekt to bylo docela dobrý.“

„Chtěl jsem bednu, říkal jsem si, že doma by to byla paráda,“ říkal Roman Čejka. „Nedařily se starty, akorát ten první jsem odjel, jinak to stálo za prd. Takovej‘ je výsledek, starty bych si představoval lepší. Aspoň jsme vyhráli tu ligu

„Čekal jsem, že to bude o dost lepší,“ nezastíral Ondřej Smetana. „Nebylo to ono. Vyvrcholilo to, že jsem najel do pásky a byl vyloučenej‘. Topas říkal, že jsem tam najel, já si myslím, že nenajel. I ostatní říkaj‘, že ne, že se páska nehnula. Ale nezblázním se z toho, bude líp!“

„Výjimečně dobře,“ radoval se Martin Gavenda poprvé od svého pracovního úrazu nohy. „Konečně jsem se trošku pořádně svez‘. Jsem rád, že to není katastrofa jako v Plzni a ve Mšeně. To nebyly dráhy na tu moji nohu.“

klasifikace družstev:

Mistrovství republiky 125 ccm:

Foto: Jan Kobzáň (Bikeracing)

Březolupy a Míšeň – 30. dubna
Ani ve druhém a třetím díle první ligy spojené s přeborem jednotlivců ve Mšeně a ve Slaném se neobjeví závodníci německé Míšně. Březolupy proto deklarují, že se saským klubem ukončí spolupráci, čehož nejmarkantnějším důsledkem by bylo vyškrtnutí míšeňského závodu plánovaného na počátek července. Josef Mizera, tajemník AK Březolupy, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že za největší problém pokládá nedostatek komunikace ze saské strany. Z ní zaznívá, že na vině je zranění Ronnyho Weise a termínová kolize českých a německých podniků.

Váznoucí komunikace

„Jsme docela naštvaní,“ říká Josef Mizera. „Na nic nereagují, proto jsem napsal oficiálně, když se nemíní účastnit, že ukončíme spolupráci. Loni jsme závod v Míšni pořádali my, bylo to pod gescí AČR. Proč bychom to pořádali, když na to v Míšni kašlou?!“

Loni se v Míšni pořádal závod první ligy. Pořadatelem byly Březolupy, AČR musel schválit dráhu, zaplatit zápis do kalendáře, pojistit podnik, zajistit všechny činovníky a povolení od DMSB, který s českým závodem na německém území nechtěl mít nic společného. V tomto směru je březolupské spojenectví s Míšní odlišné od předloňské koalice se Žarnovicou, které de facto po stránce jezdeckých posil dopadlo obdobně. Slovenská federace SMF však žarnovické závody aktivně zaštiťuje.

„Poslal jsem jim termíny v únoru,“ krčí rameny Josef Mizera. „Dneska přece není problém někam kliknout. A když chci, na internetu si najdu všechno. Jenže pak Ronny napíše, že musí do práce jako loni. Teď jsem mu poslal deset esemesek a nic. Mrtvý brouk.“

Zítra ve Mšeně pojede za Březolupy jen Martin Gavenda. Martin Málek bude obhajovat loňské vítězství v Murecku. Patrik Mikel se kvůli zaměstnání svého otce Františka dostane až v sobotu do Slaného.

„Představovali jsme si to jinak,“ netají se březolupský tajemník. „Martin Málek, Martin Gavenda, Patrik Mikel, Ronny Weis, Richard Geyer, Michael Härtel, měli jsme na vítězství. Nejlepší bylo, když jsme měli Michala Dudka a Romana Čejku. Asi si teď vezmeme Haďase.“

Nicméně také na jihu Moravy by se mohli záhy na oválech objevit noví závodníci. „Nechceme ligu vypustit,“ říká Josef Mizera. „Máme tři mlaďochy, už trénují na pětistovce. Přišli z motokrosu, náš nový předseda Petr Popelka sehnal techniku. Jak se rozjedou, mohli by letos naskočit i do junioráku.“

Řešení v sobotu

VV SPD se samozřejmě zaobíral březolupským prohlášením o ukončení spolupráce s Míšní a plánovaném vyškrtnutí míšeňského závodu z termínového kalendáře. V soutěži by tedy zůstalo jen deset podniků. Ostatní účastníci soutěže se mají na toto téma vyjádřit nejpozději pozítří na jednání jury při slánském závodě. Zatím je známé stanovisko Pardubic, které s řešením předloženým Březolupy souhlasí.

Problém možná spočívá nejen v komunikačních problémech, ale také ve skutečnosti, že Ronny Weis leží v nemocnici. Při bundeslize v Landshutu si zlomil ruku a nohu a čekají ho dvě operace. V termínu plzeňského závodu v Míšni pořádali německý pohár klubů. A o nadcházejícím svátečním víkendu závodní prakticky celá plochodrážní Evropa.

„Ronny je na klinice v Landshutu,“ komentuje situaci Anke Geyer, přítelkyně míšeňského závodníka. „První, druhého i třetího května je v Německu spoustu závodů. Richi (Geyer – poznámka redakce), Mathias Bartz, Michael Härtel a Valentin Grobauer musí jet u nás ligu. Kontaktovali jsme i další závodníky, ale také oni jedou v Německu.“

Za těchto okolností nezbývá doufat, než že v sobotu především zvítězí zdravý rozum a moudrá úvaha. Vyškrtnutím Míšně by tratili nejen tamní pořadatelé, ale také naši závodníci a především velkoryse naplánovaná soutěž překračující české hranice.

„Ronny nám nikdy nezůstal nic dlužný,“ konstatuje Josef Mizera. „Ale komunikace vázne, týmová soutěž je týmová soutěž.“

Foto: Mirek Horáček

Slaný – 29. dubna
Přebor spojený s první ligou bude hned den po Mšenu pokračovat ve Slaném. Sem je přihlášeno osmnáct borců, takže se diváci dočkají třiadvaceti jízd. Jejich počte však navýší jedenáct stopětadvacítkářů v rámci druhého kola svého klasického šampionátu. Ještě před závodem se na jury bude rozhodovat, zda bude z kalendáře vyškrtnut červencový mítink v Míšni.

AK Březolupy totiž oznámil, že jelikož se míšenští závodníci opakovaně nepodílejí na první lize, nechce s německým klubem nadále spolupracovat. Tím pádem by podnik v Německu vypadl a v soutěži by zůstalo deset podniků. Ostatní kluby mají čas vyjádřit se právě do soboty, přičemž s ním prozatím souhlasí Pardubice.

Startovní listina:

Mistrovství republiky 125 ccm:

Foto: Mirek Horáček

Plzeň – 25. dubna
Plzeňské Bory přivítaly účastníky prvního kola první ligy oválem, z jejíhož povrchu byl prakticky nadšený jen Michael Hádek, který se vrátil po roční pauze sedmým místem v individuální klasifikaci. Za triumfem vykročil Tomáš Suchánek, když hned v rozjížďce s číslem jedna porazil Zdeňka Holuba. Pardubičan kráčel od vítězství k vítězství, zatímco jeho soupeři přicházeli o body. Martin Málek byl vyloučen za kolizi s Ondřejem Smetanou. Ten sice odstartoval na Tomáše Suchánka, avšak vzápětí jej vyděsily zvuky připomínající zadřený motor. Naštěstí se jimi nenechal vyděsit a zachránil dva body, jelikož jeho otec Radek v depu zjistil, že jejich původcem je drát zadního kola ohnutý do sekundárního řetězu. Jan Holub se zase musel sklánět před Tomášem Suchánkem, na něhož však také měla přijít řada. Nejprve jej za sebou vedl Petr Babička v devatenácté jízdě, protože Pardubičan nemohl v první zatáčce trefit nohou do háku. Nakonec Tomáše Suchánka porazil Martin Málek a v depu se mohly organizovat hned tři rozjezdy. Nejprve Filip Šitera zajistil Mšenu třetí pozici v klasifikaci družstev, když se Michalu Dudkovi na startu rozsypal motor. Poté mířil Jan Holub za třetím místem v jednotlivcích, avšak v posledním kole se v první zatáčce nechal polapit zrádnou kolejí. Skončil v nafukovacích vacích, naštěstí bez následků, a na pódium místo něj kráčel Ondřej Smetana. Dramatickými momenty neskrblil ani rozjezd o vítězství, které na začátku třetího okruhu na svou stranu strhnul Zdeněk Holub.

Tři neporažení

Plzeň dnes přivítala první účastníky přeborové ouvertury sluníčkem, ale na obloze nad západočeskou metropolí začaly pomalu hrát prim ocelově šedivé mraky. Horko se změnilo na chladno a trénink nabídl přehršel událostí. Ondřeji Smetanovi spadl sekundární řetěz, o který přišel i Filip Šitera. Josef Novák upadl, avšak mnohem horší následky měl pád pro Piotra Dziatkowiaka. Potlučený Polák rychle vyklidil depo a zmizel směrem do bavorského Neustadtu, kde jej nazítří očekávalo mezinárodní čtyřutkání družstev.

Trhliny v rozpise pro dvacet závodníků na pětadvacet rozjížděk vznikla další trhlina. Jako první se totiž už ve čtvrtek odhlásil Radim Chod. Petr Moravec, předseda VV SPD, jej narychlo nahradil Danem Maclem. Posléze dorazily omluvenky od Patrika Búriho a Michala Tomky a jako poslední se na seznam ztrát dostal nemocný Patrik Mikel.

Za těchto okolností bylo nad slunce jasné, že sedmnáctku závodníků čekají i jízdy po třech či dvou. Nicméně rozjížďka s číslem jedna mezi ně nepatřila. Dala však za pravdu hlasům, že alfou a omegou úspěchu se stanou povedené starty. A na ně je příslovečným expertem Tomáš Suchánek.

Kvůli prasklému řetízku v motoru před první jízdou narychlo přesedl na druhý motocykl, s nímž zároveň s vylétnutím pásky zmizel z dohledu Zdeňku Holubovi, Romanu Čejkovi a Martinu Gavendovi, který absolvoval svůj první závod po pracovním úrazu své nohy.

„Měl lepší start a byl rychlejší,“ komentoval Zdeněk Holub Pardubičanovo vítězství. Tomáš Suchánek ve druhé sérii svůj tříbodový zisk zdvojnásobil. Do sedmé jízd odstartoval jako první před Martinem Gavendou, zatímco Michal Dudek se poroučel k zemi v prvním oblouku. Byť okamžitě skočil zpátky do sedla, vyhlídky na dostižení alespoň druhého Martina Gavendy se rovnaly nule.

Svůj úvodní triumf dokázali zopakovat ještě Ondřej Smetana a Filip Šitera. Pražský junior se dostal do čela rozjížďky s číslem dvě, když v první zatáčce objel Michala Dudka. Neměl však vyhráno ani zdaleka, protože na protilehlou rovinku za ním vyjel Martin Málek. Březolupský borec se ve druhém kole pokusil v zatáčce u depa proniknout do čela. Šťouchnul však do Ondřeje Smetany a oba se poroučeli k zemi.

Ondřej Smetana komentuje kolizi s Martinem Málkem v rozjížďce s číslem dvě:

„Vyjel jsem a najedou vidím vedle sebe řidítko. A už jsme šli…“

Martin Málek byl vyloučen. „Pomalejc‘ už to nešlo,“ popisoval incident se sarkasmem v hlase. „Nevěděl jsem, kudy pojede. Přetočil jsem se v první zatáčce, jemu to ve dláblo, teď jsem se taky přetočil.“ Při repete se nejrychlejším startem blýsknul opět Michal Dudek, avšak stejně jako prve se Ondřej Smetana natáhl pro tři body. Podobný průběh měla i devátá jízda. Po startu jel první Petr Babička, jenže Ondřej Smetana jej nechal záhy za sebou.

Rovněž Filip Šitera se při svém prvním vítězství dočkal blikajících červených světel. V rozjížďce s číslem pět suverénně vedl před Adamem Fenclem sedlajícím dvěstěpadesátku, když třetí Dan Macl upadl v předposledním oblouku. Rozhodčí Pavel Váňa ovšem přiznal technické body. Hned po přestávce pak Filip Šitera odvedl Romana Čejku a nikdo další s nimi na startovním roštu už nestál.

Nezbytné rozjezdy

Speciální rozpis nabídl netradiční série po třech jízdách, ale řada borců na sebe vůbec nenarazila. Šlo především o opatření kvůli klasifikaci družstev, aby se závodníci v rámci svých klubů nepřipravovali zbytečně o body. Avšak klasický duel každého s každým nemohlo být dosaženo i tak. Tím pádem se Filip Šitera s Tomášem Suchánkem dnes neměli utkat vůbec.

Mšeňákova vítězná šňůra praskla ovšem již ve čtrnácté jízdě vinou ambiciózních Zdeňka Holuba a Martina Málka. Oba pospíchali vyrovnat své manko z první série vítězstvími. Pražan opanoval osmou jízdu, březolupský borec zase desáté, kde jako první porazil Jana Holuba a stačil předjet Dana Macla o kolo. Rozjížďka s číslem jedenáct patřila bezvýhradně Zdeňku Holubovi, který záhy zmizel z dohledu Martina Málka, Filipa Šitery a Petra Babičky.

Tomáš Suchánek se však s dalším neporaženým Ondřejem Smetanou střetl v přímém souboji v patnácté jízdě. Pražský junior bleskurychle reagoval na let pásky, ale vedoucí příčku opustil hned po pár metrech. Výrazně zpomalil, ale zase se rozjel, aby stále zrychloval a na konci druhého okruhu stačil předjet alespoň Dana Macla.

„Začalo to zvonit, myslel jsem, že jsem zadřel,“ vysvětloval vzápětí v depu. „Ale jelo to, tak jsem přiděl. Teď jsme zjistili, že mi drát z kola vlít‘ do řetězu. A to jsem měl takovej‘ pěknej‘ start!“ Tomáš Suchánek po třech sériích udržel čistý štít, zatímco s osmi body za jeho zády číhali Ondřej Smetana, Jan Holub a Zdeněk Holub. O další bod méně měli Filip Šitera a Michael Hádek, který svůj comeback zatím komentoval výstižně: „Zatím mě to baví!“

Posledních deset jízd pořadí zajímavě prosilo. V rozjížďce s číslem sedmnáct Zdeněk Holub odstartoval na svého jmenovce Jana. Jedenáct bodů svého klubového kolegy vzápětí vyrovnal i Ondřej Smetana, který celá čtyři kola musel odrážet nápor Michaela Hádka. Třetí Filip Šitera spílal na adresu dráhy. „Myslel jsem, že je v první zatáčce dáma oba,“ říkal. „Ale viděl jsem, že nemůžu zatočit!“

První vážnější překážku do triumfální cesty Tomáše Suchánka postavil Petr Babička, který byl po vylétnutí pásky nejrychlejší. S úspěchem se nesetkal ani Pardubičanův nájezd vnějškem první zatáčky a Tomáš Suchánek se dostal dopředu, až když mu evidentně zaskočený slánský závodník ve druhém oblouku vyklidil cestu.

Tomáš Suchánek vysvětluje své patálie v rozjížďce s číslem jednadvacet:

„Start jsem měl dobrej. Tahalo to až do zatáčky, nestih‘ jsem dát nohu do háku. Pak jsem ho nemoh‘ najít a celou zatáčku jsem jel bez háku. Jen jsem se modlil, abych netrefil dunu.“

---

 

V jednadvacáté jízdě se zakymácelo pódium pod Ondřejem Smetanou. Start jej vynesl dopředu, avšak Jan Holub jej předčil vnější stranou první zatáčky. Oba skončili na třinácti bodech. Filip Šitera ve dvaadvacáté jízdě předstíral útok na Michala Dudka zvenčí, aby mu vzápětí překřížil cestu zespodu, je nemohl navzdory svému vítězství ohrozit. Tři závěrečné body nepomohly k poháru ani Martinu Málkovi, avšak do pořadí první trojice ano.

V prvním oblouku totiž objel Tomáše Suchánka, který mu okamžitě začal oplácet útočnou mincí. Ve třetím kole se už takřka nasunul v zatáčce u depa zleva dopředu, ale březolupský závodník mu nedovolil dotáhnout jeho manévr do úspěšného konce. A stejně to skončilo i v poslední zatáčce.

„Zůstal jsem na lajně, byl tam prašan a já mydlil,“ vrátil se Pardubičan do prvního oblouku, aby se záhy začal chystat na dodatkovou jízdu, jelikož Zdeněk Holub svým hladkým prvenstvím v závěrečné pětadvacáté jízdě vyrovnal jeho čtrnáct bodů.

Než se však střetli, viděli jsme dvě další dodatkové jízdy. Nejprve Filip Šitera dostal Mšeno na třetí místo v soutěži družstev, když Michal Dudek zůstal stát na startovním roštu. Vzápětí Jan Holub vodil Ondřeje Smetanu v rozjezdu o třetí místo, než v závěrečném okruhu zmizel v nafukovačkách první zatáčky.

A pak již přišlo repete duelu z rozjížďky s číslem jedna, jež však nyní mělo určit, kdo si vyskočí na nejvyšší stupínek pódia. Start měl lepší Zdeněk Holub, ale Tomáš Suchánek mířil v úvodním nájezdu před něho navzdory mírnému wheelie. Jenže Zdeněk Holub si nedopřál pokoje, dokud Pardubičana nepodjel v úvodním výjezdu třetího okruhu.

Hlasy z depa

„Dobrý, až na tu první jízdu,“ komentoval závod Zdeněk Holub. „Suchoš měl lepší start a byl rychlejší. Dráha divočejší, bylo to o psychice, aby se s tím člověk srovnal. V rozjezdu se mi nepoved‘ start a první zatáčka. Pak jsem se snažil předjíždět a naštěstí to vyšlo. Takže jsem spokojenej‘, výsledek je dobrej‘.“

„Udělal jsem si to dramatický,“ povzdechl si Tomáš Suchánek nad vítězstvím ztraceným na poslední chvíli. „Vědět to, vyšplouch‘ bych Málka. Zůstal jsem na lajně, byl tam prašan a já mydlil. Čekal jsem na jeho chybu, dráha moc závodivá dneska nebyla. V rozjezdu jsem měl dobrej‘ start. V prvních dvou kolech jsem dostal kopance od dráhy a tím jsem to posral. Pak jsem se nehonil, v takovejch‘ závodech to nemělo cenu. Jsou důležitější.“

„Chtěl jsem, aby to tak dopadlo,“ neskrýval Ondřej Smetana, že pódiové umístění bylo v jeho plánech. „Třetí místo jde. Dráha byla, že to kopalo, ale jako ve Mšeně. Na rovince se rozjedeš, jsi rychlej‘ do nájezdu a jedeš rovně. U depa se nedalo zatočit. Mrzelo mě to s tím Suchošem, měl jsem pěknej‘ start. Fakt pěknej‘ start. Hlavně jsem se cejtil, že bych tam moh‘ bejt‘. Slyším ránu, motorka začala skákat, myslel jsem, že mám zadřeno, ale pořád to jelo. V rozjezdu jsem neodstartoval, Jéňa mě přibil na lajnu. Byly tam koleje, kdybych to tam dal rovněž, sejmul bych ho.“

„Šílený, otřesný,“ komentoval Jan Holub dnešní podmínky. „Chytil jsem hlubokou kolej, nepustilo mě to. Nechtěl jsem to hrotit, tak jsem se sklouznul. Na hovno, vůbec se mi nejelo dobře, dráha nic moc a necejtil jsem se na motorce dobře.“

„Zezadu,“ reagoval Filip Šitera na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak viděl dnešní závod. „Pokazil jsem dva starty, nedalo se předjíždět. Po dnešku nemůže nikdo přijet do Mšena, že je dráha nebezpečná. Divím se, že se to dneska vůbec dojelo ve zdraví.“

„Užíval jsem si to,“ liboval si Michael Hádek. „Spokojenost, drobet víc startovat a bylo by to dobrý. Všichni nadávali na dráhu, já si ji užíval, asi jsem blbej‘ (smích)…“

„Ďálo to trrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr,“ pokusil se Michal Dudek vystihnout příčinu svého odstoupení v rozjezdu o třetí místo v klasifikaci družstev. „A Filip už potřetí přišel ke třem bodům. Dráha byla na hovno, horší jsem tady nezažil.“

„Dráhu nepoznávám,“ kroutil hlavou Roman Čejka. „Asi s ní něco dělali, něco naváželi a je to hrozný. Většinu jízd jsem jen tak proprdlal a snažil se to dojet. Rozjezd družstev jsem jet nechtěl, řek‘ jsem, že to nemá cenu, jedeme to ještě k tomu úplně zadarmo. To pro mě bylo úplně zbytečný, tohle mě nic nedá, takovej‘ závod na takový dráze.“

Poznámka: z původně přihlášených se omluvili Radim Chod (Slaný), jehož nahradil Dan Macl, Patrik Búri, Michal Tomka (oba Žarnovica) a Patrik Mikel (Březolupy). Piotr Dziatkowiak odstoupil po pádu v tréninku, klasifikován, jelikož prošel přejímkou. Dan Macl byl v rozjížďce s číslem deset diskvalifikován, protože byl předjet o kolo.

klasifikace družstev:

Foto: Tereza Nádraská, Norbert Kalous a Antonín Škach