Praha – 25. května
Víkendový program na pražské Markétě, jehož těžištěm je pochopitelně zítřejší Speedway Grand Prix České republiky, vyvrcholí v neděli úvodním dílem letošní první ligy. Pojede se dobře známým systémem, kdy se dvojice ze čtyř čtyřčlenných týmů postupně dvakrát utkají stylem každé družstvo s každým, aby mítink po dvanácti jízdách základní části gradoval trojicí nominačních individuálních rozjížděk. Ve startovní listině hrají prim junioři a to nejen, že poprvé od extraligy 1988 budou mít svoje vlastní ligové družstvo.
Junioři CZ staví ve své sestavě trojici Jan Kvěch, Filip Hájek a Josef Novák. Ryze juniorskou sestavu bude mít i Žarnovica. Marián Šebian bude totiž mít pod palcem Davida Pacalaje, Jakuba Valkoviče, Jána Mihálika a Michala Tomku.
U Pražanů to je s juniory půl na půl. Vedle Michala Škurly a Ondřeje Smetany pojedou Petr Chlupáč a Daniel Klíma. Pardubice naproti tomu staví ryze seniorský tým s Martinem Gavendou, Jaroslavem Petrákem a Hynkem Štichauerem.
Sestavy většiny týmů pro první závod však rozhodně nejsou typické. Zdeněk Holub se po pouťáku v Teterowě znovu vrátil na marodku. Martin Mejtský se neuvolní kvůli práci. A Patrik Mikel, jeho Pardubice uvolnily do juniorského družstva, zůstává před pondělní maturitou raději doma.
Oficiálně nahlášené sestavy nedělního závodu:
AK Markéta Praha:
1 Petr Chlupáč, 2 Michal Škurla, 3 Ondřej Smetana, 13 Daniel Klíma
Junioři CZ:
4 Jan Kvěch, 5 Filip Hájek, 6 Josef Novák, 14 neobsazeno
SC Žarnovica:
7 David Pacalaj, 8 Jakub Valkovič, 9 Ján Mihálik, 15 Michal Tomka
ZP Pardubice:
10 Martin Gavenda, 11 Jaroslav Petrák, 12 Hynek Štichauer, 16 neobsazeno
Praha – 21. května
Pořadatelé pražského kola Speedway Grand Prix, seriálu mistrovství světa jednotlivců na klasické ploché draze opravdu dělají pro propagaci sportu levých zatáček, co je v jejích sílách. Přestože na letošní závod mají splněno, kvalita včerejší tiskové konference před sobotním startem byla na obvyklé vysoké úrovní.
Náhradníci v dobré formě i náladě
Tentokrát byli hosty oba náhradníci Josef Franc, který si vestu s číslem sedmnáct vybojoval při Prague Open, a letos jezdící ve skvělé formě slánský Eduard Krčmář. A nebyli jen do počtu, aby měl Pavel Fišer co fotit. Oba mají za sebou několik velice zajímavých závodů, takže ochotně odpovídali na otázky moderátora a přítomných novinářů.
Dvojice náhradníků české velké ceny se spolu účastnila dvou kvalifikací do mistrovství Evropy a minulou sobotu žarnovického kola boje o challenge na SGP 2019. Do evropského finále, jak je už známo, postoupil Josef Franc. Do světového challenge se bohužel neprobojoval žádný z aktérů sobotní Grand Prix.
Ze žarnovické kvalifikace připravujeme původní reportáž, takže zatím stačí říct, že právě na Slovensku si oba borci mohli vyzkoušet ostrou jízdu proti některým stávajícím a bývalým účastníkům seriálu SGP. Nejvíce potrápil slovinskou hvězdu Mateje Žagara právě Eduard Krčmař, ale i ostatní souboje Čechů s Antonio Lindbäckem, Jaroslawem Hampelem, Janusem Kolodziejem čí Jesperem Jepsenem Jensenem byly velice napínavé a vyrovnané.
Dostanou-li příležitost naplnit role náhradníků tuto sobotu, s jistotou můžu tvrdit, že udělají vše, aby přivezli maximum bodů a zajistili tu nejlepší podívanou. Samozřejmě nikomu nepřejeme zranění, ale pokud zradí technika a některý ze závodníků překročí dvouminutový limit, popřípadě se dotkne pásky během startu, jsou připravení dva plnohodnotní náhradníci.
Josef Franc měl v neděli nepříjemný pád, ale potvrdil, že naštěstí je vše, co se týče zdraví a sportovní formy, v pořádku. O jeho dobré náladě před možným sobotním vystoupení, svědčí, že neztratil ani kapku skvělého citu pro humor. Když ho moderátor uváděl se slovy „náš starší a zkušenější host“, reagoval otázkou „který?“.
Trénink, autogramiády, velkoplošná obrazovka i ohňostroj
Hlavnímu podniku bude předcházet páteční trénink a i ten jako v předchozích ročnicích bude veřejností přístupný. Začíná od sedmnácti hodin a potrvá obvyklé dvě hodiny. Stadión se otevře v 16:15.
Zato v sobotu první diváky přivítají na Markétě od 16:30. A hned od 16:40 se ve stanu sponzora MONSTER Energy Drink s fanoušky sejdou jezdci Monster Tai Woffinden, Chris Holder, Greg Hancock a Patryk Dudek. Pozor, už od 17:10 do 17:30 bude navazovat oficiální autogramiáda SGP, tentokrát s Emilem Sajfutdinovem, Chrisem Holderem, Niels Kristianem Iversenem a domácím Václavem Milíkem.
Tato autogramiáda bude oproti minulým létům prodloužena o deset minut, takže potrvá celkem 20 minut, a nikdo ze zájemců o podpis by neměl odcházet s nepořízenou. V oficiálním programu je vyhrazena zvláštní stránka právě k tomuto účelu.
O živé hudbě před stadionem před otevření jeho bran, stáncích s občerstvením a suvenýry SGP není třeba se nějak zvlášť rozepisovat. Stojí zato připomenut, že obvyklý ohňostroj bude, ale pozor, bude následovat teprve po ukončení rozhovorů s jezdci na prvních třech místech.
Poslední ročníky se BSI se snaží zpřístupnit divákům co nejvíc bezprostředních zážitků, takže tiskové konference po zakončení závodu jsou vidět na velké obrazovce a slyšet na celém stadionu.
Pohodlné zadečky bijí na poplach
Pro opozdilce ještě připomenu, že nástup je už v 18:4 tak, aby první série mohla odstartovat s ohledem na televizní vysílání přesně v 19:04. Přijit včas je velice důležité.
Po praktické stránce, pořadatel zajistí možnost placeného parkovaní na ploše sousedící se stadiónem. Jeho kapacita je po ukončení některých stavebních prací dokonce o něco větší. Přesto, pokud můžete přijet metrem, na jehož stanicích vás už delší dobu zvou na Speedway Grand Prix plakáty, tak určitě zvažte komfortní možnost dorazit 350 metrů od vchodu na stanici Petřiny. Po závodech tak nebudete čekat na výjezd z parkoviště a v klidu si užijete už zmíněný ohňostroj.
Markéta bude vyprodaná i letos, tak už stojí dodatková tribuna, kde je pořád k mání zhruba 200 lístků. I kdyby došly, pořadatel zajistí další místa k stání. To, že plochodrážníci nás zvednou ze sedadel, je jisté, ale potřebujete-li si mezi jízdami sednout, je za pět minut dvanáct pořídit si některou ze zbývajících vstupenek.
V úvodu jsem psal, že pořadatel dělá vše k propagaci ploché dráhy. Takže pro to, co se přece nedostanou na stadión v sobotu, následující večer na ČT bude rozsáhlá dvouhodinová reportáž. I když uvidíte závod na místě, stoji za to podívat se ještě jednou z pohledu televizních kamer.
Závodní program pokračuje v neděli
V souvislosti s harmonogramem závodu bychom správě měli užívat množné číslo, protože očekávaná přítomnost velkého množství fanoušků o víkendu v Praze motivovalo AK Markéta k zařazení úvodního kola první plochodrážní ligy. Závod den po sobotní Speedway Grand Prix startuje v nedělí od patnácti hodin.
Pro upřesnění plnohodnotné lístky na tento závod budou za 150 korun a dveře stadionu se otevřou v 13:30. Pojedou týmy Prahy, Pardubic, slovenské Žarnovice a týmu juniorské reprezentace. Pro něho Pardubice uvolnily Patrika Mikela a Josefa Nováka, takže samy pro sebe počítají s Jaroslavem Petrákem, Hynkem Štichauerem a Martinem Mejtským.
Mezi jinými uvidíme Jana Kvěcha, skvělého juniora, který v sobotu v ukrajinském Rovnu vystoupil na druhý stupínek pódia, a co je důležitější, zajistil si místo ve finále mistrovství Evropy juniorů. V šestnácti je to skvělý výkon a určitě se bude chtít předvést v nejlepším světle i před domácím publikem.
Slaný – 19. prosince
Letos se Slaný objevil v první lize v koalici s Divišovem, avšak napřesrok bude v nižší divizi scházet úplně. Pardubice už nebudou stavět dva týmy, ale poskytnou závodníky pro výběr juniorské reprezentace ČR, který středočeský celek zastoupí. Se čtyřmi celky se prvoligová soutěž v příštím roce vrací k rozpisu užívanému v sezóně 2016.
Prvoligové zápory převážily klady
„Odpověď je potřeba hledat ve více aspektech,“ zamýšlí se Antonín Vilde, předseda AK Slaný, nad otázkou po příčinách odstoupení slánského družstva z první ligy anno domini 2018. „Slaný absolvoval prvoligovou soutěž v sezóně 2016 a převážně dostávali příležitost jezdci Michal Dudek, Adam Fencl a Petr Babička. Především pro Adama to měla být příprava pro náš extraligový tým, kde jsme počítali s tím, že od další sezony dostane určitý prostor v nejvyšší soutěži, aby následně zaujal post juniora po Edovi Krčmářovi.“
Letos startoval Slaný spolu s Divišovem, nicméně nešlo o jedinou změnu. „Pro rok 2017 došlo k dohodě s AK Divišov a první ligu jsme absolvovali společně,“ pokračuje Antonín Vilde. „Za sebe musím říci, že spolupráce s Vaškem Hromasem byla na výborné úrovni. Ovšem před zahájením sportovní sezóny se Adam Fencl rozhodl ukončit svoji slibně se rozvíjející karieru, ani se neobtěžoval tuto skutečnost nám oznámit, byť ještě v lednu byl ve Slaném na vyhlášení nejlepších sportovců města Slaného, kde převzal jednu z cen. Petr Babička se stal šťastným otcem třetí dcery a sezónu rovněž z rodinných důvodů neabsolvoval.“
Série problémů však nekončila, žarnovická ouvertura se musela obejít bez Slaného, který se v Praze spojil s podobnými problémy pronásledovaným pardubickým béčkem. V Pardubicích a v Divišově byl středočeský klub kompletní, ale ani v jednom případě nenašel cestu na pódium a v závěrečné tabulce se schoulil až u dna.
„Tíha zodpovědnosti tedy zůstala na dvojici Michal Dudek a Pavel Čermák, kterým patří dík, že prvoligovou soutěž absolvovali,“ konstatuje Antonín Vilde. „Byl zde ještě Piotr Dziatkowiak, ale ten na úvodní mítink do Svitav nedorazil a v Pardubicích měl po první jízdě zdravotní problém. Celkově tým obsadil poslední příčku, a když si sečteš plusy a mínusy, rozhodlo se vedení AK Slaný v roce 2018 tým do první ligy nepřihlásit. To jsem ještě do kolonky mínusů neuvedl neúčast družstva v jednom závodě v Žarnovici.“
Svou roli sehrály i finance. „Další věcí je rovněž ekonomická stránka,“ souhlasí slánský šéf. „AK Slaný pravidelně startuje v extralize družstev, na kterou jsou zde příznivci ploché dráhy dlouhé roky zvyklí. O tom svědčí návštěvy na zdejším stadionu, obsazovali jsme i další soutěže mistrovského charakteru, pravidelně pořádali šest závodů plus mítinky stopětadvacítek a tréninkovou akademii pro nejmladší závodníky, další prostředky jsou nutné investovat do stadionu. Takže je nutné zvážit, co bude nejlepší, byť na to může mít někdo odlišný názor. Neříkám, že od sezóny 2019 se v první lize slánský tým neobjeví, třeba pod jiným názvem, ale na to je v současné době dost prostoru, aby se našlo řešení…“
Juniorský tým na scénu
Z letošních účastníků v první lize pokračují Markéta Praha, SC Žarnovica a ZP Pardubice. Východočeský klub však už nebude stavět dva týmy. V žádném případě by však jeho závodníci neměli trpět nedostatkem závodních příležitostí. Patrik Mikel a Josef Novák evidentně zamíří do juniorského celku a Tomáš Suchánek bohužel zřejmě nebude fit po svém zranění ze Zlaté přilby SNP.
„Pardubice a Praha se domluvily na tom, že ten juniorský tým vytvoří z reprezentantů České republiky,“ říká Petr Moravec, předseda sportovní komise. „No, a proto, že to jsou jediní účastníci z Čech, problém určitě nebude. Je to nejenom podle mě lepší řešení než ty dva týmy jako letos.“
Prvoligový tým Juniorské reprezentace ČR bude mít svou pevnou soupisku a azyl domácí dráhy mu poskytne Plzeň. Pardubice pojedou svůj mítink ve Svitavách, Praha uspořádá první ligu den po české velké ceně a přeborníka vyhlásí zkraje října v Žarnovici.
Všechno už tu jednou bylo
Idea reprezentačního celku na mimoklubové bázi se zhmotnila již v sezóně 1988. Juniorský výběr ČSSR byl tehdy přímo nasazen do extraligy a jako domácí dráha mu posloužily Svitavy. V pěti závodech se v jeho sestavě vystřídalo rovnou deset závodníků – Jan Schinágl, Jan Holub, Gašpar Forgáč, Vladimír Kalina, Bořivoj Hádek, Miroslav Forgáč, Jan Hruška, Pavel Haitl, Lubomír Lang a Radek Vitner.
Mladíci se ve Slaném, Svitavách a Praze postavili na nejnižší stupínek pódia. Ve všech případech za nimi skončil Slaný, který se po třech letech opět propadl do první ligy. Ve čtvrtek 30. června 1988 se na pražské Markétě jeho historie definitivně ukončila. Sice postoupil do semifinále mistrovství republiky družstev, ale jeho velká marodka ruku v ruce s odstoupením Žarnovice předstupeň finále zrušily.
Divišov – 16. července
Bílé obláčky na dišovském nebi měly daleko k vytváření pochmurných nálad, kterou neměl ani Lubomír Vozár. Za necelý měsíc, který první lize trvalo odjet svá čtyři kola, se jeho první tým hřál o dva tabulkové body před pražskou Markétou. Jenže Patrik Mikel po libereckém pádu tisknul lidem pravice se silou plyšového medvídka. Skeptickou náladu měl po včerejšku také Jaroslav Petrák, který navíc nemá středočeský ovál zrovna v oblibě. A nadto leadeři jako jediní přijeli s tříčlennou sestavou, což v praxi znamenalo, že budou jednou muset na startovní rošt jen s jedním závodníkem. Pardubický kouč si pro toto vybral čtvrtou jízdu, v níž Jaroslav Petrák porazil svého kolegu z pardubického béčka Josefa Nováka, zatímco hostující Václav Kvěch po ráně, která se před závodem ozvala z jeho motoru, už byl převlečený z kombinézy. Shodou okolností tři body byly pro Pardubice na dlouho nejhorším výsledkem ve smršti maxim 5:1. Další smírný výsledek zaznamenali Východočeši až v šestnácté jízdě, kdy Tomáš Suchánek a Jaroslav Petrák narazili na Zdeňka Holuba s Filipem Hájkem. V té chvíli už ovšem bylo nad sluncem jasné, že Lubomír Vozár vede svůj první tým nejen za vítězstvím v dnešním závodě, ale potažmo i celé soutěži.
Pardubické jedničky jdou za titulem
Oželet nástup bylo dnes vcelku pochopitelné. Počasí nehrozilo ničím jiným, než pořádnou bouřkou s hromy a blesky a především zkázonosným deštěm. Za pravdu pořadatelskému verdiktu dal i silný poryv větru, který přesně úderem čtrnácté hodiny zacílil na divišovský stadión. A dnes bylo přece jen důležitější dojet první ligu, než předvádět tváře závodníkům divákům, jejichž počet Divišovské nakonec příjemně překvapil.
Zdeno Vaculík nešetří kritikou:
„Nezačalo se ani jezdit a dráha je rozbitá. Nechal bych tu jezdit ty, co tu dráhu dělají a hned by změnili názor, že je bezpečná.“
V první lize totiž nešlo o nic jiného, než o titul. Pardubice vedly v aktuálním pořadí o dva body, nicméně Lubomír Vozár nechtěl nechat prostor náhodě. Proto Jaroslava Petráka nepovolal z béčka do prvního týmu jen proto, aby i na něm ulpěla sláva z obhajoby loňského primátu. Pražští závodníci jsou totiž v poslední době v excelentní formě a navíc Tomáš Topinka dal prostor i pro Jana Kvěcha, jenž původně nebyl nahlášen. Slaný avizoval účast Eduarda Krčmáře. A pakliže by Praha vyhrála a Slaný skončil za ní, Pardubice by v boji o celkový triumf musely spoléhat jen na malé body.
Přitom dozvuky včerejšího libereckého přeboru doznívaly v sestavách obou družstev pardubického klubu. Martin Gavenda se rovnou omluvil, takže jej zastoupil Petr Chlupáč. Jeho pražský kolega Václav Kvěch se narychlo stal čtvrtým mužem pardubického béčka.
Nicméně ani vedoucí tým nebyl prost problémů, byť jako jediný kromě Žarnovice se svým složením neimprovizoval. Patrika Mikela po pádu v rozjezdu o druhé místo s Ondřejem Mikelem bolela pravačka natolik, že se nechtěl pouštět při podávání ruky do medvědích stisků, jak má běžen ve zvyku. A Jaroslav Petrák si zase na včerejší svíci vzpomněl pokaždé, když v depu usedl na lavičku.
Každopádně byly to Pardubice, kdo se ujal vedení v průběžné klasifikaci. Mezi Tomáše Suchánka a Patrika Mikela, jemuž musel s oblékáním do kombinézy pomáhat otec František, se ve druhé jízdě vklínil Martin Mejtský.
Jenže už na protilehlé rovince jel tandem prvního pardubického páru na čele a Martin Mejtský navíc v první zatáčce druhého okruhu upadl. „Chytil jsem díru, přetočil se a upad‘,“ líčil příčinu ve svém depu. Předtím nedal Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem jedna ani náznak šance pražské dvojici Ondřej Smetana – Filip Hájek. Ani následující jízdy nikomu nepřinesly maximální bodové inkaso.
Michal Dudek odčinil svou úvodní nulu z duelu proti Pražanům ve třetí jízdě. Odstartoval jako z děla a od té chvíle ukazoval výfuk Jakubu Valkovičovi s Jánem Mihálikem. Ke čtvrté jízdě přijeli jen dva borci. Lubomír Vozár neměl ve svém prvním páru čtvrtého borce a rozpis s možností jednoho startu navíc pro každého člena sestavy v takovém případě vyžaduje jednou nastoupit pouze s jedním závodníkem.
„Jednu jízdu musím stejně vynechat,“ usmíval se Lubomír Vozár nad otázkou, proč si pro takovou plonkovou rozjížďku vybral duel se svým vlastním béčkem. Samozřejmě věděl o potížích Václava Kvěcha, z jehož motocyklu se před tréninkem ozvala hromová rána. Náprava se zdála být v nedohlednu, takže pražský závodník nemohl nastoupit po boku Josefa Nováka.
Jaroslav Petrák ho odvedl, zvýšil vedení pardubických jedniček, které už měly až do konce závodu jezdit ve dvojici. Východočeské béčko vzápětí deklasovalo Žarnovicu. Ján Mihálik se sice dostal do čela, jenže v úvodním oblouku druhého okruhu upadl. Patrik Búri sice při repete bojoval dle svého nejlepšího zvyku, ovšem tandem Martin Mejtský – Petr Chlupáč rozdělit nedokázal.
V rozjížďce s číslem šest blikala červená světla na znamení letmého startu Filipa Hájka. „Já jsem jen dobře odstartoval, nevím, kdo měl letmák,“ hájil se. Ať tak či onak po opakovaném startu vystřelil na první místo opět Tomáš Suchánek, zatímco Patrik Mikel se ve druhé zatáčce dostal za Jana Kvěcha. Po třech startech měl první pár Pardubic třináct bodů.
Jeho béčko bylo o dva body za ním. V sedmé jízdě Eduard Krčmář opět nepoznal přemožitele, ale Martin Mejtský a Josef Novák si vychutnali Pavla Čermáka. Pražané zabrali naplno v rozjížďce s číslem sedm, kdy Ondřej Smetana a Zdeněk Holub porazili Žarnovicu. Avšak jejich konto disponovalo jen devíti body.
Závěr potvrdil úvodní vývoj
Slaný dnes vedl Antonín Vilde. V rozjížďce s číslem devět se odhodlal ke kroku, jaký první liga ještě neviděla. Vystřídal hned oba dva své závodníky a místo Pavla Čermáka s Františkem Klierem se na startovním roštu objevili Eduard Krčmář a Michal Dudek.
„Zakázaný to není, ne?“ usmíval se slánský šéf pod svým knírem. Jenže záměr sebrat Pražanům vítr z plachet a kormidlovat slánskou loď ke stupňům vítězů nevyšel. Tomáš Topinka reagoval na hrozbu operativně. Nechal stát Filipa Hájka a ke Zdeňku Holubovi postavil Ondřeje Smetanu. A ti ze slánských žraloků udělali bezzubá stvoření již po vylétnutí pásky.
Pražané se sice zbavili slánského nebezpečí, ovšem jedničky z Pardubic stále unikaly. Tomáš Suchánek se dostal do čela desáté jízdy, kterou ovšem první zatáčky proměnila v dokonalou melu. Motocykl Patrika Búriho se vzepjal na zadní, trefil Jaroslava Petráka a do kolize s nimi se zapletl také David Pacalaj.
Pardubický matador se zvednul jako první. Pro oba Slováky však jela sanitka. Patrik Búri odkulhal do depa, jenže v dalším průběhu mítinku se už na dráze neobjevil. Jeho kolega však zmizel v útrobách ambulance. „Trošku ho bolí noha,“ mírnil obavy žarnovický kouč Marián Šebian.
Slovenský junior vskutku vystoupil z lékařského vozidla. Za pomoci svého dědečka Zdeno Vaculíka odešel do svého boxu. Držel se za místa, kde se záda mění v nohy. Při repete však na něho Tomáš Suchánek čekal marně. Stál u pásky dlouho, než se na poslední chvíli objevil Jaroslav Petrák. Desátá jízda za těchto okolností nemohla skončit jinak než 5:0 pro Pardubice.
Rozjížďka s číslem jedenáct dnes již potřetí nabídla pohled na skvělý tandem Zdeněk Holub – Ondřej Smetana, který tentokrát v bezchybné spolupráci vyřídili Martina Mejtského s Petrem Chlupáčem. Markéta stále bojovala o vítězství, ale titul byl již v pardubických rukou. Na překonání Pardubic mohli borci z hlavního města pomýšlet, ale že by se před ně dostal ještě jiný celek, se stávalo méně a méně reálné.
Slaný totiž v rozjížďce s číslem dvanáct padl náporem pardubických jedniček. Tomáš Suchánek zamířil do čela hned s letem pásky. Patrik Mikel ho následoval a Michal Dudek v úvodní zatáčce nestihnul ani jednoho z nich. Po další přestávce se Patrik Mikel objevil na ovále ve společnosti Jaroslava Petráka, aby společnými silami porazili Jakuba Valkoviče a Jána Mihálika.
Václav Kvěch vysvětluje, proč dnes jezdí jen po depu:
„Odešla elektrika, odešlo zapalování v rotoru.“
Pražský rozlet utnul Eduard Krčmář, když v rozjížďce s číslem čtrnáct ujel Zdeňku Holubovi s Janem Kvěchem. Na Markétu se začalo sápat pardubické béčko. Petr Chlupáč a Josef Novák v patnácté jízdě porazili Jána Mihálika. David Pacalaj upadl v první zatáčce. Tentokrát také on vycouval ze závodu, který šestnáctou jízdou spěl ke svému verdiktu.
Naposledy se totiž proti sobě postavili Pražané a pardubické jedničky. Tomáš Suchánek po skvělém startu zkompletoval své patnáctibodové maximum. Zdeněk Holub jej nedokázal ohrozit, ale Filip Hájek v prvním nájezdu předčil Jaroslava Petráka.
Smírný výsledek udržel oba soupeře na šestibodovém rozdílu, který už Markéta pochopitelně s jedním vystoupením na divišovském ovále do konce mítinku už nemohla překonat. Navíc se Pardubičané loučili maximálním triumfem nad Slaným v rozjížďce s číslem osmnáct. Michal Dudek sice vystřihnul nejlepší start. Jenže už v prvním nájezdu měl před sebou Patrika Mikela a Jaroslavem Petrák ho podjel ve druhé zatáčce.
Slaný právě tady přišel o třetí příčku pódia, kam mířilo pardubické béčko. V sedmnácté jízdě osamocený Žarnovičan Jakub Valkovič odvedl Petra Chlupáče a Josefa Nováka. Na závěr stejný kousek Martinu Mejtskému a Josefu Novákovi provedl Eduard Krčmář, nicméně východočeský tým měl i navzdory remízám více bodů než Slaný.
Ještě předtím v devatenácté jízdě exceloval opět Jakub Valkovič, který jako jediný ze slovenského kvarteta neměl důvod láteřit nad stavem dráhy, protože ani jednou neupadl. Nyní si v první zatáčce neváhal vyšlápnout i na vedoucího Ondřeje Smetanu. Pražan se sice o kolo později do čela vrátil, avšak Jan Kvěch slovenského juniora neohrozil.
Hlasy z depa
„Testoval jsem motor, je trošku předělanej‘, jel naposledy v první lize v Žarnovici,“ vyprávěl Tomáš Suchánek. „Nechal jsem změnit časování a bylo to dobrý, startuje hezky, nejede špatně. Na malejch‘ drahách bude dobrej‘. Dneska spokojenost, celej‘ tým bodoval.“
„Dobrý, dráha byla fajn,“ usmíval se Patrik Mikel. „Do kombinézy mě oblíkali, to bylo dobrý. Ruka bolela jen na startu, když jsem přidával plyn. Vyhráli jsme, to je super, jen jednou v Praze jsme byli druzí, jinak jsme v celé lize jenom vyhrávali.“
„Ale jo,“ opáčil Jaroslav Petrák na tradiční dotaz magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Začátek zvláštní. Byl jsem nesvůj po pádu ze včerejška, bolelo to. Shoří ti spojka, pořád to jelo, nejelo. Takový zvláštní. Vymejšlíš, vymejšlíš a pak zjistíš, že to bylo ve spojce. Prokluzovala a shořela. A pak ten držkopád, ale nic se nestalo. A to si před jízdou říkám, aby se nic nestalo. A bum! Trefí se pěkně na komoru. Jinak dobrý, líbilo se mi to, ale dráha stála za prd, jsou tam lochny.“
„V pohodě, hezky jsem si zazávodil,“ netajil se Ondřej Smetana. „Jsem rád, že jsme byli druhý. V první jízdě mě akorát porazil Eda, pak už to bylo dobrý. Dráha zezačátku vypadala špatně, ale bylo to v cajku.“
„Dneska super,“ rozhovořil se Zdeněk Holub. „Zajezdili jsme si, ale už se po Liberci a dnešku se už těším domů. Ale to jsou závody.“
„Špatnej‘ den,“ mračil se Filip Hájek. „První jízda šla, ale pak už to bylo horší. Pak jsem dobře odstartoval, nevím, kdo udělal letmák?!“
„Dobrý, nemůžu si stěžovat,“ konstatoval Josef Novák. „Nemůžu si stěžovat. Není na co, není ani co chválit. Nic jsem nepředved‘, ale byly to pěkný závody. Nic víc nemám, co říct, třetí místo je díky klukům, že tahali.“
„Dneska se to povedlo,“ radoval se Martin Mejtský. „Poslední závod první ligy a my jsme dokázali skončit na bedně! Na to, jakou jsme měli sestavu, to byl úspěch! Nejdřív jsem upad‘, pak vítězství a už se to vezlo, bylo to pěkný.“
„Jsem rád, že jsem byl postavenej‘ za Pardubice,“ říkal Petr Chlupáč. „Až včera se rozhodovalo, jestli pojedu. Nečekali jsme, že budeme třetí. Byly to pěkný závody. A myslím, že na to, že jsem jel svůj třetí závod na pětikilu, to bylo hezký.“
„Dobrý,“ odtušil Eduard Krčmář. „Potřeboval jsem si vyzkoušet motorky na příští víkend na juniorský mistrovství světa. Obě jednou dobře, jedna startuje, druhá ale ne. Škoda, že nebyla bedna, co se dá dělat?!“
Divišov – 14. července
Do letošní první ligy je velice snadné se trefovat. Sanitka, která přijela do Svitav bez lékaře. Absence Slaného v Žarnovici a pardubického béčka v Praze. Déšť a předčasný konec v Pardubicích, díky čemuž se nový rozpis neodjel celý až do konce. Nicméně na pozadí slušných závodních momentů a zaplnění termínového kalendáře není dehonestace soutěže na místě. Nicméně jednu raritu nižší divizi nikdo neodpáře. V neděli odpoledne v Divišově vyvrcholí ani ne celý měsíc od doby, kdy v Žarnovici začala.
Tipujte:
Loading ...
Čtvrtý prvoligový závod má ve své startovní listině pět týmů, nicméně pouze Žarnovica staví kompletní čtveřici. Všichni ostatní budou muset využít nasazení závodníka navíc, což v praxi přináší jednu nekompletní jízdu.
Startovní listina je standardní, dalo by se říct. A to i v otázce hostování Martina Gavendy v sestavě pardubických dvojic. Ze zažité praxe vybočuje pouze angažmá Eduarda Krčmáře ve slánském týmu. Medailové ambice středočeského celku jsou přitom prakticky nereálné, nicméně účast elitního závodníka je dozajista sympatická.
Hlavní zápletkou nedělního klání se stane boj o titul. Zatímco po druhém závodě na Markétě srovnali Pražané krok s Pardubičany jak s velkými, tak malými body, hned na druhý den Východočeši kontrovali. A protože ručník do ringu deštivého závodu letěl za stavu, kdy pardubické dvojky byli na druhé příčce, ztrácí Praha dva tabulkové body.
Situace s útokem na prvoligový trůn se jí za těchto okolností komplikuje, nicméně další ambiciózní týmy mohou být rozhodujícím jazýčkem na misce vah. A v neposlední řadě také katalyzátorem dramatické podívané pro diváky.
Startovní listina:
AK 3ton Slaný:
1 Eduard Krčmář, 2 Michal Dudek, 3 Pavel Čermák, 4 neobsazeno
AMK ZP Pardubice 2:
5 Martin Mejtský, 6 Martin Gavenda (Žarnovica), 7 Josef Novák, 8 neobsazeno
Markéta Praha:
9 Ondřej Smetana, 10 Filip Hájek, 11 Zdeněk Holub, 12 neobsazeno
SC Žarnovica:
13 Jakub Valkovič, 14 Ján Mihálik, 15 David Pacalaj, 16 Patrik Búri
AMK ZP Pardubice:
17 Patrik Mikel, 18 Tomáš Suchánek, 19 Jaroslav Petrák, 20 neobsazeno
Pardubice – 28. června
Odpolední dusno věstilo bouřku. A vskutku před třetím závodem letošní první ligy se zvedl vítr, který přinesl olověné mraky. Jižně od Svítkova déšť maloval z nebe čáry k zemi, nicméně na stadiónu spadlo jen pár kapiček. A černější než oblaka byl osud slánského týmu. Piotr Dziatkowiak absolvoval jedinou jízdu, než se mu udělalo špatně a ze závodu odstoupil. V rozjížďce s číslem šest náhle Michal Dudek nataženou rukou signalizoval poruchu. Projel cílem setrvačností, aby celé další kolo oběhl pro poslední bod. Jenže s jeho motorem byl amen stejně jako se slánskými ambicemi na stupně vítězů. Naproti tomu Pardubice se dostaly do vedení již v rozjížďce s číslem jedna. Když Tomáš Suchánek a Patrikem Mikelem odvedli Filipa Hájka s Ondřejem Smetanou, který zkraje mítinku hledal správné nastavení jako alchymista kámen mudrců. Praha však záhy předstihla druhou Žarnovici, jíž sebral bod i přetržený primární řetěz Patrika Búriho. V půli mítinku začala stoupat hvězda pardubických dvojek, které se po dvou maximálních triumfech nad slánským sirotkem Pavlem Čermákem vyšvihli na druhou příčku. Nicméně to už se do režisérského křesílka posadil opět svatý Petr a od rozjížďky s číslem čtrnáct kropil dráhu se stejnou vehemencí, jako estébáci na konci osmdesátých let rozháněli vodními děly demonstranty. Patnáctou jízdu provázel už slušná průtrž. Kluzké podmínky vyhovovaly Jakubu Valkovičovi. Slovenský junior vyhrál svou letos první jízdu, přičemž za svá záda odsunul postupně Martina Mejtského a Jaroslava Petráka. Jenže jeho kolega Ján Mihálik po ztrátě plechové boty nebodoval, takže se druhý tým Pardubic udržel na druhé pozici. Protože všechny týmy měly stejný počet startů a déšť stále bubnoval o zem, byl závod předčasně ukončen.
Nad slánským týmem rozložila obrovská křídla černá můra
Na začátku mítinku spadlo ještě pár kapek. Sice se v konečném důsledku podepsaly pod zrušený nástup, avšak mraky spíše fungovaly jako poklice, které držely horký vzduch u země. A zároveň i jako výstraha, že opět může začít pršet, což se ostatně podepsalo pod snahu organizátorů odjet co nejrychleji co nejvíce rozjížděk.
Ironií osudu se až ve třetím kole soutěže dostal ke slovu rozpis pro pět týmů. Zahrnuje dvacet rozjížděk, v nichž se týmy střetávají každý s každým na bázi duelů dvojic. Nevýhodou je nerovnoměrnost výjezdů na ovál. A tak před koncem závodu mají všechna družstva stejný počet pouze dvakrát, a sice po deseti a patnácti rozjížďkách.
Nejideálnější vstup do závodu měli Pardubičané, kteří se již v rozjížďce s číslem jedna dostali do čela aktuální klasifikace. Tomáš Suchánek odstartoval jako z praku v sedle motocyklu, do jehož rámu až těsně před tréninkem osadil motor po repasi. Patrik Mikel se vmžiku zařadil za něho a Filip Hájek s Ondřejem Smetanou byli rázem ti druzí.
„Vůbec mi nejede motorka,“ rozčiloval se v boxech Ondřej Smetana, jehož po včerejším excelentním mítinku v Praze nyní zkropila sprcha pořádně ledové vody. Co bylo horšího, přes Pražany se v rychlém sledu valila všechna ostatní družstva. Hned vzápětí se Žarnovica rozešla smírně se Slaným, když Patrik Búri vyhrál druhou jízdu stylem start – cíl.
Piotr Dziatkowiak se v prvním oblouku stačil posunout jen na druhou příčku, o níž jej připravil Michal Dudek, ovšem pro Milana Macha bylo klíčové, že se přes jeho závodníky nepřevalil Ján Mihálik. Rozjížďka s číslem tři přinesla sólo Hynka Štichauera, který měl dnes demonstrovat Milanu Špinkovi, že jeho zraněná ruka z La Reole již snese plné závodní zatížení, takže není třeba hlásit změnu v sestavě národního týmu pro světový pohár v King’s Lynn.
Ovšem za ním jeli Martin Gavenda a Martin Mejtský z pardubických dvojek, které Patrik Mikel rozdělil spodní stranou úvodního výjezdu. Devět bodů prvního týmu Pardubice se nadlouho stalo pro ostatní konkurenty nedostižnou metou. Źarnovica se na stejnou hranici dostala až po svých třech startech.
Ve čtvrté jízdě totiž Michal Dudek celá čtyři kola vodil za svými zády tandem Jakub Valkovič – Patrik Búri. Hned vzápětí Ján Mihálik v prvním oblouku objel Jaroslava Petráka, který se ještě na cílové rovince druhého okruhu pokoušel vrátit nazpět do vedení, ovšem naprosto marně.
Patrik Búri třímal pevně ve svých rukou poslední bod, který se však nakonec dostal do rukou Martina Gavendy. Slovenský vousáč totiž zůstal stát v poslední zatáčce před cílem. „Primární řetěz, v této sezóně je první,“ vysvětlil důvod.
Ještě větší pech ale prožíval Slaný. Piotr Dziatkowiak odstoupil ze závodu již po své první jízdě a svému kouči se omluvil, že mu není dobře. Do sedmé jízdy nastoupil pouze Michal Dudek. Hned s vylétnutím pásky se ale stal svědkem, kterak do čela letí pražský tandem Filip Hájek – Ondřej Smetana. O drama, které se rozpoutalo v závěru, však slánský závodník ani nestál.
Udýchaný Michal Dudek v depu po svém sprintu pro bod v šesté jízdě:
„Klidně bych si dal čtyři kolečka. Vsadím se, o co chceš. Klidně o flašku, ale o teďka o flašku vody!“
Na konci třetího okruhu ukázal Michal Dudek levou rukou, že má poruchu. Setrvačností projel do posledního kola, ale pak už mu nezbylo než pohánět svůj motocykl vlastními silami. Oběhl celý dlouhý pardubický ovál. V posledním výjezdu na něj čekal mechanik Petr Babička, aby mu psychicky pomohl. Společně se nechali odmávnout šachovnicovým praporkem. Zatímco se Michal Dudek svalil vyčerpáním do trávy, Petr Babička dotlačil motocykl svého závodníka do boxů.
Déšť přichází ve špatnou chvíli
Sotva Michal Dudek popadl dech, měl pro Milana Macha sakra špatnou zprávu. „Motor ende,“ rozhodil bezmocně rukama. Ze slánské sestavy zbyl pouze Pavel Čermák, což mělo mít ještě vliv na výsledek celého závodu a potažmo i tabulku průběžného pořadí.
Rozjížďka s číslem sedm viděla hladký triumf Tomáše Suchánka a Hynka Štichauera, kteří nedali ani náznak šance osamocenému Jakubu Valkovičovi. V osmé jízdě Ondřej Smetana se Zdeňkem Holubem podobně naložili s Jaroslavem Petrákem a Martinem Mejtským, který si za zastavení vinou ulitého startu vysloužil žlutou kartu.
Po třech startech ztrácela Praha na Pardubice tři body, ale pravý stav věcí se ukázal v rozjížďce s číslem devět, v níž se oba arcirivalové z čela průběžné tabulky střetnuli podruhé. Lubomír Vozár zaplnil volné místečko v programu Tomášem Suchánkem, jenž s Hynkem Štichauerem za zády, změřili Zdeňka Holuba a Filip Hájka.
Sotva Jaroslav Kocek ukončil jízdu šachovnicovou vlajkou ve svých rukou, měly Pardubice devatenáct a Praha dvanáct bodů. Na ovále byli čtyřikrát také Žarnovičané, jenž disponovali deseti body. Ze Slaného zbyl jen Pavel Čermák, který vzápětí v desáté jízdě nestačil na Martina Gavendu s Jaroslavem Petrákem. Slaný se tak krčil u dna aktuální klasifikace s osmičkou na kontě, ovšem jedenáctibodové pardubické béčko dýchalo na záda Pražanům.
V jedenácté jízdě triumfoval Ondřej Smetana, jenže mezi ním a Filipem Hájkem se pevně usadil Filip Hájek. Rozjížďky s čísly dvanáct a třináct však nahrály oběma pardubickým družstvům, která se posupně měla měřit se Slaným. V prvním případě dorazil na startovní rošt pouze Patrik Mikel, který pochopitelně musel inkasovat trojku, byť by sám nechtěl.
Vzápětí Martin Gavenda a Martin Mejtský odvedli Pavla Čermáka, jehož Milan Mach použil coby taktickou rezervu, aby z jeho týmu startoval alespoň někdo. Pardubické béčko se dotáhlo na šestnáctibodovou úroveň pražské Markéty, kterou čekal další duel s pardubickými jedničkami v rozjížďce s číslem čtrnáct.
Jenže první kapky, které narážely na svítkovskou zemi, následovaly jejich další sestřičky. Během pár minut už šlo hovořit o slušné průtrži mračen. Zdeněk Schneiderwind už vyčerpal své strategické možnosti, takže se proti Tomáši Suchánkovi a Hynku Štichauerovi objevil pouze Zdeněk Holub.
Zdeněk Holub lituje předčasného konce závodu:
„Porazit Hynka bylo hezký. Dostal jsem se na dráhu až v půlce závodu. Teprve teď jsme to doladili, ale začalo pršet.“
Tomáš Suchánek zaznamenal další triumf ve stylu start – cíl. Za sebou ovšem měl Zdeňka Holuba. Ten zmařil útok Hynka Štichauera spodní stranou první zatáčky a dovezl alespoň dva body. Osud závodu visel na vážkách, ale snaha pořadatelů odjet aspoň patnáctou jízdu byla pochopitelná. Ukončit závod předčasně je pokaždé neférové pro některého ze soutěžících, avšak pět jízd před regulérním koncem měly všechny celky stejný počet šesti střetnutí.
Po vylétnutí pásky se do čela dostali Martin Mejtský a Jaroslav Gavenda, kteří si rychle své pořadí prohodili. Ján Mihálik byl handicapovaný ztrátou plechové boty, ale Jakubu Valkovičovi kluzký povrch vyhovoval. Ve třetím okruhu podjel Martina Mejtského v úvodním nájezdu, aby posléze v závěrečné zatáčce spodem sebral vítězství Jaroslavu Petrákovi.
Jenže i nerozhodný výsledek stačil pardubickým dvojkám k překonání Prahy rozdílem jediného bodu. Ručník v ringu se ve slejváku dal očekávat. Spěch, s jakým byl závod zrušen ruku v ruce s výsledky, nechal vzniknout konspiračním teoriím. Pochopitelně se šířily především z pražské části depa, protože Markéta se v aktuální tabulce propadla za Pardubice o dva body.
O suverenitě pardubických jedniček nešlo dnes vůbec pochybovat. Faktem ale zůstává, že dvojky profitovaly z maxima na úkor oslabeného Slaného. S ním se Pražané měli teprve utkat v šestnácté jízdě, kam by Milan Mach už neměl koho postavit. Hned nato by osamocený Jaroslav Petrák musel čelit žarnovickým mladíkům a duel o druhou příčku by kulminoval střetem obou rivalů v rozjížďce s číslem devatenáct.
Hlasy z depa
„Spravil jsem si náladičku po včerejšku,“ usmíval se Tomáš Suchánek. „Ale měly bejt‘ dva komplety za sebou, byl ale jenom dneska. Zkoušel jsem motor, těsně před tréninkem jsem ho tam šoup‘ a nejel špatně.“
„Závodil jsem, ruka držela, jsem rád, že jsem si to vyzkoušel a jdu si koupit lodní lístek,“ byl Hynek Štichauer rád, že prošel testem pro potvrzení svého jména v sestavě národního týmu pro světový pohár v King’s Lynn. „Neříkám, že jsem z toho neměl malinko respekt, pád v La Reole byl velikej‘, ale jsem rád, že jsem se kousnul a nezabalil to bez boje.“
„Dobrý to bylo,“ svěřoval se Patrik Mikel. „Akorát poslední jízda, když jsem jel sám, to bylo nejlepší. Měli jsme to akorát doladěný s panem Drymlem, Alešem a Oldou Řezníčkem.“
„Celkem dobré,“ bilancoval závod Martin Gavenda. „Koš na spojce se ale povolil a já si toho všimnul až pozdě. Nemohl jsem s tím odstartovat, už v Kopřivnici jsem se s tím trápil. Ale pohoda.“
„Bylo to pěkný, až na tu poslední jízdu,“ vyprávěl Jaroslav Petrák. „jeli jsme s Martinem Mejtským jakoby dvojici. Žene tě to, potřebuješ tam bejt‘ před ním, aby se tam nenacpali soupeři. Kvůli dešti jsem se už neohlížel, říkal jsem si, že to tam nedá, ale to byla chyba. Jinak bych vyhrál a takhle jsem přišel o body.“
„V prvních dvou jízdách mi nejela motorka, tu první jízdu vůbec ne,“ posteskl si Ondřej Smetana. „Pak jsem skočil na druhou a to už bylo fajn. Docela mě mrzí, že se závody rušej‘ kvůli výsledkům, ta dráha nebyla ještě špatná. Podle mě je to ostuda, v Anglii by se na takové dráze jelo dál.“
„Docela pěkný, až na ten blbej‘ rozpis,“ říkal Zdeněk Holub. „Vstoupil jsem do závodu v půlce. Mohli jsme udělat o pár bodíků víc. Porazil jsem Hynka, to bylo pěkný. Naladil jsem to konečně na tu jízdu, než začalo pršet. A pak to zrušili…“
„Nešlo mi to,“ připouštěl Patrik Búri. „První tři jízdy mi trvalo, než jsem to dopasoval. Primár mě donutil dát druhou motorku, takže jsem si zamazal obě.“
„Dobré,“ vystihl své pocity Jakub Valkovič. „Na tu poslední jízdu jsme změnili nastavení. Od startu to šlo. Na rovinkách to klouzalo, ale šlo to. Byla to letos moje první trojka, takže jsem rád. Škoda, že se nepokračovalo dál.“
1. AMK ZP Pardubice
26
Tomáš Suchánek
3 3 3 3
12
Patrik Mikel
2 1 3
6(1)
Hynek Štichauer
3 2 2 1
8(2)
2. AMK ZP Pardubice 2
19
Martin Mejtský
0 0 2 1
3(2)
Martin Gavenda, Žarnovica
2 1 3 3
9(1)
Jaroslav Petrák
2 1 2 2
7(1)
3. AK Markéta Praha
18
Ondřej Smetana
0 2 3 3
8(1)
Filip Hájek
1 3 0 1
5
Zdeněk Holub
2 1 2
5(1)
4. SC Žarnovica
15
Patrik Búri
3 1 E 2
6(1)
Ján Mihálik
0 3 0 0
3
Jakub Valkovič
2 1 3
6
5. AK 3ton Slaný
9
Michal Dudek
2 3 1 – –
6
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR)
1 – –
1(1)
Pavel Čermák
0 1 1
2
Poznámka: kvůli dešti byl závod ukončen po rozjížďce s číslem patnáct; žlutá karta Martin Mejtský v osmé jízdě