Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Matěj Kůs zažil včera havárii i stupně vítězů

Pardubice – 14. října
Perný den prožil včera Matěj Kůs. Cestou do Pardubic měl lehkou dopravní nehodu, při níž naštěstí největší újmy doznal jeho časový harmonogram. Při Zlaté stuze bojoval jako lev, aby nakonec skončil na nejnižším stupni vítězů. Ve startovní listině Zlaté přilby zůstává dnes jako náhradník, ale magazínu speedwayA-Z řekl, že v pondělí na Markétě nepojede.

„V Kolíně jsem zastavil za náklaďákem,“ líčil dopolední incident závodníkův otec Milan. „Za mnou asi deset aut. A řidič toho náklaďáku dal najednou zpátečku. Troubil jsem, ale haubna je v prdeli. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Nám šlo hlavně o čas. Hlavně, že jsme to stihli.“

Matěj Kůs potom s vypůjčeným motorem Jawa od Bohumila Brhela proklouzl až do finále. V něm sice nestačil udržet Luboše Tomíčka, avšak Hynka Štichauera ano. Nicméně ozvaly se ještě dozvuky jeho pádu v italském Golden Gala. „Na noze mám výron,“ posteskl si pražský junior. „Navíc ji mám i propíchlou, takže nemůžu jet na sto procent.“

A na tiskové konferenci zazněla z jeho úst informace o rezignaci na pondělní Tomíčkův memoriál, o který měl usilovat v odpolední kvalifikaci. „Budu to muset vypustit,“ řekl. „Noha bolí. Už je to definitivní. Dá se říct, že jsem měl dneska poslední závod sezóny. Zejtra jsem náhradník, ale myslím, že minimálně dvakrát se svezu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Filip Šitera bude dnes ve Mšeně jen jako divák

Mladá Boleslav – 13. října
Filip Šitera je ve vztahu ke Mšenu ve zvláštním postavení. By se na jeho prvoligovém triumfu podílel jako bodově druhý nejproduktivnější závodník, v případě dnešního barážového úspěchu domácích je jeho spolupráce se středočeským klubem s největší pravděpodobností u konce. V baráži se nemůže jako třetí host uplatnit, a pokud Mšeno postoupí do extraligy 2007, on stejně zůstane věrný západočeské Plzni.

„Na baráž se přijedu podívat,“ řekl Filip Šitera magazínu speedwayA-Z, když společně s jeho redaktorem sledovali středeční trénink. Logicky se nabízí otázka, komu bude držet palce. Letos vyhrál první ligu se Mšenem, loni s pardubickou farmou. „Nebudu fandit nikomu. Mám jen vytipovaný jezdce, ale jejich jména nebudu sdělovat. A taky se mě neptej, jak to dopadne. Nevím. Bude záležet na Češích. Cizinci jsou vyrovnaný, takže uvidíme, jak zajedou Češi.“

Filip Šitera se však v roli diváka dlouho neohřeje. O víkendu jej čeká Zlatá stuha a Zlatá přilba. Především v sobotním předkrmu legendárního závodu patří jako trojnásobný juniorský šampión naší země k favoritům. „Uvidíme o tréninku a o závodech,“ zachovával plzeňský závodník opatrný postoj. „Připravuju motory, ale nechci dopadnout jak v Březolupech. Ještě jsme nepřišli, co to bylo. A to jsme měnili třikrát zapalování, třikrát svíčku, karburátor a měli motor úplně rozebranej.“

Zlatá stuha se letos poprvé pojede s pěti závodníky na startu každé jízdy. Finále proběhne dokonce v šesti. „Bude to zajímavější,“ ohodnotil Filip Šitera změny. „Tlačenice tam bude určitě. Uvidíme, jak to dopadne. Doufám, že dobře. Bylo by hezký kouknout se na stupně vítězů…“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Barážový specialista je spokojen i bez případné nádherné tečky

Mšeno – 11. října 23:00
Vedle Jana Jaroše, Věroslava Kollerta a Jaromíra Otruby se dnes na mšenském tréninku před páteční baráží objevil také Adrian Rymel. Toho vedle prolínacího mítinku v Čechách čeká rovněž obdobné klání v Polsku. Díky němu musel oželet nedělní Zlatou přilbu, ovšem v pražském Tomíčkově memoriálu v pondělí večer nastoupí. Magazín speedwayA-Z samozřejmě využil příležitosti a prohodil s novopečeným mistrem republiky pár slov.

„Když už si na mě konečně v Pardubicích vzpomněli, musím do Polska,“ komentuje Adrian Rymel svou rezignaci na Zlatou přilbu. „Krosno mi dluží hodně peněz, proto si je musím jet vyzvednout.“ Ovšem po porážce v poměru 57:32 z Lodže bude odveta na domácím ovále v Krosně skutečně pernou záležitostí. „Myslím si, že jsme po prvním kole v prdeli,“ zachovává si český šampión smysl pro realitu. „A tak se obávám, že si ty penízky už nevyzvednu.“

Nominace do kádru Antonína Kaspera pro českou baráž dělá z Adriana Rymela doslova barážového specialistu. Jak se tedy dívá na mšenské šance v boji s Pardubicemi o extraligu 2007? „V barážích se zatím nevede,“ odpovídá upřímně. „Doufám, že se to v pátek otočí. Aspoň jedna baráž ze dvou a je úspěšná. Chci v ní udělat, co se ode mě očekává. A doufám, že zaberou i ostatní kluci.“

Pořadatelé Tomíčkova memoriálu prozatím nezveřejnili jedinou informaci o českých jezdcích ve startovní listině. „Tomíčka pojedu,“ říká Adrian Rymel. „Jsem v hlavním závodě. Pražskou dráhu ale nemám rád, nesedí mi to tam.“ Přesto by jej však mnoho fandů rádo vidělo hodně vysoko ve výsledkové listině… „Vítězství by byla nádherná tečka,“ vycítil pražský závodník směr otázky. „Ale letos jsem spokojený i tak. Výsledky nějaké jsou, ale vždycky to může bejt lepší. Jen se na ten závod musím vyspat. Z Krosna přijedeme v sedm, nebo spíš v osm ráno. A tak budu asi trošku unavený.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Pardubické juniory čeká zkouška barážovým ohněm i domácí posvícení

Pardubice – 9. října
Náročný konec týdne čeká Hynka Štichauera a Pavla Fuksu. Zatímco řada fanoušků si hodlá vychutnat pardubický plochodrážní víkend, domácí junioři se v něm chtějí předvést v co nejlepším světle. A to tím spíše, přijdou-li do ochozů jejich příbuzní, známí a sponzoři. Avšak ještě před tím je čeká ve Mšeně baráž o potvrzení extraligové příslušnosti pro rok 2007. A oni dozajista budou chtít, aby pátek třinácté byl nešastným dnem spíše pro soupeře. Magazín speedwayA-Z s nimi hovořil cestou z odvolaných juniorských družstev v Liberci.

Pavel Fuksa ještě nemá osmnáct let, proto v libereckých Pavlovicích za volant jeho bílého mercedesu usedl Hynek Štichauer. Po zdolání objížďky horskými okreskami kolem Turnova navedl dodávku na benzínovou pumpu. Nad šálky kávy se samozřejmě řeč stočila na nadcházející závodní program.

„Doufám, že na Zlatou stuhu budu mít dobrou techniku,“ věří Hynek Štichauer. „Budu mít ještě baráž, možná Tomíčkův memoriál, možná Zlatou přilbu. Ta ale záleží, jak zajedu v baráži. Do Zlatý stuhy půjdu jak do každýho závodu. Předvýst, co umím. Ale jak to dopadne, je věc druhá. Ovšem v tý konkurenci bych i to desátý místo bral.“

„Pro mě je Zlatá stuha jeden z největších závodů,“ cení si Pavel Fuksa svého nasazení do juniorského předzávodu Zlaté přilby. „Loni byla Zlatá přilba zkrácená kvůli mistrovství světa. A ani jsem nevěděl, že ji nakonec pojedu. Letos mám víc času, abych se připravil. V sobotu to bude už jenom na mně. Musím za to škubnout. Bude to těžký. Doma přijde dost známejch a já se nechci ukázat jako zevlák.“

Letošní Zlatá stuha bude mít ovšem jednu novinku. Jízdy základního rozpisu a semifinále se pojedou v pěti, finále dokonce v šesti závodnících. „Je to široká dráha, takže to nevadí,“ vnímá Pavel Fuksa zvýšení počtu jezdců. „Závodil jsem tak i v Žarnovici. Akorát když neodstartuješ, musíš předjíždět hned čtyři závodníky.“

„Myslím si, že závody budou lepší a dramatičtější,“ přisazuje si Hynek Štichauer. „Pro mě budou možná nevýhodou pouze čtyři série v základním rozpisu. Mám vždycky horší první jízdu a pak je to lepší. A tak o tu jednu lepší jízdu přijdu. Ale to se nedá nic dělat…“

Den před Zlatou stuhou se ovšem jede ve Mšeně baráž. Pouze její vítěz bude mít jistotu extraligové příslušnosti v příští sezóně. Poražený pak může jen spoléhat na zvýšení počtu účastníků. V dané chvíli to však není příliš reálné, protože dva ze tří účastníků soutěže řekli na extraligu pěti týmů své ne. A pro změnu je zapotřebí minimálně tří hlasů.

„Docela se toho obávám,“ říká Pavel Fuksa. „Musíme do toho jít všichni na sto padesát procent a táhnout za jeden provaz. Musíme bejt tým a všichni tahat. Navzájem se hecovat a ne se spokojit s tím, že mám víc bodů než ten druhej. Musíme to Mšenu dát. Jestli klapne Leigh Adams, bude to obrovská posila. Poradí si s každou dráhou.“

„Do baráže musíme jít všichni,“ nešetří odhodláním Hynek Štichauer. Také on se stejně jako jeho kamarád objeví v sestavě Pardubic, které v průběhu sezóny přišly o bratry Drymlovy i Tomáše Suchánka. „Jde nám o dost. Musíme vyhrát. A já myslím, že to potvrdíme a skutečně vyhrajeme!“

První výraznější příležitost
Letošní Zlatá stuha a Zlatá přilba nabízejí oběma pardubickým závodníkům první výraznější příležitost. Hynek Štichauer se poprvé ve Zlaté stuze objevil v roce 2003. Jako náhradník ovšem nedostal příležitost ke startu. O rok později měl pád už ve své první jízdě a závod nedokončil. Loni se při redukovaném programu Zlaté stuhy dostal až do semifinále. Při Zlaté přilbě se doposud prezentoval jako náhradník. V nejstarším závodě světa dohromady absolvoval čtyři jízdy, přičemž nejlepším výsledkem se pro něho stalo čtvrté místo v loňské rozjížďce ve vylučovací skupině. Pavel Fuksa zatím nastoupil pouze při Zlaté stuze. Loni vypadl už v kvalifikačních jízdách.

Oba pardubičtí junioři ve slavných pardubických závodech:

  Hynek Štichauer Pavel Fuksa
2003 ZS – DNR  
  ZP – res  
2004 ZS 17. – 0 b  
2005 ZS – SMF ZS – kvalifikace
  ZP – res  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Filip Šitera prožil výtečnou sezónu také v Polsku

Mladá Boleslav – 5. října
O sezóně 2004 může Filip Šitera hovořit jako o stříbrné. Tehdy totiž získal z českých šampionátů tři tituly vicemistra. Na cestě vzhůru jej však loni přibrzdily problémy mechanického rázu. Spolupráce s pardubickým ladičem Oldřichem Řezníčkem ovšem tento problém odstranila. A letos se už dostavily tituly ve všech třech českých juniorských mistrovstvích a první lize navíc podtržené extraligovým stříbrem. Úspěchem skončilo také účinkování Filipa Šitery v Polsku. Společně s Wroclawí vyhrál extraligu a v tamním šampionátu juniorských družstev skončil třetí.

„První sezóna v Polsku a hned titul v extralize,“ libuje si Filip Šitera. Nicméně po jarním trénincích a sparingových utkáních si na svůj ligový debut s vestou Wroclawi musel přece jenom chvilku počkat. „K dohodě došlo přes zimu. Dali mi kontrakt, podepsal jsem ho, ale jel až v půlce sezóny. Nakonec jsem startoval v pěti závodech.“

Na pozici juniora v nich absolvoval jedenáct rozjížděk. Jednou projížděl cílem druhý, pětkrát třetí a pětkrát nebodoval. Zisk sedmi bodů a jednoho bonusu ku dává average 0,727. Filip Šitera je v tomto ohledu devětašedesátý v tabulce, avšak překonává řadu svých polských vrstevníků.

Jak své vystoupení před polským publikem vnímá samotný závodník? „Působilo to na mě dobře,“ nezastírá. „Byly tam hvězdy z Grand Prix a do ochozů chodilo moc diváků. Dráhy byly dobrý, nejlepší ve Wroclawi. Byla hluboká, takže se dalo předjíždět. Venku byly ovály tvrdý, což mi nevyhovovalo. Nešlo předjíždět, záleželo hodně na startech. Ale kupodivu jsem v Polsku měl nejlepší starty ze všech závodů,“ naráží Filip Šitera na svou slabinu, díky níž ovšem několikrát zvedl diváky ze sedadel stíhací jízdou.

I v polské extralize však dokázal předjíždět. „Jeden z nejlepších momentů byl v Bydhošti,“ vrací se ve své paměti. „Předjel jsem Krystiana Klechu. Udělal jsem tak mistra světa z juniorskejch družstev na jeho domácí dráze. Ale těch zážitků bylo víc. Třeba na oslavách jsem byl po boku Jasona Crumpa. Ten titul pro mě znamená hodně. Ty český byly v jednotlivcích, to se nedá přirovnat.“

Po oslavách před domácím publikem poslední zářijovou neděli však Filip Šitera neměl čas spát na vavřínech. Čekalo jej náročné třídenní turné na trase Slaný – Březolupy – Tarnow. A v sázce bylo opravdu hodně. Rozhodující extraliga, v níž mohla Plzeň skončit se stříbrem na krku stejně jako v baráži. Prestižní finále mistrovství republiky jednotlivců. A nakonec finále polského šampionátu juniorských družstev.

Titul vyhrál Rzeszow před Bydhoští. Filip Šitera s Dánem Nicolaiem Klindtem skončil třetí. „Jednou nám to zastavili, když jsem byl první,“ naznačuje Filip Šitera šance na lepší výsledek. „A Nicolai Klindt měl dvakrát defekt. Tyhle body nás stály titul. Mně tentokrát motory jely. V Březolupech jsem měl problémy s oběma motorkama. Doteď nevím, co to bylo. Zkouším už třetí zapalování, měním svíčky, karburátory, ale pořád to dělá to samý. V Tarnowě byla jiná dráha než v Březolupech. Hrozně dlouhá a tvrdá.“

Tarnowský závod vyvrcholil zvláštní jízdou o pohár místního producenta chemikálií. „Tam jsem byl třetí, kousek za druhým,“ říká Filip Šitera. „Pořád jsem si hlídal Krzysztofa Buczkowského. Ten měl nakonec defekt. Až v poslední zatáčce jsem útočil na druhýho, ale nevyšlo to.“

Tarnow byl pro plzeňského juniora důležitým také v otázce dalšího směřování kariéry. „Podepsal jsem tam kontrakt s Wroclawí na další sezónu,“ svěřil se. „Dali mi garanci více závodů, protože tam budeme jen dva junioři. Kdyby byly všechny závody a já dělal body, byl bych maximálně spokojenej.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Jaroslav Pták čeká na telefonát Pavla Ondrašíka

Karlovy Vary – 24. září
Jak magazín speedwayA-Z už informoval, Jaroslav Pták závodil včera ve volném závodě na trávě ve Willingu. Nicméně stále ještě neví, co bude dělat příští víkend. Na programu je závod challenge o mistrovství světa na dlouhé dráze 2007. Na základě výsledků červnového šampionátu republiky na jediné místo v rozjížďce poslední šance aspiruje Pavel Ondrašík. Jenže ten si naneštěstí při netradiční speedway na trávě v Berghauptenu zlomil klíční kost. Dalším v pořadí je právě Jaroslav Pták, jehož v červnu v Mariánských Lázních připravil o lepší umístění rozsypaný převodový řemen.

„Špatný,“ hodnotil karlovarský borec včerejší závod ve Willingu, v němž skončil pátý. „Leze na mě chřipka. A v posledních kolech jsem vadnul jako lilie. Motorka jela úplně v pohodě.“

V otázce challenge se Pavel Ondrašík ještě nerozhodl, zda zkusí své štěstí. „Slíbil, že mi zavolá v pondělí ráno, abych si mohl včas zajistit licenci,“ řekl Jaroslav Pták. „A tak budu čekat…“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)