Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Antonín Šváb nechtěl zůstat na vozíku

Praha – 3. července
Antonín Šváb musel dva a půl roku po hrozivém pádu ukončit plochodrážní kariéru. Minulý týden poskytl rozhovor Právu, kde rozebírá důvody svého rozhodnutí a hovoří o plánech do budnoucna.

„Ještě vloni jste po těžkém zranění spřádal plány na návrat, ale nakonec k němu nedošlo. Proč?“
„Hlavním důvodem je zdraví. Když jsem po pádu v Argentině ležel v nemocnici, víra v návrat mě z toho šrotu vytáhla. Veškerou snahu jsem upřel k tomu, abych se na motorku mohl posadit. Situace se zlepšovala, ustálila, ale za posledních pět měsíců se to zase spíš zhoršuje.“

„Jaké máte dva a půl roku po krkolomném pádu potíže? “
„Levá strana těla je prakticky bez nervů. Levou nohu za sebou někdy tahám jako dřevěnou… Hlavně, než se rozejdu. Doktorka říkala, že je to částečné ochrnutí. Chybí mi citlivost. Protože jsem levák, mám problém se podepsat. Dokážu psát jen tiskací písmo a nikdo pořádně neví proč. Říkají, že jsem dost neobvyklý případ. “

„Je ještě něco, co vás limituje? “
„Od té nehody mám problémy s krátkodobou pamětí. Když se mě někdo v rychlosti večer zeptá, co jsem dělal celý den, nevzpomenu si. Ale když si půl hodiny sednu a v klidu přemýšlím, někdy si většinu těch věcí vybavím. A taky jsem si přerazil čichovou kost. Nic necítím. Když to řeknu blbě, tak neucítím ani to, když vedle mě někdo vypustí žumpu. Necítím smrad, vůni, prostě nic. Ještě, že mám aspoň chu. “

„Co vás nakonec zradilo od návratu na plochodrážní ovály? “
„Nikdo z lékařů nebyl schopen přesně definovat, jak velké riziko by hrozilo. Konzultoval jsem to s experty u nás, v Anglii, Německu, Švédsku i Argentině. Kdyby došlo k dalšímu úrazu hlavy nebo otřesu mozku, nebyli mi schopni zaručit, že bych to zase ustál. Mohl bych žít jako normální člověk, ale taky skončit na vozíku. A to jsem nechtěl. To riziko by asi bylo velké. Takhle skončil třeba Angličan Lawrence Hare, se kterým jsem jezdil za Ipswich. Rozsekal se a dneska je na vozíku. “

„Sehrála v tom rozhodování velkou roli i rodina? “
„Člověk si uvědomí, že má manželku, dceru. Dál už jsem nechtěl riskovat. I když jsem to oddaloval do poslední chvíle. Máma jako bývalá rehabilitační pracovnice byla hrozně ráda, že už nebudu jezdit. Mnohokrát viděla, jak podobné případy končí. Táta jako bývalý závodník to samozřejmě nesl hůř. Dodnes dává ten můj konec za vinu Argentincům, že tenkrát tu dráhu pořádně nezabezpečili. On toho pro mě udělal strašně moc. Zaplatil ze svých úspor můj převoz z Argentiny do Čech, to stálo i s cestou pro doktory asi půl miliónu. “

„Byl jste se od té nehody podívat v nemocnici v Argentině? “
„Když jsem tam jel letos na Vánoce za manželkou (jeho žena je Argentinka – pozn. aut.), která tam vyrazila dříve, zašel jsem do té nemocnice. Když mě ti doktoři viděli, koukali na mě jako na zázrak. Asi nevěřili, že se z toho takhle dostanu. “

„Kdyby vám dnes bylo nějakých patnáct, vybral byste si jiný sport? “
„Určitě ne. Sice jsem kvůli zraněním z ploché dráhy dvakrát utekl hrobníkovi z lopaty, ale já ten sport miloval a pořád miluju. Byl jsem sportovně nadaný, mohl jsem si tenkrát vybrat méně nebezpečné sporty, ale já chtěl závodit. S tímhle sportem jsem zažil krásné chvíle i utrpení, ale rozhodně bych nic nevracel zpátky. Šel bych do toho znovu. “

„Co teď budete dělat? Musíte si hledat práci? “
„Zabezpečený rozhodně nejsem. Dělal jsem na Markétě mechanika, ale skončila mi smlouva. Měl jsem taky zastoupení jedné anglické firmy na motoristické oblečení, ale se společníkem jsme se nakonec rozešli. V srpnu mě čeká měsíční rehabilitace v Kladrubech, kde budu denně tvrdě makat. A pak chci nastoupit do práce. Už jsem rozeslal životopisy na určitá místa. Výhodou je, že umím řeči: anglicky perfektně, hodně dobře španělsky, zvládl bych i něco z polštiny a ruštiny. Snad něco najdu. “

Bakalářský titul Martina Málka provázela plochá dráha

Zlín – 21. června
Jak magazín speedwayA-Z už informoval, pondělí bylo významným dnem pro Martina Málka. Na zlínské Univerzitě Tomáše Bati úspěšně složil bakalářské zkoušky. Vedle mistrovských titulů z ploché dráhy tak získal i titul na akademické půdě a může před svým jménem uvádět zkratku Bc. Slánský závodník se magazínu speedwayA-Z svěřil, že sport levých zatáček měl svůj podíl i na jeho studijním úspěchu.

Hlas ze školních škamen
„Moje bakalářská práce se jmenovala Opotřebení pneumatik pro plochou dráhu. Cíle bakalářské práce byly vypracovat literární studii na dané téma, připravit zkušební vzorky pro různé zkoušky, provést vlastní měření mechanických vlastností a zkoušky na opotřebení vzorků a v poslední části tyto naměřené výsledky vyhodnotit.

V literární části jsem popsal definici pneumatiky, základní pojmy, základní části pláště pneumatiky, rozdělení pneumatik.

Dále jsem popsal materiály a suroviny, které se používají při přípravě a zpracování gumárenských směsí a výrobě pl᚝ů. Popsal jsem složení gumárenské směsi, přísady a přídavné materiály. Popis míchání gumárenských směsí, kde je popsán princip míchání na dvouválci a na hnětiči. Přípravu polotovarů a konfekci pl᚝ů pneumatik. Také je popsána výroba lisováním a vulkanizace. V poslední části jsem popsal různé druhy zkoušek.

Zkušební tělesa pro všechny druhy testů byly připraveny na lisováním v laboratořích Ústavu výrobního inženýrství Fakulty technologické UTB a gumárenská směs byla dodána přímo od výrobce.

V experimentální části jsem provedl měření mechanických vlastností a měření pro opotřebení pryžových vzorků.

Výsledky měření jsem porovnával v programu Statistica a hledal jsem nějakou závislost mezi mechanickými vlastnostmi a opotřebením.

Zkoušky na opotřebení jsem prováděl dvojího druhu. Pro obrušivost, kdy zkušební vzorek ve tvaru válečku se brousil na brusném papíru po určité dráze. Vzorek se zvářil před a po obroušení a určil se úbytek hmotnosti. Pro toto měření je určený speciální přístroj.

Další zkouška pro opotřebení byla prováděna na přístroji, kdy na zkušební vzorek, kterým bylo malé pryžové kolečko, dopadal keramický břit a vykusoval malé části ze vzorku. Zkouška se nazývá test rychlého opotřebení. Vzorek se zase zvážil před a po opotřebení.

Závěr byl takový, že při porovnání výsledků mechanických vlastností a obrušivosti vyšlo, že je určitá závislost jen pro jednu vlastnost. A to modul M300, což je určitá veličina měřaná při tahových zkouškách. V ostatních výsledcích nebyla prokázána žádná závislost. Zatímco porovnání výsledků mechanických vlastností a testu rychlého opotřebení vyšlo, že mezi sebou nějak souvisí výsledky hned tří vlastností, a to je tažnost, M100 a tvrdost. Mezi jinými veličinami nebyla prokázána žádná závislost.

Tak tím se zabývala má bakalářská práce, kterou jsem obhájil. U státní závěrečné zkoušky jsem si vytáhl dvě otázky a docela mi sedly. Z mechaniky to byla teplotní napjatost pro staticky neurčité uložení nosníků a z materiálů to byla otázka na diagram železo-uhlík. Ten jsem uměl téměř dokonale, protože ten mě pronásledoval už od střední školy.

Obhajoba mé práce byla klasifikována jako „B“ – velmi dobře, SZZ taky ohodnocena B, takže celková známka byla jedno veliké béčko.

Jsem moc rád, že už to mám za sebou, určitě si podám přihlášku dál na navazující studium, ale ještě nejsem tak úplně rozhodnutý, který obor si vyberu.“

Antonín Šváb ohlásil konec se závoděním

Mariánské Lázně – 24. května
Když byl v Mariánských Lázních v červenci 2005 mohutně proháněl Zdeňka Schneiderwinda. A na cílové metě prohrál titul rozdílem několika centimetrů. O rok později se v západočeských lázních objevil zase. Po těžkém úraze v Argentině se neobešel bez hole, ale na mikrofon spíkra Miloslava Čmejly se svěřil se svým snem o titulu mistra světa na dlouhé dráze. K tomuto cíli napřel všechno své úsilí, avšak nyní, shodou okolností opět v Mariánských Lázních, magazínu speedwayA-Z řekl, že se už do sedla plochodrážního motocyklu nevrátí.

„Víš, co před těma šesti měsíci jsem se cejtil jinak než teď,“ pustil se nad sklenkou koly v lázeňském motelu do vysvětlování, co ho k nelehkému rozhodnutí vedlo. „Měl jsem pocit, že bych ještě moh‘. Ale za poslední měsíc se situace zhoršila. Zůstaly problémy s komunikací a krátkou pamětí. To se dá obejít, jenže se mi začíná točit hlava. A jsem nestabilní. Třeba mám problém trefit se na schod, když scházím dolů. Bavil jsem se s neuroložkou a vypadá to, že mi tohle zůstane do smrti. Proto ty doktoři byli překvapení, když jsem dělal pokroky, ale přestal jsem brát prášky a všechno se vrátilo. Když jsem viděl podobný případy, je zázrak, že dokážu mít normální chůzi, a že jsem vůbec myslel na motorku. To riziko tam však je, všichni doktoři se shodli, že jsem použil rezervu mozku. A že je obdivuhodné, co jsem dokázal, ale další úraz mozku, třeba jen otřes, by moh‘ způsobit smrt. Riziko by bylo neúměrně vysoký a kvůli dceři a manželce ho nemíním podstupovat.“

A jaké další plány Antonín Šváb má? „Problém s pamětí je,“ řekl. „Díky tomu jsem rozjel obchod, kterej‘ bych v životě nerozjel. Teď mi to myslí a dokážu pochopit, že kolem plochý dráhy u nás to nemá budoucnost. Rozprodám to všechno. Dělal jsem obchod s Wulfsportem. Udělal jsem závěry, ke kterým jsem neměl přijít. Ale už to má odkoupený novej‘ majitel ze Slanýho a lidi si to budou moci nakupovat u něho. Já si budu muset najít novou práci. A spíš dělat něco rukama.“

Nicméně za dvě desetiletí kolem plochodrážního sportu nasbíral Antonín Šváb spoustu cenných zkušeností, které by nyní mohl zúročit. „To je otázka,“ pokrčil rameny. „Osobně to vidím tak, že lidí, co dělaj‘ motory, je hrozně moc na počet závodníků. A ty nejsou. Aby tady byli čtyři ladiči na dvacet jezdců, nemá cenu. Pokud budeš dobrej‘, přijdou k tobě, ale to se musíš nejdřív zaběhnout. Co poslouchám a koukám kolem sebe, plochá dráha je na sestupu. Je to smutný, ale je to tak. Jestli je to zaviněný tou dobou? Lidi samozřejmě maj‘ plno možností dělat naplno jiný záliby, ale co se týče mladejch, není sranda začít. Nepřemejšlel jsem ani o trénování. Na Olympu je trenér Milan Špinka, Zdeněk Schneiderwind trénuje mladý a teď je tam Bohouš Brhel. Moc lidí na jedno místo.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Michael Hádek má za sebou měsíc úspěšných premiér

Chotíkov – 31. května
Celou sérii úspěšných debutů prožil tento měsíc Michael Hádek. Poprvé oblékl vestu polského Krosna ve druhé lize našich severních sousedů, s Olchingem debutoval rovněž v první německé bundeslize a premiérově se objevil také v mistrovství Evropy jednotlivců. Plzeňský junior byl ve všech případech úspěšný a magazínu speedwayA-Z se svěřil, že si věří také v dnešním čtvrtfinále světového šampionátu juniorů v Güstrowě.

„Takový jo i ne,“ komentoval Michael Hádek své čtyři body se dvěma bonusy v duelu, v němž jeho Krosno o jediný bod porazilo Lodž. „Při tréninku jsem si to hodil za ucho a dvacet metrů se kutálel. Během závodů mě buď zprasili nebo vyvezli ven. Snažil jsem se, až o mně psali, že jsem ‚bardzo waleczny‘.“

O tom, jaký v krosenském klubu zanechal dojem, se mohla přesvědčit také česká výprava, která dorazila na deštivé úvodní kolo MACEC Cupu. Funkcionáři se živě zajímali o novinky o plzeňském závodníkovi.

„Chtěli mě pozvat do Rovna,“ vysvětlil možnosti svého dalšího účinkování v barvách krosenských Vlků. „Ale dne před tím je Güstrow. Dojem jsem udělal asi dobrej‘. Určitě je to lepší než loni s Markétou. To jsem jen odstartoval, tady jsem bojoval. Už se mi jede líp a je to o něčem jiným.“

A jaký dojem udělala na Michaela Hádka německá bundesliga, v níž při svém debutu dobyl šest bodů? „Je to hodně nabitý,“ odpovídal. „Ferjan, Smolinski, Stead… V Pfaffenhofenu byla betonová dráha a to je něco pro mě. A cejcha byl jen prach bez šutrů. Díky svýmu lajnařství jsem předjížděl. V první jízdě jsem byl před Woodwardem. Byl pomalejší, ale málem jsem srazil Sekulu. On to dal pode mě a byl dřív v cíli. Pak jsem startoval a jelo se suprově. Schultzovi jsem dal rovinu. Říkali, že mě pozvou na další ligu, špatně jsem asi nejel…“

Cesta na kvalifikační kolo mistrovství Evropy jednotlivců do Lvova mu přinesla nečekané zážitky. „Když jsem viděl město, staďák a hotel, stály mně vlasy na hlavě,“ líčil Michael Hádek své setkání s realitou ukrajinské reality. „O tréninku trvalo, než jsme to naladili. Během závodu se jela lajna a to mi šlo.“

Stal se z toho postup, nicméně debut Michaela Hádka v mistrovství Evropy mohl skončit ještě lépe než čtvrtým místem. „Poslední start se opakoval, protože se nezvedla na jedný straně páska,“ popisoval ztrátu bodů, které ho stály stupně vítězů. „Předtím jsem byl první a když to stopli, stoupnul jsem si na to samý místo. Když jsem ale pustil spojku, musel jsem se odstrkávat!“

Nicméně už postup do semifinále je skvělým počinem kariéry plzeňského juniora. „Jsem spokojenej‘,“ netajil se, aby se vzápětí pustil do žertování. „Už jen postoupit do finále a udělat titul (smích). To bych byl nejspokojenější člověk. Ale už jen to finále by byl zázrak.“

Dnes však může do svého výsledkového portfolia přidat další postup. „Byl bych šastnej‘,“ netají se přáním proniknout do semifinále juniorského mistrovství světa. „Říká se, že je tam tvrdá dráha. Sice maličká, ale jede to. Bude to asi o startech. Teď na nich spím a proti loňsku to nevychází. Záleží, jakej‘ mám den. Koukal jsem na startovku, snad by postup šel…“

Minulou sobotu se Michael Hádek objevil při finále světového šampionátu na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. Svůj zájem zkusit disciplínu, v níž jeho otec Bořivoj před osmnácti lety skončil jako osmý na světě, naznačoval už v minulosti. Nyní se jeho sen vyjet na lázeňský kilometrový ovál opět přiblížil realitě.

„Už se těším,“ prozradil. „Všichni říkaj‘, že je to krásný svezení. A tak to chci vyzkoušet. I Matěj povídal, že je to super. Jenom ta rychlost v nájezdech, ale když si na to člověk zvykne… Doufám, že to o tréninku při mistrovství republiky zkusím. Zatím to chci jen vyzkoušet, povozit se.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Richard Wolff zve diváky na podívanou na špičku dlouhodrážních oválů

Mariánské Lázně – 24. května
Richard Wolff, účastník finálové série mistrovství světa na dlouhé dráze, v uplynulých dnech nezahálel. V neděli se vypravil do Plattlingu, kde mu pořadatelé připravili zklamání jeho nominací na post druhého náhradníka. Včera jel tradiční German Open v Olchingu, kde vybojoval šesté místo a ve zvláštní jízdě nejlepších závodníků skončil čtvrtý. Dnes už bude v akci na mariánskolázeňském oválu, kam zve všechny diváky. Vedle něj se včera v Olchingu představil i Michael Hádek, který skončil desátý. Zdeněk Schneiderwind zase využil církevních svátků, aby jel pouák se světovou špičkou v Altripu. Celkově mu patřila osmá příčka.

„Z Plattlingu mě pozvali, ale bohužel mi neřekli, že jsem až druhej‘ náhradník,“ posteskl si Richard Wolff. „Trošku levá, ale to nic. Celý den pršelo, takže jsem se nakonec zúčastnil jedný jízdy, v níž jsem vybojoval jeden bod. Bohužel dráha tak je se čtyřma zatáčkama, takže jsem nic nevyzkoušel. Snad jedno pozitivum, měl jsem před Mariánkama jednu jízdu…“

Včerejší cesta do Olchingu začala trošku hekticky. „Mechanik Jiřík nedostal dovolenou, naštěstí ho zastoupil kámoš Karel, za což mu děkuju,“ líčil pražský závodník magazínu speedwayA-Z. „Závod začal dobře. Dva body. Ale udělal jsem bláznivej‘ set up. Myslel jsem, že dráha bude tvrdnout, ale skutečnost byla jiná. Takže v další jízdě jeden bodík. Ve třetí jízdě jsem se naštval, změnil nastavení a jel si pro tři body. Ale prasknul mi zadní řetěz, ale další dvě jízdy byly za šest bodů, celkově devět a šestý místo. V super finále jsem se zdržoval na druhým místě, ale dokončil na čtvrtým. Opět mě trápila spojka na jedný motorce. Musím máknout a něco vymyslet, protože se těším do Polska, chtělo by to patnáct…“

Nicméně dnes čeká Richarda Wolff premiéra ve finále na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. „Zdravím diváky, přijďte se podívat na špičku dlouhodrážních oválů,“ zve do ochozů.


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Evropský šampión se připravuje na mistrovství světa při práci

Praha – 13. května
Již dlouhá léta je naším nejlepším jezdcem na dlouhých a travnatých oválech Zdeněk Schneiderwind. 24. května se v Mariánských Lázních postaví na start ošemetné jízdy poslední šance, jejíž výsledek doplní poslední dva jezdce do startovní listiny úvodního podniku finále mistrovství světa. Po skončení tiskové konference na pražské Markétě se naskytla příležitost dvojnásobného mistra Evropy vyzpovídat.

speedwayA-Z: „Jaké máte ambice pro blížící se finále v Mariánských Lázních?“
Zdeněk Schneiderwind: „Vše se odvíjí od té poslední šance. Buď postoupím nebo jedu domů.“

speedwayA-Z: „Jaká je vaše příprava na takové závody?“
Zdeněk Schneiderwind: „Příprava? No, já teď mám hodně práce s mladýma a Markéta Cupem, na nic jiného mi už moc času nezbývá. V sobotu jedu ve Francii kvalifikaci pro mistrovství světa na příští rok, dvaadvacátýho je Altrip. Přijedu domů umeju motorky a jedu do Mariánek. Žádnou speciální přípravu nemám.“

speedwayA-Z: „Už jste letos v Mariánských Lázních trénoval?“
Zdeněk Schneiderwind: „Byli jsme tam v sobotu, moc se nevedlo. Byly trochu problémy s motory, ale snad se to podaří odstranit.“

speedwayA-Z: „Nepřišli z Divišova s nějakou novinkou?“
Zdeněk Schneiderwind: „Ne, nic speciálního nemám. Já nemám rychlejší motory než kluci, spíš se to snažím dohánět tou bojovností.“

speedwayA-Z: „Nejbližším závodem je teď kvalifikace MS v Artigues de Lussac. Ve Francii se vám vždycky dařilo. Challenge se jede v Aduardu. Vy jste spíš trávař, to by vám mohlo vyhovovat, ne?“
Zdeněk Schneiderwind: „Ve Francii je to krátký, dráha má asi 500 metrů. Záleží hodně na počasí. Když nebude pršet, bude dráha jako beton. V Aduardu taky moc hezká dráha není. No uvidím, jestli vůbec příští rok pojedu.“

speedwayA-Z: „Věnujete se hodně výchově mladých jezdců. Budete někomu předávat své zkušenosti také z dlouhé dráhy. Co třeba Pepa Franc nebo Honza Jaroš?“
Zdeněk Schneiderwind: „Dlouhá dráha je drahá záležitost a když jí chcete jezdit, musíte se jí věnovat na sto procent. V Divišově jsou tomu příznivě nakloněni, jsou ochotni půjčovat motocykl, ale ze strany těch mladejch není moc zájem. Pepa Franc je velkej talent, ten to umí jezdit, je to v něm, ale ta jeho momentální situace tomu nepřeje. Má závody v Anglii do toho mistrovství světa, Evropu, tak už mu nezbývá moc času. V Abensbergu měl teď problémy s motory, má teď hodně jiných starostí. V zimě jsme se domlouvali, že mu letos půjčím motorku na dlouhou, ale nevím, jestli to teď bude chtít jet.“

speedwayA-Z: „Tak vám děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)