Ústí nad Labem – 5. května
Mezi příjemná překvapení českého plochodrážního jara patří Zdeněk Holub. Jeho výkony neušly pozornosti Milana Špinky, který ho nominoval do sestavy juniorského národního týmu. V kvalifikaci mistrovství světa v Rovně pomáhal k vítězství, avšak následující týden se v evropském semifinále v Červenogradu dostal do akce jen jednou. Závodník pražské Markéty se magazínu speedwayA-Z svěřil s vírou, že křivka jeho výkonnosti si i nadále zachová vzestupnou tendenci.

„První závody byly lepší,“ porovnává Zdeněk Holub oba své reprezentační starty. „Jel jsem je celý a v tom druhým jenom jednu jízdu. Aspoň jsem se kouknul do novýho kraje. Ale moc dobře na mě Ukrajina nepůsobila. Nelíbilo se mi tam, ta země nevypadala moc pěkně.“

V Rovně ho kromě vítězství mohla těšit také skutečnost, že právě on stál na počátku české ofenzívy v poslední sérii. „Všichni maj‘ zásluhu,“ odmítá roli tvůrce výsledku. „Já měl nevy, protože v tý předposlední jízdě se to zastavilo, když jsem jel první, protože tam Američan někoho sestřelil. Bál jsem se, jestli odstartuju zase.“

Jeho obavy byly naštěstí liché. „Naštěstí jsem se zase dostal na první místo,“ vypráví. „Václav to pak dotáh‘ do konce. Vyhráli jsme a postoupili do Anglie.“ Na dlouhé oslavy nebyl čas, už v úterý se na Markétě jela extraliga Olympu proti Slanému. Sotva skončila, znovu směr Ukrajina.
„Bylo to honem, honem a ráno po extralize zase na Ukrajinu,“ říká Zdeněk Holub. „Zase dvacet hodin v autě. Na čáře dobrý, dlouho jsme tam nestáli a projeli to dobře. V Červenogradu jsem ale jel jen jednu jízdu. A ještě mi praskla pneumatika, tak jsem to jenom tak dojel pro tu nulu.“

Tentokrát ovšem českému týmu nevyšel závěr. „Kluci nestartovali,“ vidí Zdeněk Holub příčinu vyřazení. „Václav dobrý, Eda celkem taky, ale jinak jsme moc nestartovali.“ Se svým reprezentačním debutem je ovšem spokojený. „Užil jsem si to,“ nezastírá. „Dostal jsem se do reprezentace a jsem šastnej‘. Teď jen tak dál.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Pardubice – 11. dubna
Lukáš Dryml se vrátil do sedla poprvé od svého červencového zranění a hned naskočil se svými Orly z Eastbourne do kolotoče Elite League. Ve středu se byl společně se starším bratrem Alešem podívat ve Svítkově na úvodní kolo přeboru. Magazínu speedwayA-Z se svěřil se svými pocity z comebacku a vysvětli, proč o den dříve neusiloval o místo při české velké ceně při Markéta Open.

„V Anglii je to výborné, akorát pátek byl komplikovanej‘,“ vrátil se Lukáš Dryml k dvojutkání s Lakeside na Velký pátek. „A Areně mi to nesedlo, když jsem byl ve vedení, jeden Anglán mi ustřelil kolo. Byl jsem rozhozenej‘ a už mi to nešlo. V Eastbourne jsem měl špatnej‘ večer na starty a tahal to zezadu. Příště mám pocit, že bude líp. Na domácí dráze se mi začalo dařit, bylo to, jak to bylo loni. Po sedmi a půl měsíční pauze jsem byl rád. Soustředím se na Anglie, až to začne u nás, soustředím se zase na mistrák.“

V něm je trojnásobný šampión naší země představí rovnou ve finále, které startuje na Den osvobození v Divišově. „Říkaj‘ divoká karta,“ přemítá. „I když se dostaneš nejdál, ale nejsi v mistráku, jsi závislej‘ na kartě. Jsem rád, že to dopadlo, je to zasloužený. Je třeba říct díky lidem, co se o to zasloužili. A se každej‘ dívá i na svět a nejen na republiku. Je třeba se chytit v Anglii a udělat dobrou sezónu, od toho se to bude odvíjet tady.“

V úterý se v Praze uskutečnil mítink Markéta Open, na jehož výsledku pořadatelé rozhodli o svém návrhu pro startovní čísla šestnáct až osmnáct. Jenže Dryml Team u toho chyběl. „Proč bychom si honili triko, i když bychom se neměli sklouznout?,“ opáčil Lukáš Dryml protiotázkou. „Proč je to pokaždý jinak. Opět se ukázalo, že mistrovství republiky nebylo kupodivu pravidlo. Nesnažím se kličkovat, vím, že jsou pořadatelé, ale a netahaj‘ nikoho za nos. Bylo mi řečeno, že se jede o sedmnáctku a osmnáctku, takže to stejně bylo daný dopředu.“

Foto: Wojta Zavřel

Srch – 13. dubna
Když se smůla lepší na paty, je to pech. Na sklonku loňské sezóny Jaroslavu Petrákovi vyhořel elektrický okruh v jeho dodávce a při dalším požáru ve vozidle Ondřeje Smetany cestou na ukrajinský MACEC Cup přišel o další vybavení. Letos v březnu se vypravil na trénink do Goričanu a vrátil se s berlemi. Pardubický matador se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že předpovídané půlroční pauze nechce věřit.

„Pravá noha je zlomená pod krčkem,“ informoval Jaroslav Petrák o svém zdravotním stavu. „Jsou tam dva čepy a doktor říkal, že je to na půl roku.“ Takový úvod sezóny si pardubický matador rozhodně nepředstavoval ani ve svých nejhorších snech.

„Tenhle rok špatně začal,“ souhlasí. „Byla smůla. Prostě začínáš, jezdíš v klidu. Žádný bláznění. Začalo mi to jít, tři kola jsem to dával nad středem v materiálu v hrance. Ve čtvrtým kole se to vzepjalo, říkám si, že to nevyjde, tak to zahodím. Bariéra ale vyhodila motorku a ta dopadla na mě, kolo se pořád točilo.“

Podle lékařských prognóz by tedy Jaroslav Petrák měl být v pořádku až v září? „Doktor říkal půl roku, ale tomu nevěřím,“ přemítá pardubický závodník. „Koncem dubna jdu na kontrolu, jsem pod stálým lékařským dohledem. Nejlepší komfort byl převoz domů, nechtěl jsem se nechat operovat tam. Kafe, cigáro a řízek přes celej‘ talíř.“

Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme rychlé uzdravení.

Foto: Wojta Zavřel