Assen – 8. března
V dnešním osmém pokračování finálové série světového šampionátu na ledové dráze se radoval z vítězství úřadující světový šampión Danil Ivanov. Nejlépe se však smál Dmitrij Koltakov. Přestože byl ve finále poražen, do tabulky si připsal nejvíce bodů ze všech a před dalším víkendem v Inzellu má již světový primát na dohled. Bratři Antonín a Jan Klatovští se ani dnes nedostali do semifinálové části a v průběžné klasifikaci uzavírají první desítku.

Průběžné pořadí seriálu:
1. Koltakov 141, 2. Kononov 120, 3. Dmitrij Chomicevič 119, 4. Ivanov 118, 5. Vitalij Chomicvič 102, 6. Zorn 83, 7. Svensson 55, 8. Simon 54, 9. Jan Klatovský 48, 10. Antonín Klatovksý 47, 11. Bauer 46, 12. Krasnikov 41, 13. Weber 34, 14. Pletschacher 19, 15. Lindström 19, 16. Toloknov 16, 17. Henderson 8, 18. Järf 6, 19. Kallin Svensson2, 20. Čeblokov 2, 21. Bolšakov 1, 22. Někrasov 1, 23. Litvinov 0, 24. Slepuchin 0 a 25. Reitsma 0.

Foto: FIM/Good Shoot

Assen – 7. března
Po dvou týdnech vyplněných evropským šampionátem a mistrovstvím světa družstva pokračoval finálový seriál světového šampionátu svou sedmou zastávkou v nizozemském Assenu. Přinesla triumf Dmitriji Koltakovovi, jenž ani jednou nepoznal hořkost porážky a upevnil postavení celkového leadera. Bratři Klatovští obsadili desáté, resp. dvanácté místo.

René Stellingwerf zraněn v tréninku.

Foto: FIM/Good Shoot

Budínek – 7. března
Sám má ze světového šampionátu ledařských družstev tři stříbrné medaile. Víc jich získal jen nezapomenutelný Zdeněk Kudrna, který se ve stříbrné éře našeho nároďáku na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dostal do reprezentační sestavy v jednom finále navíc. O víkendu coby delegát AČR v Berlíně sledoval, kterak se české trio zakouslo do bronzu. Milan Špinka se magazínu speedwayA-Z svěřil se svými dojmy získanými ve willmersdorfském zákulisí.

Současný systém hraje českému týmu do noty
„Hlavně maj‘ kluci odpérovanej‘ zadek,“ líčí rozdíl mezi dneškem a érou, kdy sám sedla ohřebované plochodrážní speciály. „My jsme jezdili tvrďáky. Na rozbitým ledě je to znát, to jsi všechno dostával do zad. Konstrukce rámů je úplně jiná.“

Nicméně boje na oválech jsou stejně dramatické. „Závody dobrý, rychlý,“ komentuje Milan Špinka víkendové dění na berlínském ledě. „Kluci jeli dobře, hned první jízdu v sobotu jeli Rakušákama. Skončilo to 5:1, ale Harald Simon byl vyloučenej‘, přejel lajnu. Pak za to vyloučili i Tondu bylo s Rusama.“

Rozjížďku s Německem bratři Klatovští ovládli a chleba se začal lámat v duelu se Švédy. „Zvolili novou taktiku,“ říká Milan Špinka na adresu Seveřanů. „Posa sice vyhrál německej‘ mistrák, ale do nároďáku ho už nepostavili. Dali tam mladý. Ovemu Ledströmovi je teprve sedmnáct, jel opravdu dobře, vyhrál i snašima klukama.“

Vedle mládí je nespornou předností švédského družstva také vyrovnanost. „Proto by chtěli vrátit systém tříčlenných družstev,“ konstatuje Milan Špinka. „V něm jezdili dva šestkrát a jeden čtyřikrát. Bavili jsme se o tom i na jury.“

Nicméně soutěž se již několik let jezdí stylem klasických dvojic, takže se náhradník Lukáš Hutla nedostal v sobotu vůbec ke slovu. „Kluci jeli pěkně,“ chválí Milan Špinka výkony obou jihočeských bratrů. „V sobotu měli Rusové dvacet devět, Rakušáci dvacet pět a my dvacet dva bodů. Byli jsme tři body za Rakušany, ale čtyři před Švédy.“

Ledařská doba bronzová
K definitivnímu potvrzení bronzové medaile však zbývalo šest jízd z nedělního jednadvacetirozjížďkového programu. „Druhej‘ den se soupeři utkávali v obráceném pořadí,“ dostává se Milan Špinka k triumfům 5:1 nad Švýcary a Finy. Reprezentace země tisíce jezer přitom měla ve svém středu borce, s nímž se on sám ještě utkával.

„Finové maj‘ velkou krizi,“ konstatuje. „Jel sedmapadesátiletej‘ Erkki Aakko, táta Anttiho. Ten má problém s levou rukou a nervy v rameni. Brní ho to, když sedne na motorku, říkal, že má ruku jako v ohni. Čeká ho neurochirurgická operace, ujížděj‘ mu plotýnky, a rehabilitace.“

Deset bodů dalo českému národnímu týmu solidní základ před rozhodujícími střety. „Švýcaři byli trošku ostuda,“ vraští Milan Špinka čelo. „Cavigelli má cejchu a jezdil tři čtvrtě kola za nima. Bylo to jasně 5:1, s Finama taky. Potom Ove Ledström opět kluky odved‘.“

Antonín a Jan Klatovští ovšem třímali bronz pevně ve svých rukou. „Němcům dali 5:1,“ pokračuje Milan Špinka. „S Rusama jsme jeli 5:1, a když jsme nakonec jeli s Rakušany, měli jsme od nich odstup už osm bodů.“

Švédové byli bezpečna za našimi reprezentanty, takže kouč celku Antonín Klatovský starší nechal prostor pro náhradníka Lukáše Hutlu. „Už bylo rozhodnuto, proto ho nasadil,“ říká Milan Špinka. „Honza mu to nechal, jel s Antonem a ve čtvrtým kole to zabalil.“

Zatímco Milan Špinka před pětatřiceti lety zažil stříbrnou éru, nyní jeho následovníci žijí v ledařské době bronzové. „Myslím si, že je to hezký,“ hodnotí. „Tonda má čtvrtou medaili a Honza třetí. Je to tvrdej‘ sport, kluky to stojí dost peněz. Motorky, trénink ve Švédsku, závody v Rusku a média se ani nezmíněj‘. A přitom jsou třetí na světě!“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

S dobrými vyhlídkami a velkými naději jsme se dostali do finálního dne MOTUL FIM Team Ice Speedway Gladiators World Championship Final, čili mistrovství světa družstev na ledové ploché dráze. Favorité vedli, pretendenti na lepší umístění se drželi na rozdílu pár bodů a publikum se mělo na co těšit. Jedině počasí nevyšlo a po několika slunečných jarních dnech se zima vrátila. Foukal nepříjemný vítr a pršel drobný d隝. Jenže jako na zavolání začátkem prezentace d隝 a vítr ustaly a od této chvíle vše bylo jen k lepšímu. A to doslova.

Stejně jako o den dříve první jízdy proběhly bez jediného překvapení. Až do desáté všechny skončily 5:1 pro favority, což však neznamená, že se nebojovalo. Například ve čtvrté jízdě Rakušané porazili Němce po velice pohledném souboji, v němž Günther Bauer byl tak důrazný, že v posledním kole skončil v balících, naštěstí bez zranění. A Harald Simon rozptýlil obavy, že se zranil po ošklivém pádu v předchozím dnu v jízdě proti dravým Švédům.

A právě Švédové se v rozjížďce s číslem deset utkali s bratry Klatovskými. Šlo o hodně. Rozdíl z prvního finále činil jen dva body. Zvítězil Ove Ledström, ale jeho partner Daniel Henderson skončil poslední a odstup zůstal zachován. Poprvé bylo skóre 3:3 a po dalšími 5:1 vrcholil celý turnaj. Nejdřív v třinácté jízdě bratři Klatovští porazili nebezpečné Němce 5:1 a bylo vidět, jakou měli založenou radost s výborného výkonu.

To byla jízda, která rozhodla o bronzu. Poté na startovní čáře ve čtrnácté jízdě vedle sebe stáli Rusové a Rakušané. Ti byli jediní, kteří je předtím potrápili, a trojice vyrovnaných Rusů jinak ztrácela body jen vinou diskvalifikace za přejetí modré čáry.

Nikolaji Krasnikovi nevyšel start a musel se probojovávat do čela z třetího místa. Podle předpokladů jeho partner Dmitrij Chomicevič vyrazil do čela a záhy si vytvořil pěkný náskok. Po prvním kole hned vedle sebe měl Krasnikova a Rusové vedli a zdálo, že bezpečně. Po dvě další kola Rakušané neúnavně na ně dotírali a zkoušeli všechno možné, ale náskok vypadal nepřekonatelný.

Jenže na ledě je asi všechno možné a najednou v samotném konci se Harald Simon rozjel k takové rychlostí, že nejdřív předjel Nikolaje Krasnikova a pak se na čáře dostal i před Vitalije Chomiceviče.

Rozsvítilo se skóre 3:3, které v zápětí bylo pozměněno rozhodčím, Polákem Markem Wojaczkem, na 4:2 když vyloučil Krasnikovaš zase za přejetí modré. Harald Simon nejen, že získal hned dva velice cenné skalpy, ale i respekt ruských borců, protože posléze na vyhlášení se objevil v koženě čepici Danila Ivanova s nápisem Russia.

Ukázal se jako velký borec a zřejmě tréninkové pobyty v Rusku mu velice prospívají. Po tomto vyvrcholení turnaje všichni udělali, co potřebovali. Rakušané měli jednodušší úkol proti Švýcarům, když Rusové si museli poradit s týmem České republiky a domácích, kteří je mohli alespoň papírově ohrozit.

Nestalo se a tak závěreční série byla jen protokolární a konečný výsledek neovlivnila. Zato jsme viděli poprvé na ledě i Lukáše Hutlu. Ten sice proti Rakušanům si bod nevyjel, ale vzhledem k panující euforie ze zisků medaile a možná neúplně zahřátou motorku si ostudu určitě neudělal, zato potěšil početné české fanoušky, kteří ho patřičně oslavovali.

Výsledky jsou už pár dnů známé. Jakoby se žádné překvapení nekonalo, turnaj ale byl velmi dobrý a napínavý. Němci jeli hůř, než se čekalo, zato příjemné překvapil teprve sedmnáctiletý Švéd Ove Lendström. Ten si vyjel přesně tolik bodů, kolik mu je let a dal pravdu manažerovi, jenž nezařadil naposled legendárního Posu Sereniuse v zájmu omlazení národního týmu. Rozdíl jen dvou bodů na vrcholu a vyrovnané výkony týmů až do šestého místa slibují zajímavé pokračovaní za rok. Máme se na co těšit.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Berlín – 28. února
Vidět ledovou plochou dráhu na vlastní oči nikdy není jen tak. Je k tomu zapotřebí mrazivé počasí, popřípadě vhodný ledový stadion. Musí se sejit i dostateční počet jezdců a těch není zas tak moc. K vyrovnanému týmovému mistrovství světa navíc potřebujete sedm týmů. Takže nikdo neočekává, že všech jednadvacet jezdců bude vyrovnaných a schopných obírat o body favority, jak často bývá na škvárových oválech. Navíc favorit ledového klání se po dlouhá léta nemění a je opravdu vzácné, ohrozí-li někdo suverénní Rusko. Ani MOTUL FIM Team Ice Speedway Gladiators World Championship Final, jak zní plný název světového šampionátu družstev, neměl být výjimkou.

Nikolaj Krasnikov vyučoval
Závod zahajovaly týmy Rakouska a České republiky. Populární Franky Zorn a ve skvělé formě prezentující se Harald Simon vystřelili ze startu. Bratří Klatovští se ovšem nechtěli vzdát. Antonín se držel Franze Zorna a Jan neúnavně tlačil na jeho paráka.

Franz Zorn tlaku odolal, ale Harald Simon ve snaze ubránit se českému mistru a zároveň se dostat před Antonína Klatovského, chyboval a přejel vnitřní modrou čáru, za což byl právem vyloučen. 3:3 na úvod se ani moc nezdálo početné skupině českých fanoušků, kteří si určitě přáli víc.

Rychlým sledem přišla čtyři vítězství 5:1, z toho dvě ruského týmu včetně duelu proti českým borcům.

Jihočeští bratři sice zabojovali, ale Antonín Klatovský dopadl navlas stejně jako prve Harald Simon, když ve svém úsilí prosadit se proti Chomicevičovi také přejel čáru a byl obratem vyloučen. Postupně jsme se dostali k osmé jízdě, ve které se sešli Rusko proti Rakousku.

Rakušané opakovali skvělý start z prvního souboje s Čechy a dlouhé dvě kola senzačně vedli. Jenomže se iniciativy ujal fenomenální Nikolaj Krasnikov a ukázal, proč má na svém kontě osm individuálních mistrovských titulů.

Z posledního místa se probojoval do čela tak suverénním způsobem, až vypadalo, že naschvál vypustil start, aby se ukázal, dokud led nebyl rozbitý a šlo jet na hraně možného. Podobný výkon převedli i pořád stávající mistr světa Danil Ivanov. Stačil jen na Franze Zorna. Dojet a předjet Haralda Simona už nestihl.

Konečně holubice
Byla z toho nejlepší jízda večera a přesto, že nedošlo k naprosté senzaci, výsledek 4:2 a hlavně bojovnost jezdců nadchly přítomné. Následovaly další a další jízdy, závod dospěl k přímému souboji kandidátů na medaile, duelu Čechů proti Švédům.

Ove Ledström překvapil své soupeře dokonalým startem a připsal si třetí vítězství v řadě. Jan Klatovský bojoval, co mohl, ale náskok Švéda byl příliš velký na přímý útok a jízda skončila smírně. Byla to velice pohledná akce.

Zbytek závodu probíhal podle předpokladů. Rakušané porazili Švédy 5:1, Ove Ledström měl defekt a prvně skončil bez bodů. Čeští fanoušci nevěděli, zda se mají radovat, že Švédsko zaostalo, anebo litovat, že se Rakušané vzdálili.

Odpověď přinesl hned v další šestnácté jízdě Antonín Klatovský, který po 5:1 s Finy konečně usoudil, že je načase předvést svou pověstnou oslavnou holubičku. Pořadatel v poslední zatáčce mohl roztrhat červenou vlajku máváním, ale na výsledků to nic neměnilo.

Bratři zopakovali stejný povinný výkon i proti skromným Švýcarům a ukončili první den na slibných dvaadvaceti bodech. Za zmínku stojí, jak Antonín Klatovský po výjezdu na protilehlé rovině po finiši položil levou nohu na sedačku stroje a mírně zvedl přední kolo. Přitom se díval na maršála, který o tři rozjížďky dřív tak nadšeně odmával jeho předchozí oslavný výkon, a dál už s holubicí nepokračoval. Jen si můžeme představit, jak se asi široce za hledím helmy usmíval.

Bylo zaděláno na pěkné pokračovaní a rozdíly mezí jednotlivé týmy nebyly nijak propastné. Mohli jsme se těšit na pokračovaní další den. Všem Čechům se však usínalo dobře.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Berlín – 1. března
Ani druhý den berlínského světového šampionátu ledařských družstev si český národní tým nenechal na bronzové medaile sáhnout a skončil třetí s pětibodovým náskokem před Švédy. Z titulu se radovali Rusové, by se rakouský výběr dostal na dvoubodovou úroveň od nich.

Foto: FIM/Good Shoot