Heerenveen – 6. dubna
Před třetím závodem finálové série mistrovství světa ledařů byl Max Niedermaier plný optimismu a zdravého sebevědomí. Nechal se dokonce slyšet, že si do působivého Thialf Ice stadiónu přijel pro zlatou medaili. Průběh závodu mu dal zprvu plně za pravdu, protože vyhrál všech pět svých rozjížděk v základní části. Jenže ve finále udeřil Martin Haarahiltunen, aby triumfem před nedělním pokračováním upevnil průběžné vedení. Lukáš Hutla naskočil do závodu z pozice druhého náhradníka až na poslední tři jízdy. Přesto skončil osmý, Andrej Diviš dvanáctý.
Přelouč – 4. dubna
Letošní dočasnou pauzu si vylepšil pátou příčkou v evropském šampionátu v Sanoku. O jeho další budoucnosti se rozhodne zítra večer v nizozemském Heerenveenu. Pro první dva budou připraveny vesty se startovními čísly sedmnáct a osmnáct víkendového rozhodujícího dvojzávodu o titul ledařského mistra světa. Lukáš Hutla jej uvidí tak či onak.
Tipujte:
Loading ...
Protože trénink na volný závod se koná již dnes v sedm večer, výprava z Přelouče se vydala na cestu již včera po západu Slunce. V Oseku naložila Davida Lizáka, který by jinak musel za Franzem Zornem do Salzburku vlakem. V Chocenicích u Andreje Diviše se zastavila kvůli motoru a pak se rozjela přes Německo směr Heerenveen.
„V pátek večer jsou závody,“ říká Lukáš Hutla. „Jedu o mistrovství světa. Uvidíme. Když se nepovede, podívám se z tribuny, když jo, tak z motorky.Vstupenku jsem si zatím nekupoval. Jako divák jsem si užil závody už v Inzellu. Všechna čest, jak Aki Ala-Riihimäki vypiloval tu svoji motorku. Sedí dole, ale jede mu to jako kráva.“
Šampionát zatím vede úřadující šampión Martin Haarahiltunen o dva body právě před finským rutinérem, jenž se o druhou pozici dělí s Maxem Nidermaierem. Heikki Huussko číhá pozadu o další dva body. Andrej Diviš je prozatím třináctý.
Otazník visí nad Johannem Weberem. Němec zatím figuruje v oficiální startovní listině, avšak v Inzellu si zlomil žebra.
Inzell – 24. března
Opět beznadějně vyprodaná Aréna Maxe Aichera v Inzellu viděla další úžasnou podívanou. A ve finálové jízdě znovu stejnou čtveřici jako při prvním finále v sobotu. Nyní se ale z prvenství radoval finský veterán Aki Ala-Riihimäki. Druhé místo Martina Haarahiltunena poslala obhájce titulu do vedení seriálu. Andrej Diviš po sobotním čtrnáctém místě poskočil na dvanácté a průběžně je prozatím třináctý.
Výhoda haly byla nesporná. Venku déšť a březnový alpský chlad. Uvnitř skvělý led a dvě a půl hodiny úžasného závodění. Zatímco v sobotu měli pré domácí, neděle patřila Skandinávcům. Aki Ala-Riihimäki korunoval svou snahu vítězstvím před Martinem Haarahiltunennem a objevem sezóny Heikkim Huuskem.
Sobotní vítěz a se třinácti body nejlepší muž základní části Max Niedermaier se na pódium tentokrát nevešel. „Neriskoval jsem, protože jsem si chtěl šetřit energii na finále. Až v něm jsem riskoval. Ari ale ve svém věku vytěžil maximum ze svých zkušeností. Nic není ještě ztraceno, ale bude to složité. Přece jen bych rád jel do Heerenveenu jako leader.“
Jím je Martin Haarahiltunen s náskokem dvou bodů na oba vítěze inzellských závodů, kteří mají převahu dvou bodů před Heikkim Huuskem. Odstup jejich pronásledovatelů je už přece jen výraznější.
Velkou smůlu měl v neděli Franz Zorn, jemuž finále uniklo o vlásek. „Ačkoliv jsme dělali všechno dobře, dopadlo to s námi špatně,“ glosoval Rakušanův mechanik David Lizák. „Příště třeba vyhrajeme, ale na medaili za celkové umístění můžeme asi zapomenout.“
Inzell – 23. března
Tohle je naprosto šílené, jsou to léta, kdy byl v Inzellu jako vítěz vyhlašován Němec. Těmito větami začal vyhlašování vítězů prvního finále ledařského světa známý spíkr Günther Korn. A vskutku, Max Niedermaier ve finálové rozjížďce sebral vítězství Martinu Haarahiltunenovi a ujal se vedení v průběžné klasifikaci.
Pět tisíc šest set diváků ve vyprodané hale Maxe Aichera dalo průchod emocím především ve finálové jízdě. V její poslední zatáčce Max Niedermaier přelstil úřadujícího světového šampióna a proburácel pod šachovnicovou vlajkou jako vítěz.
Domácí fanoušci nadšeně slavili jeho triumf. O to víc, když Hans Weber po pádu ve čtrnácté jízdě závod nedokončil. A dokonce musel na vyšetření do nemocnice. A aby těch nervů zástupců hostitelské země nebylo snad málo, na Němcově triumfu měl klíčový podíl jiný Němec.
Max Niedermaier totiž vyšel z rozjížďky s číslem osmnáct bodově naprázdno. V kolonce celkového skóre se mu objevila jedenáctka. K ní v devatenácté jízdě mířil rovněž Jimmy Hörnell Falk, který hned na úvod Maxe Niedermaiera porazil.
Než si však přítomní stačili vyjasnit, zda by reglementy poslali do finále Němce či Švéda, zasáhl Markus Jell. Ledařský exmistr České republiky, který k nám jezdí také coby flat tracker, ale rozjížďku s číslem devatenáct vyhrál. A Jimmy Hörnell Falk mohl s deseti body na stupně vítězů zapomenout.
Konec dobrý, všechno dobré, pro Němce nepochybně. „Pořád mi to nedochází,“ dostával Max Niedermaier ze sebe první slova. „Měl jsem kousek štěstí. Martin se podíval doleva a já ho předjel zprava. A rád bych poděkoval také Güntheru Bauerovi za půjčení přední vidlice, když se moje rozbila při pádu.“
Byl to hodně turbulentní podvečer v Inzellu. Již nejbližší budoucnost ukáže, zda vyjde předpověď Günthera Korna. Na svůj mikrofon se nechal slyšet, že na titul má šanci deset závodníků. Nedělní odpoledne v bavorské hale k tomu dozajista řekne svoje.
Inzell – 22. března
Světový ledařský šampionát v Inzellu začíná až dnes úderem páté hodiny odpolední. Tak to bere běžný fanoušek, který si pořídil lístek do Max Aicher Areny. Ale motory ledařských speciálů zde bouřily již při pátečním tréninku. Jako nejrychlejší se ukázal obhájce světového titulu Martin Haarahiltunen.
Dvě kola s pevným startem obkroužil za 30,6 a poté za 30,3 sekundy, což představuje průměrnou rychlost okolo pětadevadesáti kilometrů v hodině. „Docela mě to překvapilo,“ netajil se na tiskové konferenci. „V prosinci jsem si vážně zranil páteř a od té doby jsem mohl trénovat jen trochu. Ale zranění není ten problém, to je spíš kondice. Ale o trénink šel docela dobře, uvidíme, jak se se závodním víkendem vypořádá moje tělo.“
Ostatně soupeři nebyli příliš daleko. Znovu korunovaný král evropských ledů Franz Zorn zajel jen o čtyři desetiny pomalejší čas. „V tréninku je každý rychlý,“ nechal se slyšet se starou a osvědčenou pravdou. „Ale se svými třicetiletými zkušenostmi už nejsem ani divoký, a konec konců ani mladý, takže trénink beru volněji. Ale doufám, že to bude dobrý víkend, jsem rád, že ledová plochá dráha v Inzellu pokračuje, mám to sem jen asi třicet kilometrů.“
Andrej Diviš v první tréninkové jednotce upadl, ve druhé zajel čas 32,6 vteřiny. Do Inzellu přijel také Lukáš Hutla, který bude ve skupině fanoušků ten nejzasvěcenější. V příštím závodě v Heerenveenu se může objevit ve startovní listině coby náhradník. Musí ale uspět v pátečním Poháru Roelofa Thijse.
A snad aby Čechů v Inzellu nebylo málo, závody rozhoduje jako sudí Tomáš Topinka. A v neposlední řadě David Lizák, který šroubuje na motocyklech Franze Zorna.
Chocenice – 8. března
Paní Zima je pěkná potvora. Mrazivými polibky vábila ledaře už v listopadu, aby se jim vysmála tradiční vánoční oblevou. V lednu je sváděla dalším ledařským objetím, ale brzy jim dala zase pořádně košem. Na našem kontinentu se konal jediný podnik, a sice evropský šampionát v Sanoku. Andrej Diviš v něm skončil desátý. Nyní jej čekají dva závody mistrovství světa, jenže trénovat na ledě je možné se stejným efektem jako v matematice dělit nulou.
„Plus patnáct,“ vrací se Andrej Diviš do Sanoku. „Byl měkkej led. Jelo se bez tréninku a byl z toho desátej flek. Zima letos nejdřív vypadala slibnějc, ale zase nic.“
Světové závody mají doplněné startovní listiny:
V Inzellu pojede s divokou kartou Benedikt Monn, coby náhradníci další domácí Franz Mayeerbüchler a Christoph Kirchner. V Heerenveenu bude s šestnáctkou Simon Reitsma. O sedmnáctce a osmnáctce se rozhodne při pátečním Poháru Roelofa Thijse.
Ledařská sezóna byla kratinká jako nikdy. A do jejího vyvrcholení zbývají prakticky pouze dva mítinky ranku světového šampionátu. Za čtrnáct dnů v Inzellu a po Velikonocích v Herenveenu.
„Teďka je velká pauza,“ přemítá Andrej Diviš. „Připravuju motorku. Zítra mám v Kramolíně bagrovat, svezu se na krosce. Tady je jaro, klucí už jezdí i na silnici.“
Silnice, byť v závodní obdobě lákají i prozatím posledního českého šampióna na ledové dráze. „Sajdkáru už nemám,“ připomíná své nedávné aktivity. „Ale přemýšlím, že bych jel nějakého starého silničáka…“