Gdaňsk – 17. července
Tragédie, parodie na plochou dráhu a chyba jury, že se závod konal. Takové komentáře z úst závodníků vesměs provázely první finále mistrovství světa juniorů v Gdaňsku. Na vině byl d隝 a rozbahněná dráha. Martin Vaculík dokonce nabízel svou kombinézu rozhodčímu, a si jde zkusit jízdu na bahně sám. Nakonec byl mítink ukončen po třech sériích, což je z hlediska dlouhodobého seriálu nejhorší alternativa. V té době měl nejvíce bodů Maksim Bogdanovs. Na stupních vítězů mu dělali společnost Patrick Hougaard a Jurica Pavlic. Martin Vaculík skončil osmý, Matěj Kůs dvanáctý.

Landshut – 26. června
Historie klání nejlepších světových juniorů se začala psát ve druhé polovině sedmdesátých let jako mistrovství Evropy s tím, že bylo otevřeno i talentovaným mladíkům z jiných kontinentů. Řada z nich si vedla velice dobře, například Shawn Moran, či Australan Steve Baker se dokonce mohou pyšnit titulem mistra Evropy. Protože i šampionát samotný projevil dostatečnou životaschopnost, dočkal se po více než deseti letech existence povýšení na mistrovství světa. Jako první hostitel světového finále bude už navždy uváděna slánská dráha, historicky prvním mistrem světa juniorů pak sympatický Švéd Peter Nahlin. Další výrazná změna přišla až letos. Po vzoru Grand Prix zrušila FIM jedno světové finále a vypsala sérii tří závodů, které rozhodnou o nejlepším junioru planety.

O čtrnáctce stálých účastníků, které doplní dvojice jezdců na divokou kartu, rozhodly semifinálové závody v Kršku a Landshutu. Ten druhý se sice konal jen pár desítek kilometrů od našich hranic, ale česká plochá dráha v něm bohužel neměla žádné zastoupení. Hrstka českých fanoušků tak byla pochopitelně nejvíc zvědava na výkon Slováka Martina Vaculíka. Jeho start byl přitom dlouho otázkou. Před čtrnácti dny zlomená klíční kost znamenala pro slovenský supertalent obrovskou komplikaci a hodně velké zatínání zubů. Sám Martin po závodě mluvil o tom, že své zranění navzdory veškerým emocím cítil a to hodně silně. Touha a odhodlání po postupu mezi juniorskou světovou extratřídu byla ale silnější, než bolest a tak se žarnovický jezdec s hodně zatnutými zuby postavil na start s jasným cílem – postoupit do finálové části MS. Už v tréninku působil velice dobře a dvěma druhými místy v úvodních jízdách zaznamenal velice slušný vstup do závodu. Vítězství ve třetí sérii ho pak na dosah přiblížilo vytouženému cíli a další tříbodový zisk ho definitivně poslal mezi nejlepší světové juniory. Dva body z posledního vystoupení pak stačily na to, aby si slovenský borec odvezl stříbrný věnec za celkové druhé místo.

Vítězem závodu se stal další velký švédský talent, teprve devatenáctiletý Dennis Andersson. Ten při své nenápadné, ale velice efektivní jízdě těžil hlavně z výborných startů. Ty byly na tvrdé a rychlé dráze základním stavebním kamenem úspěšného výsledku. Své by o tom mohl vyprávět třeba úřadující mistr světa Australan Darcy Ward. Obhájci titulu vyšel snad jediný start v závodě a navzdory nesporným kvalitám a obrovskému nasazení neměl postup jistý do poslední rozjížďky. Poslední bod zaručující postup doslova vydřel na domácím Wölbertovi.

Obrovskou radost přinesla landshutská dráha domácím borcům. S postupem Kevina Wölberta se víceméně počítalo, ale mimořádně bojovný výkon podpořený dostatečnou kvalitou katapultoval mezi světovou elitu i skoro místního Franka Fachera z nedalekého Olchingu. S přehledem se do finále kvalifikoval i Dán René Bach, který předvedl oproti loňsku obrovský výkonnostní vzestup. Ten, kdo viděl dvacetiletého Dána v loňském semifinále juniorských družstev v Pardubicích, či evropském finále devatenáctek v Tarnowě, musel mít snad pocit, že jde o jiného závodníka.

Velkým zklamáním skončilo naopak semifinále v Landshutu pro polskou plochou dráhu. Poláci navyklí na úspěchy posledních let berou poklidný postup Macieje Janowského v podstatě jako povinnost. Stejné to mělo být i Artura Mroczky. Ten ale předvedl málokdy vídanou chybu, díky níž určitě nebude na závod rád vzpomínat. Ve svém posledním vystoupení si jel v pohodě pro dva body a jasný postup, jenže si špatně spočítal kola a zaklapl plyn už po třetím projetí cílovou rovinkou. Když si vše uvědomil, byli soupeři, a jak se později ukázalo i postup, dávno pryč. Ke cti kapitána polské juniorské reprezentace nutno říct, že po závodě nehledal žádné výmluvy a sportovně přiznal svůj omyl. Další dva jeho krajané Szymon Kielbasa a v extraligové Plzni startující Slawomir Pyszny skončili hluboko v poli poražených. Podobně dopadli i oba ruští zástupci Andrej Kudrjašov a Kiril Cukanov (startuje s ukrajinskou licencí) a také stejným jazykem mluvící Lotyš Vjačeslav Girickij, mnohými považovaný za horkého adepta na postup.

Foto: Zdeněk Flajšhanz

Krško – 26. června
Druhé semifinále juniorského mistrovství světa v Kršku označil Milan Špinka za závod bez vyhraněného favorita. Nakonec se jím stal Maksim Bogdanovs, jenž ani jednou nepoznal hořkost porážky. Na stupně vítězů se stanuli ještě Patrick Hougaard a Vadim Tarasenko. Šestý mezi sedmi postupujícími je i Matěj Kůs. Manažer české reprezentace zatelefonoval bezprostředně po skončení závodu do redakce magazínu speedwayA-Z.

„Bylo to napínavé až do konce,” svěřil se Milan Špinka. „A že vypadnou Justin Sedgmen, Slawomir Musielak nebo Przemyslaw Pawlicki nepočítali ani oni. Nejlepší jízda byla ta s číslem patnáct. Matěj s Patrickem Hougaardem se v ní třikrát nebo čtyřikrát předjeli.”

A jak Milan Špinka hodnotí výkon českého reprezentanta? „Jel dobře, bez chyby, bezvadně, vybojoval body,” nešetří Milan Špinka superlativy. „Hned v první jízdě dal Pavlicovi.”

Landshut – 26. června
By mnozí pokládali start Martina Vaculíka, který si před čtrnácti dny zlomil klíční kost, v dnešním semifinále mistrovství světa juniorů za velikánský risk, slovenský borec skončil druhý a a přeheldem postoupil do finálové části. Lepší byl jedině Dennis Andersson a na stupně vítězů se dostal ještě Maciej Janowski.

Žarnovica – 20. júna
Pomaly, ale určite sa blíži termín semifinálových kôl MS juniorov, ktoré sú naplánované na 26. júna. Svoje zastúpenie tu bude ma aj SMF, zásluhou postupu v súčasnosti jediného slovenského juniora Martina Vaculíka, ktorý dokázal zvíazi v kvalifikačnom kole v nemeckom Neustadte. Rovnako aj semifinále, do ktorého je nasadený je v Nemecku v Landshute. V súvislosti s jeho štartom sa však vyrojilo nieko¾ko otázok a domnienok.

Martin totiž minulú sobotu počas Kvalifikácie do GP 2011 vo svojej štvrtej jazde padol a zlomil si k¾účnu kos. Už o dva dni po páde v rozhovore pre speedwayA-Z presvedčivo vyhlásil, že urobí všetko, aby mohol štartova v semifinále MS juniorov. Na liečenie tak dostal krátke dva týždne. Odvtedy sa medzi slovenskými ale aj zahraničnými fanúšikmi plochej dráhy rozprúdili dohady, či je možné to stihnú.

Dnes ho preto magazín speedwayA-Z opä oslovil s otázkou ako to s jeho liečením a predsavzatím vyzerá.

„V pohode. Je to dobré. Cítim sa super. V pondelok ma operovali a dali mi tam platničku a šes šroubov. Ale hojí sa to rýchlo. Dnes som bol na bicykli a bolo to ok. Super, super, super. Už sa teším na to semifinále. Dúfam, že sa mi podarí postúpi do finále,“ žiaril optimizmom žarnovický pretekár.

Foto: Martin Búri

Goričan – 16. května
Čtveřice českých reprezentantů zasáhla v neděli do kvalifikačních kol juniorského mistrovství světa. V semifinále se však objeví pouze Matěj Kůs. V chorvatském Goričanu vytrvale pršelo. Sobotní závod se konal až v neděli a navíc musel být ukončen po šestnácti rozjížďkách. Nechme o tom vyprávět reprezentačního kouče Milana Špinku. Ten stále zvažuje páté jméno pro semifinále světového šampionátu juniorských družstev v Plzni, o němž by se chtěl rozhodnout dnes.

„V pátek nepršelo, když se sjížděli,“ vypráví český reprezentační manažer. „Spali jsme v hotelu a Zvonko Pavlic řekl, že prognóza počasí na sobotu je špatná. Měl pravdu, pršelo celý den. Proto se to přeložilo na neděli. Předpověď zněla, že od osmi do jedenácti nebude pršet. Ale vzbudili jsme se a padala voda. V neděli se sešla jury a navrhla, že se pojede v pondělí dopoledne v devět. Každý dostal slovo a já řekl, že tu stejně všichni jsou, takže se můžeme sejít večer,kdyby přestalo pršet. A odpoledne se to skutečně umoudřilo. Sice mrholilo, ale šlo chodit bez deštníku.“

Závod se nakonec uskutečnil v neděli večer. „Od 18:15 byl trénink, v 18:30 závod,“ říká Milan Špinka. „Nesmykovalo se a bylo to mokrý, ale nebylo to kritické. Državý, ale ne kluzký, v Goričanu je dráha rovná a bez děr. Po dvanácti jízdách začali smykovat a tím to zkazili. Jela se už jen jedna série.“

A jak Milan Špinka hodnotí vystoupení dvojice českých reprezentantů? „Matěj Kůs podal očekávaný výkon,“ tvrdí. „Nakonec mu přál i los. Dráha už nesnesla rozjezd a rozhodčí chtěl o třetím místě losovat, i když to není v řádech a na trojky byl lepší Maciej Janowski. Pavol Pučko se nemohl srovnat a chytit se. Nějak mu to nesedlo, což je překvapující, když vyrostl na motokrosu. Jsou to asi ještě dozvuky zranění.“

Foto: Milan Špinka