Londýn – 18. prosince
Ještě nikdy nebyl mistr světa na klasické ploché dráze korunován ve chvíli, kdy se jaro nedostalo ani do půlky své vlády. Příští rok však ano, jelikož Speedway of Nations vyvrcholí dvojicí svých finálových závodů v Manchesteru již na začátku května. Informace od BSI zároveň přináší další důležitý kamínek, aby mohl být finalizován náš domácí termínový kalendář.
Náš národní tým totiž vstoupí do Speedway of Nations v jeho prvním semifinále, které je na pořadu poslední dubnové soboty. Ve stejný den se zprvu počítalo s mistrovstvím republiky jednotlivců ve Svitavách.
České termíny nyní s největší pravděpodobností čekají na polský kalendář. To má svou logiku vzhledem k pokračování účasti našeho celku v jejich šampionátu juniorských družstev. Letos totiž takové termínové kolize nutily improvizovat i manažery extraligových družstev.
Togliatti – 21. července
Macieje Janowskeho po jeho sobotním pádu v dnešním druhém finále Speedway of Nations zastoupil Patryk Dudek a Poláci udávali závodu tón. Bartosz Zmarzlik neprohrál jedinou jízdu a bílá orlice přistála rovnou ve velkém finále. Zato Australané, po prvním dnu leadeři, měli problémy, v nedělní klasifikaci je dokonce předstihli i Švédové. Nicméně nakonec vzhledem k celkovým bodům jeli baráž s domácími. Rusové však na australský úkor postoupili, poté na hlavu porazili Poláky a obhájili loňský titul.
„Je to skvělé,“ komentoval Emil Sajfutdinov ruský úspěch. „Je to úžasný pocit, protože to byl takový tvrdý závod. Ale dokázali jsme to. Dostali jsme se do grand finále. Zůstali jsme soustředění a koncentrovaní, vyhráli jsme start a pak jen jeli dopředu. Jsem tak šťastný. Pracovali jsme pilně, sobota byl těžký závod, ale neděle byla ještě těžší. Na začátku byla dráha úplně jiná, proto jsme potřebovali najít rychlost. Ale udělali jsme skvělou práci a já chci poděkovat svému týmu a každému, kdo mi pomohl. Cítím se tak skvěle. Bylo tam hodně diváků, byli to Rusové a všichni stáli za námi. To byl úžasný pocit!“
Togliatti – 20. srpna
Velkolepé prostředí stadiónu v Togliatti přímo motivuje ruské závodníky obhájit svůj loňský titul mistrů světa před zraky svého domácího publika. Jenže po prvním dni letošního Speedway of Nations jsou na čele aktuální klasifikace Australané, kteří na domácí nároďák najeli jeden bod. Nicméně samotný Jason Doyle, s šestnácti body nejlepší Klokan, chápe, že klíčový pro titul se stane nedělní pokračování.
Je to již sedmnáct let, kdy Austrálie vyhrála naposledy světový titul při finále tehdejšího Speedway World Cupu v Peterborough. „Nemyslíme na titul, dokud se zítra nepojede Grand Final,“ nechal se Jason Doyle slyšet na tiskové konferenci. „Každý ví, co se může stát. Potřebujeme zůstat v klidu a pracujeme, aby naše země na nás byla pyšná, a doufáme, že Australané u nás doma vidí, jako moc pro nás znamená reprezentovat naši zemi.“
A bod skutečně nic neznamená, navíc v těsném závěsu číhají rovněž Poláci a konec konců i Dánové. „Jsme teprve v polovině,“ připomíná světový exmistr. „Potřebujeme makat velice tvrdě v dalších rozjížďkách, abychom dostali body, o které jsme přišli dneska. Max si vzal druhou motorku a začal jezdit velice rychle. To je dobré znamení a já jsem rád, že jsme udělali ten krok, protože vím, že jsme na zítřek připraveni. Já jsem se svým výkonem spokojený, ale vím, jak speedway může všechno změnit. Nikdy nevíte, co se může stát.“
Togliatti – 19. července
V bezmála šedesátileté historii mistrovství světa družstev se o šampiónu nikdy nerozhodovalo na ruské půdě. Až o tomto víkendu, kdy v Togliatti vyvrcholí letošní Speedway of Nations. Emil Sajfutdinov by pochopitelně byl rád, kdyby se jeho týmu podařilo ohájit titul z loňské Wroclawi před zraky svého domácího publika. Pakliže by se Rusům takový kousek povedl, stadión Anatolije Stěpanova by se stal svědkem dalšího nevídaného zápisu v historických análech. Ještě nikdy se totiž nestalo, že by jedno družstvo vyhrálo mistrovství světa na ledech i klasickém ovále pořádané ve stejné lokalitě.
První krůček k takovému rekordu učinili Danil Ivanov, Dmitrij Koltakov a Dmitrij Chomicevič, když se v Togliatti v půlce února stali světovými šampióny na ledě. Zbytek zůstává na sestavě Emil Sajftudinov, Artjom Laguta a Gleb Čugunov během zítřka a pozítří.
„Bude to fantastický mítink,“ netají se Emil Sajftutdinov, jenž bude kapitánem domácích. „Nebude to ovšem snadné a bude na nás tlak, protože jsme doma. Naši fanoušci budou tam a stadiónu de plný, doufám. Samozřejmě máme plán vyhrát zase, ale teď si prostě jenom chceme závody užít. A pak snad můžeme přepsat plochodrážní historii ve prospěch Ruska.“
Startovní listina víkendového Speedway of Nations v Togliatti:
los sobota
los neděle
Rusko:
1 Emil Sajfutdinov (kapitán), 2 Artjom Laguta, 3 Gleb Čugunov
E
E
dále v týmu
Grigorij Laguta, Roman Lachbaum (U21)
kouč:
Igor Dmitrijev
Švédsko:
1 Fredrik Lindgren (kapitán), 2 Peter Ljung, 3 Filip Hjelmland
F
C
dále v týmu
Antonio Lindbäck, Alexander Woentin (U21)
kouč:
Morgan Andersson
Polsko:
1 Maciej Janowski (kapitán), 2 Bartosz Zmarzlik, 3 Maksym Drabik
D
D
dále v týmu
Patryk Dudek, Bartosz Smektala (U21)
kouč:
Marek Cieslak
Německo:
1 Erik Riss, 2 Kai Huckenbeck (kapitán), 3 Lukas Fienhage
Manchester – 11. května
Seznam finalistů letošního Speedway of Nations je po včerejším večeru uzavřený. V Manchesteru triumfovali domácí Britové, kteří postoupili přímo s Australany. Dánové uhájili třetí příčku v nadstavbové části, když porazili Francouze, kteří předtím odrazili Američany.
Mladá Boleslav – 11. května
Letos vystřídal Milana Špinku na postu české reprezentace. Sám v národním týmu závodil a minulou sobotu v Landshutu jej prvně koučoval. Na otázku, jaké to bylo, dle svého charakteristického způsobu vypálí od boku vtip, že dobrý, protože nic nepokazil. Pravda, použil jiné, jadrnější sloveso, což nám ale nebrání, abychom se na český race-off letošního Speedway of Nations nepodívali jeho hnědýma očima.
Lístek si koupil i svatý Petr
„Říkal jsem si, že koučovat bylo horší než, když jsem sám závodil,“ říká Filip Šitera. „Jako závodník zkazíš závod jen sám sobě, maximálně týmu.“
A mistrovství světa družstev není nic menšího než mistrovství světa družstev. „Přijeli jsme do Landshutu v pátek navečer,“ pokračuje. „Dráha byla přikrytá, říkali, že má pršet. Mělo pršet od rána, radši zrušili trénink.“
Ovšem evidentně ani svatý Petr si nechtěl nechat ujít podívanou na boj o tři postupové příčky a evidentně si koupil vstupenku. „Naštěstí ani nekáplo,“ odtuší Filip Šitera, aby připomněl negativum zrušeného tréninku. „V Landshutu jel akorát Milíček, ten věděl. Ani Eda, ani Kvěcháček tam nikdy nebyli.“
Klíčoví Němci
Český král neutekl z bitvy u Kresčaku. Zaječí úmysly neměl v Landshutu ani náš národní plochodrážní tým. Po nástupu šel do akce rovnou v rozjížďce s číslem jedna, v níž porazil Slovince 4:2. Václav Milík vyhrál před Matejem Žagarem, Eduard Krčmář dodal poslední bod na úkor Matice Ivačiče.
„Se Slovinci dobrý,“ užívá Filip Šitera frekventované plochodrážní přídavné jméno. „Pak ale byli Němci. Milíček vyhrál před Smolinskim, ale v posledním kole Edu předjel Kai Huckenbeck. Kdyby zůstalo 3:3, jeli bychom až třiadvacátou jízdu a vybírali jsme si pozice jako první. A třeba by to s postupem dopadlo. Taky jsme nepočítali, že Němci na konci závodu remízujou s Poláky…“
Závod se však teprve rozbíhal. „Italové, Poláci, Švédi a Ukrajinci,“ vypočítává český kouč. „S Italama to bylo 4:2. Nicolas Covatti jel dobře a hodně bral body. Jeden sebral i Edovi. Přemejšlel jsem, že tam na ně dám Honzu Kvěcha, ale on v Landshutu nikdy nejel a nevěděl, co a jak.“
Náhradník na ovál
Václav Milík přivezl třetí triumf v řadě i v rozjížďce s číslem dvanáct, aby garantoval remízu s Bartoszem Zmarzlikem a Patrykem Dudkem. Filip Šitera pochopil, že na přímý postup můžeme zapomenout, ale čekají nás nadstavbové jízdy. A tak do utkání s Poláky poslal náhradníka Jana Kvěcha. Chtěl dopřát trochu klidu Eduardu Krčmářovi a umožnit náhradníkovi otestoval ovál.
„Neudělal ostudu,“ komentuje Filip Šitera nulu Jana Kvěcha. „První kola se na dráze teprve rovnal, ale pak je dotáh‘. Jsou to Poláci a to je hrozně těžký. Dal jsem ho na Ukrajince, abych se rozhod‘, koho dám do dvaadvacátý jízdy.“
Ještě než se Češi střetli s Ukrajinou, Fredrik Lindgren a Peter Ljung inkasovali 5:1 na úkor Václava Milíka v rozjížďce s číslem šestnáct. O tři jízdy později Václav Milík přijel do cíle před Stanislavem Mělničukem a Janem Kvěchem. Posléze závod vyhráli Švédové o bod před Poláky.
Vabank poslední jízdy
Češi byli čtvrtí a čekalo je play-off. V rozjížďce s číslem dvaadvacet je očekávali pátí Slovinci. Vítěz šel dál do třiadvacáté jízdy, aby bojoval o postup s Němci. Jejich remíza s Poláky nám paradoxně pomohla. Kdyby totiž skončili s devatenácti body jako Češi a Slovinci, jako pomocné kritérium by přišly na scénu bonusové body. Sestava Filipa Šitery neměla ani jeden, takže by si ve dvaadvacáté jízdě vybírala místa na roštu až po Slovincích.
Bylo to opačně a Slovince jsme vyřadili. „Ve dvaadvacátý jízdě jsme to zachránili,“ vypráví Filip Šitera. „Volba nakonec padla na Edu. Matej Žagra ho nesmyslně a nebezpečně brzdil třetího Edu. Stejně by jim nepomohlo, kdyby ho Nick Škorja předjel. Vašek vyhrál, takže jsme postupovali my.“
A pak přišla poslední jízda večera. „To byl vabank!“ netají se Filip Šitera. „Zbyla na nás dvojka a čtyřka, odkud nešlo odjet. Ale co předved‘ Vašek, to byla paráda! Objel oba Němce takovým velkým obloukem. To byla radost se dívat!“
Bilance
Protože Němci byli po základní části lepší než Češi, letenky na finále v Togliatti si budou shánět oni. „Ostuda to není,“ zamýšlí se nad landshutským výsledkem našeho národního družstva. „Vašek jel krásně, Eda měl smůlu a Honza sbíral zkušenosti. Mladí potřebujou jezdit v silný konkurenci a zjistit, že je můžou porážet.“